553

303. — koho jak. Poněvadž manželku jeho
neprávě z. směla (verunglimpfen). NB. Tč.
247. Zmazal ho, až zůstal na místě. Us.
Kšť. — co odkud: s tabule, auslöschen.
Vz Smazati.

Zmazávati, vz Zmazati.

Zmazavěti, ěl, ění = mazavým se státi,
schmierig werden. — čím. Kámen špatným
černidlem atd. zmazaví. Techn.

Zmazeček, vz Zmaz.

Zmazek, zku, m. = záhuba, porážka,
mor, die Pest. Mor. Aqu. — Z., vz Zmaz.

Zmazlení, n. = rozmazlení. Lpř. Děj. I.
71.

Zmaznačiť, il, en, ení, zmaznati, zma-
zniti = zmazliti. Slov. Zátur.

Zmaznati, vz Zmaznačiť.

Zmazniti, vz Zmaznačiť.

Zmazovatěti, ěl, ění = mazovatým se
státi, schmierig, klebrig werden. Us.

Zmazovati, vz Zmazati.

Zmažditi = zhmožditi. Na Slov. Bern.

Zmdliti, vz Zemdliti.

Změděněti, ěl, ění, kupferartig werden.

— proč: z-něl (zbledl) od strachu. Slov.
Zátur. — komu kde. Krev mi v žilách
z-la (ztuhla). Sl. ps. Šf. II. 128.

Zmednati, honigreich werden. — abs.
Hrušky už z-ly, už sú zralé. Na Ostrav.
Tč. — kdy. Březe na vesno zmednajú. Ib.
Tč.

Zmedzi. Širokého dýmu husté kotúče
vyháňajúc z. (ze) seba. Sldk. 188.

Zmehnouti, hnul a hl, utí = zmizeti,
chybiti, selhati, verschwinden, fehl schla-
gen. — komu. Zmehlo mu = sklaplo mu
D. Zmehlo (se) mu. Dch., Šd., Jg. Zmehlo
jim. Ehr. 58. — koho. Naděje ho zmehla.
Víd. nov., Dch. — sobě co = umysliti co,
sich etwas einfallen lassen. Když si něco
zmehne. Us. — Z. = zmeškati, versäumen.

— co. Zmehl stání. U Uher. Hrad. Tč.
Zmechovatěti, ěl, ění, moosig werden,

mit Moss überwachsen.

Zmeci, vz Zmetati.

Zmedzi, praep., aus der Mitte. Slov. Loos.

Zmedziti = vymeziti. Slov. Bern.

Zmejliti a p., vz Zmýliti a p.

Zmek, zmak, na Slov. a ve Slez. zmok,
a, m. = duch ve způsobě mokrého ptáka
(kury) peníze přinášející, ein Geist in der
Gestalt eines nassen Vogels, der Geld bringt.
Výb. I. 845. Na Slovensku je pověra, že
po dešti objevuje se na ulici šotek v po-
době zmoklého kuřete. Kdo se ho ujme,
toho po čas zásobuje vším, čeho si vyžádá;
po jisté však době zaplatí to svou duší,
již Zmok odnese do pekla. KB. 309. Z.
v podobe umoknutého kurčaťa priplichtí sa
k ľudom, žerie sám veľa, ale i vláči zbo-
žie a peniaze do domu, kým v práci ne-
pretrhne a nerozpukne sa. Ináč zprostiť sa
ho nemožno. Aj v podobe ohnivých reťazí
spúšťa sa dnu kochom do domov, keď pe-
niaze nosí hospodárovi. Kto nenadále zmáha
sa a bohatne, o tom hovoria, že mu Zmok
peniaze vláči. Dbš. Obyč. 117. Ľud až po
dnes verí v Zmoka, ktorý v podobe zmok-
lej vrany dolu komínom peniaze vláči. Let.
Mtc. S. IX. 1. 39. Z. umoknutý (nadávka).

Mtc. S. I. 117., Dbš. Obyč. 45. Vláči ani
zmok. Mt. S. I. 98. Zmok mu nanosil. Frsc.
Zor. I. 7. Aj Zmoka aj Pikulíka ve svej
má pesni i Škrátka. Hol. 322. Zmek mo-
čidla nezůstane, ani žába. Prov. Č. M. 222.
Cf. Žába. Mokrý jako zmok. Bern. — Z. =
černoboh vláhy. Slov. bajesl. P. Tótha I.
108. Zmok prinášel požehnánia v podobe
zúrodňujúceho dážďa. Dbš. Pm. 6. — Z. =
ohnivý drak v povětří též peníze přináše-
jící, ein feuriger Drache, der Geld bringt.
Výb. I., Ž. wit. 90. 13. Bytosť Černoboha
pamatuje se mezi lidem naším podnes ještě
v podobě draka, jemuž pod Hostýnem smok,
u Čechů zmek říkají. Ddk. I. 283 Z. je
křídlatá potvora nesmírné velikosti; pohl-
cuje lidi i hovada. Na hlavě má zlatou ko-
runu. Když spí, leží natažen jako jedle a
pronikavě píská. Když je hladov, řehce
jako kůň a hlas se rozléhá stonásobně po
horách a dolech. Cf. Smok. Na mor. Val.
Vck. Mrcha ženu som dostal, bodaj ohnivý
zmok starú babu vzal! Mt. S. I. 18., Sl.
spv. III. 119. — Z. = zlý duch, ďábel,
čert, der Teufel, Satan. Z. lidi nuzí zlú
žádostí. Št. Uč. 5. a. — Tkad., St. skl.,
Hus. Zlí vlasti zmekové. Sš. Snt. 66. Pří-
rodou, bytím, podstatou nebyli bohové,
nébrž běsové, zmokové, zloduchové. Sš. II.
47. Zmok ho vzal. Mt. S. I. 99., Dbš. Obyč.
44. Keď to okusí, z. ho vziať musí. Sl. ps.
Šf. II. 62. Chodí po nocích, po děvčatech
v noci jako z. Ostrav. Tč.

Změkati, vz Změknouti.

Změkčení, změkčování, n., die Erwei-
chung. Z., obměk, malacia. Z. mozku, ko-
stí. 8. N. V. 56. Z. míchy, myelomalacia.
Nz. lk. Z. vody. — Z. souhlásek záleží v tom, že
přídech j předcházející souhlásky zjemňuje;
změkčením se tedy vlastní znění jen zjemní.
Jir. Některé souhlásky se na prvním a ně-
které i na druhém stupni změkčily:


hrdelné	zubné	sykavé


stupeň	k	g, h	ch	d	t	c	z	s
I.	c	z	8 Š	ď	ť	é	Ź	š
II.	č	ž	8 Š	z	z	č	ž	š

Řídký — žídký, řebro — žebro, bařina —
bažina, řeřáb — žeráb (jeřáb), řeřicha —
žeřicha. Vz Rozlišení a jednotlivé souhlásky.
O z. souhlásek na Zlínsku vz Mtc. 1878. 8.

Změkčený; -čen, a, o, erweicht. Z. mysl.
Jel. Z. hlásky, erweichte, mouillirte Laute.
Nz. Vz Změkčení.

Změkčeti, el, en, ení = měkkým se státi,
weich werden. Ras.

Změkčile, weich, verweichlicht. Kká.
K sl. j. 203.

Změkčilec, lce, m. = změkčilý člověk,
ein Weichling. Pal.

Změkčilosť, i, f., die Weichlichkeit. Jg.
Výtka z-sti mne hanbí. Čch. Dg.

Změkčilý = měkký, rozmazaný, zžen-
štilý, weichlich, verweichlicht. Mus.