564

Zmlsněti, ěl, ění = zmlsiti se. Us. Tč.

Zmlunění, n., die Elektrisirung. Kv. 1870.
315.

Zmluněný; -ěn, a, o, elektrisirt. Exc.
Pdl.

Zmlunti, il, ěn, ění, elektrisiren. Exc.
Pdl.

Zmluva, y, f. = smluva. — Z., das Ge-
spräch, die Unterredung. Slov. Brt.

Zmlúva, y, f. = smlouva. Slov. Bern.

Zmlúvati = smlouvati. Slov. Bern.

Zmluvec, vce, m. = smlouvce. Slov.
Bern.

Z mluviti = promluviti, reden, heraus-
reden. Tkad. Vz Smluviti.

Zmluvnosť, i, f. = úmluvnosť. Bern.

Zmluvný = smluvný.

Zmlžiti, il, en, ení, zmlžovati = rozprá-
šiti, zerstäuben. Nz. lk.

Zmňačgnouti = smáčknouti. Na mor.
Val. Vck.

Zmňásti = smásti. — co. Ty to všecko
zmňateš. Mor. Vck.

Zmňata, y, f. = hloupá, pomatená řeč,
leeres Geschwätz. To je jakási z. Na mor.
Val. Vck. — Z., y, m. = pomatený člověk,
ein Narr, Thor. Ib. Vck.

Zmnišiti, il, en, ení = mnichem učiniti,
zum Mönch machen. — se, Mönch werden.

Jg.

Zmnohonásobiti, zmnohonásobniti, il, ěn,
ění; -bňovati, vervielfältigen. — co. V. —
čím.

Zmnožení, n. = rozmnožení, die Ver-
mehrung. Z. vlhkosti, električnosti, Mj.|146.,
důchodů. Us. Pdl.

Zmnožený; -en, a, o, vermehrt, gemehrt.
— čím: kalich hvozdíků šupinami. Rst.
524.

Zmnožitel, e, m., der Vermehrer. Bern.

Zmnožitelka, y, f., die Vermehrerin.

Zmnožitelně, vermehrlich.

Zmnožitelnosť, i, f., die Vermehrdbar-
keit. Bern.

Zmnožitelný, vermehrbar.

Zmnožiti, il, en, ení; zmnožovati, ver-
mehren. — co: počet, lid. Lom.— se kde.
Zmnožují se jeky hlučné na horách. Č. —
co, se čím. Z. se lidem. Zlob. Teplem slu-
nečným páry se zmnožují. Mj. 148. Práce se
zmnožuje silou v poměru rovném. Mj. 72.
Tím z-ly se jeho příjmy. Us. Pdl. Tímto
prstenem základ ještě zmnožím (zvětším).
Kká. Td. 75. — jak. Vz předcházející.
Z milosti boží statek se ti zmnoží, když
robíš pilně neleža v loži. Na Ostrav. Tč.

Zmnožování, n., die allmählige Vermeh-
rung. Mj. 148.

Zmnožovati, vz Zmnožiti.

Zmoci, zmohu, zmoz, ha (ouc), hl, žen,
žení; zmáhati = přemoci, překonati, über-
wältigen, bezwingen, besiegen; vymoci, aus-
richten, zu Stande bringen; moci pozbaviti,
oslabiti, zemdlíti, entkräften, erschöpfen,
ohnmächtig machen; moci nabyti, zu Kräf-
ten kommen; se = k síle přijíti, sich er-
holen, aufkommen, sich authelfen; oslab-
nouti, sich entkräften; zmocniti se, sich
bemächtigen. Jg. — co, koho. Chlast ho
zmohl. D. Zmnohli jsme odpůrce. Sych.

Nasbirala moc (trávy), němohla i zmoć. Sš.
P. 538. Mnoho zmůže síla duše, mnoho
víra, mnoho naděj, ale všecko zmůže láska;
Nemohl jsem více zmoci sebe; Děs nás
zmohl. Vrch. Oni Prahu zmohou (zaplatí
výlohy tam učiněné; budou s to, aby je
zaplatili). Ehr. 69. Nepřítele z.; Ta práce
mne zmohla (seslabila). Us. Vrů. Komediant
nemohl ducha zmoci, bewältigen. Kld. II.
260. Co nemůže synova ráznosť se všemi
odpory, to zmůže matčina prosba a její
slzy. Nitra Vl. 238. Jeden človek málo
môže, celý národ ale veľa zmôže. Phld.

III. 567. Už ho zmohla (opice, kořalka). Us.
Šd. — Br. — co, se kde. Já jsem to při
úřadě zmohl (vymohl). Us. Zmohly se ma-
tenice v církvi. Sych. Doma se ho zmohla
taková touha po honě, že ... . Kld. II. 4.
Zmáhal se v něm nepokoj. Vrch. Nemoc
jeho, tuchnutí všech sil, zmáhala se v Lou-
ňovicích tou měrou, že .. . Ddk. IV. 49. —
kdy (k čemu). Při takových okolnostech
nemohl se zmoci. Ml. Bolesť zmůže je před
smrtí jejich. Br. Brzo se zmohl. Us. Dch.
Po dešti obilí se zmohlo. Tč. Národ za
této doby se zmáhá. Us. Tč. I za touto
příležitostí nemohl Kozma zmoci náchyl-
nosti své k rodu Vratislavovu. Ddk. II.
404. Náramný křik jitrem se zmáhá. Mch.
Máj. 5. vyd. 26. Od té doby již se nijak
k blahobytu nemohl z. Sš. II. 19. Za ne-
přítomnosti Lidéřovy nepřátelství tak se
zmohlo, že. .. Ddk. III. 53. A po vypuzení
apoštola mnohem více se zmohlo to proná-
sledování. Sš. II. 240. — se = k moci, síle
přijíti. Zmohl se oheň; Někteří se zmohli.
V. Nemoce se zmáhají. Us. Vyhořel, už se
nezmůže. Us. Tč. Pramen (rudy) se zmohl
(zmocnil se, stal se mocným). Vys. Úvěr
se zase zmohl. Us. Dch. A zmáhali se zá-
zrakové od apoštolů činění. Sš. Sk. 58 —
se v čem. Z. se v běhu (rychlejšímu běhu
zvykati). Šp. — koho, se čím. Prací se
z. (oslabnouti). Plk., Lom. Aniž by však
tím tolik zmohl, aby . .. Ddk. I. 244. Jejich
přízní počala zmáhati se tato sekta. Pal.
Děj. V. 1. 45. Statku drahně vzal sobě ku
polepšení a tiem sě najprv zmohl. Arch.

IV. 357. Ne vše praskem a bičem, mnoho
zmůžeš i hvizdem. Pořek. Šd. — se koho,
čeho. Z. se trůnu (zmocniti se). Z. se koho.
Kká. K sl. j. 195. — co komu. Zmohl
jsem si ruku, nohu (prací, chůzí unavil).
Mor. Šd. Cf. Namoci. Zmáhati někomu sílu.
Kká. K sl. j. 28. Zmohl si nůž, péro (vy-
vrátil nůž, že péro povolilo). Us. Rjšk. —
se nač. Zmohl se na koně (tolik si uho-
spodařil, že mohl koně koupiti). Us. Až na
něco se z., sich zu etwas versteigen. Dch.
Sestra (Morava) nezmůže prý se na něco
kloudného. Sb. vel. I. 105. Na nové šaty
se zmohl. Us. Tč. Zmohl se na velkého.
Lpř. Slov. I. 104. Kto sa na čo zmáha, vše
mu pán Boh dopomáha. Mt. S. I. 106. —
se odkud. Z té nemoce se zmohl. Us. Tč.
— co več. To zmáhalo bolesť jejich v trp-
kosť. Sš. J. 59. Tam . . . stálým pokojom
v najmnožší zmohni sa národ. Hol. 72. —
jak. Vysoko se z. Dch. Mocně se zmáhati.
Tf. Z. se u velikou řeku. Bdl. Stavitelství