552

kem a bez zmatku (písař přísahu předčítal
a která strana přísahu po něm říkajíc se
zmátla, ztratila při). Jg. Přísahy mají býti
se zmatkem, kromě očista má býti bez
zmatku. Pr. zem. Cf. Jg. Slov. Přísaha jest
dvojie, se zmatkem jedna, bez zmatku druhá;
Přísahy bez zmatku nic lehčejšie nejsú pří-
sah se zmatkem; Ktož přísahá bez zmatku;
Přísaha za nemoc nenie se zmatkem. Vz Vš.
Jir. 86., 43. Z., error, confusio, ve práv-
nictví soudním 14. a 15. věku, když n. př.
někdo přísahaje zajikl se, třásl nebo pře-
řekl se atd., tu hned řečeno: ,Bůh ho sou-
dil´ (zmátl mu paměť) a pře jeho byla ztra-
cena. Pal. Děj. II. 2. 145. O zmatcích a
zaneprazdňování soudu vz Rb. str. 274.,
Právníka 1869. 704.—710., Kn. rož. (vyd.
Bdl.) 143. — Z. u soukenníků = potáč. Vz
toto.

Zmáteně, verwirrt, irre. Z. odpovídati,
mluviti. Us.

Zmatenec, nce, m. = zmatený člověk,
ein verwirrter Mensch. — Z., cerocoma,
hmyz. Krok II. 255.

Zmatení, n., die Verwirrung, Verwicke-
lung. Cf. Zmásti. Z. jazyků při stavění věže
babylonské, die Sprachenverwirrung. Bibl.

Zmatenice, e, f. = zmatenosť, das Wirr-
warr, die Verwirrung. Z. v církvi. Sych.

Zmatenina, y, f. = zmatení, zmatenosť,
zmuchlanina, wirres Zeug, das Gewirre. Kom.

Zmatenisko, a, n., die Verwirrung. Exc.

Zmatenosť, i, f., die Verwirrung, Ver-
worrenheit, Verlegenheit. Z. obce, mysli.
D. Z toho na tvé smysly padá z. Msn. Or.
115. To všecko dělaly peníze, neb byla
veliká z. Sl. let. I. 315.

Zmatený; -ten, a, o = nepořádný, in
Unordnung gebracht, verwirrt, zerrüttet, irre.
Z. vlasy, V., směsice, bitva, Us., soud, Kom.,
rozum. Jest všecek zmatený. Us. Z. vřava,
Vrch., sen (nejasný), Us., křik. Hol. 113. —
jak: v hromadu z. V. — kde: na mysli.
Us. Tč. — čím: vášní. Vrch.

Zmateřelý = který matky pozbyl. Z.
včely. Mor. Šd.

Zmateřeti, el, ení = matky pozbyti, vy-
mříti, aussterben. — kdy. Letos nám troje
včely z-ly. Mor. Šd.

Zmaterneť, el, ení, Mutter werden. Slov.
Ssk.

Zmaťhání, n., die Verwirrung, Verfitzung.

Zmathanosť, i, f. = zamodrchanosť, zma-
tenosť, die Verworrenheit.

Zmaťhaný; -án, a, o, verworren. D.

Zmaťhati = zmásti, zmodrchati, verwir-
ren. — co. D.

Zmatičkovaný; -án, a, o = opilý, be-
trunken. U Nezamysl. na Mor. Bkř.

Zmatičkovati = opiti, betrinken, trun-
ken machen. — koho, se. U Nezamyslic
na Mor. Bkř.

Zmatina, y, f. = zmatenina, das Ge-
wirre, Kauderwälseh. U Olom. Sd.

Zmátka, y, f. = zmatek. Židovka jest
fortelná, bojím se, aby mi potom zmátku
neudělala. NB. Tč. 52.

Zmatkovatěti, ěl, ění = po okleštění
ovoce nésti, nach Beschneidung der Aeste
Obst tragen. Puch.

Zmatlati = pomačkati, zusammenmau-
schen. — co: čepec. Us. — kde. Kaj si
holuběnko lítala, žes tak svoje popelaté
pérka zmatlala! Zmatlala já sem jich na
poli a to tobě, můj drahý Jeníčku, na
vzdory. Pís. slez. Šd

Zmátly, verwirrt. Tak Slavimír k sešlým
dokonal řeč na sneme otcom. Než tito roz-
děšení a takúto pre náhodu z-lí všetci ho
v najvatšém poslúchali ešte mlčání. Hol.
54.

Zmatně, störend. Rk.

Zmatnosť, i, f., die Verworrenheit? Jg.

Zmatný = plný zmatu, verworren? Irr-?
Kak bychom na té zmatné púšti šli a ne-
zablúdili. Št. V té žalobě nic nemóž zmat-
ného býti. Pr. zem. Z. hlas, křik. Na Ostrav.
Tč. Tam v ďaleku, tam v zmätnom na roz-
cestí, tam uchýlila od pravej sa cesty. Phld.
III. 1. 52.

Zmatořiti se, il, ení = k sobě přijíti,
zu sich kommen, sich erholen. Osení se
zmatořilo. Us. — kdy: po dešti.

Zmatovati = v zmatek uvésti, ku př.
půhon (aby nebyl platným). Výb. I. 124.
Vz Zmatek (v Soudnictví), Zmateční.

Zmatu, vz Zmásti.

Zmaz, u, zmazek, zku, zmazeček, čku,
m. = zmaza, skvrna, plama, spliha, der
Fleck. Z. mastný. Techn.

Zmaza, y, f. = skvrna, der Klecks,
Fleck. Reš., Rst. 524. Vz Zmaz. Z. v mě-
síci. Víd. list.

Zmazací, vz Smazací.

Zmazání, n., vz Zmazati. Křižmo řecky
slove zmazánie latině; Z. líčidlem obličeje
tvého. Hus III. 10., 179.

Zmazaný; -zán, a, o, beschmiert, fleckig,
beschmutzt, besudelt; angeschwärzt, ver-
unglimpft. — čím: krví, V., hanebnú po-
věstí, Troj., nešlechetnostmi. V. Posmieva
se, že úd ten jest hřiechem tak zmazán.
Hus I. 145. Kóň blatom z-ný. Hol. 187. Z.
hříchy; Město mnohými nepravostmi a krví
svatých z-né; Znal-liby sebe hříchem tím
z-ho býti. BR. II. 5. b., 16. a., 127. b. —
na čem: na poctivosti. V, — jak. Rubáš
má z-ný po kolena. Slez. ps. Šd.

Zmazatelný, verwischbar. Šm.

Zmazati, zám a ži, zmaž, že (íc), al, án,
ání; zmazávati, zmazovati = pomazati, po-
tříti, pošpiniťi, beschmieren, beschmutzen,
beflecken, besudeln; očerniti, pohaniti, an-
schwärzen, verunglimpfen. Z., unguere. Ž.
wit. 88. 21. — co, koho. Chtiece z. (po-
mazati) jeho tělo. Hr. rk. 79. Ti ho z-li
(vybili mu). Us. — co, koho, se čim:
rány, tělo masťmi. Mudr., Kat. 3038. Své
ruce něčí krví. Jel. Se hříchem, nešlechet-
nostmi. V. Která jest jeho ženu jazykem
svým nešlechetně zmazala. NB. Tč. 247.
Oči líčidlem z. Bj. Maria Magdalena nardem
z-la jest hlavu i nohy jeho. Hus III. 53. —
se od čeho. Kdo se dotýká smoly, zmaže
se od ní. Br. — koho v čem, na čem —
očerniti, pohaniti. Jg. Z. koho na pocti-
vosti. V. Ať jiní v tejž zlosti sě nezmaží.
Rd. zv. 688. — kde. Však viem, že zmaže
se vešken v hovnách vědomě, nesměl by
před krále, aby jemu nesmrdel. Hus I.