Předchozí (553)  Strana:554  Další (555) |
|
|||
554
|
|||
|
|||
Změkčiti, změkči, če (ic), il, en, ení;
změkčovati = měkkým učiniti, weich machen, erweichen; zmírniti, lindern, mildern. — co, koho: dřevo, roh, zrno, otok, Us., že- lezo, Vys., něčí mysl, Jel., tvrdou vodu, Mj. 32., pokuty. Pr. měst. — co čím: železo ohněm. Trestání na hrdle vypověděním. Kom. Umko tatranská, co hravými lutny strunami zatvrdlé srdce zmakčuješ. Hol. 407. Z. něco horkem v kaši. NA. IV. 174. — co jak: nad olej. Chč. 303. — Vz Směkčiti. Změkčovadlo, a, n., erweichendes Mittel,
Erweichungsmittel, n. Pal., Šp. Změkčování souhlásek, vz Změkčení.
Změkčovati, vz Změkčiti.
Změklosť, i, f., das Erweichtsein. Z. kosti,
osteomalacia, die Knochenerweichung, die Knochenweiche. Ja., Křž. Por. 248. Změklý, weich geworden, erweicht. V.
Z. železo, NA. IV. 174., břidlice, Us., hlas, Kká. Td. 289., chlipnosť. Kos. Ol. 1. 249. Z. kosť. Zmeknouti se, kl, utí = nezdařiti se,
missrathen, nicht gelingen. Bodejž se to zmeklo (zmehlo?). Us. Změknouti, knul a kl, utí; změkati =
změkčeti, weich werden. V., Byl. — čím. Maso vařením změkne. Otok tou mastí změkl. — kde. Tvrdý chléb u vodě změkne. Změkla
v něm dušinka (dal se do pláče). Vck. — proč. Čkáte, haž (až) nám strachem hlavy změknú? Kká. Š. 6. Změlčení, n., die Verseichtung. Dch.
Změlčeti, el, ení, seicht werden. — Z.,
fein, mürbe werden. — abs. Zaležená hruška, jabko změlčí. Na Ostrav. Tč. — čím kde. Písek na cestě stoupáním změlčí. Ib. Tč. Změlčinatěti, ěl, ění = mělkým se státi.
Vz Mělčinatěti. Změlčiti, il, en, ení = mělkým učiniti,
seicht machen. — co: řeku, rolí (auflockern), V., řečiště, Dch., kolo mlýnské (nadzdvih- nouti), das Rad heben. Jg., Šm. — Z. fein, dünn, mürbe machen. — co čím: zemi oradlem, překopáváním. Na Ostrav. Tč. Vítr změlčuje přístav vytlačováním vody z přístavu do moře. Zpr. arch. XI. 15. Vz Změlčeti. Změlení, n., vz Změliti.
Změlený, vz Změliti.
Zmeli, vz Semlíti.
Zmelík, a, m., osob. jm. Na Mor. Vck.
Změliti, il, en, ení; změlovati = změlčiti,
drobným učiniti, zermalmen. — co kde čím. Tak že je (zrna) na stole prstem snadně změlíš. Ms alch. Stisli si ruky: Lomidrevovi krv z prstov vysíkla, ale Drakovi v prstech koštiale sa zmelily. Dbš. Sl. pov. I. 106. — jak. A tak to vraj Bude bývať, kým sa v prach nezmelí to veliké bralo. Btt. Sp. 106. Změlka, z mělka = mělce, seicht. Z. něco
zkopati. Byl. Změlknouti, kl, utí, seicht werden. Us.
— čím. Rybník suchým počasím a výpary
změlkl. Změlnění, n., die Auflockerung, Ver-
seichtung, Pulverisirung. Us. Změlněný; -ěn, a, o, seichter gemacht,
aufgelockert, gepulvert. |
Změlniti, il, ěn, ění; změlňovati = změl-
čiti, zdrobiti, seicht machen, auflockern, pulverisiren, pulvern, zerreiben. — co: pole. Sych. — co čím: zemi dešti (pluviis). Br. — Jg.
Změlňovati, vz Změlniti.
Změlovati, vz Změliti.
Zmeň, ě, f. = hrsť, die Handvoll? Na
Slov. Jaj, Kriváni hlaný, strely plnou zmení háziš po doleni. Pokr. Z hor 91. 1. Změna, y, f. = změnění, die Verän-
derung, Aenderung, Umgestaltung, der Um- schwung, die Wendung. Tam důležité změny nastanou. Kram. Stala se, dála se z. D. V cínu rtuť takové změny činí, že .. . Toms. Z. podporu, postojů a poloh, sedu, visu (v tělocv.). Vz KP. I. 480., 495., 416., 481., 479., 494., 503. Z. chmatu, der Griffwechsel. Čsk. Z-ny v osobách majících věc projed- nanou (v nájemnících a pachtýřích), Verän- derungen in der Person der Bestandnehmer; plat při změnách, die Veränderungsgebühr. J. tr. Z. hlasu, die Mutatiou der Stimme. Nz. Z. rozhodna, die Krisis; z. mrtvolná, die Leichenveränderung. Nz. lk. Z. veřejných úvěrných papírů ve vyšší sumom, Abänderung der öffentlichen Kreditspapiere in eine höhere Summe; Z. barev, die Farbenveränderung; Z. kursu, der Kurswechsel; lučební z., che- mische Veränderung; Kůže nejsou škodlivé změně podrobeny, die Häute sind keiner nachtheiligen Veränderung unterworfen. Šp. Z. místnosti (přestěhováním), die Lokal- veränderung; Z-nu v něčem učiniti, in etwas Wandel schaffen; Děje se z., es vollzieht sich eine Wandlung; Teď to zas vezme změnu, jetzt wird es wieder anders werden ; Z. držebnosti, der Besitzwechsel; Ó světe, kluzký ve změnách, schlüpfrig in deinen Wechselfällen ; Nabyti změn, Aenderungen erleiden; Stavebné změny, bauliche Aende- rungen. Dch. Z. stanov, bytu, teploty. Us. Pdl. Z. vyznání náboženského, Religions- veränderung, z. víry. Šd. Z. ústavní, die Aenderung der Staatsverfassung; změny v osobách vládnoucích. Lpř. J. Z. enhar- monická. Zv. Přír. kn. I. 20. Z. v objemu při napínám; z. v rychlosti. ZČ. I. 210., 253. Z. objemu; změny ve výšce sloupce Barometrického: pravidelné n. denní a na- hodilé. Mj. 9., 107. Jdou li v rovnicích ná- ležitě na nullu uvedených dvě rozličná zna- mení po sobě, tedy: + — nebo — +, slove to z. znamení. Šim. 148. Očekávala se při
zvěsti o smrti Lidéřově z. v politice česko- německé. Ddk. III. 75. Z. čelí vojenských oddílů, die Frontveränderung. S. N. XI. 47. Z. soudu v logice: přemístění podmětu a přísudku; Z. obratem (conversio), obměnou (contrapositio); z. prostá (simplex), z. po případě či vztažná (per accidens). DJ. 39. Z-ny meteorologické, deklinační; z-ny po- doby n. fase měsíčné; Z. tepla, skupenství; občasná či periodická z. teploty denní; z-ny tlaku vzdušného; z-ny tlakoměrné, baro- metrické; z. místní, vnitřní; z. odchylky magnetické (saekularní a denní); z-ny ro- dové či generické. Vz Stč. Zmp. 185., 214., 494., 502., 514., 557., 556., 570., 572., 574., 654., 667., 672., 808. Pamětihodna jest změna |
||
|
|||
Předchozí (553)  Strana:554  Další (555) |