568

Zmotoličiti, il, en, ení, schwindelig ma-
chen. — se, Schwindel bekommen, schwin-
delig werden. Cf. Motolice. Bern.

Zmotrchání, n., vz Zmotrchati.

Zmotrchaný; -án, a, o = zmodrchaný.
Vz Zmotrchati. Píše ho býti v při své z-ho.
1609. Jir. Ves. čt. 380.

Zmotrchati, zmodrchati, zmotrchávati =
zmotati. — co: niti, Us., při. Smrž. — co
čím: niti Spatným svíjením. — co komu:
si řeč, aus dem Koncept kommen. Dch.

Zmotýleti, el, ení, Schmetterling werden.
Hlas., Ja., Ktk.

Zmoucení, n., vz Zmoutiti.

Zmoucený, vz Zmoutiti.

Zmoučiti, il, en, ení, mit Mehl bestau-
ben. — se. Kdo často do mlýna chodí,
zmoučí se. Prov. Šd., Bž.

Zmoučnatěti, ěl, ění = moučnatým se
státi, mehlig werden. Us.

Zmoudřelý, vernünftig o. klug gewor-
den, gewitzigt. Dch.

Zmoudření, n., das Klugwerden. Bern.

Zmoudřený; -en, a, o, klug o. vernünf-
tig gemacht o. geworden. Bern. Vz Zmoudřelý.

Zmoudřeti, ějí, el, ení, klug o. vernünf-
tig werden, gewitzigt werden. Učiniti, aby
kdo zmoudřel, Jem. zur Raison bringen.
Dch. — jak: se svou škodou. V. — čím.
Rozumný zmoudří škodou jiného, blázen
ani svou vlastní. Hlas. Mohl by trpkými
zkušenostmi již jednou z. Dch. Chci ho po-
trestati, aby trestem zmoudřel. Ddk. II.
425. Chybami se učíme a prohranými soudy
zmoudříme. Us. Šd. — kdy. Ten nezmoudří,
až narazí. Us. Dch. Zmoudříš přece buda
poučen. Msn. Or. 58. Člověk obyčejně po
neštěstí zmoudří. Us. Tč. Od toho dne
zmoudřel švec a neslavil modrých pondělků.
Kld. I. 271. Václav trpkým strádáním před
časem zmoudřel. Ddk. VII. 50.

Zmoudřiti, il, en, ení. Jem. klug oder
vernünftig machen, witzigen. Dch. — koho,
se.

Zmoudrykovati, ausklügeln, erdenken.

— co na koho. Ostrav. Tč.
Zmouliti, il, en, ení = pomouliti. — co

kde. Voda všecko seno na lukách zmúlila.
Slov. Bern. — se = zmýliti se, sich irren.
Us. Vrů.

Zmoutění, n. = zmoucení. Na Slov. Bern.

Zmoutěný = zmoucený. Na Slov. Bern.

Zmoutiti = zamoutiti. Vz tam významy.

— abs. čím z-tím, hrudu másla mu pošlem
Hol. 360. — co: mléko = stlouci, buttern.
Dbš. Obyc. 60. Z. vodu = zkaliti, trüben.
Sl. ps. 141. Vzal velký kousek do huby a
ledva ho zmútil (rozkousal). Na Ostrav.
Tč. — koho= zarmoutiti, betrüben: děvu.
Sldk. 289. — co komu. To mu hlavu z-lo.
Dbš. Sl. pov. IV. 49. — se komu. Zmúti
se mu zrak. Phld. I. 1. 17. — co s čím =
smísiti: deň s nocou. Btt. Sp. 133. — co
kde: kobzole v hrnci (zamíchati), bavlnu
ve džbeře, zerstampfen. Na Ostrav. Tč. —
Vz Zamoutiti.

Zmozolatěti, ěl, ění, wulstig, schwielig
werden. — čím: ruce prací zmozolatěly.
Rostl.

Zmozolelosť, i, f. = zatvrzení jako mo-
zolu jest, die Wulstigkeit, Verhärtung. Sal.

Zmozolelý, verhärtet, voll Schwielen. Z.
ruka.

Zmozolení, n., die Kallosität. Pracoval
do z. U Rychn.

Zmozolený, -en, a, o = zmozolelý. Chle-
bík si hledají z-né pěstě. Hdk. C. 160.

Zmozoleti, el, ení = jako mozol stvrd-
nouti, verhärten wie die Schwiele. Sal., Ja.,
Ras. Cf. Zmozolnatěti.

Zmozoliti, il, en, ení, zmozolovati, schwie-
lig machen. Sal., Ja. — jak. Ty slávu
hľadáš za peniaz, čo bedár v slzách z-lil.
Čjk. 72. — co. Když človek pracuje, ruky
zmozoluje. Na Ostrav. Tč.

Zmozolnatěti, schwielig werden. Cf.
Zmozoleti. Ruce zmozolnatí. Us. Šd.

Zmozolovatěti = mozoly dostati, stvrd-
nouti, Schwielen bekommen. V. — od čeho
komu. Sedláku od kopání atd. ruce zmo-
zolovatěly. Pont. o stát. — čím: prací
ruce z-těly. Us.

Zmozolovati, vz Zmozoliti.

Zmožan, u, m., gnidia, rostl. Z. sosno-
listý, g. pinifolia, paprskový, g. radiata,
jednoduchý, g. simplex, hedvábnitý, g. seri-
cea, střetolistý, g. oppositifolia, hlazený, g.
laevigata. Rostl. III. a. 120.

Zmožanovitý = zmožanu podobný. Z.
byliny, gnidiaceae. Rostl. III. a. 116. b.

Zmoždění, n., die Kontusion. Čjk.

Zmoždilosť, i, f., m. = zhmoždilosť, die
Quetschung. Sal.

Zmoždilý, m. = zhmoždilý, gequetscht,
gedrückt. Sal.

Zmožditi, il, ěn, ění; zhmožditi = zma-
čkati, zerdrücken, zerquetschen. — co:
hrušky. Čern. — co čím: jahody rukama.
Ms. o štěp. Hlavu tvú kladivem zmoždím.
GR.

Zmoženina, y, f. = zmožení, die Ent-
kräftung vor Uiberanstrengung. Slez. Šd.

Zmožený; -žen, a, o. Vz Zmoci. Zmožený
ležel bez dechu. Troj. Mám z-nou (namo-
ženou) ruku, nemohu nic dělať. Us. Ne-
zmožený, unüberwunden, unbesiegt. Dch. —
čím. Ta moc tím více nepřátel dlouhým
tímto obležením poněkud z-ných posilnila.
Žer. 17. Z. bídou, Bl., hladem, Us., prací.
V. — kdy: žena po porodu z. Plk.

Zmožitelný, besiegbar, überwindlich. Ne-
zmožitelný, unüberwindlich. Dch.

Zmračení, n. Vz Zmračiti. Z. očí i po-
kalení. O vod. 5.

Zmračený = zamračený. Hdk.

Zmráčeti se, sich verdunkeln, verfinstern.
Poľom sa zmráča. Č. Čt. I. 301. Cf. Zmrákati.

Zmračiti, il, en, ení = zamračiti, über-
wölken, verfinstern. — se odkud. Jak sě
z mračna nebe zmračí. Alx. V. v. 276.
(IIP. 7.).

Zmrak, u, m,, die Abenddämmerung.
Slov. Na zmraku prišli do velikej húšťavy.
Dbš. Sl. pov. I. 335. Bolo právě na zmraku
(zmrákalo se). Frsc. I. 49.

Zmrákati se, sich verfinstern, verdun-
keln, dämmern. Cf. Zmráčeti se, Smrákati
se. Zmráká se, bude pršeť. Us. Dch., Kmp.
Č. 127.