Předchozí (543)  Strana:544  Další (545) |
|
|||
544
|
|||
|
|||
Zlúčiti, vz Zloučiti.
Zludačiti, il, en, ení = zludařiti. U Olom.
Sd. Zludaření, n., vz Zludařiti.
Zludařený; -en, a, o, nachlässig gewor
den. Us. Bkř. Zludařiti se, il, en, ení = nedbalým se
státi, nachlässig, ein Taugenichts werden. Us. na Mor. Bkř. Zlúdění, n., die Ablockung, Anreizung.
Vz Zloudění. Bern. Zlúděný; -ěn, a, o, angelockt, angereizt.
Bern. Zluditel, e, m. = vábník, der Anlocker,
Anreizer. Bern. Zľuditi sä, il, ěn, ění slíditi se, mensch-
lich werden. Má i v tom česť ľudskú, že sä dal i cudziemu živlu v sebe zľudiť a učlo- večiť. Hdž. Vetín. 61. Zlúditi, il, ěn, ění, zluzovati = zvábiti,
svésti, ablocken, anreizen, täuschen. — koho proti komu proč. Zlý člověk i jiných (jiné) proti tobě k svej pomoci zlúdí. Na Mor. Tč. — se čím: nadějí. Šf. — odkud. Ktož bys dědictvie kúpeného mocí byl vy- tištěn nebo lstí zlú a úkladem s toho se zlúditi dal, tomu prodávající žádnú zprávú nenie povinen. Vš. Jir. 187. — Vz Zlunditi. — Z. se = bláznivým, bláhovým se státi, zastr. Jir. Zľudnateti = zlidnatěti. Slov.
Zludračeti, el, ení, šp. z něm. ludern.
Cf. Zdaremněti, Zlumpačiti. Zludračiti, il, en, ení, šp. z něm. ludern.
— se = zludračeti. Us. Kšť. Vz Zdarebáčiti, Zlumpačiti. Zluhač, e, m. = lhář, der Lügner. Slov.
Bern. Zluhání, n., das Lügen, die Lüge. —
Z. = marný mach, der Fehlschlag. Slov. Bern. Zluhaný; -án, a, o, gelogen. To je z-né.
Slov. Bern. Zluhati = selhati, lügen. Vz násl. Slov.
Bern., Šd. Zluhnúť = selhati, lügen, eine Lüge
sagen; slovu nedostáti, sein Wort nicht halten; ošáliti, betrügen; selhati (o ručnici), fehlschlagen, versagen. Na Slov. Bern. Zluhnutí, n. = selhání. Vz Zluhnúť.
Zluhovati, vz Sluhovati.
Zlumpačilý, z něm. Lump = daremný.
Z. hoch. Us. Kšť. Zlumpačiti se, il, en, ení, šp. z něm.
Lump = státi se darebou, ničemou. Us. Kšť. Zlupati = zlomiti, ztroskotati, zerbre-
chen, zertrümmern.— co: něčí hnáty (crura frangere). ZN. Modly zlupal a sochy i lesy (lucos) modlebné podrúbal. BO. Zlupám bohy vaše, lodie. BO. Zlúpati, vz Zloupiti.
Zlupek, pku, m. = stráň příkrá, krátká,
ein schroffer, kurzer Abhang. Us. u Rychn. Ntk. Na tomhle zlupku se špatně ruchá. Us. Stf. Zlupenatěti, ěl, ění = lupenatým se
státi, blätterig werden. Zlúpení, n., vz Zloupení.
Zlúpený, vz Zloupený.
Zlúpiti, vz Zloupiti. |
Zlupiti se, il, ení; sebrati se, sich auf-
raffen. Kom. Chlapec upadl, zlupil se a utokl. Us. Zlupkati, vz Lupkati. Phld. III. 1. 36
Zlupnouti, vz Slupiti. — se = vztýčiti
se, sich aufraffen. Zlupovati, vz Zloupiti.
Zlúskati, vz Zlouskati.
Zluskovati, vz Zlouskati.
Zlúštění, n., vz Zlouskati.
Zlúštěný; -ěn, a, o = zlouskaný. Vz
Zlouskati. Přišel domů zimou celý z-ný. Mor. Šd. Zlúštiti = zlouštiti, vz Zlouskati.
Zlutiti, zast, vz Zlítiti. Rkk. 12.
Zlutování, n. = slitování. Slov. Bern.
Kdo je v nudzi postavený, žádá z. Na Slov. Tč. Zlutovati se = slitovati se. Na Slov.
Bern. Zlutovnice, e, f. = slitovnice. Na Slov.
Bern. Zlutovník, a, m. = slitovník. Na Slov.
Bern. Zlutřený, lutherisch (geworden). Mor. a
Slez. Šd. Zlutřiti, lutherisch machen. Mor. a Slez.
Šd. Zlý (zastar. zel, zla, zlo), komp. horší,
superl. nejhorší. Na Moravě iratus = zlý, malus — nedobrý. Brt. — Z. = nedobrý, vadný, pokažený, nedokonalý, porušený, übel, schlecht, bös, arg, mangelhaft. Zlé, sešlé stavení; z. žaludek, ořech (červivý), peníze, V., verš, užívaní, návyk, rada, D., křesťan. Kom., Št. Kn. š. 23. Zlá povětrnosť, nepo- hoda. Dch. Tak aby každý z obyvatelů království tohoto tu zlou, lehkou minci od- byti mohl. Zř. F. I. W. XVI. Není to ještě nejhorší; Zlá to věc. Us. Dch. Zlými a ne ctivými slovy poslóv sú odpravili. Sl. let. V. 159. My sme spolem (se svojú) ještě na zlé slovo nepřišli (nepovadili se). Již. Mor. Šd. Lakomec všem bývá zlý, sobě nejhorší. Prov. Tč. Lepší zlá matka nežli dobrá ma- cocha. Slov. Tč. To není zlé. D. Není z. člověk. Z. slovo. Us. Ten svět je zlý, die Welt liegt im Argen. Ten je horší než blázen. Us. Sháněli se po něm jako po zlém penízi. Us. Vk. Z. chléb, boty, kob- zole, čas, cesta, práce atd. Us. Tč. Jsou v něm křesťanští i turečtí kupci, ale zlá stavení. Brant. Hľa, zlý kňaz. Dobre káže a nekoná dľa kázne. HVaj. BD. II. 179. Jano, Jano, zlý si gazda, prázdna ti je každá brázda. Šl. spv. III. 98. Z. svět. BR. II. 1. Posud jsem zjel a mdel. Arch. III. 41. Z. viera, nadeje. Št. Kn. š. 32. Ostavmy se diela zlého. Výb. II. 23. Zlý pták, zlé vejce. Č. M. Zlý havran, zlé vejce, zlý strom, zlé ovoce. Vz Rodiče. Lb. Zlého stromu zlé ovoce. Je znám jako zlý peníz. Us. Šd. Dobrý chýr (pověsť) ide ďaleko, zlý ešte ďalej; Dobrá pečenka ďaleko vonia a zlá ešte ďalej smrdí. Slov. Šd. Za zlá slova slítne i hlava. Prov. Bž. Sobectví jest zlé, horší pochlebenství, nejhorší zrada. Kmp. č. 86. Zlé slovo iba tomu za väzy padá, kto laje — preklína druhého. Mt. S. L 117. Zlé rady zlý užitek. Sb. uč. Zlá |
||
|
|||
Předchozí (543)  Strana:544  Další (545) |