Předchozí (566)  Strana:567  Další (568)
567
Zmokření, n. = zmočení, das Nassmachen,
die Befeuchtung.
Zmokřený; -en, a, o = zmočený, nass
gemacht, befeuchtet.
Zmokřeti, el, ení, nass werden. Us.
Zmokřiti, il, en, ení = smočiti, nass
machen, benetzen. — co Č. — se. D. Kdo
chce ryby jísti, musí se z. (třeba úsilovně
pracovati). Moravan. 1878. 61. — čím
vodou.
Zmol, u, m. (na Mor. smola, zmolka), zmo-
lina, y, f. = místo vodou vymleté, strhané,
výmol, rokle,
der Wasserriss, die Schlucht.
Jg., Tč., Šd., Vck., Ktk., Ktz., Korn. Příval
nadělal zmolin. Us. Hoď je do hluboké
zmole. Sš. P. 113. Holianské pole, samé
kopce, zmole. Sš. P. 368. Jsou tam samé
z-ny. Mor. Šd. Z. = výmol n. vymletá vodou
hlinitá země, ne kamenitá, což se roklina
zove, kde kámen vyzírá. Mor. Tč. V Pole-
šovicích jsou mnohé zmoly při cestách. Tč.
Vidí tolký hnůj ve zmole na cestě a na
roli nic. Kld. I. 216. V letní době bez vody
jsou zmoly. Osv. V. 765. Upadnuv do z-ly
bahnité . . . dostižen jest a zabit. Pal. Děj
III.  2. 87. — Z. = padrtí, Detritus, m. Sl.
les
Zmohl, y, f., vz Zmol.
Zmolásati = pomálu a nezpůsobně snísti,
langsam und unartig zusammenessen. — co.
To je doba, než to z-sáš. U Kr. Hrad. Kšť.
Zmolek, lku, m. = cumel, der Schlotzer.
Na Mor. D.
Zmolina, y, f., vz Zmol.
Zmoliti, il, en, ení = smoliti, zerreiben.
Mor. Kinsk.
Zmolka, y, f., vz Zmol.
Zmolovatěti, ěl, ění, Schaben bekommen.
Roucho to zmolovatělo. Br., Cap. II. 43.
Zmolovatiti, il, ěn, ění = molovatým
učiniti,
schäbig machen. Jg.
Zmongoleti, el, ení = Mongolem se
státi,
ein Mongol werden. Hdž. Rkp., Phld.
IV.  155.
Zmonopolisovati, monopolisiren.— co:
sůl, tabák. Kaizl 330.
Zmoravený; -en, a, o, mährisch gemacht.
Zmoravený odrodek tohoto nářečí. Sl. ps. Šf.
VIII., Koll.
Zmoraviti, il, en, ení, moravisiren, mäh-
risch machen. Vz Zmoravený.
Zmordovaný, gemordet. Jedenáct panen
z-ných, u Kolína pochovaných; A za nima
leží moje potěšení, je celý z-ný. Sš. P. 78.,
329.
Zmordovati = zabiti, pobiti, morden,
ermorden. Us., Bibl. — koho. Rejthaři
u Žďáru do 200 lidu selského z-li. Dač. 1.
210. — Z. = unaviti, utýrati, abplagen,
abrackern. Tak jsem zmordován, že se ne-
mohu ani hnouti. Us. Mtl. — koho čím:
těžkou prací. Us. Tč.
Zmoření, n., vz Zmořiti.
Zmořený; -en, a, o, abgequält, verküm-
mert, abgehungert, abgemergelt. Jsem celý
zmořen, ich bin ganz hin. Přistupte k němu
směle, ne jako z-ný ubožák, wie ein Häuferl
Unglück. Dch. Z. tělo. BR. II. 856. b. —
od čeho: od namáhání. Dch. — čím: hla-
dem, D., prací, Us., jakoukoli smrtí. Kom.
Zmořené mé lkáním oči k spánku zamknul
klidný sen. Nitra VI. 123. — kde: železo
v octě z., gebeizt. V.
Zmořitelný, entkräftbar, ermattbar. Ne-
zmořitelný, unverwüstlich. Dch.
Zmořiti, zmoř, ře (íc), il, en, ení = zmu-
čiti, zničiti, síly pozbaviti, zdusiti,
ersticken
lassen, entkräften, abmatten, zu Tode quä-
len ; zmařiti, zkaziti, zu Grunde richten,
vertilgen, unterdrücken. — co, koho: ne-
přátele, dobytek; prkno (zkaziti). Us. Ubr-
mané při z-li (zastavili). 1620. Wtr. Mor
ho! mor ho! len ho ty zmor! Sldk. 599.
Nikdy by ja, nikdy svetu něverila, žeby
bola ľúbosť človeka z-la. Sl. ps. Šf. I. 78.
Ľúbosť, ľúbosť, ty nešťastná ľúbosť, z-la
si ľudských srdci už dosť. Ps. sl. 162. Ale
na tretí deň hlad triraz horší opásal ho a
zmorilo ho to tak, že už ledva nohy za
sebou vliekol. Dbš. Sl. pov. VII. 67. Práce
duchem zmoří, práce tělem posílí. Dch.
Aby marná myšlení z-li. Hus I. 348. — co
komu. On ti Prabôh všemohúci, jedno-
dychom smrť ti zmorí. Hrbň. Rkp. — koho
čím
: hladem, nouzí, D., Ler., hádkami. —
co, koho kde: maso v octě, einbeizen. D.
Vz Zmořený. Některé u vězení z-li. Bart.
Zmorútěný = unavený, abgeplagt, müde.
Už jsem celá z-ná. Mor. Šd. Vz Morútný.
Zmorútněný = zmorútěný. Mor. Šd.
Zmoskaliti se, il, en, ení = státi se Mo-
skalem, Rusem.
Tak se z-lil, že pod živým
člověkem paty řeže. Č. M. 466.
Zmostiti, il, stěn, ění, bebrücken. —
co:
hráz. Dipl. 1550.
Zmotané, verwirrt, verwickelt, unver-
ständlich. Z. mluviti, odpovídati. Us.
Zmotání, n., die Verwirrung, Verwicke-
lung, Vermischung, Verfitzung; die Abhas-
pelung (smotání). Us.
Zmotanice, e, f. = zmotanina.
Zmotanina, y, f., die Verwirrung, das
Gewirre, der Wirrwar. Hr., Šmb. S. I. 397.
Zmotanosť, i, f., das Verwirrtsein, die
Verwirrung. Jg. Slov.
Zmotaný; -án, a, o, verwirrt, verwickelt,
vermischt, verfitzt; (smotaný, abgehaspelt).
Z. pře, Us., hlava (unklar). Kom. Z. (zmo-
drchaný) nápis, Dch., soud, Bl., kupa lidu.
Čch. L. k. 77. Ver je ten svet z-ný. Mt.
S. I. 102. Je dnes celý z-ný. Us. Šd. —
čím. Větrem z-né klasy. Jir. Ves. čt. 33. —
jak. Soused byl tak z-ný (opilý), že světa
neznal. Us. Kšť.
Zmotati = smotati, ab-, zusammenweifen,
zusammenhaspeln; zmásti, splésti, verwik-
keln, verwirren, verfitzen. V. — co. Z-la
jsem potáček koudele. Vz Smotati. Sš. P.
676. — co čím: niti rukou. Us. — se =
opiti se, sich betrinken. Zmotal se tak, že
nemohl domů trefiti. Us. Kšť., Brnt. — se
kdy
. Čert tomu mládenci dal taký pohla-
vek, že se v tom okamžení zmotal (potácel).
Kld. II. 324. — se nač: zmoci se, s něco
býti,
im Stande sein etwas zu thun, zu er-
reichen. Na tu sáhu (dřeva) bych se ještě
jaksi zmotal. Mor. Šd., Vck.
Zmotolicovati, zmotolicovatěti, ěl, ění =
motolice dostati, die Drehkrankheit bekom-
men. Ovc., Zlob.
Předchozí (566)  Strana:567  Další (568)