Předchozí (547)  Strana:548  Další (549) |
|
|||
548
|
|||
|
|||
Zmáchání, n., die Befleckung usw., vz
Zmáchati. O. Zmáchaný; -án, a, o, vz Zmáchati. —
Z. = opilý. Ten je zmáchán. Vz Opilý. Us. Sn. Zmáchati = máchaje pošpiniti, besudeln,
beflecken. -- si co. Puch. — Z. = zmokřiti, nass machen. — co (kde): šaty na dešti. Mor. Tč. Kdes holubičko lítala, že's své pérečka zmáchala? Sš. P. 250. — Z. = vy- máchati, durchschweifen. — co kde: prádlo ve studené vodě. Us. Tč. — Z. = vybiti, durchprügeln. — koho čím jak: kyjem po hřbetě. Na Ostrav. Tč. — Z. = zkoupati, do neštěstí přivésti. — koho. U Král. Hrad. Kšť. — se. Zmáchal se = 1. pomazal se; 2. do neštěstí přišel, zkoupal se; 3. zmokřil se, sich nass machen; 4. opil se, sich be- rauschen. Us. Vz Zmáchaný. Zmachlati, zmachlovati = zmásti, ver-
fitzen. — co komu: karty. Sych. — co kde = smačkati, zerknittern. — co kde: šaty v kufře. Mor. Tč. — Z. = špatně udělati, verpfuschen, schlecht ausführen. — co. U Uher. Hrad. Tč. — Z. = něco zbryndati, neroz- umně jednati, unvernünftig handeln. Us. u Jilem. Zmájiti, il, en, ení = omlaziti, verjüngen.
— co čím. By se duch tvůj kouzlem jejich
zmájil. Sš. Snt. 60. Zmak, u, m. = zmek, zmok. Slov. Šd.,
Hdž. Šlb. 36., Č. Čt. II. 386. Zmakati, kám a či = omakati, betasten. — co. Vz Zmacati.
Zmäkati, vz Smočiti. Zmakčiť, il, en, ení, zmakčovati = změkčiti.
Na Slov. Bern., Hol. 407. Zmakle = změkle. Slov. Bern.
Zmaklý = změklý. Slov. Bern., Pokr.
Pot. 46. Zmaknouti = změknouti. Slov. Bern.
Zmakošiti, il, en, ení = zbíti. Slov. Ssk.
Zmäkotvarstvo, a, n., die Bossirkunt.
Na Slov. Ssk. Zmála, z mála = skoro, bald. Z. bych
směl říci. V. Z. že jsem neumřel. Bern — Z mála, von dem wenigen. Vz Málo. Z mála málo dať sa može. Bern. Z mala Bůh po- žehnává. Kld. II. 17. Zmalátnělosť, i, f. = mdloba, die Ab-
gespanntheit, Schwäche. Z. (kleslosť) ve mravech, die Demoralisation. Šp. Propuklo vědomí předešlé z-sti v okolí našem. Sb. vel. I. 32. Zmalátnělý = mdlý, ochablý, schwach,
abgespannt. Z. vkus. Osv. I. 367. Zmalátněti, ěl, ění = malátným se státi,
schwach, abgespannt werden. — čím: za- hálkou. V. — v čem: v zahálce. V. — kdy: po nemoci, po neštěstí z. Us. Tč. Zmalátniti, il, ěn, ění, schwächen, ab-
spannen, ermüden. — koho, Rk., čím. To neštěstí ho zmalátnilo. Us. Tč. Zmálel, u, m., embelia, die Embelie,
rostl. Z. meruzalkový, e. ribes. Vz Rstp. 1028. Zmalení, n. = zmenšení, miosis, /ueío)óic,
die Verkleinerung. Zmalený; -en, a, o, verkleinert. Rgl. —
jak. Malé zostatky Slavianstva v Germanii |
odslavianěného a zo mnohých milionov až
na pol druha stotisíc z-ho. Slov. Hdž. Vetín. 74. Zmaleti, el, ení, klein, kleinmüthig werden.
Chč., Plác. Zmalevati = zmalovati. Z-ný obraz. Hus
I. 76.
Zmálička, vz Zmála.
Zmalitčiti, il, en, ení, zmalitkovati =
zmenšiti, zmatiti, klein machen, verringern; se, klein werden. Peš. Prodr. Z. 1. Zmaliti, il, en, ení; zmalovati = malým
učiniti, klein machen, verringern, verkleinern. — co: řeku, V., Kom., chléb, Pr., míru;
počet svých ctitelův. Ráj. — co čím. Svú chválu něčím z. Pís. 1529. Otok lékem. — komu. Zmalil mu daň (zmenšil). Us. u Dobruš. Vk. To se mi peníze zmalily (ubylo jich). U Rychn. Msk. Zmalomocnělý, aussätzig. V. Vz násl.
Zmalomocněti, ěl, ění = znemocněti.
krank, siech werden; malomocným se státi, Aussatz bekommen. — od čeho: od smradu Záv. Zmalomyslněti, ěl, ění, kleinmüthig,
zaghaft werden, den Muth verlieren. Lpř. Když si vše rozmyslil, z-něl a přál si smrť. Němc. I. 194. Otcové nepopouzejte dětí svojich, aby nezmalomyslněly. Sš. II. 226. — čím: porážkou, Šml., starostí. Č. Zmalomyslniti, il, ěn, ění, kleinmüthig,
zaghaft machen. = koho. Jg. Zmalovaný; -án, a, o. Vz Zmalovati 2.
Ten je zmalován = zbit. Us. Dch. — čím: živými barvami. Mt. S. I. 84. 1. Zmalovati, vz Zmaliti.
2. Zmalovati = pomalovati, bemalen. —
co : líce. V. — koho = osočiti, anschwärzen; 2. zbíti, stlouct, abdreschen, abprügeln. D.
— koho čím: holí. — komu co: záda
(zbíti ho). Us. Poslední súd mu z-val (vy- maloval). Hol. 172. Pri obede, keď najlepšie hodovali, princeska si matku svoju z-la a potom jej ten malý obrázok dala. Dbš. Sl. pov. I. 368. — co koho jak. Z-li zloděje, že na něm nebylo místečka zdravého. Us. Semrd. Z-luji tě, že tě čert nepozná. Us. Tč., Šd. Klášter sv. Jakuba z-ván s erby rozličnými. Dač. I. 204. — co čím. Z-la oči své líčidlem. Proch. Bibl. děj. I. 192. Zmámenec, nce, m. = zmámený člověk,
der Verblendete. Č. Zmámení, n., die Verblendung, Bethörung.
Jel., Berg. Aby to očarování a z. přestati mohlo. Sš. II. 46. Zmámenosť, i, f. = zmámení. Aqu. —
Z. = blud, zmámení, delirium, der Irrwahn, Irrsinn, das Faseln. Ja. Zmámený; -en, a, o, verblendet, bethört,
betäubt, getäuscht. Z. oko, Čch. Bs. 95., smysly, Vrch., hlava, Čch. Petrkl. 32. Křičíš jako z-ný. Kol. ván. 171. Chodí pořád jako z-ný. Us. Šd. Byl co zmámený. Čr. — kde: na mysli, V., na smyslech. — čím: hrůzou, Kom., milostí. Dh. Zmámiti, il, en, ení = přítomnosť smyslův
odníti, betäuben, betäubt machen; v omyl uvésti, täuschen, bethören, verblenden. — koho. Troj., V. To bláznovství lidské zmá- milo mysli. Kom. Ti viac vinni, ktorí ma |
||
|
|||
Předchozí (547)  Strana:548  Další (549) |