562

bližší a ten proti onomu získal (vyhrál);
A když se přihodie, že nemohu rozeznati,
čí kúle jest blíže k zmietce, tehdy vezmú
míru a měří od zmietky k kulém a míra
ukáže, která jest bližší kúle. Hus I. 472.
(473.).

Zmítnouti, tl, ut, utí = vzmítnouti, ho-
diti, werfen, aufwerfen. Vz Zmítati. — Z.,
vz Smésti. — Z. = změsti, smásti. — co.
A tak i jarmaky byli zmítli, že nevěděli
lidé, kdy kde jarmak drželi. Sl. let. III. 40.

Zmívati = utíkati. Slov. Ssk.

Zmizati, vz Zmizeti.

Zmizdřiti, il, en, ení, zmizdřovati, aus-
fleischen, abschaben. Vz Mizdřiti. Šp.

Zmizelosť, i, f., die Verschwundenheit.
Osvědčení z-sti (v směnkářství), der Wind-
protest. Dch.

Zmizeložilný, schwindnervig. Z. list (se
žilami zmíjejícími). Rst.

Zmizelý, abhanden gekommen, verschwun-
den, abgängig. — jak: beze stopy z. Us.,
Lpř. Stran pořekadel vz: Kámen, Moucha,
Stěna, Utonouti, Voda.

Zmizení, n., das Verschwinden. Stran
přísloví vz: Blesk, Čáp, Čert, Konec, Kura,
Moře, Pohádka, Propadnouti, Slech, Smích,
Sůl, Vítr, Vlk, Voda, Země.

Zmizerněti = zhubeněti, elend, mager,
schwach werden, siechen. Us. Tč , Šd. —
při čem. Koll.

Zmizerniti, elend machen. — koho.
Koll.

Zmizeti, el (zastr. zmizati), ení; zmizí-
vati (zastr. zmizovati), zmiznouti (vz toto) =
ztratiti se, pominouti, verschwinden, unsicht-
bar werden, aus den Angen kommen, ver-
stieben. Z. od mizeti m. misati od minu =
meare, transire. Šf. — abs. Co na dešťové
vodě bublénky, z nichžto některé pojednou,
jak se zdělají a rodí, zase zmizejí, jiné
pak .. . Lp. To pověděv zmizel. Kom. Zmi-
zel jako stín. V. Zmizela, ani památky o ní
není. Us. Zmizí otok, Ras., památka jejich,
Br., nemoc, D., dobré jméno, dým, Jel.,
zmužilosť atd. Sych. Přelud zmizel. Us.
Pdl. Zmizel jako pára nad hrncem. Stnk.
Síla jeho z-la. Us. Dch. Muž a otec nijako
sa nevracia. On zmizol a len zmizol, ist
spurlos verschwunden. Mt. S. I. 56. Zmizeli.
BO. Zmizejte = zahyňte. BR. II. 433. b. —
komu. Zmizel mu. Štelc. Přijdete k jed-
nomu vrchu, tam ti koule zmizí. Němc. I.
105. — odkud. Zmizel od očí jeho. Štelc.
Těla od slunce a od větru zmizela. Biancof.
Mince zmizela z oběhu. Kaizl. 265. Klid
z domu zmizel. Osv. V. 763. A z domu
zmizel nenadále. Kká. Td. 43. — komu
odkud. Zmizívá mi z rukou. Jel. Okami-
hom všetkým zmizol z očí. Zmizol starcom
z očí. Ht. Sl. ml. 231., 207. Jeho úsměv
zmizel jemu z líce. Kká. Td. 52. Ešta sa
chcel podzemskému královi za všetku lásku
poďakovať, ale mu ten z popred očí zmi-
zol. Dbš. Sl. pov. I. 283. — kde (kdy):
zmizá mezi rukama. Reš. Utrhači časem
svým co sníh před sluncem zmizí. Živ.
Karl. IV. Pochybnosti z-ly před důvody.
Us. Na to paní ve vrbě z-la. Němc. I. 85.
Zmizel před ním v černé propasti jako fan-

tom. Vrch. Myth. I. 219. A ďábel před jich
očima zmizel. Pass. 30. Z. za rohem ulice.
Us. Pdl. Dým, jenž před větrem zmizí. Alb.
78. a. — kde (s kým jak). A milý s mi-
lou v hrobě zmizeli. Er. P. 473. Kvapem
zmizel za křovím. Hrts. — čím. Ale to
(království) jim tím volením krále Jiřího
z-lo. Dač. I. 29. — kam. Jak krůpěj zmizí
země v ocean. Vrch. Myth. I. 210. Tam
z-la do křoví. Kká. Š. 89. -- kdy. Od
této chvíle pro Kundrata všecka naděje na
domácí i cizí pomoc z-la. Ddk. III. 136. —
jak (kam). Zmizelo-li jakýmkoli způsobem
bohactví statků, přestalo také šlechtictví.
Ddk. IV. 202. Z-la ptákem (jako pták) do
neznámých svetů. Brodz. — Vz Zmiznouti.

Zmizina, y, f. = mizina, das Elend. Na
z-nu přijíti. Reš.

Zmizívati, vz Zmizeti.

Zmizlý = zmizelý, vergangen, vergessen.
Ta báj už je zmizlá. Slov. Tč. Deň sa za
dňom žene, zmizlým rok za rokem valí.
Hol. 418.

Zmíznatěti, ěl, ění = mízy nabyti, Saft
bekommen. Um. les.

Zmiznouti (se) = zmizeti, verschwinden.
Na Slov. Plk. Na Mor. a ve Slez. — abs.
Skorej slnko zmizne jasné, skôr sa Dunaj
zpät obráti, než má láska k tebe zhasne,
než sa tvoja pamäť ztratí. Č. Čt. II. 142.
Radosť zmizla jako chmára, láska zvädla
jako kvieťa. Č. Čt. II. 59. Postava jeho
hneď sa vo tme ukáže, hneď zas zmizne.
Lipa 316. Ta bajka už zmizla. Na Ostrav.
Tč. Tak zmiznul, ako keby ho bolo čosi
vzalo. Rtk. 52. Kam veľká zmužilosť, kam
veľké zmizlo sa srdce, čo v krvavých indá
ste ochotní mávali potkách. Hol. 114. Tak
smutný hovoril Rastislav a zrázu sa zmiz-
nul. Hol. 53. Zmizla celá rozkoš, starodávné
zmizly radosti. Hol. 37. Zmizol ako mhla.
Dbš. Sl. pov. II. 13 Zmizly spousty sněhové.
Us. Vše, jak sen bývalý, tak zmizlo. Nitra
VI. 129. Rachel, Rachel, dieťa moje, sme bez
vlasti, bez zákona; národ náš je v šírom
svete, zmizla sláva už Siona. Ppk. I. 91. —
odkud. Zmiznul mi z očí. Tč. Z očí jim
zmizly sitňanské skály, jak by jich veky
schytily. Sldk. 341. Ona zmizla zo sieni
ako plachá srnka. Ppk. L 65. — komu
(se). Ale on se mu už zmiznul. Kld. II.
180. Už ti mu zmizla (koruna). Dbš. Sl.
pov. VIII. 27. Zmizla mi zas očiam ako
plachá srnka. Ppk. I 65. — kde. A v leh-
kém povetrí zmizne sa. Hol. 8. Raz vo
mhle zmiznul. Mt. S. I. 53. Ho videl na
posred lúky z. Dbš. Sl. pov. I. 98. Zmiznul
mi zpred očí ako vetor. Mt. S. I. 99. Zmizli
(Vindi, Lutici atd.) jako tiene (stíny) v ger-
manskej vichřici. Vaj. Tat. a mor. 12. —
kam. Zmizli oba za kroviny. Ppk. I. 25. Tak
zmizol v temné skaliny. Vaj. Tat. a mor. 32.

— jak. Zmizlo vcele kniežatstvo blatonské.
Lipa 95. — kdy. A potem zmiznul. Slez.
Šd. A v tom zmizla. Dbš. Sl. pov. I. 16.
A s tým myška zmizla (když to pověděla,
darauf verschwand die Maus). Mt. S. I. 52.

— Vz Zmizeti.

Zmiznutí, n. = zmizení, das Verschwin-
den. Slov. Bern.