Předchozí (563)  Strana:564  Další (565) |
|
|||
564
|
|||
|
|||
Zmlsněti, ěl, ění = zmlsiti se. Us. Tč.
Zmlunění, n., die Elektrisirung. Kv. 1870.
315. Zmluněný; -ěn, a, o, elektrisirt. Exc.
Pdl. Zmlunti, il, ěn, ění, elektrisiren. Exc.
Pdl. Zmluva, y, f. = smluva. — Z., das Ge-
spräch, die Unterredung. Slov. Brt. Zmlúva, y, f. = smlouva. Slov. Bern.
Zmlúvati = smlouvati. Slov. Bern.
Zmluvec, vce, m. = smlouvce. Slov.
Bern. Z mluviti = promluviti, reden, heraus-
reden. Tkad. Vz Smluviti. Zmluvnosť, i, f. = úmluvnosť. Bern.
Zmluvný = smluvný.
Zmlžiti, il, en, ení, zmlžovati = rozprá-
šiti, zerstäuben. Nz. lk. Zmňačgnouti = smáčknouti. Na mor.
Val. Vck. Zmňásti = smásti. — co. Ty to všecko
zmňateš. Mor. Vck. Zmňata, y, f. = hloupá, pomatená řeč,
leeres Geschwätz. To je jakási z. Na mor. Val. Vck. — Z., y, m. = pomatený člověk, ein Narr, Thor. Ib. Vck. Zmnišiti, il, en, ení = mnichem učiniti,
zum Mönch machen. — se, Mönch werden. Jg.
Zmnohonásobiti, zmnohonásobniti, il, ěn,
ění; -bňovati, vervielfältigen. — co. V. — čím. Zmnožení, n. = rozmnožení, die Ver-
mehrung. Z. vlhkosti, električnosti, Mj.|146., důchodů. Us. Pdl. Zmnožený; -en, a, o, vermehrt, gemehrt.
— čím: kalich hvozdíků šupinami. Rst. 524. Zmnožitel, e, m., der Vermehrer. Bern.
Zmnožitelka, y, f., die Vermehrerin.
Zmnožitelně, vermehrlich.
Zmnožitelnosť, i, f., die Vermehrdbar-
keit. Bern. Zmnožitelný, vermehrbar.
Zmnožiti, il, en, ení; zmnožovati, ver-
mehren. — co: počet, lid. Lom.— se kde. Zmnožují se jeky hlučné na horách. Č. — co, se čím. Z. se lidem. Zlob. Teplem slu- nečným páry se zmnožují. Mj. 148. Práce se zmnožuje silou v poměru rovném. Mj. 72. Tím z-ly se jeho příjmy. Us. Pdl. Tímto prstenem základ ještě zmnožím (zvětším). Kká. Td. 75. — jak. Vz předcházející. Z milosti boží statek se ti zmnoží, když robíš pilně neleža v loži. Na Ostrav. Tč. Zmnožování, n., die allmählige Vermeh-
rung. Mj. 148. Zmnožovati, vz Zmnožiti.
Zmoci, zmohu, zmoz, ha (ouc), hl, žen,
žení; zmáhati = přemoci, překonati, über- wältigen, bezwingen, besiegen; vymoci, aus- richten, zu Stande bringen; moci pozbaviti, oslabiti, zemdlíti, entkräften, erschöpfen, ohnmächtig machen; moci nabyti, zu Kräf- ten kommen; se = k síle přijíti, sich er- holen, aufkommen, sich authelfen; oslab- nouti, sich entkräften; zmocniti se, sich bemächtigen. Jg. — co, koho. Chlast ho zmohl. D. Zmnohli jsme odpůrce. Sych. |
Nasbirala moc (trávy), němohla i zmoć. Sš.
P. 538. Mnoho zmůže síla duše, mnoho víra, mnoho naděj, ale všecko zmůže láska; Nemohl jsem více zmoci sebe; Děs nás zmohl. Vrch. Oni Prahu zmohou (zaplatí výlohy tam učiněné; budou s to, aby je zaplatili). Ehr. 69. Nepřítele z.; Ta práce mne zmohla (seslabila). Us. Vrů. Komediant nemohl ducha zmoci, bewältigen. Kld. II. 260. Co nemůže synova ráznosť se všemi odpory, to zmůže matčina prosba a její slzy. Nitra Vl. 238. Jeden človek málo môže, celý národ ale veľa zmôže. Phld. III. 567. Už ho zmohla (opice, kořalka). Us.
Šd. — Br. — co, se kde. Já jsem to při úřadě zmohl (vymohl). Us. Zmohly se ma- tenice v církvi. Sych. Doma se ho zmohla taková touha po honě, že ... . Kld. II. 4. Zmáhal se v něm nepokoj. Vrch. Nemoc jeho, tuchnutí všech sil, zmáhala se v Lou- ňovicích tou měrou, že .. . Ddk. IV. 49. — kdy (k čemu). Při takových okolnostech nemohl se zmoci. Ml. Bolesť zmůže je před smrtí jejich. Br. Brzo se zmohl. Us. Dch. Po dešti obilí se zmohlo. Tč. Národ za této doby se zmáhá. Us. Tč. I za touto příležitostí nemohl Kozma zmoci náchyl- nosti své k rodu Vratislavovu. Ddk. II. 404. Náramný křik jitrem se zmáhá. Mch. Máj. 5. vyd. 26. Od té doby již se nijak k blahobytu nemohl z. Sš. II. 19. Za ne- přítomnosti Lidéřovy nepřátelství tak se zmohlo, že. .. Ddk. III. 53. A po vypuzení apoštola mnohem více se zmohlo to proná- sledování. Sš. II. 240. — se = k moci, síle přijíti. Zmohl se oheň; Někteří se zmohli. V. Nemoce se zmáhají. Us. Vyhořel, už se nezmůže. Us. Tč. Pramen (rudy) se zmohl (zmocnil se, stal se mocným). Vys. Úvěr se zase zmohl. Us. Dch. A zmáhali se zá- zrakové od apoštolů činění. Sš. Sk. 58 — se v čem. Z. se v běhu (rychlejšímu běhu zvykati). Šp. — koho, se čím. Prací se z. (oslabnouti). Plk., Lom. Aniž by však tím tolik zmohl, aby . .. Ddk. I. 244. Jejich přízní počala zmáhati se tato sekta. Pal. Děj. V. 1. 45. Statku drahně vzal sobě ku polepšení a tiem sě najprv zmohl. Arch. IV. 357. Ne vše praskem a bičem, mnoho
zmůžeš i hvizdem. Pořek. Šd. — se koho, čeho. Z. se trůnu (zmocniti se). Z. se koho. Kká. K sl. j. 195. — co komu. Zmohl jsem si ruku, nohu (prací, chůzí unavil). Mor. Šd. Cf. Namoci. Zmáhati někomu sílu. Kká. K sl. j. 28. Zmohl si nůž, péro (vy- vrátil nůž, že péro povolilo). Us. Rjšk. — se nač. Zmohl se na koně (tolik si uho- spodařil, že mohl koně koupiti). Us. Až na něco se z., sich zu etwas versteigen. Dch. Sestra (Morava) nezmůže prý se na něco kloudného. Sb. vel. I. 105. Na nové šaty se zmohl. Us. Tč. Zmohl se na velkého. Lpř. Slov. I. 104. Kto sa na čo zmáha, vše mu pán Boh dopomáha. Mt. S. I. 106. — se odkud. Z té nemoce se zmohl. Us. Tč. — co več. To zmáhalo bolesť jejich v trp- kosť. Sš. J. 59. Tam . . . stálým pokojom v najmnožší zmohni sa národ. Hol. 72. — jak. Vysoko se z. Dch. Mocně se zmáhati. Tf. Z. se u velikou řeku. Bdl. Stavitelství |
||
|
|||
Předchozí (563)  Strana:564  Další (565) |