555

času v řeckém textu. Sš. J. 54. — Z. =

směna. Vz toto.

2. Změna, y, f. = zmínka, die Erwäh-
nung. Sal.

Zmeňati = změniti. Na Slov.

Změnebné, ého, n. = plat při změnách,
die Veränderungsgebühr, das Laudemium.

Šp.

Změnební plat = změnebné. Šm.

Zmenec, nce, m., der Veränderer. Pe-
ňažní z., der Geldwechsler. Slov. Bern.

Změnění, n., die Ver-, Abänderung; Die
Auswechslung, Vertauschung. Z. místa, Jel.,
slova. Kom. Z. trhu. Mus. 1880. 492. Z. ve-
řejných úvěrních papírů ve vyšší summu.
Vz Změna. J. tr. Cf. Směnění.

Změněný; -ěn, a, o, verändert. Z. po-
měry, Pdl., rovnice. Čas. math. X. 208.

Změní, n. = štěpový mech, Apfelbaummoos.
Jesličky změním vystlati. Šulák. Koledy.

Změnitel, e, m., der Veränderer.

Změnitelnosť, i, f., die Wandlungsfähig-
keit, Veränderlichkeit. Jg., Dch.

Změnitelný, veränderlich. Z. vůle. V.
Macoška co do barvy květů z-ná. Rst. 512.
Těžko z-né poměry. Pdl. Zůstanu nezme-
nitelný až do smrti. Drsk.

Změniti, il, ěn, ění; změňovati = jiným
učiniti, zjinačiti, proměniti, ändern, ver-,
abändern. — co, koho, se: trh (odložiti),
Zlob., svůj stav, Dal., radu, úmysl, předse-
vzetí. V. A tu osobu abychom mohli z. (an
Jem. Stelle einen anderen setzen) a jiného
na to místo usaditi, kdyžby se nám líbilo.
Zř. F. I. A. XXIX. Povětří se změnilo. Us.
Najednou se změnil (barvu ztratil). Us. Bolí
mne nohy, snad se změní čas. Us. Šd. Ná-
hled jeho o tom se změnil. Z. svou víru,
nález, rozsudek, trest. Us. Vlk každého roku
líná, ale povahy nezmění. Rus. Šd. Těla
tvého nepřeměníš, ale náchylnosť tvú změníš.
Na Ostrav. Tč. Řeka z-la svůj běh. Us. Jak
to (tu nehodu) zrněniť? Us. Dch. Z. čelí
vojska, die Front verändern. Čsk. Roucho
z. Vrch. Kaj's (kde's) ma dcero, kaj's byla,
že's svu krasu z-la? Sš. P. 349. Panenka
se změní, dyž muža dostane. Sš. P. 498.
Změniž to pán Bůh všemohoucí!; JM. vidí,
kterakť sú mi byli z-li lonskú mú řeč. Arch.
II. 172., 443. Potom když to Bůh změnil.. .
BR. II. 619. a. Ani veškeré tresty na světě
nemohou z. přesvědčení. Kmp. Č. 96. —
(co) komu. Z. si jméno. Kom. Jak se jí
napila, krása jí změnila (bez: se). Sš. P. 22.,
286. Stála ona, stála, žiaľom zaplakala,
zmenil sa jej svet. Sl. ps. 192., Mt. S. L
112. Dzevčatko, bily kvet, jak se ci zmeňal
svet. Ps. sl. 340. — co proč. Něco z úmyslu
svého z. Kom. Ale i slova ta jeho jemu na
potupu a příkoří změněna. Sš. Mr. 71. On
jest moje láska, on mé duše slasť, jím se
pro mne v rozkoš změní každá strasť. Sš
Bs. 67. — kde. Z-la se tvář jeho přede
mnou. D. Kdo co má od přirození, těžce se
to při něm změní. Č. A tak všichni oby-
čejové v tom království v jiný jsou se způsob
z-ly. Exc. — se več. Ben. Hrůza v led mi
krev z-la rázem. Vrch. Noc se v jasný změní
den. Osv. I. 376. A kdybys v drobnou se
jahodu z-la. Kls. Z-li slávu neporušeného

Boha v podobenství obrazu porušeného člo-
věka a ptactva; Nebo ženštiny jejich z-ly
přirozené užívání v užívání ohavné, proti-
přirozené. Sš. I. 27., 30. Kterakým se ná-
silím přihodilo, že čisté tělo v sinalé se z-lo.
Pis. z 15. stol. Z. chudobu u veliké panství,
bolesti v radosť. Chč. 305., 630 — se v čem.
Z. se ve svých náhledech, Šml. I. 44, ve
svém chování. Hrts. — co jak. Z. něco
omylem, verwechseln. Dch. Na obrátku vše
se z-lo. Us. Obrátkou ruky se změnil. U Sol-
nice. Planý človek zlostne uškodiť nám
mieni, ale to Bôh často na osožnosť zmení.
Slov. Zátur. Z. demokratickou ústavu ve
smyslu timokratickém. J. Lpř. Aniž co do
velikosti se zrnění. ZČ. I. 255. On změní
ji na révu. Vrch. Myth. I. 216. Z-lo se pod
zástěrou žádosti páně kardinalovy. Žer. Sn.
2. Časové i lidé v tomto ohledu pramálo
se z-li. Ddk. IV. 238. — se čím. Něčím
podstatně se z. Osv. I. 170. Vrchní soud
změnil rozhodnutím ze dne . . . rozsudek
první stolice. Pr. Vz Z. co proč. — co s kým.
j Aby to již pán Bůh se mnou změnil, když
tak dlouho trpím. Dch. — co zač. Za býl
kopřivu z-chu. Dal. — kdy. S léty se z-nil
v demokrata. Kká. Td. Kněžství kámen,
leč ten tobě v skonu změní v choť se, jak
Pygmalionu. Sš. Bs. 187. — se na čem.
Kůže se na barvě nezměnila. Lk. — Z.,
tauschen, vertauschen, vz Směniti.

Změnitý = změnitelný, veränderlich. Us.

Zmenka, y, f. = směnka, der Wechsel.
Na Slov. Dám ti na to z-ku (černé na bílé).
Vaj. Tat. a mor. 82.

Změnlivosť, i, f. = proměnlivosť, die
Veränderlichkeit. Dch., Víd. list. 1816.

Změnlivý = změnitelný, veränderlich.
Kram.

Zmenně, wechslerisch. Slov. Bern.

Zmenný = směnný. Slov. Bern.

Zmenouti si = umíniti si, smysliti si,
sich vornehmen, in den Sinn setzen. Sa.
Kř. u pot. Us. v Ještědsku.

Zmenovati = jmenovati. Slez. a slov.
Bern., Němc. — koho. Já jsem čerta zme-
novala. Slez. Šd.

Změňovati, vz Změniti.

Zmenša = z menší části, zum kleineren
Theile. Slov. V týchto troch bývajú z väčša
Slováci, z mensa Maďaři. Hdž. Čít. 236.

Zmenšati = zmenšeti. Na Slov. Hol.

Zmenšení, n., die Verkleinerung, Ver-
ringerung, Reducirung, Reduktion, Vermin-
derung, Herabminderung. Z. cla. D. Z. učiniti.
V. Z. ceny, objemu, úroků, jmění, vojska
atd. Šp. Měřítko z., verjüngter Masstab. Vz
Zmenšený. Jrl. 421. — Vz Zmenšování. —
Z. = zdrobnění, litotes. Hš. Sloh. 149.

Zmenšenosť, i, f., die Verkleinerung,
Verjüngung. Z. (míry). Sedl. Geom. 240.

Zmenšený; -en, a, o, verkleinert, verrin-
gert, reducirt, vermindert, herabgemindert.
Us. Z. délka, verjüngter Masstab. Čsk. Z.
tercie, kvarta, septima, trojzvuk. Zv. Přír.
Kn. I. 17., II. 7. Z. čtyrzvuk. Ib. II. 9.

Zmenšeti, el, ení, sich verkleinern. Sám
ano Ind, velká sama prezpoly zmenšala
Ganga a v šír vyvlažovať súsedné prestala
medze. Hol. 68.



	555

	času v řeckém textu. Sš. J. 54. — Z. = směna. Vz toto. 2. Změna, y, f. = zmínka, die Erwäh- nung. Sal. Zmeňati = změniti. Na Slov. Změnebné, ého, n. = plat při změnách, die Veränderungsgebühr, das Laudemium. Šp. Změnební plat = změnebné. Šm. Zmenec, nce, m., der Veränderer. Pe- ňažní z., der Geldwechsler. Slov. Bern. Změnění, n., die Ver-, Abänderung; Die Auswechslung, Vertauschung. Z. místa, Jel., slova. Kom. Z. trhu. Mus. 1880. 492. Z. ve- řejných úvěrních papírů ve vyšší summu. Vz Změna. J. tr. Cf. Směnění. Změněný; -ěn, a, o, verändert. Z. po- měry, Pdl., rovnice. Čas. math. X. 208. Změní, n. = štěpový mech, Apfelbaummoos. Jesličky změním vystlati. Šulák. Koledy. Změnitel, e, m., der Veränderer. Změnitelnosť, i, f., die Wandlungsfähig- keit, Veränderlichkeit. Jg., Dch. Změnitelný, veränderlich. Z. vůle. V. Macoška co do barvy květů z-ná. Rst. 512. Těžko z-né poměry. Pdl. Zůstanu nezme- nitelný až do smrti. Drsk. Změniti, il, ěn, ění; změňovati = jiným učiniti, zjinačiti, proměniti, ändern, ver-, abändern. — co, koho, se: trh (odložiti), Zlob., svůj stav, Dal., radu, úmysl, předse- vzetí. V. A tu osobu abychom mohli z. (an Jem. Stelle einen anderen setzen) a jiného na to místo usaditi, kdyžby se nám líbilo. Zř. F. I. A. XXIX. Povětří se změnilo. Us. Najednou se změnil (barvu ztratil). Us. Bolí mne nohy, snad se změní čas. Us. Šd. Ná- hled jeho o tom se změnil. Z. svou víru, nález, rozsudek, trest. Us. Vlk každého roku líná, ale povahy nezmění. Rus. Šd. Těla tvého nepřeměníš, ale náchylnosť tvú změníš. Na Ostrav. Tč. Řeka z-la svůj běh. Us. Jak to (tu nehodu) zrněniť? Us. Dch. Z. čelí vojska, die Front verändern. Čsk. Roucho z. Vrch. Kaj's (kde's) ma dcero, kaj's byla, že's svu krasu z-la? Sš. P. 349. Panenka se změní, dyž muža dostane. Sš. P. 498. Změniž to pán Bůh všemohoucí!; JM. vidí, kterakť sú mi byli z-li lonskú mú řeč. Arch. II. 172., 443. Potom když to Bůh změnil.. . BR. II. 619. a. Ani veškeré tresty na světě nemohou z. přesvědčení. Kmp. Č. 96. — (co) komu. Z. si jméno. Kom. Jak se jí napila, krása jí změnila (bez: se). Sš. P. 22., 286. Stála ona, stála, žiaľom zaplakala, zmenil sa jej svet. Sl. ps. 192., Mt. S. L 112. Dzevčatko, bily kvet, jak se ci zmeňal svet. Ps. sl. 340. — co proč. Něco z úmyslu svého z. Kom. Ale i slova ta jeho jemu na potupu a příkoří změněna. Sš. Mr. 71. On jest moje láska, on mé duše slasť, jím se pro mne v rozkoš změní každá strasť. Sš Bs. 67. — kde. Z-la se tvář jeho přede mnou. D. Kdo co má od přirození, těžce se to při něm změní. Č. A tak všichni oby- čejové v tom království v jiný jsou se způsob z-ly. Exc. — se več. Ben. Hrůza v led mi krev z-la rázem. Vrch. Noc se v jasný změní den. Osv. I. 376. A kdybys v drobnou se jahodu z-la. Kls. Z-li slávu neporušeného	Boha v podobenství obrazu porušeného člo- věka a ptactva; Nebo ženštiny jejich z-ly přirozené užívání v užívání ohavné, proti- přirozené. Sš. I. 27., 30. Kterakým se ná- silím přihodilo, že čisté tělo v sinalé se z-lo. Pis. z 15. stol. Z. chudobu u veliké panství, bolesti v radosť. Chč. 305., 630 — se v čem. Z. se ve svých náhledech, Šml. I. 44, ve svém chování. Hrts. — co jak. Z. něco omylem, verwechseln. Dch. Na obrátku vše se z-lo. Us. Obrátkou ruky se změnil. U Sol- nice. Planý človek zlostne uškodiť nám mieni, ale to Bôh často na osožnosť zmení. Slov. Zátur. Z. demokratickou ústavu ve smyslu timokratickém. J. Lpř. Aniž co do velikosti se zrnění. ZČ. I. 255. On změní ji na révu. Vrch. Myth. I. 216. Z-lo se pod zástěrou žádosti páně kardinalovy. Žer. Sn. 2. Časové i lidé v tomto ohledu pramálo se z-li. Ddk. IV. 238. — se čím. Něčím podstatně se z. Osv. I. 170. Vrchní soud změnil rozhodnutím ze dne . . . rozsudek první stolice. Pr. Vz Z. co proč. — co s kým. j Aby to již pán Bůh se mnou změnil, když tak dlouho trpím. Dch. — co zač. Za býl kopřivu z-chu. Dal. — kdy. S léty se z-nil v demokrata. Kká. Td. Kněžství kámen, leč ten tobě v skonu změní v choť se, jak Pygmalionu. Sš. Bs. 187. — se na čem. Kůže se na barvě nezměnila. Lk. — Z., tauschen, vertauschen, vz Směniti. Změnitý = změnitelný, veränderlich. Us. Zmenka, y, f. = směnka, der Wechsel. Na Slov. Dám ti na to z-ku (černé na bílé). Vaj. Tat. a mor. 82. Změnlivosť, i, f. = proměnlivosť, die Veränderlichkeit. Dch., Víd. list. 1816. Změnlivý = změnitelný, veränderlich. Kram. Zmenně, wechslerisch. Slov. Bern. Zmenný = směnný. Slov. Bern. Zmenouti si = umíniti si, smysliti si, sich vornehmen, in den Sinn setzen. Sa. Kř. u pot. Us. v Ještědsku. Zmenovati = jmenovati. Slez. a slov. Bern., Němc. — koho. Já jsem čerta zme- novala. Slez. Šd. Změňovati, vz Změniti. Zmenša = z menší části, zum kleineren Theile. Slov. V týchto troch bývajú z väčša Slováci, z mensa Maďaři. Hdž. Čít. 236. Zmenšati = zmenšeti. Na Slov. Hol. Zmenšení, n., die Verkleinerung, Ver- ringerung, Reducirung, Reduktion, Vermin- derung, Herabminderung. Z. cla. D. Z. učiniti. V. Z. ceny, objemu, úroků, jmění, vojska atd. Šp. Měřítko z., verjüngter Masstab. Vz Zmenšený. Jrl. 421. — Vz Zmenšování. — Z. = zdrobnění, litotes. Hš. Sloh. 149. Zmenšenosť, i, f., die Verkleinerung, Verjüngung. Z. (míry). Sedl. Geom. 240. Zmenšený; -en, a, o, verkleinert, verrin- gert, reducirt, vermindert, herabgemindert. Us. Z. délka, verjüngter Masstab. Čsk. Z. tercie, kvarta, septima, trojzvuk. Zv. Přír. Kn. I. 17., II. 7. Z. čtyrzvuk. Ib. II. 9. Zmenšeti, el, ení, sich verkleinern. Sám ano Ind, velká sama prezpoly zmenšala Ganga a v šír vyvlažovať súsedné prestala medze. Hol. 68.