Předchozí (562)  Strana:563  Další (564) |
|
|||
563
|
|||
|
|||
Zmížděnina, y, f. Hláska c je vlastně
ts, ds, a hláska č je tš, dš, tudíž z. dyšná nestojíc co taká bezprostředně m.: kj, gj. Hš. Sloh. 59. Vz Změžďování, Rozlišování, Zmížditi = změžditi.
Zmjačkati = zmačkati. Na Ostrav. Té.
— Z. = práci špatně udělati, verpfuschen.
Ib. Tc. Zmjaknouti = změknouti. U Uher. Hrad.
Tč. Zmjantati, verfitzen, verwirren. — co.
Na Ostrav. Tč. V rozumu zmjantaný = zmatený. I. Tč. Zmlácení, n., das Abdreschen, Abprügeln.
Zmlácený; -cen, a, o, abgedroschen, ab-
geprügelt. Vz Zmlátiti. Zmláceti, vz Zmlátiti.
Z mladu, in der Jugend, von Jugend
auf. Dobře stě to mně dělali, že stě mne z mjadu bijali. Sš. P. 119. Zmladený = zmlazený. Slov. Z. lesy. Sldk.
494. Zmládi, zmládí, z mládi, z mládí =
od mladosti, von Jugend auf. Jg. Zmladilý, verjüngt. Ptra. exc.
Zmladistvěti, ěl, ění, sich verjüngen.
Les zmladistvěl. Jg. Zmladistviti, il, en, ení = mladistvým
učiniti, verjüngen. Um. les. Zmladiti, il, zen, ení; zmlazovati, ver-
jüngen, jung machen, auffrischen. — abs. Azda sa tá lipka ešte daraz zmladí. Btt. Sp. 23.— se čím. Víťazstvom sa z-ly hory. Sldk. 491. — co (komu). Ona každú mi chvíľu z-la. Sldk. 103. Z. les, Škd. exc, kvas, kvasnice, auffrischen. Šp., Kšk. Život bez starostí člověka zmladí. Us. Tč. — kdy. Příroda se zmladí v zpěvu lesů. Tč. exc. Zmladlý, verjüngt. Nyní rozum již jak
orel z-lý vévoditi bude na svém trůně. Sš. Bs. 165. Zmládnouti, dnul a dl, utí = mladým
se státi, jung werden, sich verjüngen. Jak se oholil, jakoby zmladl. Us. Tč. — kde. Panenka v komůrce zmladla. Pokr. Z hor. 63. — čím. Daj Hospodin, aby zmladli slo- vem Ježíšovým. Hus II. 359. Zmladnutý; -ut, a, o = zmladlý. Slov.
Všetko z-té ožívá. Hol. 425. Zmladostiti, il, štěn, ění = zmladiti, ver-
jüngen. Č. Zmlaskati = sežvýkati, zerkauen. Bern.
— co odkud: máslo s chleba, wegschmat-
zen, weglecken. Na Ostrav. Té. Zmlaskotati = zmlaskati. Na Slov. Bern.
Zmlaštiti, il, ěn, ění = zdáviti, zmač- kati, zerquetschen, zerdrücken, zerknittern. — co kde: na dlani. Zlob.
Zmlátení, n. = zmlácení. Slov. Bern. Zmlátený = zmlácený. Slov. Bern. Zmlátiti, zmlať, zmlátě (íc), il, cen, ení, zmláceti, el, en, ení = vymlátiti, dreschen,
ausdreschen; stlouci, zbíti, zerdreschen, zu- sammenschlagen, zusammenprügeln, abprü- geln. — koho, co. Zmlátím tě, až ti záda zmodrají. Sych. Kroupy všecko obilí z-ly. Us. Šd. Tak ho zmlátil, že zůstal ležeť (že ho ani ďas nepoznal). Šd., Kčr. Všecko mne bolí, jsem celý, jakoby mě zmlátil. Us. Šd., |
Vck. Všecko jídlo zmlátil (hltavě snědl).
Na Ostrav. Tč. Zmlátil bych to, když mi to Nejde od ruky. Dch. — jak. Na kabáč té zmlátim. Na Slov. Zátur. — čím (kde): kyjem Někoho. V. Obilí cepem, ausdreschen. Us. Tč. Žíly, kosti tímto kyjem v tobě zmlátím. Mst. v. 430. Zmlazení, n., die Verjüngung. Z. lesa.
Z. piva, das Kräuseln. Suk. Vz Zmladiti. Zmlazený; -en, a, o, verjüngt. Z. bram-
bory. Z. pivo, gekräuselt. Us. Vz Zmladiti. Zmlazgať = sežvýkati. Slov. Bern.
Zmlazování, n., die Verjüngung. Z. lesa
(přirozené, umělé). Škd. exc. Vz Zmlazení. Zmlazovati, vz Zmladiti.
Zmlaždžať = sežvýkati. Slov. Bern.
Zmlčení, n. = smlčení.
Zmlčenlivosť, i, f., die Verschwiegen-
heit. Zmlčenlivý, verschwiegen, der etwas
verschweigen kann. Zmlčený = smlčený.
Zmlčeti = smlčeti. — se = zamlčeti se,
still werden. Kam. Zmléčnatěti, zmlíčnatěti, ěl, ění = mléč-
natým se státi, milchig werden. — čím: voda mandlemi zmléčnatí. Zmleti, vz Semlíti. — se. Cosi se zmele
= stane se, semele se. Us. Brt. Zmliaždiť, il, ěn, ění, zerquetschen, zer-
malmen. Na Slov. Loos. Zmlíčeti, el, ení = zmlíčiti se. — kdy.
Při chladnu zrna okurek zmlíčí. Dlj. 24. Zmlíčiti se = zmléčeti, zmléčnatěti. —
čím. Semeno mokrem se zmlíčí. Kouble. Zmlíčnatěti, vz Zmléčnatěti.
Zmlíti, vz Semleti. — koho = zbíti. Us.
Zmlkati, vz Zmlknouti.
Zmlklosť, i, f. = chraplavosť, sípota,
die Heiserkeit. Lék proti zmlklosti. Jád. Zmlklý = umlklý, still geworden, ver-
stummt. Z. hlas = zmlklosť. Nízkým a zmlk- lým hlasem odpověděl. Troj. Z. Slovačina. Pokr. Z hor. 107. Zmlknouti, knul a kl, utí, zmlkati =
umlknouti, still o. stumm werden, verstum- men ; ochraptěti, heisser werden; zkaziti se, verderben. Ž. pod. 68. 4., Ssk. Mcha. Že by slepicím vejce sstydly a zárody zmlkly. Ctib. Siemě zmlkne a bude neplodné. O 7 vstup. Zmlkly piesne. Btt. Sp. 99. Zmlkol Sväto- boj, zatlapkal koníka a preč od neho smutný sa poberal. Č. Čt. II. 95. A zamlknul ptáčat srdcejemný ples. Tč. ex. Když sudí zmlk- nul; Než zmlklo pušek hřmění. Kká. Td. 25., 129. Zmlkal otců hlahol. Čch. Dg. 716. Jazyk v hrdlo sě vtiehne, ústa zmlknú, žíly vadnou a kosti svadnú. Hus III. 136. — kde. Keď blúdne hlasy pred tvojou zmlk- nou velebou. Č. Čt. II. 178. Když dítě zmlkne na kolébce. Kká. Td. 88. Zmlká vřava svatá ve prostoře. Čch. Mch. 110. Zmlknutí, n., das Stillwerden, Verstum-
men. Č., Jád. Vz Zmlknouti. — Z. = ochrap- tění, die Heiserkeit. Zmlsalý = kdo rad mlsá, vernascht. D.
Zmlsati, vz Smlsati.
Zmísiti se, il, en, en., genäschig wer-
den, Lust bekommen. — nač. Mor. Šd Z. komu co =smlsati. Mor. Šd. 325*
|
||
|
|||
Předchozí (562)  Strana:563  Další (564) |