554

Změkčiti, změkči, če (ic), il, en, ení;
změkčovati = měkkým učiniti, weich machen,
erweichen; zmírniti, lindern, mildern. —
co, koho: dřevo, roh, zrno, otok, Us., že-
lezo, Vys., něčí mysl, Jel., tvrdou vodu,
Mj. 32., pokuty. Pr. měst. — co čím: železo
ohněm. Trestání na hrdle vypověděním. Kom.
Umko tatranská, co hravými lutny strunami
zatvrdlé srdce zmakčuješ. Hol. 407. Z. něco
horkem v kaši. NA. IV. 174. — co jak:
nad olej. Chč. 303. — Vz Směkčiti.

Změkčovadlo, a, n., erweichendes Mittel,
Erweichungsmittel, n. Pal., Šp.

Změkčování souhlásek, vz Změkčení.

Změkčovati, vz Změkčiti.

Změklosť, i, f., das Erweichtsein. Z. kosti,
osteomalacia, die Knochenerweichung, die
Knochenweiche. Ja., Křž. Por. 248.

Změklý, weich geworden, erweicht. V.
Z. železo, NA. IV. 174., břidlice, Us., hlas,
Kká. Td. 289., chlipnosť. Kos. Ol. 1. 249.
Z. kosť.

Zmeknouti se, kl, utí = nezdařiti se,
missrathen, nicht gelingen. Bodejž se to
zmeklo (zmehlo?). Us.

Změknouti, knul a kl, utí; změkati =
změkčeti, weich werden. V., Byl. — čím.
Maso vařením změkne. Otok tou mastí změkl.

— kde. Tvrdý chléb u vodě změkne. Změkla
v něm dušinka (dal se do pláče). Vck. —
proč. Čkáte, haž (až) nám strachem hlavy
změknú? Kká. Š. 6.

Změlčení, n., die Verseichtung. Dch.

Změlčeti, el, ení, seicht werden. — Z.,
fein, mürbe werden. — abs. Zaležená hruška,
jabko změlčí. Na Ostrav. Tč. — čím kde.
Písek na cestě stoupáním změlčí. Ib. Tč.

Změlčinatěti, ěl, ění = mělkým se státi.
Vz Mělčinatěti.

Změlčiti, il, en, ení = mělkým učiniti,
seicht machen. — co: řeku, rolí (auflockern),
V., řečiště, Dch., kolo mlýnské (nadzdvih-
nouti), das Rad heben. Jg., Šm. — Z. fein,
dünn, mürbe machen. — co čím: zemi oradlem,
překopáváním. Na Ostrav. Tč. Vítr změlčuje
přístav vytlačováním vody z přístavu do
moře. Zpr. arch. XI. 15. Vz Změlčeti.

Změlení, n., vz Změliti.

Změlený, vz Změliti.

Zmeli, vz Semlíti.

Zmelík, a, m., osob. jm. Na Mor. Vck.

Změliti, il, en, ení; změlovati = změlčiti,
drobným učiniti, zermalmen. — co kde
čím. Tak že je (zrna) na stole prstem snadně
změlíš. Ms alch. Stisli si ruky: Lomidrevovi
krv z prstov vysíkla, ale Drakovi v prstech
koštiale sa zmelily. Dbš. Sl. pov. I. 106. —
jak. A tak to vraj Bude bývať, kým sa
v prach nezmelí to veliké bralo. Btt. Sp.
106.

Změlka, z mělka = mělce, seicht. Z. něco
zkopati. Byl.

Změlknouti, kl, utí, seicht werden. Us.

— čím. Rybník suchým počasím a výpary
změlkl.

Změlnění, n., die Auflockerung, Ver-
seichtung, Pulverisirung. Us.

Změlněný; -ěn, a, o, seichter gemacht,
aufgelockert, gepulvert.

Změlniti, il, ěn, ění; změlňovati = změl-
čiti, zdrobiti, seicht machen, auflockern,
pulverisiren, pulvern, zerreiben. — co: pole.
Sych. — co čím: zemi dešti (pluviis). Br.

— Jg.

Změlňovati, vz Změlniti.

Změlovati, vz Změliti.

Zmeň, ě, f. = hrsť, die Handvoll? Na
Slov. Jaj, Kriváni hlaný, strely plnou zmení
háziš po doleni. Pokr. Z hor 91.

1. Změna, y, f. = změnění, die Verän-
derung, Aenderung, Umgestaltung, der Um-
schwung, die Wendung. Tam důležité změny
nastanou. Kram. Stala se, dála se z. D.
V cínu rtuť takové změny činí, že .. . Toms.
Z. podporu, postojů a poloh, sedu, visu
(v tělocv.). Vz KP. I. 480., 495., 416., 481.,
479., 494., 503. Z. chmatu, der Griffwechsel.
Čsk. Z-ny v osobách majících věc projed-
nanou (v nájemnících a pachtýřích), Verän-
derungen in der Person der Bestandnehmer;
plat při změnách, die Veränderungsgebühr.
J. tr. Z. hlasu, die Mutatiou der Stimme.
Nz. Z. rozhodna, die Krisis; z. mrtvolná,
die Leichenveränderung. Nz. lk. Z. veřejných
úvěrných papírů ve vyšší sumom, Abänderung
der öffentlichen Kreditspapiere in eine höhere
Summe; Z. barev, die Farbenveränderung;
Z. kursu, der Kurswechsel; lučební z., che-
mische Veränderung; Kůže nejsou škodlivé
změně podrobeny, die Häute sind keiner
nachtheiligen Veränderung unterworfen. Šp.
Z. místnosti (přestěhováním), die Lokal-
veränderung; Z-nu v něčem učiniti, in etwas
Wandel schaffen; Děje se z., es vollzieht
sich eine Wandlung; Teď to zas vezme
změnu, jetzt wird es wieder anders werden ;
Z. držebnosti, der Besitzwechsel; Ó světe,
kluzký ve změnách, schlüpfrig in deinen
Wechselfällen ; Nabyti změn, Aenderungen
erleiden; Stavebné změny, bauliche Aende-
rungen. Dch. Z. stanov, bytu, teploty. Us.
Pdl. Z. vyznání náboženského, Religions-
veränderung, z. víry. Šd. Z. ústavní, die
Aenderung der Staatsverfassung; změny
v osobách vládnoucích. Lpř. J. Z. enhar-
monická. Zv. Přír. kn. I. 20. Z. v objemu
při napínám; z. v rychlosti. ZČ. I. 210.,
253. Z. objemu; změny ve výšce sloupce
Barometrického: pravidelné n. denní a na-
hodilé. Mj. 9., 107. Jdou li v rovnicích ná-
ležitě na nullu uvedených dvě rozličná zna-
mení po sobě, tedy: + — nebo — +, slove

to z. znamení. Šim. 148. Očekávala se při
zvěsti o smrti Lidéřově z. v politice česko-
německé. Ddk. III. 75. Z. čelí vojenských
oddílů, die Frontveränderung. S. N. XI. 47.
Z. soudu v logice: přemístění podmětu a
přísudku; Z. obratem (conversio), obměnou
(contrapositio); z. prostá (simplex), z. po
případě či vztažná (per accidens). DJ. 39.
Z-ny meteorologické, deklinační; z-ny po-
doby n. fase měsíčné; Z. tepla, skupenství;
občasná či periodická z. teploty denní; z-ny
tlaku vzdušného; z-ny tlakoměrné, baro-
metrické; z. místní, vnitřní; z. odchylky
magnetické (saekularní a denní); z-ny ro-
dové či generické. Vz Stč. Zmp. 185., 214.,
494., 502., 514., 557., 556., 570., 572., 574.,
654., 667., 672., 808. Pamětihodna jest změna