563

Zmížděnina, y, f. Hláska c je vlastně
ts, ds, a hláska č je tš, dš, tudíž z. dyšná
nestojíc co taká bezprostředně m.: kj, gj.
Hš. Sloh. 59. Vz Změžďování, Rozlišování,

Zmížditi = změžditi.

Zmjačkati = zmačkati. Na Ostrav. Té.

— Z. = práci špatně udělati, verpfuschen.
Ib. Tc.

Zmjaknouti = změknouti. U Uher. Hrad.
Tč.

Zmjantati, verfitzen, verwirren. — co.
Na Ostrav. Tč. V rozumu zmjantaný =
zmatený. I. Tč.

Zmlácení, n., das Abdreschen, Abprügeln.

Zmlácený; -cen, a, o, abgedroschen, ab-
geprügelt. Vz Zmlátiti.

Zmláceti, vz Zmlátiti.

Z mladu, in der Jugend, von Jugend
auf. Dobře stě to mně dělali, že stě mne
z mjadu bijali. Sš. P. 119.

Zmladený = zmlazený. Slov. Z. lesy. Sldk.
494.

Zmládi, zmládí, z mládi, z mládí =
od mladosti, von Jugend auf. Jg.

Zmladilý, verjüngt. Ptra. exc.

Zmladistvěti, ěl, ění, sich verjüngen.
Les zmladistvěl. Jg.

Zmladistviti, il, en, ení = mladistvým
učiniti, verjüngen. Um. les.

Zmladiti, il, zen, ení; zmlazovati, ver-
jüngen, jung machen, auffrischen. — abs.
Azda sa tá lipka ešte daraz zmladí. Btt.
Sp. 23.— se čím. Víťazstvom sa z-ly hory.
Sldk. 491. — co (komu). Ona každú mi
chvíľu z-la. Sldk. 103. Z. les, Škd. exc,
kvas, kvasnice, auffrischen. Šp., Kšk. Život
bez starostí člověka zmladí. Us. Tč. —
kdy. Příroda se zmladí v zpěvu lesů. Tč.
exc.

Zmladlý, verjüngt. Nyní rozum již jak
orel z-lý vévoditi bude na svém trůně. Sš.
Bs. 165.

Zmládnouti, dnul a dl, utí = mladým
se státi, jung werden, sich verjüngen. Jak
se oholil, jakoby zmladl. Us. Tč. — kde.
Panenka v komůrce zmladla. Pokr. Z hor.
63. — čím. Daj Hospodin, aby zmladli slo-
vem Ježíšovým. Hus II. 359.

Zmladnutý; -ut, a, o = zmladlý. Slov.
Všetko z-té ožívá. Hol. 425.

Zmladostiti, il, štěn, ění = zmladiti, ver-
jüngen. Č.

Zmlaskati = sežvýkati, zerkauen. Bern.

— co odkud: máslo s chleba, wegschmat-
zen, weglecken. Na Ostrav. Té.

Zmlaskotati = zmlaskati. Na Slov. Bern.
Zmlaštiti, il, ěn, ění = zdáviti, zmač-
kati, zerquetschen, zerdrücken, zerknittern.

— co kde: na dlani. Zlob.
Zmlátení, n. = zmlácení. Slov. Bern.
Zmlátený = zmlácený. Slov. Bern.
Zmlátiti, zmlať, zmlátě (íc), il, cen, ení,

zmláceti, el, en, ení = vymlátiti, dreschen,
ausdreschen; stlouci, zbíti, zerdreschen, zu-
sammenschlagen, zusammenprügeln, abprü-
geln. — koho, co. Zmlátím tě, až ti záda
zmodrají. Sych. Kroupy všecko obilí z-ly.
Us. Šd. Tak ho zmlátil, že zůstal ležeť (že
ho ani ďas nepoznal). Šd., Kčr. Všecko mne
bolí, jsem celý, jakoby mě zmlátil. Us. Šd.,

Vck. Všecko jídlo zmlátil (hltavě snědl).
Na Ostrav. Tč. Zmlátil bych to, když mi
to Nejde od ruky. Dch. — jak. Na kabáč
té zmlátim. Na Slov. Zátur. — čím (kde):
kyjem Někoho. V. Obilí cepem, ausdreschen.
Us. Tč. Žíly, kosti tímto kyjem v tobě
zmlátím. Mst. v. 430.

Zmlazení, n., die Verjüngung. Z. lesa.
Z. piva, das Kräuseln. Suk. Vz Zmladiti.

Zmlazený; -en, a, o, verjüngt. Z. bram-
bory. Z. pivo, gekräuselt. Us. Vz Zmladiti.

Zmlazgať = sežvýkati. Slov. Bern.

Zmlazování, n., die Verjüngung. Z. lesa
(přirozené, umělé). Škd. exc. Vz Zmlazení.

Zmlazovati, vz Zmladiti.

Zmlaždžať = sežvýkati. Slov. Bern.

Zmlčení, n. = smlčení.

Zmlčenlivosť, i, f., die Verschwiegen-
heit.

Zmlčenlivý, verschwiegen, der etwas
verschweigen kann.

Zmlčený = smlčený.

Zmlčeti = smlčeti. — se = zamlčeti se,
still werden. Kam.

Zmléčnatěti, zmlíčnatěti, ěl, ění = mléč-
natým se státi, milchig werden. — čím:
voda mandlemi zmléčnatí.

Zmleti, vz Semlíti. — se. Cosi se zmele
= stane se, semele se. Us. Brt.

Zmliaždiť, il, ěn, ění, zerquetschen, zer-
malmen. Na Slov. Loos.

Zmlíčeti, el, ení = zmlíčiti se. — kdy.
Při chladnu zrna okurek zmlíčí. Dlj. 24.

Zmlíčiti se = zmléčeti, zmléčnatěti. —
čím. Semeno mokrem se zmlíčí. Kouble.

Zmlíčnatěti, vz Zmléčnatěti.

Zmlíti, vz Semleti. — koho = zbíti. Us.

Zmlkati, vz Zmlknouti.

Zmlklosť, i, f. = chraplavosť, sípota,
die Heiserkeit. Lék proti zmlklosti. Jád.

Zmlklý = umlklý, still geworden, ver-
stummt. Z. hlas = zmlklosť. Nízkým a zmlk-
lým hlasem odpověděl. Troj. Z. Slovačina.
Pokr. Z hor. 107.

Zmlknouti, knul a kl, utí, zmlkati =
umlknouti, still o. stumm werden, verstum-
men ; ochraptěti, heisser werden; zkaziti se,
verderben. Ž. pod. 68. 4., Ssk. Mcha. Že by
slepicím vejce sstydly a zárody zmlkly. Ctib.
Siemě zmlkne a bude neplodné. O 7 vstup.
Zmlkly piesne. Btt. Sp. 99. Zmlkol Sväto-
boj, zatlapkal koníka a preč od neho smutný
sa poberal. Č. Čt. II. 95. A zamlknul ptáčat
srdcejemný ples. Tč. ex. Když sudí zmlk-
nul; Než zmlklo pušek hřmění. Kká. Td.
25., 129. Zmlkal otců hlahol. Čch. Dg. 716.
Jazyk v hrdlo sě vtiehne, ústa zmlknú, žíly
vadnou a kosti svadnú. Hus III. 136. —
kde. Keď blúdne hlasy pred tvojou zmlk-
nou velebou. Č. Čt. II. 178. Když dítě
zmlkne na kolébce. Kká. Td. 88. Zmlká
vřava svatá ve prostoře. Čch. Mch. 110.

Zmlknutí, n., das Stillwerden, Verstum-
men. Č., Jád. Vz Zmlknouti. — Z. = ochrap-
tění, die Heiserkeit.

Zmlsalý = kdo rad mlsá, vernascht. D.

Zmlsati, vz Smlsati.

Zmísiti se, il, en, en., genäschig wer-
den, Lust bekommen. — nač. Mor. Šd
Z. komu co =smlsati. Mor. Šd.

325*