Předchozí (570)  Strana:571  Další (572) |
|
|||
571
|
|||
|
|||
Zmrzačiti, il, en, ení; zmrzačovati, zum
Krüppel machen, verkrüppeln. — koho čím: někoho uhozením, se pádem. — co komu: Nohu. Hrts. — koho jak. Kdo tě tak ukrutně z-čil? Němc. I. 187. — se. Z-čil se, aby nebyl odveden na vojnu. Us. — kde. Úvahy tyto naše jsou-li ložem Prokrustovým, na němž se historická pravda natahuje a zkra- cuje čili zmrzačuje? Sb. vel. III. 137. Zmrzačování, n., die wiederholte Ver-
krüppelung, Verstümmelung. O z. se vojínů vz S. N. Zmrzačovati, vz Zmrzačiti.
Zmrzati, vz Zmrznouti.
Zmrzelák, a, m. = zmrzloň. Mor. Šd.
Zmrzelý = obtížný, beschwerlich, unbe-
quem. V. — Z. = omrzelý, mürrich, über- drüssig. — nač: na svět. Šm. Zmrzení, n., die Verdriesslichkeit, Be-
schwerlichkeit, Unannehmlichkeit, Unlust, das Aergerniss, der Gram, Unwillen. Bern. Zmrzený ; -en, a, o, verdriesslich, zornig,
unwillig. Slov. Bern. Zmrzeti, el, ení = omrzeti, těžkým býti,
verdriessen. Toť brzo zmrzí. V. — proč. Ty věci zmrzely pro bázeň ztracení jich. V. — koho. Zav. Pýcha života našeho Boha zmrzela. Long. Z-la ho dobrá vôla (že se dobře měl). Slov. Zátur. Pozdejšie ju to ozaj z-lo. Mt. S. I. 64. — komu. Opilcom voda zmrzí. Výb. I. 928., Mus. — Zmrzí se mi, ti = zmrzím sobě, zmrzíš sobě atd. To se člověku zmrzí. Us. Tč. — si v čem = omrzení cítiti, überdrüssig werden. Z ne- známosti hřešili a v ní sobě zmrzíce osvícení ode mne došli. BR. II. 339. b. — koho kde. Ide on, ide za tie tmavé hory, klobúčik na očach a nič nehovorí, len kedy netedy zbroj mu zaštrkotá; čo ho tu zmrzelo, či zlé či dobrota? Čjk. 47. Zmrzka, y, f. = zmrzlina. Bern.
Zmrzlátka, zmrzlata, pl., n., vz Zmrzle.
1. Zmrzle, gefroren, eiskalt; starr. Bern.
2. Zmrzle, ete, n. = plané jablko, der
Hagapfel. D. Vz Rstp. 518. Zmrzlé, ého, n., vz Zmrzlý.
Zmrzlec, zelce, m. = zmrzlý člověk, ein
Erfrorener. Tabl. lid. 152. Zmrzlík, a, m. = zmrzlý, vrátký na zimu
člověk, die Frostkatze. Vz Zmrzloň, Zmrzlo- tina, Zmrzlina. MM. — Z. Petr ze Svojšína. Vz Sbn. 555., Jir. Ruk. II. 359., S. N., Tk. II. 554., III. 664., IV. 746., V. 45., 134. Z. na Orlice. Tk. VI. 358. Z. Jan. Blk. Kfsk. 1095., MM. — Z., u, m. = hra v karty, das Verfrierspiel. — Z. = stříbrný groš za Vác. III., eine Gattung Groschen, auch Heller von reinem Silber. — Z. = zmrzlina, Ge- frorenes. Vz Zmrzlina. — Z. Býti na zmrzlíku (když se něco nepodaří), gefroren sein, am Gefrierpunkte sein. Dch. — Z., mlýn u Ho- ražďovic. Zmrzlíková, é, f. Z. ze Svojšína Krescencie.
Jir. Ruk. II. 359. Zmrzlíky, dle Dolany, Zmrzlík, něm.,
ves u Dušník. PL. Zmrzlina, y, f. = něco zmrzlého, zvl.
jídlo ledem ztužené, Gefrorenes. Rostl. Rank navrhuje: mražené. Cf. Zmrzlé. Vz Mražené, Prm. III. č. 50. Na cestě jsou samé z-ny, |
gefrorene Schollen. Mor. Tč. — Z., y, m. =
zmrzlý člověk, zmrzlík, komu je pořád zima. Vz Zmrzlík. Jdi ty z-no a nezmrzej pořád. Mor. Šd. Zmrzlinec, nce, m. = zmrzlý kousek bláta,
zmrzlá hrouda ano i zmrzlé dobytčí lejno na cestě, gefrorener Koth, Scholle auf der Strasse. Když jsou na cestě z-nce, je cesta kostrbatá. Mor. Šd. Zmrzlinky, pl., f. = zmrzlé ovoce, ge-
frorenes Obst. Však z-ky jsou dobré. U Pře- rova. Šd. Zmrzloň, ě, m = komu je pořád zima.
Vz Zmrzlík. Mor. Šd. Zmrzlosť, i, f., das Erfrorensein, die
Erstarrung von der Kälte. Z. rostliny. Um. les. II. 250. Zmrzlotina, y, m. a f. = zimomřivý člo-
věk, der Erfrorene, die Frostkatze. Na Mor. Vz Zmrzlík. Zmrzly, samota u Krumlova. PL.
Zmrzlý, gefroren. Z. voda, V., rosa (jíní),
Kom., řepa, Šp., moře. Z. voda píše se třemi písmeny (led). Tč. Staví se co z. košile (za kamny v horké lázni). Jako z. košile se staví (na odpor). Us. Jest jako z. košile (bídný). Tys z. košile (říkají tomu, komu je pořád zima). Us. Šd. Jdi ty z. košile! Šd. Stojí jako zmrzlý. Šd. — jak. Z. jak křemeň, jak křemínek, Šd., jako roh, beinhart gefroren, Dch., Bkř., jak kosť, jako kot, jak kotek, Brt., Šd., jak krkoška. Na mor. Val. Vck. Chléb je z. jako led. Mor. Šd. Vz Zmrznutý. — Z. = zimomřivý, empfindlich gegen Kälte, frostig. — Zmrzlé, ého, n. = zmrzlina. D. Zmrznouti, zl, utí, zmrzati = zimou stuh-
nouti, zničenu býti, ge-, verfrieren. V., Kom. — abs. Země zmrzla. Us. Půjdeš tam chyba (leda) zmrzať! Mor. Vck. Zmrzloň pořád zmrzá. Mor. Šd. Jdi se obléci a nezmrzej! Mor. Šd. Keď sejeme, mnoho (zrn) zmrzne. Lipa 216. — od čeho. Osení od mrazu zmrzlo. Kom. Z. od strachu. Chlpk. Dram. II. 20., Mt. S. I 112., Kom., Dbš. Sl. pov. I. 430. — čím kde: zimou na cestě, v lese, pod stromem atd. Z. zimou. Brt. P. 173. Tu nezmrzneš. Us. Malé pacholátko, by zimú nezmrzlo. Kol. ván. 156. Měl-liby si oděv zjednať, by nemusel zimú zmrzať. Pís. mor. Šd. Zmrzly v milom kraľovičovi kosti, ale ako poslušný len šiel. Dbš. Sl. pov. I. 394. Keď cit v prsiach tvojich zmrzne ako cencúl. Klčk VI. 106. Člověk by na té cestě zmrzl. Us. Tč. — komu. Zmrzly mu prsty. Us. Tč. — kdy. Čo po tom, zmrznem-li zajtrá? Slov. Phld. V. 51. — jak. Do pola j zmrzel. Bern. Zmrznutí, n., das Erfrieren. Smrť od z.
Čes. lék. VII. 344. Zmrznutý; -ut, a, o = zmrzlý. Na Slov.
Bern. Ruky z-té jako hrable a skľavené. Phld. IV. 61. Zmrzutněti, ěl, ění, zmrzutěti = mrzutým
se státi, mürrisch werden. Phld. V. 113. Zmučení, n. = zkatování, das Abmartern. Bern. Zmúčení, n. = zmoučení.
Zmučený; -en, a, o, abgemartert. Z. obličej.
Špaňh. Žádal na tom mém z-ném člověku. |
||
|
|||
Předchozí (570)  Strana:571  Další (572) |