551

z. kšaft. NB. Tč. 184., 194. Hleď, aby nic
z-ho, nic proti právu, nic proti obyčeji a
zvyklosti neučinil; Povede-li na cizie dě-
dictvie, z-čné bránie bude; Z. žaloba, pó-
hon, pře líčenie. Vz Vš. Jir. 108., 327.,
422. — Z. = zmatky milující, nepořádný,
Unordnung liebend, unordentlich. Kteráž
(lesť) se od zmatečných lidí děje. Vš. Z. to-
varyš. Sedl. Rychn. 37. 8. — Z. člověk, ein
Unterthan, bei dessen Entlassung ein Form-
fehler geschah, in Folge dessen die Entlas-
sung ungiltig wurde. Vz Gl. 387.

Zmatek, tku, zmateček, čku, m. = zma-
tení, die Verwirrung u. das, worein etwas
sich verwirrt. — Z. = do čeho se ptákům
nohy zapletají, das Wirrgarn. Pták se do
zmatků zapletl. Kom. — Br. — Z. = zma-
tení, nepořádek, zmatenosť, die Unordnung,
Verwirrung, Zerrüttung, der Unrath. Při-
chází na zmatky; V divné z-ky ubíhají.
Kom. Z. obce, mysli, smyslův, D., věcí.
Jel. Stal se z. u vojska. Kram. To ho v z.
uvedlo. Us. Z. nad zmatek; To je učiněný
z.; Doba zmatků plná; Nastal veliký z.;
Stalo se to v tom zmatku. Dch. Na lodi
zmätok. Č. Čt. I. 89. Přijde-li na zmatek
česť, hrdlo, statek, nechť sobě mají, nic
tím nezískají. Pís. náb. Z. hlasú. Kká. K sl.
j. 175. Z-ky politické. Us. To zapříčinilo
tým vätší strach a zmätok u našich. Lipa
90. Z výšin tých hľaďme v zmatok nízký.
Sldk. 268. Statek (tvůj) jde na zmatek. Er
P. 165., 365. Smrť přivedla vše na z. Er.
P. 519. Hodlaje kořistiti z obecného zmatku
postoupil Jindřich až k Magdeburku; Jar-
loch nemalý z. jest způsobil popletením jmen
obou knížat. Ddk. II. 305., III. 194. Aby
nehledě na úmluvy pražské nakládal se
svou tchyní dle libosti, an prý skrze to
v Čechách z-ků míti nebude. Pal. Děj. III.
3. 281. Ač i v těch (vněšnostech) na z-ku
byli. Sš. J. 128. Nemohli manželstvím tako-
vým z. v posloupnost dědin jednotlivých
kmenů uvésti. Sš. L. 8. Chvála otci nebe-
skému, jakož byla na počátku tak buď
věčně i bez zmatku. Výb. II. 26. Neb kdyžť
bych toho spisu neměl, mělť bych skrze to
veliký z.; Tomu sám rač porozuměti, že
by to bylo králi z., tudiež i nám. Arch.
II. 12., V. 316. Bohatý šátek a chudý sta-
tek dělají na počtech (na poli) z. Proch.,
Tč. Na velký pátek děje se zmatek. Slez.
Šd. Bez rozumu statky jdou na zmatky.
Prov. Šd., Tč. Dobré děti krásný statek,
zlé pak děti v domě zmatek. Prov. Šd.
Zvykej, hospodáři, pořádku, ujdeš zmatku
na svém statku. Tč., Hkš. Pro statek vlo-
žil sobě na hrdlo zmatek (špatnou ženu).
Mus. Tvé věci na zmatcích jsou. Mudr. Vz
Přivésti co čím na co a stran pořekadel
ještě: Drt, Kydeno, Lad, Noha, Pivovár,
Šíti. — Z. v soudnictví: pohnání ku právu
svévolné a nedovolené, zmatečný půhon. Vz
Kléska, S. N. Die Unklage, frevelhafte, un-
begründete Klage, unrechtmässige Ladung
o. Vorbescheid, Nullität. Jg. Z. jest ne-
správnosť a vada taková, že se jí řízení
buď započaté aneb již skončené v nic obrací
a ruší. Vz Zmatečná stížnosť a více v S N.
Z. při žalobě, při práva vedení po náleziech,

při uvázáni s komorníkem, při brání, při
otpořiech. Vz Vš. 572. Ten půhon nebude
na z. Vl. zř. 73. O poslúpenství jdú svědci
proti svědkóm vše se zmatkem a kdož
změte, ten ztratí a druhý ziště; Pakliby
řečníka nemohl mieti, ale sám otpoviedaje
nemá zmatkem ztratiti (ob formalia). O. z D.
Kdožby kterou při prosoudil soudem a roz-
sudkem rozsouzen byl, požene-li z ní po
druhé, učiní ten půhon na zmatek. Zř. F.
I. D. XXXII. Zmatku kdo by se dopustil,
jaká na to byla pokuta? Vz Zř. z. Jir. D.
31., 14. O zmatcích vz Vš. Jir. 468., 469.
Z cizí věci kdo viní, zmatku se dopouští.
Pr. Z. nic jiného není, než patrné práva
zlehčování; všetečnou nevážností usilovati
o to, aby k vůli jeho nařízený pořád práva
se jako zmátl. Pr. měst. Tu jest strana od-
pierala, že jest neprávě komorníka vzal na
zmatek. Arch. III. 315. Pakli by kto zatčen
byl maje na zemi dědictvie, na z. by zatčen
byl; Hleď, móžeš-li z. najíti při póhonu
svého žalobníka; Na z. pohánie takový;
Kateřina z Prahy pohánie Matěje z Žatce,
chtieci mieti pro ten nápad viece než jeden
diel, i nalezen jí zmatek a věže; Poněvadž
on Otík pohnal jej žida o tu při, kteráž
jest prve mezi nimi rozsúzena, že jest toho
učiniti neměl a že jest jej na zmatek po-
hnal; Odpor na z.; Na z. učiniti, hnáti;
Poněvaž jest on Jan ty dědiny prve zapsal
a potom k odporu pohnal již tu nic ne-
maje, protož ten póhon učinil jest na zma-
tek ; Jest ještě jiný zmatek, kdež póvod jsa
v pravdě proti svému bezprávníku sprave-
dliv, samým práva neznániem nohama v zma-
tek vchází. Takový póhon jest (stal se) na
z.; Když se póvoď čehožkoli jiného v své
žalobě doloží, čehož potom v při vedení
okázati nemóže, v z. nohama vejde; Ktož
kde v žalobě své svědomie se dokládá a
potom na súdě stoje žádného neokazuje,
ten v z. upadá; Z. si udělati, z-ku se uva-
rovati ; z-ku se dopustiti; z-ky se přiházejí,
stávají; z-ky při uvázánie běžie. Vz Vš.
Jir. 28., 62., 294., 336., 348., 384., 418., 419.,
422., 424., 425. Z-ky, které při žalobách
běží. Vz Vš. 427. O zmatciech vz Vš. IX.
2., 3., 4.—9. — Z. = klička, úskok, odpor,
die Ausflucht, Verzögerung, Widerrede, Be-
irrung des Rechtes, Irrung, Intrique. Při těch
přech řečníci mnohá osvědčování a zmatky
obvykli jsú činiti. CJB. 387. Povinen jsem
zaplatiti bez zmatku a odporu i dalšího
prodlévání všelikého. Faukn. Jej (pohna-
ného) činil poručník nemocna a ten téhož
dne přišel před úředníky zdráv jsa: tehdy
páni nalezli, ponidž jest zmatkóv hledal
pohnaný, že jest svú při ztratil. O. z D.
Takoví mají pánům jich beze všeho zmatku
vydáváni býti. Zř. F. I. J. XXVIII. A když
jim tak učiníme a zaplatíme, jakož se píše,
majie nám bez zmatku lidí a vsí postúpiti.
1467. Aby mi na tom zboží zmatky činil;
Činí mi z. na mém spravedlivém véně, na
mém dědictví. Půh. II. 162., 372., 433. Do-
bytek na z. zajímati. Vš. Jir. 336. Nikomu
v ničem zmatkův a překážek nečiniti. Zlob.
Pakli nepřijde pohnaný, při svú beze všeho
zmatku ztratí. Vš. — Z. Přísaha se zmat-