557

Změstknati se, vz Směstiti.

Zméšati = smíchati. Na Slov. Bern.

Zmeškal, a, m., osob. jm. Šd., NB. Tč.
200., Vck. Z. Job z Domanovic a na Lošti-
nách. Jg. H. 1. 658., Jir. Ruk. II. 359., S. N.

Zmeškalivosť, i, f., vz Zmeškalosť.

Zmeškalivý, vz Zmeškalý.

Zmeškalosť, zmeškalivosť, zmeškan-
livosť, i, f., die Verabsäumung, Saumselig-
keit. Ms. pr. hor. Pilnosť nad to mějte strážní
všecky zmeškalosti a jiné nehody kovářské
svým vyšším zvěstovati, aby toliko jich
mzdy na penězích bylo sráženo, kterak jsú
mnoho dlužného času zmeškali. CJB. 309.

Zmeškalý, zmeškalivý, zmeškanlivý
= nedbalý, saumselig Z. a zpozdilý. Mudr.
Mají je, ač budú v svém úřadu zmeškanliví,
ssazovati; Neb ne zmeškanlivým, ale pra-
cujícím právo horničí spomáhá. CJB. 273.
337. Kteří jsú lení, zmeškaliví a studení
k milosti boží. Orlog. Posměšná věc, nébrž
i škodlivá: strážný slepý, učitel neumělý,
předběh klécavý, prelat z-lý a posel němý;
Slyšte z-lí, slyšte neužiteční. Hus II. 274., 296.

Zmeškání, n., die Versäumung. Pro roz-
ličné z. Půh. II. 352. Koliko lidí zmordujeme
zlým příkladem a z-ním, toliko hodni jsme
smrti. Hus II. 284. Z. živnosti. Mus. 1880.
552. Jestliže by ti mlýnové některak po-
rušeni byli bez těch mlynářuov příčiny a
z-ní. List z r. 1423. Tč. A v tom země
v mnohá z. i nedostatky při věcech duchov-
ních i světských přišla. Pal. Děj. IV. 1. 107.

Zmeškanlivosť, i, f., vz Zmeškalosť.

Zmeškanlivý, vz Zmeškalý.

Zmeškaný; -án, a, o, versäumt. Ž. Karla
IV. Z-né nahraditi. Us.

Zmeškati, zmeškávati = zameškati,
promeškati, zanedbati, versäumen, verab-
säumen. V. — abs. A oni zmeškali sú a
odešli sú (oni zanedbavše odešli). Hus
II. 379. — co, koho: mši, Us., Sš., čas,
oběd, D., vlak, Dch., kázání. Šd. A dobre,
že posporil sa; nech len hodinu zmešká,
už ti mu je po všetkom. Dbš. Sl. pov. II.
10. Mše sv. neodjedu, bych měl vojnu
zmeškati. Sš. P. 795. Tebe prosíme, aby ne-
ráčil toho sněmu z. Arch. l. 275. Neškodilo
by, abyste pospíšili do Prahy, tak abyste
nás nezmeškali. Žer. 338. Vzav ode mne
právo i zmeškal mě. Půh. I. 362. Já nechtěv
svých práv z. i potrávil jsem o ten póhon
16 hř. gr. Půh. II. 352. Ó běda knězi, který
zmeškává koho nepravé jemu slova božieho.
Hus II. 301. Zmeškav íéto, pozdě do lesa
na maliny. Prov. Šd., Bž. — (koho, se,
komu) v čem. Nemocného v něčem z.
(zanedbati). Zák. sv. Ben. Bojím se konečně,
nepatříte-li sami o sobě, že v těchto lidí
naději zmeškáni bychom byli. Pal. Děj. IV.
1. 97., Arch. II 427. Zmeškal-liby v tom
koho, za to odpovídati není vinovat. NB.
Tč. 31. Ten se v svém právu zmeškal;
I zmeškal mě v tom a sám mě toho od-
tiskl; V tom mi zmeškal; Mě v mém věně
zmeškal znav mi prve na rukojmí. Půh. II.
68., 468., 502., 600. Ale v čem se z-la;
Zmešká-li (papež) sboru křesťanského v práci,
kterú by měl míti; Že bych zmeškal lid
v slovu božiem a sám na cestě co bych

dobrého mohl činiti?; Ej, milý člověče!
milujž toho pána, jenž nemuož tebe neřádně
z. v odplatě, ale předchází dávaje prve víc,
než ty muožeš zaslúžiti. Hus I. 25., 405.,
II. 112., III. 162. — (se) čím. Z. se svou
nedbanlivostí. Vš. Jir. 284. Z-li se dskami,
listem, posly ke dskám. Tov. 83. Že pro
ižádnú věc nezmeškáš svú příjezdú na ten
den. Arch. I. 274. Pakliby jeho ustúpením
lid byl zmeškán v slovu božím neb ve
krstu, tehdy nemá ustúpiti; Jest on (Bóh)
také dobrý pán, že nemóž zle z. odplatú
svého sluhy, alebrž on prve dává sluze
každému viece, než jest zaslúžil. Hus II.
172., 370. — proč. Školu skrze (pro) nemoc
z. Us. Tč. Skrze to zmeškána jsem v tom
a žádného konce o tu věc nemohla jsem
míti; Skrze to zmeškal mě, tak že jsú jiní
utekli a zvedli se. Půh. II. 247., 290., 311. —
kde. Což's dobrého v tomto životě zmeškal.
BR. II. 23. a. Nenávisť, jenž člověka táhne
a vzdaluje, v mysli roztržena činí, v cestě
blahoslavenstvie zmeškává. Hus III. 166.
Kdo za stolem jídlo zmešká, Bohu to není
žel. Proch. Ž. M. 199. —- koho na čem.
Jeho na tom zmeškal; On nás na tom zme-
škal a nám nepřidělil za času. Půh. II. 540.,
425. — kam. Zmeškal do kostela, na mši.
Us. — jak dlouho. Zmeškal o půl hodiny.
Arch. V. 325. — s inft. Zmeškal jsem po-
žívati lékův otrazivých. Ras. A nezmeškajte
podotknúť: by prišiel ešte podvečer. Phld.
V. 63. (Vypůjčenou) summu peněz zmeškal
zapraviti v čas určitý. Pal. Děj. IV. 2. 152.
j Ku KM. jeti Nezmeškám. Arch. II. 42. Oče-
kávám koní mladých a kdyžťkoli přivedeni
budú, nezmeškámť několika poslati. Ib. IV.
25. Ti třie mužie v tom zrcadlu ohlédati sě
zmeškali. Hus III. 133.

Zmeškávati, vz Zmeškati.

Změštělosť, i, f., die Civilisirung. Jg.
Slov. a mor.

Změštělý = který změštěl, civilisirt. Jg.
Slov. a mor.

Změštiti, il, ěn, ění, städtisch werden,
die städtische Tracht annehmen, civilisiren.
Mor. Šd., Vck. — se.

Změt, u, m., změť, i, f. = změtení a co
smeteno, zmatek, die Verwirrung, Wirrniss,
Konfusion, das Chaos. Ddk., Osv. V. 825.,
Světoz. 1881., Výb. I. 806. Svět nic není
než z. Kom., Č. M. 278., Šd. Bouře změť.
Čch. Bs. 116. Změt vlasů. Vrch. Vášní změt.
Čch. Bs. 90. Kořenů změt. Vrch. Vírný z.
Osv. V. 756. Tmavá změť větví. Vrch. O víně
169. Změť bolných citů; Pustá změť kadeří
svislých; Vlasů mrak po brunatné nahých
ňader pleti rozestýlá se v divé, pusté změti.
Čch. Dg. 692., L. k. 67., Bs. 42. — Změť,
vz Změť (násl.). — Změt, změty, pl. = vy-
raženina temně červená, Purpurfriesel, m.
a n., Hitzblattern. Ja., Byl. Ve Slez. Šd.

Změť, i (ě), f., vz Změt. — Z. = strniště,
die Stoppeln. Do změti síti (obilí po obilí.
Šm.). Změtě mísiti. Us. Co je to tam na té
holé změti za strojenou viděť za pannu?
Sš. Bs. 166. Na změtěch pasou. Na zimu
změti obehnal, z jara potom vyhnal a pak
zasil. Us. Změti k ječmenům jarním zorati.
Dsky zem.



	557

	Změstknati se, vz Směstiti. Zméšati = smíchati. Na Slov. Bern. Zmeškal, a, m., osob. jm. Šd., NB. Tč. 200., Vck. Z. Job z Domanovic a na Lošti- nách. Jg. H. 1. 658., Jir. Ruk. II. 359., S. N. Zmeškalivosť, i, f., vz Zmeškalosť. Zmeškalivý, vz Zmeškalý. Zmeškalosť, zmeškalivosť, zmeškan- livosť, i, f., die Verabsäumung, Saumselig- keit. Ms. pr. hor. Pilnosť nad to mějte strážní všecky zmeškalosti a jiné nehody kovářské svým vyšším zvěstovati, aby toliko jich mzdy na penězích bylo sráženo, kterak jsú mnoho dlužného času zmeškali. CJB. 309. Zmeškalý, zmeškalivý, zmeškanlivý = nedbalý, saumselig Z. a zpozdilý. Mudr. Mají je, ač budú v svém úřadu zmeškanliví, ssazovati; Neb ne zmeškanlivým, ale pra- cujícím právo horničí spomáhá. CJB. 273. 337. Kteří jsú lení, zmeškaliví a studení k milosti boží. Orlog. Posměšná věc, nébrž i škodlivá: strážný slepý, učitel neumělý, předběh klécavý, prelat z-lý a posel němý; Slyšte z-lí, slyšte neužiteční. Hus II. 274., 296. Zmeškání, n., die Versäumung. Pro roz- ličné z. Půh. II. 352. Koliko lidí zmordujeme zlým příkladem a z-ním, toliko hodni jsme smrti. Hus II. 284. Z. živnosti. Mus. 1880. 552. Jestliže by ti mlýnové některak po- rušeni byli bez těch mlynářuov příčiny a z-ní. List z r. 1423. Tč. A v tom země v mnohá z. i nedostatky při věcech duchov- ních i světských přišla. Pal. Děj. IV. 1. 107. Zmeškanlivosť, i, f., vz Zmeškalosť. Zmeškanlivý, vz Zmeškalý. Zmeškaný; -án, a, o, versäumt. Ž. Karla IV. Z-né nahraditi. Us. Zmeškati, zmeškávati = zameškati, promeškati, zanedbati, versäumen, verab- säumen. V. — abs. A oni zmeškali sú a odešli sú (oni zanedbavše odešli). Hus II. 379. — co, koho: mši, Us., Sš., čas, oběd, D., vlak, Dch., kázání. Šd. A dobre, že posporil sa; nech len hodinu zmešká, už ti mu je po všetkom. Dbš. Sl. pov. II. 10. Mše sv. neodjedu, bych měl vojnu zmeškati. Sš. P. 795. Tebe prosíme, aby ne- ráčil toho sněmu z. Arch. l. 275. Neškodilo by, abyste pospíšili do Prahy, tak abyste nás nezmeškali. Žer. 338. Vzav ode mne právo i zmeškal mě. Půh. I. 362. Já nechtěv svých práv z. i potrávil jsem o ten póhon 16 hř. gr. Půh. II. 352. Ó běda knězi, který zmeškává koho nepravé jemu slova božieho. Hus II. 301. Zmeškav íéto, pozdě do lesa na maliny. Prov. Šd., Bž. — (koho, se, komu) v čem. Nemocného v něčem z. (zanedbati). Zák. sv. Ben. Bojím se konečně, nepatříte-li sami o sobě, že v těchto lidí naději zmeškáni bychom byli. Pal. Děj. IV. 1. 97., Arch. II 427. Zmeškal-liby v tom koho, za to odpovídati není vinovat. NB. Tč. 31. Ten se v svém právu zmeškal; I zmeškal mě v tom a sám mě toho od- tiskl; V tom mi zmeškal; Mě v mém věně zmeškal znav mi prve na rukojmí. Půh. II. 68., 468., 502., 600. Ale v čem se z-la; Zmešká-li (papež) sboru křesťanského v práci, kterú by měl míti; Že bych zmeškal lid v slovu božiem a sám na cestě co bych	dobrého mohl činiti?; Ej, milý člověče! milujž toho pána, jenž nemuož tebe neřádně z. v odplatě, ale předchází dávaje prve víc, než ty muožeš zaslúžiti. Hus I. 25., 405., II. 112., III. 162. — (se) čím. Z. se svou nedbanlivostí. Vš. Jir. 284. Z-li se dskami, listem, posly ke dskám. Tov. 83. Že pro ižádnú věc nezmeškáš svú příjezdú na ten den. Arch. I. 274. Pakliby jeho ustúpením lid byl zmeškán v slovu božím neb ve krstu, tehdy nemá ustúpiti; Jest on (Bóh) také dobrý pán, že nemóž zle z. odplatú svého sluhy, alebrž on prve dává sluze každému viece, než jest zaslúžil. Hus II. 172., 370. — proč. Školu skrze (pro) nemoc z. Us. Tč. Skrze to zmeškána jsem v tom a žádného konce o tu věc nemohla jsem míti; Skrze to zmeškal mě, tak že jsú jiní utekli a zvedli se. Půh. II. 247., 290., 311. — kde. Což's dobrého v tomto životě zmeškal. BR. II. 23. a. Nenávisť, jenž člověka táhne a vzdaluje, v mysli roztržena činí, v cestě blahoslavenstvie zmeškává. Hus III. 166. Kdo za stolem jídlo zmešká, Bohu to není žel. Proch. Ž. M. 199. —- koho na čem. Jeho na tom zmeškal; On nás na tom zme- škal a nám nepřidělil za času. Půh. II. 540., 425. — kam. Zmeškal do kostela, na mši. Us. — jak dlouho. Zmeškal o půl hodiny. Arch. V. 325. — s inft. Zmeškal jsem po- žívati lékův otrazivých. Ras. A nezmeškajte podotknúť: by prišiel ešte podvečer. Phld. V. 63. (Vypůjčenou) summu peněz zmeškal zapraviti v čas určitý. Pal. Děj. IV. 2. 152. j Ku KM. jeti Nezmeškám. Arch. II. 42. Oče- kávám koní mladých a kdyžťkoli přivedeni budú, nezmeškámť několika poslati. Ib. IV. 25. Ti třie mužie v tom zrcadlu ohlédati sě zmeškali. Hus III. 133. Zmeškávati, vz Zmeškati. Změštělosť, i, f., die Civilisirung. Jg. Slov. a mor. Změštělý = který změštěl, civilisirt. Jg. Slov. a mor. Změštiti, il, ěn, ění, städtisch werden, die städtische Tracht annehmen, civilisiren. Mor. Šd., Vck. — se. Změt, u, m., změť, i, f. = změtení a co smeteno, zmatek, die Verwirrung, Wirrniss, Konfusion, das Chaos. Ddk., Osv. V. 825., Světoz. 1881., Výb. I. 806. Svět nic není než z. Kom., Č. M. 278., Šd. Bouře změť. Čch. Bs. 116. Změt vlasů. Vrch. Vášní změt. Čch. Bs. 90. Kořenů změt. Vrch. Vírný z. Osv. V. 756. Tmavá změť větví. Vrch. O víně 169. Změť bolných citů; Pustá změť kadeří svislých; Vlasů mrak po brunatné nahých ňader pleti rozestýlá se v divé, pusté změti. Čch. Dg. 692., L. k. 67., Bs. 42. — Změť, vz Změť (násl.). — Změt, změty, pl. = vy- raženina temně červená, Purpurfriesel, m. a n., Hitzblattern. Ja., Byl. Ve Slez. Šd. Změť, i (ě), f., vz Změt. — Z. = strniště, die Stoppeln. Do změti síti (obilí po obilí. Šm.). Změtě mísiti. Us. Co je to tam na té holé změti za strojenou viděť za pannu? Sš. Bs. 166. Na změtěch pasou. Na zimu změti obehnal, z jara potom vyhnal a pak zasil. Us. Změti k ječmenům jarním zorati. Dsky zem.