542

zlotě vysvitlo světlo. Kos. v Km. Bouřná
z. Čch. Dg. 612. — Z. = špatná cesta, ein
schlechter Weg. Mor. Flk.

Zlotec, vz Zlot.

Zlotenka, y, f. = zlatenka, die Gelb-
sucht. Na Ostrav. Té.

Zlotiti, il, ění = zlosť prováděti. Nechať
zlotí zima venku. Hdk. C. 293.

1. Zlotky, adv. = zle, zlobivě; po zlotky
= po zlém, mit Macht, Gewalt. Slov. Vz
Dobrotky. Dobře s pánem Bohem, s Čertem
ne po zlotky. Hdk. C. 269. Keď nechceš
po dobrotky, musíš po zlotky. Dbš. Sl.
pov. I. 98. Či po dobrotky, či po zlotky,
dať musíš. Dbš. Sl. pov. VIII. 14. Dobrotky
sä dáme skorej viesť, ako z. nahnúť. Hdž.
Vetín. 143. Tam ťahá obstojné bremä ko-
ník dobre opatrovaný. Príde dosť malý
vršek, tu ani pohnúť ani dobrotky ani z.
Zátur. Priat. III. 80.

2. Zlotky, pl., f. = neplecha, der Unfug.
Slov. Opalujú živý strom a všaké iné pášu
zlotky. Phld. V. 55.

Zlotný = zlotřilý. Klc.

Zlotřelosť, i, f., die Bosheit. Bern.

Zlotřelý, verlottert, boshaft. Z. člověk.
Us. Tč. Vz Zlotřilý.

Zlotření, n. = zlotřelosť. Bern.

Zlotřený; -en, a, o = zlotřelý. Bern.

Zlotřeti, el, ení, boshaft, ein Bösewicht
werden. — kde: ve zlé společnosti. Us.

Zlotřilec, lce, m., der Ruchlose. Šm.

Zlotřilosť, i, f. = nešlechetnosť, zlosyn-
nosť. die Lasterhaftigkeit, Verruchtheit.

Zlotřilý = lotrovství naučený, nešle-
chetný, zlosynný, lasterhaft, ruchlos, ver-
rucht, lotterbübisch. V., Br., Kom. Z. člo-
věk, D., čeládka, Reš., lichvář, Sych., vášně,
Hdk., žena, Msn. Or. 88., publicistika, Kos.
Ol. I. 262., ruce, Mus. 1880. 274., čin. Tč.
Je celý z-lý. Us. Šd. Aby přítomné plémě
ospalé nepadlo v oběť z-lé láji. Nitra VI.
131. — jak. Národ přenáramně z-lý. Ler.

Zlotřiti, il, en, ení; zlotrovati = lotrem
učiniti, lasterhaft, verrucht machen. Jg. —
co čím. Z-li a spustošili mečom, ohňom
celú Europu. Zbr. Hry 220. — se, ver-
rucht, lasterhaft werden. Všechen se zlotřil.
Ros. — se kde. Ve světě celý se zlotřil.
Us. Sd.

Zlotrovalý = zlotřilý, verrucht. Rvač.

Zlotrovaný = zlotřilý, verrucht, laster-
haft, lotterbübisch. Z. plískač a žváč. Aesop.
Z. život. Reš.

Zlotrovati, vz Zlotřiti.

Zlotvar, u, m. = zlý tvar, falsche Bil-
dung. Slavné jméno Petrovo nejednoho
klamatele pohnulo podsunouti mu zlotvary
svoje. Sš. O. 185.

Zlotynka, y, f. = žloutenka. Na Ostrav.

Tč.

Zloubení, n. = polubí, v stavitelství,
die Arkade, Bogenstellung, Bogenhalle, der
Bogengang. Nz., NA. I. 80.

Zloubezpečilosť, i, f., die Unsicherheit,
vermessentliche Vertrauungsseligkeit. Třetí
stupeň hříchů jest zhovadilá z., když člo-
věk v štěstí a zdraví jsa postaven, nad
Bohem i povoláním svým se zapomíná.
Zach. Bruncvik Limodis 1606.

Zloubezpečilý, unsicher. D.

Zloučitel, e, m. = špatný učitel, ein
schlechter Lehrer. Sš. Oa. 242. Z-lů židov-
níků. Sš. II. 173. Ale potřebí lid před z-li
vystříhati. Sš. Mr. 56.

Zloučiti, il, en, ení, zimovati = rozlou-
čiti, trennen.

Zlouditi, il, ěn, ění, zluzovati = ulou-
diti, odlouditi, svésti, auf Abwege locken.
Č. exc. — koho kam: k hříchu. Us. Tč.

— koho čím. Tys vínem zloudil starobylé
bohyně. Msn. Or. 148. — Vz Zlúditi.

Zlouk, a, m. = zlý učitel, ein schlechter
Lehrer. Jižto (větu) v ústech měli zlouci
pravíce. Sš. II. 55.

Zlouka, y, f. = zlá náuka, zlé učení,
eine schlechte Lehre. Něčí z-ku porážeti;
Ale oni neustávají z-kám učiti. Sš. L. 190.,
II. 58.

Zloupati, vz Zloupiti.

Zloupení, n., die Abschälung; Berau-
bung, Plünderung.

Zloupený; -en, a, o, abgeschält. Vz
Sloupiti. — Z. = beraubt, geplündert. Z.
poklad. J. Lpř. Vz Zloupiti.

Zloupiti (zastr. zlúpiti), zlup, il, en, ení;
zloupati, zlupovati = slupku stáhnouti, ab-
schälen. Vz Sloupiti. — Z. = oloupiti,
obrati, vytlouci, berauben, plündern. — co,
koho: kostel, Ros., město, zemi, V., židy,
poddané. Arch. V. 343., Pulk., Vrat. — co
komu kde. Pták ptákovi ve hnízdě vejce
zloupal. Jel. — koho z čeho: ze cti. D.

— koho čeho: dobrého jména a cti. Us.
Chrám svých ozdob zloupen byl. Bs. mlád.
Vlasť krásnej voľnoty zlúpiť. Hol. 105. —
koho jak: násilím, útokem. Zloupil ho ze
cti na čisto. Us. — čeho, šp. m. co: ko-
stelů, šp. m.: kostely. Brt. — koho oč.
Kká. K sl. j. 211. — koho kde: na cestách.
Arch. V. 202.

Zloupný = sloupný.

Zlouskání, n., die Abhülsung ; Berau-
bung, Entblösung etc. Vz Zlouskati. Bern.

Zlouskaný; -án, a, o, abgehülst, der
Hülse beraubt. Ostatně vz Zlouskati.

Zlouskati; zlousknouti, knul a kl, ut,
utí; zlouštiti, il, en, ění; zluskovati = lou-
skaje snísti, vylousknouti, knackend zu-
sammenessen. Ros. — koho. Zlúštija ho
zima (zimou zchřadl, zhubeněl). Mor. Šd. —
co jak. Vše zlouskal, Ros., s největší chutí.
Knihu od konce do konce z. = dychtivě pře-
čísti, gierig durchlesen. Us. Kos.

Zlousknouti, vz Zlouskati.

Zloústý, verleumderisch. To závisti, han
kŕdel sa privalil a povestí z-stých mrcha
súd. Phld. III. 2. 114.

Zlouštiti, vz Zlouskati.

Zloúvodivý, zloúvodný, schlecht leitend.
Z. tělo. Rostl. I. 20. a.

Zloužitba, y, f. = zlé užívání, der Miss-
brauch. Nejednu z-tbu opraviti. Sš. I. 5.

Zlov, u, m., nar, zastr. Rozk.

Zlovadně, mangelhaft. Z. co udržovati.
Sš. I. 33.

Zlovášeň, šně, f. = zlá vášeň, die böse,
sündhafte Leidenschaft. Krok,| Kamar., Sš.
I. 80., J. 134. Ješto se dal z-ni přemoci;
Především srdce musí se okovů z-šní zho-



	542

	zlotě vysvitlo světlo. Kos. v Km. Bouřná z. Čch. Dg. 612. — Z. = špatná cesta, ein schlechter Weg. Mor. Flk. Zlotec, vz Zlot. Zlotenka, y, f. = zlatenka, die Gelb- sucht. Na Ostrav. Té. Zlotiti, il, ění = zlosť prováděti. Nechať zlotí zima venku. Hdk. C. 293. 1. Zlotky, adv. = zle, zlobivě; po zlotky = po zlém, mit Macht, Gewalt. Slov. Vz Dobrotky. Dobře s pánem Bohem, s Čertem ne po zlotky. Hdk. C. 269. Keď nechceš po dobrotky, musíš po zlotky. Dbš. Sl. pov. I. 98. Či po dobrotky, či po zlotky, dať musíš. Dbš. Sl. pov. VIII. 14. Dobrotky sä dáme skorej viesť, ako z. nahnúť. Hdž. Vetín. 143. Tam ťahá obstojné bremä ko- ník dobre opatrovaný. Príde dosť malý vršek, tu ani pohnúť ani dobrotky ani z. Zátur. Priat. III. 80. 2. Zlotky, pl., f. = neplecha, der Unfug. Slov. Opalujú živý strom a všaké iné pášu zlotky. Phld. V. 55. Zlotný = zlotřilý. Klc. Zlotřelosť, i, f., die Bosheit. Bern. Zlotřelý, verlottert, boshaft. Z. člověk. Us. Tč. Vz Zlotřilý. Zlotření, n. = zlotřelosť. Bern. Zlotřený; -en, a, o = zlotřelý. Bern. Zlotřeti, el, ení, boshaft, ein Bösewicht werden. — kde: ve zlé společnosti. Us. Zlotřilec, lce, m., der Ruchlose. Šm. Zlotřilosť, i, f. = nešlechetnosť, zlosyn- nosť. die Lasterhaftigkeit, Verruchtheit. Zlotřilý = lotrovství naučený, nešle- chetný, zlosynný, lasterhaft, ruchlos, ver- rucht, lotterbübisch. V., Br., Kom. Z. člo- věk, D., čeládka, Reš., lichvář, Sych., vášně, Hdk., žena, Msn. Or. 88., publicistika, Kos. Ol. I. 262., ruce, Mus. 1880. 274., čin. Tč. Je celý z-lý. Us. Šd. Aby přítomné plémě ospalé nepadlo v oběť z-lé láji. Nitra VI. 131. — jak. Národ přenáramně z-lý. Ler. Zlotřiti, il, en, ení; zlotrovati = lotrem učiniti, lasterhaft, verrucht machen. Jg. — co čím. Z-li a spustošili mečom, ohňom celú Europu. Zbr. Hry 220. — se, ver- rucht, lasterhaft werden. Všechen se zlotřil. Ros. — se kde. Ve světě celý se zlotřil. Us. Sd. Zlotrovalý = zlotřilý, verrucht. Rvač. Zlotrovaný = zlotřilý, verrucht, laster- haft, lotterbübisch. Z. plískač a žváč. Aesop. Z. život. Reš. Zlotrovati, vz Zlotřiti. Zlotvar, u, m. = zlý tvar, falsche Bil- dung. Slavné jméno Petrovo nejednoho klamatele pohnulo podsunouti mu zlotvary svoje. Sš. O. 185. Zlotynka, y, f. = žloutenka. Na Ostrav. Tč. Zloubení, n. = polubí, v stavitelství, die Arkade, Bogenstellung, Bogenhalle, der Bogengang. Nz., NA. I. 80. Zloubezpečilosť, i, f., die Unsicherheit, vermessentliche Vertrauungsseligkeit. Třetí stupeň hříchů jest zhovadilá z., když člo- věk v štěstí a zdraví jsa postaven, nad Bohem i povoláním svým se zapomíná. Zach. Bruncvik Limodis 1606.	Zloubezpečilý, unsicher. D. Zloučitel, e, m. = špatný učitel, ein schlechter Lehrer. Sš. Oa. 242. Z-lů židov- níků. Sš. II. 173. Ale potřebí lid před z-li vystříhati. Sš. Mr. 56. Zloučiti, il, en, ení, zimovati = rozlou- čiti, trennen. Zlouditi, il, ěn, ění, zluzovati = ulou- diti, odlouditi, svésti, auf Abwege locken. Č. exc. — koho kam: k hříchu. Us. Tč. — koho čím. Tys vínem zloudil starobylé bohyně. Msn. Or. 148. — Vz Zlúditi. Zlouk, a, m. = zlý učitel, ein schlechter Lehrer. Jižto (větu) v ústech měli zlouci pravíce. Sš. II. 55. Zlouka, y, f. = zlá náuka, zlé učení, eine schlechte Lehre. Něčí z-ku porážeti; Ale oni neustávají z-kám učiti. Sš. L. 190., II. 58. Zloupati, vz Zloupiti. Zloupení, n., die Abschälung; Berau- bung, Plünderung. Zloupený; -en, a, o, abgeschält. Vz Sloupiti. — Z. = beraubt, geplündert. Z. poklad. J. Lpř. Vz Zloupiti. Zloupiti (zastr. zlúpiti), zlup, il, en, ení; zloupati, zlupovati = slupku stáhnouti, ab- schälen. Vz Sloupiti. — Z. = oloupiti, obrati, vytlouci, berauben, plündern. — co, koho: kostel, Ros., město, zemi, V., židy, poddané. Arch. V. 343., Pulk., Vrat. — co komu kde. Pták ptákovi ve hnízdě vejce zloupal. Jel. — koho z čeho: ze cti. D. — koho čeho: dobrého jména a cti. Us. Chrám svých ozdob zloupen byl. Bs. mlád. Vlasť krásnej voľnoty zlúpiť. Hol. 105. — koho jak: násilím, útokem. Zloupil ho ze cti na čisto. Us. — čeho, šp. m. co: ko- stelů, šp. m.: kostely. Brt. — koho oč. Kká. K sl. j. 211. — koho kde: na cestách. Arch. V. 202. Zloupný = sloupný. Zlouskání, n., die Abhülsung ; Berau- bung, Entblösung etc. Vz Zlouskati. Bern. Zlouskaný; -án, a, o, abgehülst, der Hülse beraubt. Ostatně vz Zlouskati. Zlouskati; zlousknouti, knul a kl, ut, utí; zlouštiti, il, en, ění; zluskovati = lou- skaje snísti, vylousknouti, knackend zu- sammenessen. Ros. — koho. Zlúštija ho zima (zimou zchřadl, zhubeněl). Mor. Šd. — co jak. Vše zlouskal, Ros., s největší chutí. Knihu od konce do konce z. = dychtivě pře- čísti, gierig durchlesen. Us. Kos. Zlousknouti, vz Zlouskati. Zloústý, verleumderisch. To závisti, han kŕdel sa privalil a povestí z-stých mrcha súd. Phld. III. 2. 114. Zlouštiti, vz Zlouskati. Zloúvodivý, zloúvodný, schlecht leitend. Z. tělo. Rostl. I. 20. a. Zloužitba, y, f. = zlé užívání, der Miss- brauch. Nejednu z-tbu opraviti. Sš. I. 5. Zlov, u, m., nar, zastr. Rozk. Zlovadně, mangelhaft. Z. co udržovati. Sš. I. 33. Zlovášeň, šně, f. = zlá vášeň, die böse, sündhafte Leidenschaft. Krok,\| Kamar., Sš. I. 80., J. 134. Ješto se dal z-ni přemoci; Především srdce musí se okovů z-šní zho-