Předchozí (549)  Strana:550  Další (551) |
|
|||
550
|
|||
|
|||
Zmarnělý, vz Zmarněti. Mus. 1880. 207.
Zmarnění, n., vz Zmarněti, Zmarniti.
Zmarněný; -ěn, a, o, vz Zmarniti.
Zmarněti, ěl, ění = marným, neplatným
se státi, vergeblich, leer, eitel werden. Všecku práce naše zmarněla. Jg. — Z. = marnivým se státi, eitel werden. — čím: něčí chva- lou. — kde. Řekové a Římané z-něli v my- šlénkách svojich. Sš. II. 119. (I. 26.). Zmarniti, il, ěn, ění = zmařiti, vernich-
ten, vereiteln, verderben; utratiti, vergeu- den; utratiti, odpraviti, usmrtiti, zum Tode verurtheilen, tödten; marným učiniti, schwel- gerisch, unwirtschaftlich machen. Němc. VII. 100., Sš. P. 573., Pal. — co, koho. Z. vražedlníka (utratiti). Baiz. Tak tu ženu zmarnil (marnivou učinil). U Rychn. Msk. Něčí úmysly, naděje z. Tč. Kdo mi vrátí zašlé doby, čo jich mladosť z-la ? Na Slov. Č. Čt. II. 136. Když peníze za jedno dítě zmarnil, zase druhé vzal a prodal. Kld. II. 83. Dvě duše z-la, sama zkameněla. Sl. ps.
II. 79. Zabili, z-li naposedy aj ju. Sl. Spv.
III. 111. A kráľ mu přislíbil, že ak toho
draka zmarní, istotne jeho dceru dostane. Dbš. Sl. pov. I. 4. — jak. Pán poviedal, že ak mu ja tú podkovu nedám, že ma dá bez všetkého práva zmarniť. Dbš. Sl. pov. I. 118., Er. Sl. čít. 68., Mt. S. I. 87. — se (kde): v lehké společnosti. Mor. Tč Rad- šej zmarním sa (zabiji), akoby som to tr- pela, Phld. IV. 237. Zmarolibý = zmaru, zkázy žádostivý.
Kaln. 208. Zmařovati, vz Zmařiti.
Zmasaření, n., die Hinschlachtung. Dch.
Zmasařený; -en, a, o, zerfleischt, massa-
krirt. Ostrav. Třikrát zaťal, vždy do plec- ných kostí, z-ný je hrozne, než žije. Slov. Zbr. Hry 78. Zmasařiť, il, en, ení, zerfleischen, mas-
sakriren. Na Ostrav., Slov. Tč. — koho. Dobytok odohnali a osm ľudí zmäsiarili. Sl. let. III. 150. Zmasilosť, i, f. = změklosť kostí, die
Knochenerweichung. Ja. Zmasilý = na maso vykrmený, fleischig.
Z. vepř. Us. Ta jalůvka, husa je hezky z-lá. Us. Vk., Msk. Zmasiti se = ztloustnouti, Fleisch be-
kommen, dick werden. Kůň se zmasil. Us. Zmásliti, il, en, ení. — se. Tato sme-
tana sa ľahko zmáslí, wird leicht gebuttert. Dbš. Obyč. 60. Zmásti, zmatu (zastr. změtu), změť, zmátl
zmaten (změten), zmatení (změtení) = v ne- pořádek uvésti, splésti, verwirren, verrücken. — co. Z. počty. 15. stol. Z. půhon (ne- dopatřením pohoršiti, neplatným učiniti). A když póhon svědčie, tehdá póhon kaž zmiesti (ztratiti) prvý. Kn. rož. čl. 75., 76., 84. I starý tkadlec někdy přízi zmate. Prov.
Z. listy, D., přísahu. Vz Zmatek. Ktož změte (přísahu), ten ztratí. O. z D. 22. Někoho z.; Stav věcí z. Dch. Uhři svůj orduňk zmátli. Dač. I. 219., 189. Tak jste lidi zmátli a spletli. MP. — co komu. Někomu rozum z. Mus. 1880. 9. Já jsem si to zmátl. Us. Dch. Zmátl mu šiky. Bl. 296. To děvče mu zmátlo hlavu. Dch. Ale pán Bóh zmátl jim |
cestu, že sú nevěděli, co mají činiti. Hus
II. 115. Zmátl jim jazyky, Br., hlavu, kon- cept, předsevzetí. — koho, se kde: v řeči. D. Z. se v úmluvě. O. z D. Koho u víře, Lom., na žalobě. Pr. Z. se při čem. Rk. — co čím: námítkami. Pr., J. tr. — co komu čím. Někomu něčím smysly zmásti. Vrch. — se proč. Pročež i ti rodové se nezmátli, dokudž Kristus nepřišel. BR. II. 5. a. Zmastiti, il, štěn, ění = pomastiti, fett
machen. — co. Jg., Mtl. — Z. = zbíti, durchprügeln. — koho. Us. Také na Mor. Šd., Vck., Mtl. — Z. = zhudlařiti, schlecht durchführen, verpfuschen. — co. Tys to zmastil! Mor. Šd., Mtl. Zmaškrtiti, il, cen, ení = zmlsati, zu-
sammennaschen. Na mor. Val. a Slov. Vck., Bern. — Z. = zaviniti, verschulden. — co komu. Musela mu neco moc z., že sa tak dlúho na ňu hňevá. Bern. Zmaštění, n. = pomaštění atd., vz Zma-
stiti. Zmaštěný; -ěn, a, o = pomaštěný, fett
gemacht, vom Fett beschmiert. Hdk. Zmat, u, m. = zmatek, die Verwirrung.
Rvač. Slova jsouce sobě odporná sama sobě na zmat jsou, heben einander auf. Šf. Rozpr. 39. Zmatati = zmásti. Na Mor. a Slov. Kol.
ván., Lipa II. 354. Zmatečně = na zmat, verworren, ver-
kehrt. Něco z. učiniti. Bib. — Z. = na zmatek, neprávě, unrechtmässig. Z. koho pohnati (proti právu). Vš. Seznáš-li, žes z. pohnal, máš dvojí cestu; Též při dědiciech přidání nebo nepřidání a při jiných výmien- kách nesčíslných věrné a pilné má býti vy- ptávánie, aby se lidem proti vóli jich nic ve dsky z. nekladlo; Poněvadž Hanuš pó- vod (nom.) z. jest žalobu položil, pani ten póhon zdvihají; Ktož béře pro viece než má bráti, též kto na český groš béře, nemaje než na míšenský bráti, i tento i onenno z. béře. Vš. Jir. 54., 320., 422., 425. Zmatečnosť, i, f. = spletení, die Ver-
wirrung. Z. řeči. Reš. — Z. = nepravosť, die Unrechtmässigkeit. D., Pr. Zmatečný = zmatený, konfus, verwor-
ren, verkehrt. Z. řeč, počet, Jel., cesta (omylná), Us., učení. Apol. Zprávy (o bitvě) jsou tak z-né a stranné, že obrazu jasného nelze podati; O válce té zachovaly se tak chudé a z-né zprávy, že téměř nic jistého udati nelze. Pal. III. 3. 152., IV. 2. 437. Z. zprávy. Šf. I. 480. — Z. = nepravý, proti právu, unrechtmässig. Z. půhon, die Nulli- tät bei der Klage, D., Zříz. F. I. D. XXXI., Zř. z. Jir. D. 32., D. 6., pře, verwickelter Handel, Th., svědkové, Brikc., odpor, Vš., stížnosť, Nullitätsbeschwerde, f. Z. (zrušo- vací) stížnosť slove taková, kterou dovolává se sporná strana u vyšší instance toho, aby jistý nález zrušen byl proto, že se v líčení pře aneb v nálezu vyskytují nesprávnosti, jimiž zakonní formy byly porušeny. Vz více v S. N., Zmatek. Podati provedenou z. stížnosť, eine Ausführung der Nichtig- keitsbeschwerde überreichen. J. tr. Z. pří- saha. Bdl. To svědomie jest nehodné a z.; |
||
|
|||
Předchozí (549)  Strana:550  Další (551) |