566

Zmocňovací, Bevollmächtigungs-, Macht-,
Ermächtigungs-. Z. list, smlouva, doložka
(Klausel). J. tr., Nz.

Zmocňování, n., vz Zmocnění. Šim. 49.

Zmocňovatel, e, m., der Vollmachtgeber.
Vz Zmocnitel. Šd.

Zmocňovati, vz Zmocniti.

Zmocnút = zmocněti. Na Slov. Ssk.

Zmoct = smoci. V obecné mluvě.

Zmočení, n., das Nassmachen, Anfeuch-
ten.

Zmočený; -en, a, o, nass gemacht, an-
gefeuchtet. Z. len. NA. IV. 90. — čím:
krví. Lpř. Sl. 18. — kde: v krvi. Ib. —
Vz Smočiti, Zmočiti.

Zmočiti, vz Smočiti.

Zmodernisovaný; -án, a, o, modernisirt.
Z. klobouk, Us., sloh renaissanční. Osv. I.
368.

Zmodernisovati, modernisiren. — co:
klobouk. Us.

Zmodliti, il, en, ení. — se ke komu.
K tobě zmodly sě, orabo. Ž. wit. 5. 4.

Zmodrabílý, bläulichweiss. Um. les. II.
109.

Zmodralosť, i, f., die Bläulichkeit. —
Z., nemoc, die Blausucht, cerulosis vera.
Ja.

Zmodralý, bläulich, blau. D. Zmodralé
tělo, mrtvola, Tč., pysky, rty, Němc., Hrts.
Bude-li z-lý (měsíc), bude (šohaj) pocho-
vaný. Sš. P. 582. — proč. Krásná líce její
byla zlostí sežloutlá a svůdná ústa z-lá.
Němc. I. 133.

Zmodrání, n., das Blauwerden. Z. mléka.
Šp.

Zmodrati, blau, bläulich werden, blau
anlaufen. Dch., Tč., Šp., Mj. 25. — abs.
Aj vizte, kterak mé tělo odrané z-lo. Pass.
41. — komu. Z-ly mu pysky. Št. Bil ho,
až mu záda zmodrala. Us. — nad čím
proč. Nad tím zlostí zmodral. Sych. —
jak. Co chrpa zmodral. Sych. Šd. — čím:
zimou. Us.

Zmodrený; -en, a, o, blau gefärbt, blau
geschlagen. Z. záda. Kos. Ol. I. 20.

Zmodřeti, el, ení = zmodrati. Slov.
Loos.

Zmodrchalý, verflochten, verwickelt, ver-
fitzt. Z. niti. Us. — Z. = opilý. V již. Mor.
Šd.

Zmodrchanina, y, f. = matlanina, ma-
tenice, der Wirrwarr. Šp., D.

Zmodrchaný = zmodrchalý. Us. Šd. Z.
vlasy, niti. Us. Je dnes všecek jako z-ný
(pomatený). Šd. Vz Zmodrchati.

Zmodrchati = zmotati, smásti, verwir-
ren. Vz Zmotrchati. D.

Zmodřiti, il, en, ení, blau färben. —
koho = zbíti, durchbläuen. Šm.

Zmohlý = zmožený, překonaný, besiegt,
überwunden. Vz Zmoci. Zmohlých též spo-
menú a majú svú nad nimi ľútosť. Hol. 65.
Ten vstav, jako zmohlé keď by hučácí dá-
valy réky hrkot, takovýmito hurtuje slovmi.
Hol. 12. — čím: prací. Us. Žena zmohla
podivením. Sš. L. 115. Zmohlá jsouc úctou,
důvěrou, bolestí a láskou uvrhla se k no-
hám Páně. Sš. J. 189.

Zmohu, vz Zmoci.

Zmohutnělý, erstarkt. Mus. 1880. 154.
Z. duchovenstvo latinské. Lipa 16. — čím:
prací. Vrch.

Zmohutnění, n., die Erstarkung, das
Mächtigwerden. Z. těla, hlasu, říše, Us.
Pdl., blány. Ves. I. 11.

Zmohutněti, ěl, ění, kräftig, mächtig
werden, erstarken. Síly jeho z-ly. Us. Voda
z-la (vzrostla). Us. Tč. Kdyby říše římská
zase z-la. Ddk. VI. 91. — kde. Vůle v něm
z-la. Vrch. — čím. Dojem z-tněl zprávami
o velkoleposti . . . Sb. vel. I. 79.

Zmochaný; -án, a, o, vz Zmochati. Z.
učení. Lom.

Zmochati = zmochlati, zmásti, verwirren.

Zmochlati = zmuchlati, verwirren, ver-
fitzen. D.

Zmochtati = zmochati. Rk.

Zmok, vz Zmek.

Zmoka, y, f. = rokle, der Graben, die
Schlucht. Zlob.

Zmokati, vz Zmoknouti.

Zmokávati, vz Zmoknouti. Bern.

Zmoklý = který zmokl, nass geworden
(vom Regen), beregnet. V. Z. seno, obilí.
Staví se, co zmoklá slepice n. co zmrzlá
košile. Horný. Chodí (sedí, hledí, vyhlíží)
jako z. slepice (smutný, sklíčený). Jg., Šd.,
Vck., Bkř., Lb. Vz Utrápený. Zmoklá Ne-
jsem, ale jsem taká ukvandaná. Slez. Sd.
Přišel celý zmoklý jako myš. Us. Šd. —
Z. = opilý, betrunken. Ten je z.! Ten je
notně z.! Us. Sn., Jrsk.

Zmoknouti, kl, utí, zmokati, zmokávati
(vom Regen) nass werden, beregnet wer-
den. — abs. Utíkej, zmokneš. Us. Zmokl,
ano nepršelo (opil se). Vz Opilec. Jg., Č.
Zmokl, kde, pršelo (napil se)? Mor. Šd.
Lépe zmoknouti, než utonouti. Hkš., Šd.
Prší-li na sv. Prokopa, zmokne mandel
i kopa. Kld II. 35., Šd. — od čeho : od
deště. V. Zmokla mu košelka od krvavej
rosy. Sš. P. 130. — kde. Zmokl pod stře-
chou (pod víchem. Vz Opilec, Opilství).
Č. Z. v hospodě. Kde jsi zmokl, tu se
suš. Koll., Č. Lenoch i pod svou střechou
zmokne. Šd., Tč., Bž. Špatný hospodář,
který pod střechou zmokne. Us. Kto doma
zmokne, ani ho Bohu ľúto nenie. Ht. Sl.
ml. 95. Kdo doma zmokne, toho prý ani
Bůh nelituje. Vz Lenosť. Lb. Seno na dešti
zmoklo. Us. Tč. Obnošený klobouk na cestě
nezmokne. Bž. Keď Valach zmokne na poli,
šel by do koliby; nedá sa mu býť v ko-
libě, vtedy keď sa lúbi. Na Slov. Tč. —
čím. Než když dščem zmoknu jediné. Žk.
326. — jak. Zmokl až do kůže, až na
kůži. Us. Tč. Zmokl jsem, tak se mne teklo.
Brt. S. 140. U Bohusl., na Mor. Neor. Zmokl
Do niti. Us. Šd. Ale raz přišiel veľký prí-
val, dosti zmokly jako myši. Phld. IV. 197.
— kolikrát. Nejednúc ne dvakrát má hla-
věnka zmokla. Sš. P. 399.

Zmoknutí, n., das Beregnetwerden, die
Beregnung. Bern.

Zmoknutý; -ut, a, o = zmoklý. Slov.
Som šetek z. Ps. sl. 70.

Zmokřati = zmokřeti. Stál na dešti a
celý zmokřal. Mor. Šd.



	566

	Zmocňovací, Bevollmächtigungs-, Macht-, Ermächtigungs-. Z. list, smlouva, doložka (Klausel). J. tr., Nz. Zmocňování, n., vz Zmocnění. Šim. 49. Zmocňovatel, e, m., der Vollmachtgeber. Vz Zmocnitel. Šd. Zmocňovati, vz Zmocniti. Zmocnút = zmocněti. Na Slov. Ssk. Zmoct = smoci. V obecné mluvě. Zmočení, n., das Nassmachen, Anfeuch- ten. Zmočený; -en, a, o, nass gemacht, an- gefeuchtet. Z. len. NA. IV. 90. — čím: krví. Lpř. Sl. 18. — kde: v krvi. Ib. — Vz Smočiti, Zmočiti. Zmočiti, vz Smočiti. Zmodernisovaný; -án, a, o, modernisirt. Z. klobouk, Us., sloh renaissanční. Osv. I. 368. Zmodernisovati, modernisiren. — co: klobouk. Us. Zmodliti, il, en, ení. — se ke komu. K tobě zmodly sě, orabo. Ž. wit. 5. 4. Zmodrabílý, bläulichweiss. Um. les. II. 109. Zmodralosť, i, f., die Bläulichkeit. — Z., nemoc, die Blausucht, cerulosis vera. Ja. Zmodralý, bläulich, blau. D. Zmodralé tělo, mrtvola, Tč., pysky, rty, Němc., Hrts. Bude-li z-lý (měsíc), bude (šohaj) pocho- vaný. Sš. P. 582. — proč. Krásná líce její byla zlostí sežloutlá a svůdná ústa z-lá. Němc. I. 133. Zmodrání, n., das Blauwerden. Z. mléka. Šp. Zmodrati, blau, bläulich werden, blau anlaufen. Dch., Tč., Šp., Mj. 25. — abs. Aj vizte, kterak mé tělo odrané z-lo. Pass. 41. — komu. Z-ly mu pysky. Št. Bil ho, až mu záda zmodrala. Us. — nad čím proč. Nad tím zlostí zmodral. Sych. — jak. Co chrpa zmodral. Sych. Šd. — čím: zimou. Us. Zmodrený; -en, a, o, blau gefärbt, blau geschlagen. Z. záda. Kos. Ol. I. 20. Zmodřeti, el, ení = zmodrati. Slov. Loos. Zmodrchalý, verflochten, verwickelt, ver- fitzt. Z. niti. Us. — Z. = opilý. V již. Mor. Šd. Zmodrchanina, y, f. = matlanina, ma- tenice, der Wirrwarr. Šp., D. Zmodrchaný = zmodrchalý. Us. Šd. Z. vlasy, niti. Us. Je dnes všecek jako z-ný (pomatený). Šd. Vz Zmodrchati. Zmodrchati = zmotati, smásti, verwir- ren. Vz Zmotrchati. D. Zmodřiti, il, en, ení, blau färben. — koho = zbíti, durchbläuen. Šm. Zmohlý = zmožený, překonaný, besiegt, überwunden. Vz Zmoci. Zmohlých též spo- menú a majú svú nad nimi ľútosť. Hol. 65. Ten vstav, jako zmohlé keď by hučácí dá- valy réky hrkot, takovýmito hurtuje slovmi. Hol. 12. — čím: prací. Us. Žena zmohla podivením. Sš. L. 115. Zmohlá jsouc úctou, důvěrou, bolestí a láskou uvrhla se k no- hám Páně. Sš. J. 189.	Zmohu, vz Zmoci. Zmohutnělý, erstarkt. Mus. 1880. 154. Z. duchovenstvo latinské. Lipa 16. — čím: prací. Vrch. Zmohutnění, n., die Erstarkung, das Mächtigwerden. Z. těla, hlasu, říše, Us. Pdl., blány. Ves. I. 11. Zmohutněti, ěl, ění, kräftig, mächtig werden, erstarken. Síly jeho z-ly. Us. Voda z-la (vzrostla). Us. Tč. Kdyby říše římská zase z-la. Ddk. VI. 91. — kde. Vůle v něm z-la. Vrch. — čím. Dojem z-tněl zprávami o velkoleposti . . . Sb. vel. I. 79. Zmochaný; -án, a, o, vz Zmochati. Z. učení. Lom. Zmochati = zmochlati, zmásti, verwirren. Zmochlati = zmuchlati, verwirren, ver- fitzen. D. Zmochtati = zmochati. Rk. Zmok, vz Zmek. Zmoka, y, f. = rokle, der Graben, die Schlucht. Zlob. Zmokati, vz Zmoknouti. Zmokávati, vz Zmoknouti. Bern. Zmoklý = který zmokl, nass geworden (vom Regen), beregnet. V. Z. seno, obilí. Staví se, co zmoklá slepice n. co zmrzlá košile. Horný. Chodí (sedí, hledí, vyhlíží) jako z. slepice (smutný, sklíčený). Jg., Šd., Vck., Bkř., Lb. Vz Utrápený. Zmoklá Ne- jsem, ale jsem taká ukvandaná. Slez. Sd. Přišel celý zmoklý jako myš. Us. Šd. — Z. = opilý, betrunken. Ten je z.! Ten je notně z.! Us. Sn., Jrsk. Zmoknouti, kl, utí, zmokati, zmokávati (vom Regen) nass werden, beregnet wer- den. — abs. Utíkej, zmokneš. Us. Zmokl, ano nepršelo (opil se). Vz Opilec. Jg., Č. Zmokl, kde, pršelo (napil se)? Mor. Šd. Lépe zmoknouti, než utonouti. Hkš., Šd. Prší-li na sv. Prokopa, zmokne mandel i kopa. Kld II. 35., Šd. — od čeho : od deště. V. Zmokla mu košelka od krvavej rosy. Sš. P. 130. — kde. Zmokl pod stře- chou (pod víchem. Vz Opilec, Opilství). Č. Z. v hospodě. Kde jsi zmokl, tu se suš. Koll., Č. Lenoch i pod svou střechou zmokne. Šd., Tč., Bž. Špatný hospodář, který pod střechou zmokne. Us. Kto doma zmokne, ani ho Bohu ľúto nenie. Ht. Sl. ml. 95. Kdo doma zmokne, toho prý ani Bůh nelituje. Vz Lenosť. Lb. Seno na dešti zmoklo. Us. Tč. Obnošený klobouk na cestě nezmokne. Bž. Keď Valach zmokne na poli, šel by do koliby; nedá sa mu býť v ko- libě, vtedy keď sa lúbi. Na Slov. Tč. — čím. Než když dščem zmoknu jediné. Žk. 326. — jak. Zmokl až do kůže, až na kůži. Us. Tč. Zmokl jsem, tak se mne teklo. Brt. S. 140. U Bohusl., na Mor. Neor. Zmokl Do niti. Us. Šd. Ale raz přišiel veľký prí- val, dosti zmokly jako myši. Phld. IV. 197. — kolikrát. Nejednúc ne dvakrát má hla- věnka zmokla. Sš. P. 399. Zmoknutí, n., das Beregnetwerden, die Beregnung. Bern. Zmoknutý; -ut, a, o = zmoklý. Slov. Som šetek z. Ps. sl. 70. Zmokřati = zmokřeti. Stál na dešti a celý zmokřal. Mor. Šd.