548

Zmáchání, n., die Befleckung usw., vz
Zmáchati. O.

Zmáchaný; -án, a, o, vz Zmáchati. —
Z. = opilý. Ten je zmáchán. Vz Opilý. Us.
Sn.

Zmáchati = máchaje pošpiniti, besudeln,
beflecken. -- si co. Puch. — Z. = zmokřiti,
nass machen. — co (kde): šaty na dešti.
Mor. Tč. Kdes holubičko lítala, že's své
pérečka zmáchala? Sš. P. 250. — Z. = vy-
máchati, durchschweifen. — co kde: prádlo
ve studené vodě. Us. Tč. — Z. = vybiti,
durchprügeln. — koho čím jak: kyjem
po hřbetě. Na Ostrav. Tč. — Z. = zkoupati,
do neštěstí přivésti. — koho. U Král. Hrad.
Kšť. — se. Zmáchal se = 1. pomazal se;
2. do neštěstí přišel, zkoupal se; 3. zmokřil
se, sich nass machen; 4. opil se, sich be-
rauschen. Us. Vz Zmáchaný.

Zmachlati, zmachlovati = zmásti, ver-
fitzen. — co komu: karty. Sych. — co
kde = smačkati, zerknittern. — co kde:
šaty v kufře. Mor. Tč. — Z. = špatně udělati,
verpfuschen, schlecht ausführen. — co. U Uher.
Hrad. Tč. — Z. = něco zbryndati, neroz-
umně jednati, unvernünftig handeln. Us.
u Jilem.

Zmájiti, il, en, ení = omlaziti, verjüngen.

— co čím. By se duch tvůj kouzlem jejich
zmájil. Sš. Snt. 60.

Zmak, u, m. = zmek, zmok. Slov. Šd.,
Hdž. Šlb. 36., Č. Čt. II. 386.
Zmakati, kám a či = omakati, betasten.

— co. Vz Zmacati.
Zmäkati, vz Smočiti.

Zmakčiť, il, en, ení, zmakčovati = změkčiti.
Na Slov. Bern., Hol. 407.

Zmakle = změkle. Slov. Bern.

Zmaklý = změklý. Slov. Bern., Pokr.
Pot. 46.

Zmaknouti = změknouti. Slov. Bern.

Zmakošiti, il, en, ení = zbíti. Slov. Ssk.

Zmäkotvarstvo, a, n., die Bossirkunt.
Na Slov. Ssk.

Zmála, z mála = skoro, bald. Z. bych
směl říci. V. Z. že jsem neumřel. Bern —
Z mála, von dem wenigen. Vz Málo. Z mála
málo dať sa može. Bern. Z mala Bůh po-
žehnává. Kld. II. 17.

Zmalátnělosť, i, f. = mdloba, die Ab-
gespanntheit, Schwäche. Z. (kleslosť) ve
mravech, die Demoralisation. Šp. Propuklo
vědomí předešlé z-sti v okolí našem. Sb.
vel. I. 32.

Zmalátnělý = mdlý, ochablý, schwach,
abgespannt. Z. vkus. Osv. I. 367.

Zmalátněti, ěl, ění = malátným se státi,
schwach, abgespannt werden. — čím: za-
hálkou. V. — v čem: v zahálce. V. —
kdy: po nemoci, po neštěstí z. Us. Tč.

Zmalátniti, il, ěn, ění, schwächen, ab-
spannen, ermüden. — koho, Rk., čím. To
neštěstí ho zmalátnilo. Us. Tč.

Zmálel, u, m., embelia, die Embelie,
rostl. Z. meruzalkový, e. ribes. Vz Rstp.
1028.

Zmalení, n. = zmenšení, miosis, /ueío)óic,
die Verkleinerung.

Zmalený; -en, a, o, verkleinert. Rgl. —
jak. Malé zostatky Slavianstva v Germanii

odslavianěného a zo mnohých milionov až
na pol druha stotisíc z-ho. Slov. Hdž. Vetín.
74.

Zmaleti, el, ení, klein, kleinmüthig werden.
Chč., Plác.

Zmalevati = zmalovati. Z-ný obraz. Hus

I. 76.

Zmálička, vz Zmála.

Zmalitčiti, il, en, ení, zmalitkovati =
zmenšiti, zmatiti, klein machen, verringern;
se, klein werden. Peš. Prodr. Z. 1.

Zmaliti, il, en, ení; zmalovati = malým
učiniti, klein machen, verringern, verkleinern.

— co: řeku, V., Kom., chléb, Pr., míru;
počet svých ctitelův. Ráj. — co čím. Svú
chválu něčím z. Pís. 1529. Otok lékem. —
komu. Zmalil mu daň (zmenšil). Us. u Dobruš.
Vk. To se mi peníze zmalily (ubylo jich).
U Rychn. Msk.

Zmalomocnělý, aussätzig. V. Vz násl.

Zmalomocněti, ěl, ění = znemocněti.
krank, siech werden; malomocným se státi,
Aussatz bekommen. — od čeho: od smradu
Záv.

Zmalomyslněti, ěl, ění, kleinmüthig,
zaghaft werden, den Muth verlieren. Lpř.
Když si vše rozmyslil, z-něl a přál si smrť.
Němc. I. 194. Otcové nepopouzejte dětí
svojich, aby nezmalomyslněly. Sš. II. 226.
— čím: porážkou, Šml., starostí. Č.

Zmalomyslniti, il, ěn, ění, kleinmüthig,
zaghaft machen. = koho. Jg.

Zmalovaný; -án, a, o. Vz Zmalovati 2.
Ten je zmalován = zbit. Us. Dch. — čím:
živými barvami. Mt. S. I. 84.

1. Zmalovati, vz Zmaliti.

2. Zmalovati = pomalovati, bemalen. —
co : líce. V. — koho = osočiti, anschwärzen;

2. zbíti, stlouct, abdreschen, abprügeln. D.

— koho čím: holí. — komu co: záda
(zbíti ho). Us. Poslední súd mu z-val (vy-
maloval). Hol. 172. Pri obede, keď najlepšie
hodovali, princeska si matku svoju z-la a
potom jej ten malý obrázok dala. Dbš. Sl.
pov. I. 368. — co koho jak. Z-li zloděje,
že na něm nebylo místečka zdravého. Us.
Semrd. Z-luji tě, že tě čert nepozná. Us.
Tč., Šd. Klášter sv. Jakuba z-ván s erby
rozličnými. Dač. I. 204. — co čím. Z-la
oči své líčidlem. Proch. Bibl. děj. I. 192.

Zmámenec, nce, m. = zmámený člověk,
der Verblendete. Č.

Zmámení, n., die Verblendung, Bethörung.
Jel., Berg. Aby to očarování a z. přestati
mohlo. Sš. II. 46.

Zmámenosť, i, f. = zmámení. Aqu. —
Z. = blud, zmámení, delirium, der Irrwahn,
Irrsinn, das Faseln. Ja.

Zmámený; -en, a, o, verblendet, bethört,
betäubt, getäuscht. Z. oko, Čch. Bs. 95.,
smysly, Vrch., hlava, Čch. Petrkl. 32. Křičíš
jako z-ný. Kol. ván. 171. Chodí pořád jako
z-ný. Us. Šd. Byl co zmámený. Čr. — kde:
na mysli, V., na smyslech. — čím: hrůzou,
Kom., milostí. Dh.

Zmámiti, il, en, ení = přítomnosť smyslův
odníti, betäuben, betäubt machen; v omyl
uvésti, täuschen, bethören, verblenden. —
koho. Troj., V. To bláznovství lidské zmá-
milo mysli. Kom. Ti viac vinni, ktorí ma