570

(HP. 95.). (Starý) chválí lidi staré, zmrlé,
hyzdí živé. Hus III. 110. — jak. Druzi
nepláči, to věz ti, kteříž hřiešníkóv na
duši zmrlých neželejí. Hus. II. 358.

Zmrnčeti, el, ení = bručeti? Na Slov.
Lvica sa berie od ovocia k tráve, zas zmrnčí
kráva: Nechaj mi potravu! Zátur.

Zmrnkavý = zakrnělý, verbuttet. Us.

Zmrsk, u, m. = zmrsknutí i to, co zmr-
sknuto, smrštěno jest, die Zusammenschrum-
pfung, das Zusammengeschrumpfte. V. —
V horn. = tenká žíla, tenký pramen hor-
niny, die Kluft, der Schacht. Vys. Z. mo-
cný, dražovitý (dutiny v sobě mající), lin-
iový (z něm. liegend, lépe: ležatý), křížový,
Vys., hantový (z hangend, lépe: visutý).
V. Vz Báně. — Někdy = mezera, štěrbina.
Am. — Z. = hořejší díl bičiště, der obere
Theil des Peitschenstiels, der Zweig (do-
lejší: násada, der Peitschenstiel). Jg.

Zmrskati = metlou zbíti, mit der Ruthe
streichen, geissein. — koho čím: metlami.
Reš. — jak: bez vyslyšení. Br. — jak.
Protož tě viece než tyto zmrskámy. Hus I.
195. Tam budiž biřicem podlé libosti zmr-
skán. Ddk. IV. 222. — Vz Smrskati.

Zmrsknouti, vz Smrsknouti.

Zmrskový, Kluft-. Cf. Zmrsk. Z. bouda.
Světz. (starý).

Zmršelý = který zmršel, veraast. Z.
káně. Cant.

Zmrštěk, šťku, m. = proutek, die Spitz-
gerte, Spiessruthe, der Peitschenstiel. Puch.

Zmrštení, n., vz Zmrštiti.

Zmrštěný; -en, a, o, vz Zmrštiti. Dieky
Bohu, že ešte i na mňa nezapomenul, na
z-nú (scvrklou, eingeschrumpft) babu. Zbr.
Lžd. 160.

Zmrština, y, f. = svraština, vráska, die
Falte, Runzel. Na Slov. Vo krátce, ktoré
silou velikou vábia ku sebe oči mladíkov,
zohyzdí líčka z-na. Zbr. Hry. 204.

Zmrštiti, il, ěn, ění = sraziti, zusammen-
falten, -schlagen, -stossen. Vz Smrsknouti. —
Z. se — sraziti se, zusammenschrumpfen. —
Z. se = vzmrštiti se, emporschnellen. Z-til
se a utek. U Rychn. Msk. — se = zaka-
boniti se, zvraštiti se. Že sa zmŕštil, zazrela.
Slov. Phld. V. 65.

Zmrť, i, f., zastr. = vyraženina, der Aus-
schlag. V.

Zmrtvě, zastr. = zmrtvěl. Kat.

Zmrtvělosť, i, f. = nečitelnosť, die Er-
starrung, Unempfindlichkeit. V. Vz Schd.
II. 341., Dch.

Zmrtvělý = nečitelný, erstarrt, empfin-
dungslos, unempfindlich, erstorben. V. Z.
lid. D. Z. a potracená chuť. 1594. Z. vzduch.
Drf. Byl jako z. Jrsk. Zmizne razom z-lých
sen. Phld. III. 457. Chcem volať; ale marná
robota, hlas v z-lom hrdle hynie. Btt. Sp.
69. — čím: lakomstvím. Jel., hrůzou. Čch.
Bs. 71.

Zmrtveně = zmrtvěle. Bern.

Zmrtvení, n. = zmrtvělosť. Z. živých
útvarů, das Absterben lebendiger Gebilde.
Šp. Z. jen dočasné. Nitra VI. 73. Z. údů,
das Einschlafen der Glieder. V.

Zmrtvený; -en, a, o, abgestorben, zmrt-
vělý. vz Zmrtviti. Tříska kosti z-ná. Nz. lk.

Spevom tvojim ožily z-né (todte) kameny.
Phld. III. 93. — čím kde. Duch sv. obži-
vuje na duši hřiechem z-né. Hus II. 196.
Z-né těžkým snem leží Slovenstvo. Ntr. I.
48.

Zmrtvěti, ěl, ění = mrtvým se státi,
zdřevěněti, ztuhnouti, erstarren, absterben,
empfindungslos werden. — abs. Poľúb tú
zem svätú, sľubuj tuhé sľuby, bo zmŕtvejú
Tatry, ak je syn neľúbi. Zátur. — proč:
žalostí, Troj., strachem. V. — odkud. Od
té nemoci mu noha z-la. Us. Tč. Všecken
jsem z toho divadla zmrtvěl. Ler. — nač.
Spievať?! Oj, bolby hlas to zúfalý! Kto
živý, naň zmŕtvel by len. Slov. Phld. III.
456. — kde. (Ciesař) hněvy se vešken po-
třese, zmrtvě v těle, zbledě v líci. Kat.
1391.

Zmrtviti, il, en, ení = mrtvým, nečitel-
ným učiniti, erstarrt, empfindungslos ma-
chen. — co, koho. Troj. A kto jich (mar-
ných myšlení) nezmrtví, ten nebrzy bude
blažený. Hus I. 348. — kdy. A v tu ho-
dinu syny své z-li sú. Hus I. 335. — se.
Kdo do toho padá nešťastia, ten sa zne-
tvorí, zmrtvieva. P. Tóth. Trenč. M. 123.
Ona se z-la (nepoctivou pannou se stala).
Mor. Šd.

Z mrtvých. Po mém z mrtvých vstání.
BR. II. 358. b.

Zmrúžiti, il, en, ení, zamružiti = za-
mhouřiti. — co. Sedum roků šila, oka ne-
zmúžila. Sš. P. 793.

Zmrvení, n., vz Zmrviti.

Zmrvenina, y, f. = mrva. Slov. A tu
ta z. na široko na ďaleko sa roznášala a
zrno čisté ak zlato na zemi ostávalo. Dbš.
Sl pov. I. 92.

Zmrvený; -en, a, o, vz Zmrviti. Má z-nou
dceru. Us. mor. Šd.

Zmrviti, il, en, ení, zmrvovati = zdrobiti,
zerbröseln; zbíti, durchprügeln; zmačkati,
zerknittern; smotrchati, verwirren, vermen-
gen, zerzausen; pokaziti, verderben; pohno-
jiti, düngen (vz Zamrviti); zkurviti, schänden.
Na Mor., Slov. a Slez. — co, koho. Z. niti,
vlasy, Šd., slámu, Tč., dívku (zmrhati). Vck.,
Škd., Šd., Mřk. Poviz (pověz) mi paní má,
s kým's to lůžko z-la? Pís. slez. Šd. — se
komu. Oby dcery se mu z-ly. Us. Šd. —
co kde jak. List královský zmrvil hnevne
v ruce a vstrčil do vrecka bez čítania. Zbr.
Hry. 137 — co čím: pole kravským hnojem.
Us. i v Čechách.

Zmrzačelý, zum Krüppel geworden, ver-
krüppelt. Mach., Dch. Jiní spatřují v něm
toliko z-ho a hrozného ukrutníka. Ddk. II.
439.

Zmrzačenec, nce, m., ein Verkrüppelter,
Krüppel. Dch.

Zmrzačení, n., die Verkrüppelung, Ver-
stümmelung. Z. těla. Lep. Děj. T. 15. Z. sebe,
die Selbstverstümmelung. Dch., Nz. lk.,
S. N.

Zmrzačenosť, i, f.. die Krüppelhaftigkeit.

Zmrzačený; -en, a, o, verkrüppelt, ver-
stümmelt. Z. údy. — čím: nemocí. Us. Pdl.

Zmrzačeti, el, ení, Krüppel werden, ver-
krüppeln. Us. — čím: uhozením, pádem. —
od čeho: od nemoci. Tč.