571

Zmrzačiti, il, en, ení; zmrzačovati, zum
Krüppel machen, verkrüppeln. — koho čím:
někoho uhozením, se pádem. — co komu:
Nohu. Hrts. — koho jak. Kdo tě tak ukrutně
z-čil? Němc. I. 187. — se. Z-čil se, aby
nebyl odveden na vojnu. Us. — kde. Úvahy
tyto naše jsou-li ložem Prokrustovým, na
němž se historická pravda natahuje a zkra-
cuje čili zmrzačuje? Sb. vel. III. 137.

Zmrzačování, n., die wiederholte Ver-
krüppelung, Verstümmelung. O z. se vojínů
vz S. N.

Zmrzačovati, vz Zmrzačiti.

Zmrzati, vz Zmrznouti.

Zmrzelák, a, m. = zmrzloň. Mor. Šd.

Zmrzelý = obtížný, beschwerlich, unbe-
quem. V. — Z. = omrzelý, mürrich, über-
drüssig. — nač: na svět. Šm.

Zmrzení, n., die Verdriesslichkeit, Be-
schwerlichkeit, Unannehmlichkeit, Unlust, das
Aergerniss, der Gram, Unwillen. Bern.

Zmrzený ; -en, a, o, verdriesslich, zornig,
unwillig. Slov. Bern.

Zmrzeti, el, ení = omrzeti, těžkým býti,
verdriessen. Toť brzo zmrzí. V. — proč.
Ty věci zmrzely pro bázeň ztracení jich.
V. — koho. Zav. Pýcha života našeho
Boha zmrzela. Long. Z-la ho dobrá vôla
(že se dobře měl). Slov. Zátur. Pozdejšie ju
to ozaj z-lo. Mt. S. I. 64. — komu. Opilcom
voda zmrzí. Výb. I. 928., Mus. — Zmrzí se
mi, ti = zmrzím sobě, zmrzíš sobě atd. To
se člověku zmrzí. Us. Tč. — si v čem =
omrzení cítiti, überdrüssig werden. Z ne-
známosti hřešili a v ní sobě zmrzíce osvícení
ode mne došli. BR. II. 339. b. — koho kde.
Ide on, ide za tie tmavé hory, klobúčik na
očach a nič nehovorí, len kedy netedy zbroj
mu zaštrkotá; čo ho tu zmrzelo, či zlé či
dobrota? Čjk. 47.

Zmrzka, y, f. = zmrzlina. Bern.

Zmrzlátka, zmrzlata, pl., n., vz Zmrzle.

1. Zmrzle, gefroren, eiskalt; starr. Bern.

2. Zmrzle, ete, n. = plané jablko, der
Hagapfel. D. Vz Rstp. 518.

Zmrzlé, ého, n., vz Zmrzlý.

Zmrzlec, zelce, m. = zmrzlý člověk, ein
Erfrorener. Tabl. lid. 152.

Zmrzlík, a, m. = zmrzlý, vrátký na zimu
člověk, die Frostkatze. Vz Zmrzloň, Zmrzlo-
tina, Zmrzlina. MM. — Z. Petr ze Svojšína.
Vz Sbn. 555., Jir. Ruk. II. 359., S. N., Tk.
II. 554., III. 664., IV. 746., V. 45., 134. Z.
na Orlice. Tk. VI. 358. Z. Jan. Blk. Kfsk.
1095., MM. — Z., u, m. = hra v karty, das
Verfrierspiel. — Z. = stříbrný groš za Vác.
III., eine Gattung Groschen, auch Heller
von reinem Silber. — Z. = zmrzlina, Ge-
frorenes. Vz Zmrzlina. — Z. Býti na zmrzlíku
(když se něco nepodaří), gefroren sein, am
Gefrierpunkte sein. Dch. — Z., mlýn u Ho-
ražďovic.

Zmrzlíková, é, f. Z. ze Svojšína Krescencie.
Jir. Ruk. II. 359.

Zmrzlíky, dle Dolany, Zmrzlík, něm.,
ves u Dušník. PL.

Zmrzlina, y, f. = něco zmrzlého, zvl.
jídlo ledem ztužené, Gefrorenes. Rostl. Rank
navrhuje: mražené. Cf. Zmrzlé. Vz Mražené,
Prm. III. č. 50. Na cestě jsou samé z-ny,

gefrorene Schollen. Mor. Tč. — Z., y, m. =
zmrzlý člověk, zmrzlík, komu je pořád zima.
Vz Zmrzlík. Jdi ty z-no a nezmrzej pořád.
Mor. Šd.

Zmrzlinec, nce, m. = zmrzlý kousek bláta,
zmrzlá hrouda ano i zmrzlé dobytčí lejno
na cestě, gefrorener Koth, Scholle auf der
Strasse. Když jsou na cestě z-nce, je cesta
kostrbatá. Mor. Šd.

Zmrzlinky, pl., f. = zmrzlé ovoce, ge-
frorenes Obst. Však z-ky jsou dobré. U Pře-
rova. Šd.

Zmrzloň, ě, m = komu je pořád zima.
Vz Zmrzlík. Mor. Šd.

Zmrzlosť, i, f., das Erfrorensein, die
Erstarrung von der Kälte. Z. rostliny. Um.
les. II. 250.

Zmrzlotina, y, m. a f. = zimomřivý člo-
věk, der Erfrorene, die Frostkatze. Na Mor.
Vz Zmrzlík.

Zmrzly, samota u Krumlova. PL.

Zmrzlý, gefroren. Z. voda, V., rosa (jíní),
Kom., řepa, Šp., moře. Z. voda píše se třemi
písmeny (led). Tč. Staví se co z. košile (za
kamny v horké lázni). Jako z. košile se
staví (na odpor). Us. Jest jako z. košile
(bídný). Tys z. košile (říkají tomu, komu
je pořád zima). Us. Šd. Jdi ty z. košile!
Šd. Stojí jako zmrzlý. Šd. — jak. Z. jak
křemeň, jak křemínek, Šd., jako roh, beinhart
gefroren, Dch., Bkř., jak kosť, jako kot, jak
kotek, Brt., Šd., jak krkoška. Na mor. Val.
Vck. Chléb je z. jako led. Mor. Šd. Vz
Zmrznutý. — Z. = zimomřivý, empfindlich
gegen Kälte, frostig. — Zmrzlé, ého, n. =
zmrzlina. D.

Zmrznouti, zl, utí, zmrzati = zimou stuh-
nouti, zničenu býti, ge-, verfrieren. V., Kom.
— abs. Země zmrzla. Us. Půjdeš tam chyba
(leda) zmrzať! Mor. Vck. Zmrzloň pořád
zmrzá. Mor. Šd. Jdi se obléci a nezmrzej!
Mor. Šd. Keď sejeme, mnoho (zrn) zmrzne.
Lipa 216. — od čeho. Osení od mrazu
zmrzlo. Kom. Z. od strachu. Chlpk. Dram.
II. 20., Mt. S. I 112., Kom., Dbš. Sl. pov.
I. 430. — čím kde: zimou na cestě, v lese,
pod stromem atd. Z. zimou. Brt. P. 173.
Tu nezmrzneš. Us. Malé pacholátko, by
zimú nezmrzlo. Kol. ván. 156. Měl-liby si
oděv zjednať, by nemusel zimú zmrzať. Pís.
mor. Šd. Zmrzly v milom kraľovičovi kosti,
ale ako poslušný len šiel. Dbš. Sl. pov. I.
394. Keď cit v prsiach tvojich zmrzne ako
cencúl. Klčk VI. 106. Člověk by na té cestě
zmrzl. Us. Tč. — komu. Zmrzly mu prsty.
Us. Tč. — kdy. Čo po tom, zmrznem-li
zajtrá? Slov. Phld. V. 51. — jak. Do pola
j zmrzel. Bern.

Zmrznutí, n., das Erfrieren. Smrť od z.
Čes. lék. VII. 344.

Zmrznutý; -ut, a, o = zmrzlý. Na Slov.
Bern. Ruky z-té jako hrable a skľavené.
Phld. IV. 61.

Zmrzutněti, ěl, ění, zmrzutěti = mrzutým
se státi, mürrisch werden. Phld. V. 113.
Zmučení, n. = zkatování, das Abmartern.
Bern.

Zmúčení, n. = zmoučení.

Zmučený; -en, a, o, abgemartert. Z. obličej.
Špaňh. Žádal na tom mém z-ném člověku.