Předchozí (551)  Strana:552  Další (553) |
|
|||
552
|
|||
|
|||
kem a bez zmatku (písař přísahu předčítal
a která strana přísahu po něm říkajíc se zmátla, ztratila při). Jg. Přísahy mají býti se zmatkem, kromě očista má býti bez zmatku. Pr. zem. Cf. Jg. Slov. Přísaha jest dvojie, se zmatkem jedna, bez zmatku druhá; Přísahy bez zmatku nic lehčejšie nejsú pří- sah se zmatkem; Ktož přísahá bez zmatku; Přísaha za nemoc nenie se zmatkem. Vz Vš. Jir. 86., 43. Z., error, confusio, ve práv- nictví soudním 14. a 15. věku, když n. př. někdo přísahaje zajikl se, třásl nebo pře- řekl se atd., tu hned řečeno: ,Bůh ho sou- dil´ (zmátl mu paměť) a pře jeho byla ztra- cena. Pal. Děj. II. 2. 145. O zmatcích a zaneprazdňování soudu vz Rb. str. 274., Právníka 1869. 704.—710., Kn. rož. (vyd. Bdl.) 143. — Z. u soukenníků = potáč. Vz toto. Zmáteně, verwirrt, irre. Z. odpovídati,
mluviti. Us. Zmatenec, nce, m. = zmatený člověk,
ein verwirrter Mensch. — Z., cerocoma, hmyz. Krok II. 255. Zmatení, n., die Verwirrung, Verwicke-
lung. Cf. Zmásti. Z. jazyků při stavění věže babylonské, die Sprachenverwirrung. Bibl. Zmatenice, e, f. = zmatenosť, das Wirr-
warr, die Verwirrung. Z. v církvi. Sych. Zmatenina, y, f. = zmatení, zmatenosť,
zmuchlanina, wirres Zeug, das Gewirre. Kom. Zmatenisko, a, n., die Verwirrung. Exc.
Zmatenosť, i, f., die Verwirrung, Ver-
worrenheit, Verlegenheit. Z. obce, mysli. D. Z toho na tvé smysly padá z. Msn. Or. 115. To všecko dělaly peníze, neb byla veliká z. Sl. let. I. 315. Zmatený; -ten, a, o = nepořádný, in
Unordnung gebracht, verwirrt, zerrüttet, irre. Z. vlasy, V., směsice, bitva, Us., soud, Kom., rozum. Jest všecek zmatený. Us. Z. vřava, Vrch., sen (nejasný), Us., křik. Hol. 113. — jak: v hromadu z. V. — kde: na mysli. Us. Tč. — čím: vášní. Vrch. Zmateřelý = který matky pozbyl. Z.
včely. Mor. Šd. Zmateřeti, el, ení = matky pozbyti, vy-
mříti, aussterben. — kdy. Letos nám troje včely z-ly. Mor. Šd. Zmaterneť, el, ení, Mutter werden. Slov.
Ssk. Zmaťhání, n., die Verwirrung, Verfitzung.
Zmathanosť, i, f. = zamodrchanosť, zma-
tenosť, die Verworrenheit. Zmaťhaný; -án, a, o, verworren. D.
Zmaťhati = zmásti, zmodrchati, verwir-
ren. — co. D. Zmatičkovaný; -án, a, o = opilý, be-
trunken. U Nezamysl. na Mor. Bkř. Zmatičkovati = opiti, betrinken, trun-
ken machen. — koho, se. U Nezamyslic na Mor. Bkř. Zmatina, y, f. = zmatenina, das Ge-
wirre, Kauderwälseh. U Olom. Sd. Zmátka, y, f. = zmatek. Židovka jest
fortelná, bojím se, aby mi potom zmátku neudělala. NB. Tč. 52. Zmatkovatěti, ěl, ění = po okleštění
ovoce nésti, nach Beschneidung der Aeste Obst tragen. Puch. |
Zmatlati = pomačkati, zusammenmau-
schen. — co: čepec. Us. — kde. Kaj si holuběnko lítala, žes tak svoje popelaté pérka zmatlala! Zmatlala já sem jich na poli a to tobě, můj drahý Jeníčku, na vzdory. Pís. slez. Šd Zmátly, verwirrt. Tak Slavimír k sešlým
dokonal řeč na sneme otcom. Než tito roz- děšení a takúto pre náhodu z-lí všetci ho v najvatšém poslúchali ešte mlčání. Hol. 54. Zmatně, störend. Rk.
Zmatnosť, i, f., die Verworrenheit? Jg.
Zmatný = plný zmatu, verworren? Irr-?
Kak bychom na té zmatné púšti šli a ne- zablúdili. Št. V té žalobě nic nemóž zmat- ného býti. Pr. zem. Z. hlas, křik. Na Ostrav. Tč. Tam v ďaleku, tam v zmätnom na roz- cestí, tam uchýlila od pravej sa cesty. Phld. III. 1. 52. Zmatořiti se, il, ení = k sobě přijíti,
zu sich kommen, sich erholen. Osení se zmatořilo. Us. — kdy: po dešti. Zmatovati = v zmatek uvésti, ku př.
půhon (aby nebyl platným). Výb. I. 124. Vz Zmatek (v Soudnictví), Zmateční. Zmatu, vz Zmásti.
Zmaz, u, zmazek, zku, zmazeček, čku,
m. = zmaza, skvrna, plama, spliha, der Fleck. Z. mastný. Techn. Zmaza, y, f. = skvrna, der Klecks,
Fleck. Reš., Rst. 524. Vz Zmaz. Z. v mě- síci. Víd. list. Zmazací, vz Smazací.
Zmazání, n., vz Zmazati. Křižmo řecky
slove zmazánie latině; Z. líčidlem obličeje tvého. Hus III. 10., 179. Zmazaný; -zán, a, o, beschmiert, fleckig,
beschmutzt, besudelt; angeschwärzt, ver- unglimpft. — čím: krví, V., hanebnú po- věstí, Troj., nešlechetnostmi. V. Posmieva se, že úd ten jest hřiechem tak zmazán. Hus I. 145. Kóň blatom z-ný. Hol. 187. Z. hříchy; Město mnohými nepravostmi a krví svatých z-né; Znal-liby sebe hříchem tím z-ho býti. BR. II. 5. b., 16. a., 127. b. — na čem: na poctivosti. V, — jak. Rubáš má z-ný po kolena. Slez. ps. Šd. Zmazatelný, verwischbar. Šm.
Zmazati, zám a ži, zmaž, že (íc), al, án,
ání; zmazávati, zmazovati = pomazati, po- tříti, pošpiniťi, beschmieren, beschmutzen, beflecken, besudeln; očerniti, pohaniti, an- schwärzen, verunglimpfen. Z., unguere. Ž. wit. 88. 21. — co, koho. Chtiece z. (po- mazati) jeho tělo. Hr. rk. 79. Ti ho z-li (vybili mu). Us. — co, koho, se čim: rány, tělo masťmi. Mudr., Kat. 3038. Své ruce něčí krví. Jel. Se hříchem, nešlechet- nostmi. V. Která jest jeho ženu jazykem svým nešlechetně zmazala. NB. Tč. 247. Oči líčidlem z. Bj. Maria Magdalena nardem z-la jest hlavu i nohy jeho. Hus III. 53. — se od čeho. Kdo se dotýká smoly, zmaže se od ní. Br. — koho v čem, na čem — očerniti, pohaniti. Jg. Z. koho na pocti- vosti. V. Ať jiní v tejž zlosti sě nezmaží. Rd. zv. 688. — kde. Však viem, že zmaže se vešken v hovnách vědomě, nesměl by před krále, aby jemu nesmrdel. Hus I. |
||
|
|||
Předchozí (551)  Strana:552  Další (553) |