Předchozí (568)  Strana:569  Další (570) |
|
|||
569
|
|||
|
|||
Zmrášťati se = hubu křiviti, ošklíbati
se, den Mund verzerren. Zmrášťá sa jak opica. Na mor. Val. Vck. Zmraštěný; -ěn, a, o = svraštěný, runz-
lig. Z. tvář. Na Slov. Hdž. Šlb. 80. Zmraštiti = svraštiti, zusammenrunzeln.
Slov. — co. Ježibabin syn zmraštil čelo. Er. Sl. čít. 51. — se. Keď Turka zpomenie, oči mu zblknú, vysoké čelo sa zmraští. Sldk. 172. I hodil rukou a zmraštil sa ďalej pokračujúc. Lipa II. 102. Komorovský sa zmraštil, ako čo by sa octu napil. Klčk. Zb. III. 41. — se nad čím. Rozvzteklenec ten nad tím se jen zmraští a bídným kme- tem v hroznou proprasť praští. Ntr. I. 55. Zmraviti, il, en, ení = mravným učiniti,
sittsam machen. Us. Brt. Zmravniti, il, ěn, ění = zmraviti. Dch.
Národ slovenský, aby sa zvěčnil, musí sa vzdelať, zmravniť, usvorniť. Lipa II. 151. Zmraza, y, f., die Erfrierung. Šm.
Zmrazek, zku, m. = zmrzlá hruda, eine
gefrorene Schrolle (Erdschrolle), der Holper. Z. = zmrzlá hrouda sněhová. Kšá. Z. = zmrzlé bláto na silnici. U Hořic. Hk. Dyť mám zmrazky na botách (na podpatcích zmrzlý sníh). Us. Vk. — Z. = rampouch, der Eiszapfen. Visí-li o vánocích hodně zmrazků se střech, Bude hojně ječmene. V Plzeňsku. Kšť. — Z., zka, m. = kůň se srstí černou a bílou, der Eisenschimmel? Zmrazení, n., das Gefrieren. Vz Zmra-
ziti. Zmrazený; -en, a, o, zu Eis gemacht,
gefroren. Zmraziti, il, zen, ení, zmrazovati = za-
mraziti, gefrieren machen. V. — koho kde. Ostrá zima ho po cestě zmrazila. L — co. Schladlá země všechen život zmrazí. Nrd. — se. Až se zmrazí, půjdeme na hon. Us.
Tč. Zmrazkovatěti, ěl, ění = mrazkovatým
se státi, holperig werden. Puch. Vz Zmra- zek. Zmrazkovatý = zmrazkovitý.
Zmrazkovitosť, i, f., die Holperigkeit.
Vz Zmrazek. Zmrazkovitý, holperig. Vz násl.
Zmrazkový, bereift, voll Reif, holperig.
Zmrazky, pl., m., vz Zmrazek.
Zmrcatěti, ěl, ění, vz Mrcatiti se. —
abs. Slepice žraly, až mohly zmrcatěti (o překot). U Rychn. Brv. — proč. Mohli radostí, zvědavostí z. Ehr., Knrz. Cf. Zmr- catiti. Zmrcatiti se, närrisch werden, zfanfr-
niti se. V z Zmrcatěti. Zmrcnouti se = zblázniti, zfanfrniti se.
Cf. Zmrcatiti se. Jen se nezmrcni! Us. u Kr. Hrad. Kšť. Zmrdati = zjebati, ausmergeln. Cf. Mr-
dati. Zmřežovati = mříží opatřiti, vergittern.
— Z. = něco psaného na způsob mříží pře-
trhali. — co: zápis. Záp. měst. 1449. Zmrhač, e, m. = marnotratník, der Ver-
schwender. — Z. = zprznitel, der Schänder, Entehrer. Bern. Zmrhal, a, m., mlýn u Tučap.
Zmrhalka, y, f. = panna, která svou
|
poctivosť promrhala, závitka, dopustilka,
padlá ženština, deflorata (virgo), die Buhle- rin, Gefallene. Na Mor. a Slov. Šd., Mřk., Vck. Chudoba je z-kou. Bdl. Zmrhalovice. Vz Sdl. Hrd. II. 47.
Zmrhana, zmrhanka, y, f. = zmrhalka.
Us. Šd., Jrda., Vck. Zmrhání, n. = promarnění, die Ver-
schwendung. — Z. = zprznění, die Schwä- chung, Schändung. Přijíti k z. Pr. měst., Sych. Zmrhanka, vz Zmrhana.
Zmrhaný; -án, a, o = promarnění, ver-
schwendet, vergeudet. Stud prodán, život zmrhán. Prov. Šd. Za časy z-né darmo lutovať. Na Slov. Tč. Zmrhanú mladosť na tomto svete nikdy nik viac nenahradí: ale kto kráse a sláve žije, ten večne ostane mladý. Syt. Táb. 351. — Z. = zkurvený, zprzněný, zu Falle gebracht, entehrt, ge- schändet, geschwächt. Bern. Z. panna. Zmrhati = zhubiti, zkaziti, o něco při-
praviti, ztratiti, zu Grunde richten, ver- derben, verlieren.— co, koho: dobytek, Pr. měst., své zdraví, Kom., svou pověsť. Troj.; práci a náklad, chmel i slad z. (nadarmo praco- vati); den. V. Z. majetnosť, sein Vermögen durchbringen. J. tr. Mistr dílo zmrhal. Pam. Val. Meziříč 210. Své hrdlo z. BR. II. 47. b. Zmrhal mne. Jel. Něčí milosť a lásku z. Th. Z. své peníze, statek (promrhati), Us.; ženskou, pannu = o česť připraviti, zlíhati. Sych., Us. — co, koho, se, čím. Svou ra- dou krále zmrhal. Tur. kr. Čas žertováním. D. Se čím z. Mel. Koněm, na kterém seděl, zmrhán jest. Bart. Zmrhal mu šubu neopa- trným vydáváním. NB. Tč. 13. — co komu (proč): své dceři syna pro kousek zvěřiny z. (zahubiti). Cyr. Poručník-li sirotkům sta- tek zmrhal. Vš. Jir. 148. Zmrháš-li sobě zdraví. Jir. Ves. čt. 36. Ať jim nebude zmr- háno, co mají. NB. Tč. 204. Nemohl sirotku nic z. Půh. II. 462. — co skrze co. Solf., Tur. kron. — co kde (u koho): milosť. V. Zmrhal jsem tam den. Us. Vck. — co jak. Co předkové udatně zejskali, to po- tomci jich ničemně zmrhali. Dač. I. 292. Zmrholiti, il, en, ení = zkaziti, ver-
pfuschen. — co. Ton to z-lil. U N. Kdýně. Rgl.
Zmrchatělý, verdorben. Od základu sa
pohýbaly všetky i životnje i z-ťelje síly a moci národa. Slov. Phld. I. 4. 143. Zmriavknúť = zle pochoditi, zemříti.
Keď ty zmriavkneš! Na Slov. Mt. S. I. 111. Zmrk, u, m. = soumrak, die Dämme-
rung. Na Mor. a Slov. Přišel až ve zmrk. Mor. Vck. Když jel přes ten les, bylo to k večeru na zmrku. Kld. II. 46. Vošol na zmrku do krčmy človek neznámy. Zbr. Báj. Zmrkati se, vz Zmrknouti.
Zrnrkávati se, vz Zmrknouti.
Zmrknouti se, kl, utí, zmrkati, zmrká-
vati se = zatmíti se, dämmerig werden, sich verfinstern, dämmern. Vz Smrknouti. Zmrlý = umrlý, mrtvý, todt, gestorben.
Duše zmrlých lidí. V. — Kom., Br., Háj. Přátelé zmrlí. Ler. Duše zmrlých lidí do slávy své rač přijati. Pam. Val. Meziříč. 131. Biechu ludie jako zmrli. Alx. Šf. v. 74. |
||
|
|||
Předchozí (568)  Strana:569  Další (570) |