569

Zmrášťati se = hubu křiviti, ošklíbati
se, den Mund verzerren. Zmrášťá sa jak
opica. Na mor. Val. Vck.

Zmraštěný; -ěn, a, o = svraštěný, runz-
lig. Z. tvář. Na Slov. Hdž. Šlb. 80.

Zmraštiti = svraštiti, zusammenrunzeln.
Slov. — co. Ježibabin syn zmraštil čelo.
Er. Sl. čít. 51. — se. Keď Turka zpomenie,
oči mu zblknú, vysoké čelo sa zmraští.
Sldk. 172. I hodil rukou a zmraštil sa ďalej
pokračujúc. Lipa II. 102. Komorovský sa
zmraštil, ako čo by sa octu napil. Klčk.
Zb. III. 41. — se nad čím. Rozvzteklenec
ten nad tím se jen zmraští a bídným kme-
tem v hroznou proprasť praští. Ntr. I. 55.

Zmraviti, il, en, ení = mravným učiniti,
sittsam machen. Us. Brt.

Zmravniti, il, ěn, ění = zmraviti. Dch.
Národ slovenský, aby sa zvěčnil, musí sa
vzdelať, zmravniť, usvorniť. Lipa II. 151.

Zmraza, y, f., die Erfrierung. Šm.

Zmrazek, zku, m. = zmrzlá hruda, eine
gefrorene Schrolle (Erdschrolle), der Holper.
Z. = zmrzlá hrouda sněhová. Kšá. Z. =
zmrzlé bláto na silnici. U Hořic. Hk. Dyť
mám zmrazky na botách (na podpatcích
zmrzlý sníh). Us. Vk. — Z. = rampouch,
der Eiszapfen. Visí-li o vánocích hodně
zmrazků se střech, Bude hojně ječmene.
V Plzeňsku. Kšť. — Z., zka, m. = kůň se
srstí černou a bílou, der Eisenschimmel?

Zmrazení, n., das Gefrieren. Vz Zmra-
ziti.

Zmrazený; -en, a, o, zu Eis gemacht,
gefroren.

Zmraziti, il, zen, ení, zmrazovati = za-
mraziti, gefrieren machen. V. — koho kde.
Ostrá zima ho po cestě zmrazila. L — co.
Schladlá země všechen život zmrazí. Nrd.

— se. Až se zmrazí, půjdeme na hon. Us.
Tč.

Zmrazkovatěti, ěl, ění = mrazkovatým
se státi, holperig werden. Puch. Vz Zmra-
zek.

Zmrazkovatý = zmrazkovitý.

Zmrazkovitosť, i, f., die Holperigkeit.
Vz Zmrazek.

Zmrazkovitý, holperig. Vz násl.

Zmrazkový, bereift, voll Reif, holperig.

Zmrazky, pl., m., vz Zmrazek.

Zmrcatěti, ěl, ění, vz Mrcatiti se. —
abs. Slepice žraly, až mohly zmrcatěti
(o překot). U Rychn. Brv. — proč. Mohli
radostí, zvědavostí z. Ehr., Knrz. Cf. Zmr-
catiti.

Zmrcatiti se, närrisch werden, zfanfr-
niti se. V z Zmrcatěti.

Zmrcnouti se = zblázniti, zfanfrniti se.
Cf. Zmrcatiti se. Jen se nezmrcni! Us. u Kr.
Hrad. Kšť.

Zmrdati = zjebati, ausmergeln. Cf. Mr-
dati.

Zmřežovati = mříží opatřiti, vergittern.

— Z. = něco psaného na způsob mříží pře-
trhali. — co: zápis. Záp. měst. 1449.

Zmrhač, e, m. = marnotratník, der Ver-
schwender. — Z. = zprznitel, der Schänder,
Entehrer. Bern.

Zmrhal, a, m., mlýn u Tučap.

Zmrhalka, y, f. = panna, která svou

poctivosť promrhala, závitka, dopustilka,
padlá ženština, deflorata (virgo), die Buhle-
rin, Gefallene. Na Mor. a Slov. Šd., Mřk.,
Vck. Chudoba je z-kou. Bdl.

Zmrhalovice. Vz Sdl. Hrd. II. 47.

Zmrhana, zmrhanka, y, f. = zmrhalka.
Us. Šd., Jrda., Vck.

Zmrhání, n. = promarnění, die Ver-
schwendung. — Z. = zprznění, die Schwä-
chung, Schändung. Přijíti k z. Pr. měst.,
Sych.

Zmrhanka, vz Zmrhana.

Zmrhaný; -án, a, o = promarnění, ver-
schwendet, vergeudet. Stud prodán, život
zmrhán. Prov. Šd. Za časy z-né darmo
lutovať. Na Slov. Tč. Zmrhanú mladosť na
tomto svete nikdy nik viac nenahradí: ale
kto kráse a sláve žije, ten večne ostane
mladý. Syt. Táb. 351. — Z. = zkurvený,
zprzněný, zu Falle gebracht, entehrt, ge-
schändet, geschwächt. Bern. Z. panna.

Zmrhati = zhubiti, zkaziti, o něco při-
praviti, ztratiti, zu Grunde richten, ver-
derben, verlieren.— co, koho: dobytek, Pr.
měst., své zdraví, Kom., svou pověsť. Troj.;
práci a náklad, chmel i slad z. (nadarmo praco-
vati); den. V. Z. majetnosť, sein Vermögen
durchbringen. J. tr. Mistr dílo zmrhal. Pam.
Val. Meziříč 210. Své hrdlo z. BR. II. 47.
b. Zmrhal mne. Jel. Něčí milosť a lásku z.
Th. Z. své peníze, statek (promrhati), Us.;
ženskou, pannu = o česť připraviti, zlíhati.
Sych., Us. — co, koho, se, čím. Svou ra-
dou krále zmrhal. Tur. kr. Čas žertováním.
D. Se čím z. Mel. Koněm, na kterém seděl,
zmrhán jest. Bart. Zmrhal mu šubu neopa-
trným vydáváním. NB. Tč. 13. — co komu
(proč): své dceři syna pro kousek zvěřiny
z. (zahubiti). Cyr. Poručník-li sirotkům sta-
tek zmrhal. Vš. Jir. 148. Zmrháš-li sobě
zdraví. Jir. Ves. čt. 36. Ať jim nebude zmr-
háno, co mají. NB. Tč. 204. Nemohl sirotku
nic z. Půh. II. 462. — co skrze co. Solf.,
Tur. kron. — co kde (u koho): milosť.
V. Zmrhal jsem tam den. Us. Vck. — co
jak. Co předkové udatně zejskali, to po-
tomci jich ničemně zmrhali. Dač. I. 292.

Zmrholiti, il, en, ení = zkaziti, ver-
pfuschen. — co. Ton to z-lil. U N. Kdýně.

Rgl.

Zmrchatělý, verdorben. Od základu sa
pohýbaly všetky i životnje i z-ťelje síly a
moci národa. Slov. Phld. I. 4. 143.

Zmriavknúť = zle pochoditi, zemříti.
Keď ty zmriavkneš! Na Slov. Mt. S. I. 111.

Zmrk, u, m. = soumrak, die Dämme-
rung. Na Mor. a Slov. Přišel až ve zmrk.
Mor. Vck. Když jel přes ten les, bylo to
k večeru na zmrku. Kld. II. 46. Vošol na
zmrku do krčmy človek neznámy. Zbr. Báj.

Zmrkati se, vz Zmrknouti.

Zrnrkávati se, vz Zmrknouti.

Zmrknouti se, kl, utí, zmrkati, zmrká-
vati se = zatmíti se, dämmerig werden,
sich verfinstern, dämmern. Vz Smrknouti.

Zmrlý = umrlý, mrtvý, todt, gestorben.
Duše zmrlých lidí. V. — Kom., Br., Háj.
Přátelé zmrlí. Ler. Duše zmrlých lidí do
slávy své rač přijati. Pam. Val. Meziříč.
131. Biechu ludie jako zmrli. Alx. Šf. v. 74.