550

Zmarnělý, vz Zmarněti. Mus. 1880. 207.

Zmarnění, n., vz Zmarněti, Zmarniti.

Zmarněný; -ěn, a, o, vz Zmarniti.

Zmarněti, ěl, ění = marným, neplatným
se státi, vergeblich, leer, eitel werden. Všecku
práce naše zmarněla. Jg. — Z. = marnivým
se státi, eitel werden. — čím: něčí chva-
lou. — kde. Řekové a Římané z-něli v my-
šlénkách svojich. Sš. II. 119. (I. 26.).

Zmarniti, il, ěn, ění = zmařiti, vernich-
ten, vereiteln, verderben; utratiti, vergeu-
den; utratiti, odpraviti, usmrtiti, zum Tode
verurtheilen, tödten; marným učiniti, schwel-
gerisch, unwirtschaftlich machen. Němc.
VII. 100., Sš. P. 573., Pal. — co, koho.
Z. vražedlníka (utratiti). Baiz. Tak tu ženu
zmarnil (marnivou učinil). U Rychn. Msk.
Něčí úmysly, naděje z. Tč. Kdo mi vrátí
zašlé doby, čo jich mladosť z-la ? Na Slov.
Č. Čt. II. 136. Když peníze za jedno dítě
zmarnil, zase druhé vzal a prodal. Kld. II.

83. Dvě duše z-la, sama zkameněla. Sl. ps.

II. 79. Zabili, z-li naposedy aj ju. Sl. Spv.

III. 111. A kráľ mu přislíbil, že ak toho
draka zmarní, istotne jeho dceru dostane.
Dbš. Sl. pov. I. 4. — jak. Pán poviedal,
že ak mu ja tú podkovu nedám, že ma dá
bez všetkého práva zmarniť. Dbš. Sl. pov.
I. 118., Er. Sl. čít. 68., Mt. S. I. 87. — se
(kde): v lehké společnosti. Mor. Tč Rad-
šej zmarním sa (zabiji), akoby som to tr-
pela, Phld. IV. 237.

Zmarolibý = zmaru, zkázy žádostivý.
Kaln. 208.

Zmařovati, vz Zmařiti.

Zmasaření, n., die Hinschlachtung. Dch.

Zmasařený; -en, a, o, zerfleischt, massa-
krirt. Ostrav. Třikrát zaťal, vždy do plec-
ných kostí, z-ný je hrozne, než žije. Slov.
Zbr. Hry 78.

Zmasařiť, il, en, ení, zerfleischen, mas-
sakriren. Na Ostrav., Slov. Tč. — koho.
Dobytok odohnali a osm ľudí zmäsiarili.
Sl. let. III. 150.

Zmasilosť, i, f. = změklosť kostí, die
Knochenerweichung. Ja.

Zmasilý = na maso vykrmený, fleischig.
Z. vepř. Us. Ta jalůvka, husa je hezky z-lá.
Us. Vk., Msk.

Zmasiti se = ztloustnouti, Fleisch be-
kommen, dick werden. Kůň se zmasil. Us.

Zmásliti, il, en, ení. — se. Tato sme-
tana sa ľahko zmáslí, wird leicht gebuttert.
Dbš. Obyč. 60.

Zmásti, zmatu (zastr. změtu), změť, zmátl
zmaten (změten), zmatení (změtení) = v ne-
pořádek uvésti, splésti, verwirren, verrücken.
— co. Z. počty. 15. stol. Z. půhon (ne-
dopatřením pohoršiti, neplatným učiniti).
A když póhon svědčie, tehdá póhon kaž
zmiesti (ztratiti) prvý. Kn. rož. čl. 75., 76.,

84. I starý tkadlec někdy přízi zmate. Prov.
Z. listy, D., přísahu. Vz Zmatek. Ktož změte
(přísahu), ten ztratí. O. z D. 22. Někoho z.;
Stav věcí z. Dch. Uhři svůj orduňk zmátli.
Dač. I. 219., 189. Tak jste lidi zmátli a
spletli. MP. — co komu. Někomu rozum
z. Mus. 1880. 9. Já jsem si to zmátl. Us.
Dch. Zmátl mu šiky. Bl. 296. To děvče mu
zmátlo hlavu. Dch. Ale pán Bóh zmátl jim

cestu, že sú nevěděli, co mají činiti. Hus
II. 115. Zmátl jim jazyky, Br., hlavu, kon-
cept, předsevzetí. — koho, se kde: v řeči.
D. Z. se v úmluvě. O. z D. Koho u víře,
Lom., na žalobě. Pr. Z. se při čem. Rk.
— co čím: námítkami. Pr., J. tr. — co
komu čím. Někomu něčím smysly zmásti.
Vrch. — se proč. Pročež i ti rodové se
nezmátli, dokudž Kristus nepřišel. BR. II.
5. a.

Zmastiti, il, štěn, ění = pomastiti, fett
machen. — co. Jg., Mtl. — Z. = zbíti,
durchprügeln. — koho. Us. Také na Mor.
Šd., Vck., Mtl. — Z. = zhudlařiti, schlecht
durchführen, verpfuschen. — co. Tys to
zmastil! Mor. Šd., Mtl.

Zmaškrtiti, il, cen, ení = zmlsati, zu-
sammennaschen. Na mor. Val. a Slov. Vck.,
Bern. — Z. = zaviniti, verschulden. — co
komu. Musela mu neco moc z., že sa tak
dlúho na ňu hňevá. Bern.

Zmaštění, n. = pomaštění atd., vz Zma-
stiti.

Zmaštěný; -ěn, a, o = pomaštěný, fett
gemacht, vom Fett beschmiert. Hdk.

Zmat, u, m. = zmatek, die Verwirrung.
Rvač. Slova jsouce sobě odporná sama sobě
na zmat jsou, heben einander auf. Šf. Rozpr.
39.

Zmatati = zmásti. Na Mor. a Slov. Kol.
ván., Lipa II. 354.

Zmatečně = na zmat, verworren, ver-
kehrt. Něco z. učiniti. Bib. — Z. = na
zmatek, neprávě, unrechtmässig. Z. koho
pohnati (proti právu). Vš. Seznáš-li, žes z.
pohnal, máš dvojí cestu; Též při dědiciech
přidání nebo nepřidání a při jiných výmien-
kách nesčíslných věrné a pilné má býti vy-
ptávánie, aby se lidem proti vóli jich nic
ve dsky z. nekladlo; Poněvadž Hanuš pó-
vod (nom.) z. jest žalobu položil, pani ten
póhon zdvihají; Ktož béře pro viece než má
bráti, též kto na český groš béře, nemaje
než na míšenský bráti, i tento i onenno z.
béře. Vš. Jir. 54., 320., 422., 425.

Zmatečnosť, i, f. = spletení, die Ver-
wirrung. Z. řeči. Reš. — Z. = nepravosť,
die Unrechtmässigkeit. D., Pr.

Zmatečný = zmatený, konfus, verwor-
ren, verkehrt. Z. řeč, počet, Jel., cesta
(omylná), Us., učení. Apol. Zprávy (o bitvě)
jsou tak z-né a stranné, že obrazu jasného
nelze podati; O válce té zachovaly se tak
chudé a z-né zprávy, že téměř nic jistého
udati nelze. Pal. III. 3. 152., IV. 2. 437. Z.
zprávy. Šf. I. 480. — Z. = nepravý, proti
právu, unrechtmässig. Z. půhon, die Nulli-
tät bei der Klage, D., Zříz. F. I. D. XXXI.,
Zř. z. Jir. D. 32., D. 6., pře, verwickelter
Handel, Th., svědkové, Brikc., odpor, Vš.,
stížnosť, Nullitätsbeschwerde, f. Z. (zrušo-
vací) stížnosť slove taková, kterou dovolává
se sporná strana u vyšší instance toho, aby
jistý nález zrušen byl proto, že se v líčení
pře aneb v nálezu vyskytují nesprávnosti,
jimiž zakonní formy byly porušeny. Vz
více v S. N., Zmatek. Podati provedenou
z. stížnosť, eine Ausführung der Nichtig-
keitsbeschwerde überreichen. J. tr. Z. pří-
saha. Bdl. To svědomie jest nehodné a z.;