Předchozí (575)  Strana:576  Další (577) |
|
|||
562
|
|||
|
|||
bližší a ten proti onomu získal (vyhrál);
A když se přihodie, že nemohu rozeznati, čí kúle jest blíže k zmietce, tehdy vezmú míru a měří od zmietky k kulém a míra ukáže, která jest bližší kúle. Hus I. 472. (473.). Zmítnouti, tl, ut, utí = vzmítnouti, ho-
diti, werfen, aufwerfen. Vz Zmítati. — Z., vz Smésti. — Z. = změsti, smásti. — co. A tak i jarmaky byli zmítli, že nevěděli lidé, kdy kde jarmak drželi. Sl. let. III. 40. Zmívati = utíkati. Slov. Ssk.
Zmizati, vz Zmizeti.
Zmizdřiti, il, en, ení, zmizdřovati, aus-
fleischen, abschaben. Vz Mizdřiti. Šp. Zmizelosť, i, f., die Verschwundenheit.
Osvědčení z-sti (v směnkářství), der Wind- protest. Dch. Zmizeložilný, schwindnervig. Z. list (se
žilami zmíjejícími). Rst. Zmizelý, abhanden gekommen, verschwun-
den, abgängig. — jak: beze stopy z. Us., Lpř. Stran pořekadel vz: Kámen, Moucha, Stěna, Utonouti, Voda. Zmizení, n., das Verschwinden. Stran
přísloví vz: Blesk, Čáp, Čert, Konec, Kura, Moře, Pohádka, Propadnouti, Slech, Smích, Sůl, Vítr, Vlk, Voda, Země. Zmizerněti = zhubeněti, elend, mager,
schwach werden, siechen. Us. Tč , Šd. — při čem. Koll. Zmizerniti, elend machen. — koho.
Koll. Zmizeti, el (zastr. zmizati), ení; zmizí-
vati (zastr. zmizovati), zmiznouti (vz toto) = ztratiti se, pominouti, verschwinden, unsicht- bar werden, aus den Angen kommen, ver- stieben. Z. od mizeti m. misati od minu = meare, transire. Šf. — abs. Co na dešťové vodě bublénky, z nichžto některé pojednou, jak se zdělají a rodí, zase zmizejí, jiné pak .. . Lp. To pověděv zmizel. Kom. Zmi- zel jako stín. V. Zmizela, ani památky o ní není. Us. Zmizí otok, Ras., památka jejich, Br., nemoc, D., dobré jméno, dým, Jel., zmužilosť atd. Sych. Přelud zmizel. Us. Pdl. Zmizel jako pára nad hrncem. Stnk. Síla jeho z-la. Us. Dch. Muž a otec nijako sa nevracia. On zmizol a len zmizol, ist spurlos verschwunden. Mt. S. I. 56. Zmizeli. BO. Zmizejte = zahyňte. BR. II. 433. b. — komu. Zmizel mu. Štelc. Přijdete k jed- nomu vrchu, tam ti koule zmizí. Němc. I. 105. — odkud. Zmizel od očí jeho. Štelc. Těla od slunce a od větru zmizela. Biancof. Mince zmizela z oběhu. Kaizl. 265. Klid z domu zmizel. Osv. V. 763. A z domu zmizel nenadále. Kká. Td. 43. — komu odkud. Zmizívá mi z rukou. Jel. Okami- hom všetkým zmizol z očí. Zmizol starcom z očí. Ht. Sl. ml. 231., 207. Jeho úsměv zmizel jemu z líce. Kká. Td. 52. Ešta sa chcel podzemskému královi za všetku lásku poďakovať, ale mu ten z popred očí zmi- zol. Dbš. Sl. pov. I. 283. — kde (kdy): zmizá mezi rukama. Reš. Utrhači časem svým co sníh před sluncem zmizí. Živ. Karl. IV. Pochybnosti z-ly před důvody. Us. Na to paní ve vrbě z-la. Němc. I. 85. Zmizel před ním v černé propasti jako fan- |
tom. Vrch. Myth. I. 219. A ďábel před jich
očima zmizel. Pass. 30. Z. za rohem ulice. Us. Pdl. Dým, jenž před větrem zmizí. Alb. 78. a. — kde (s kým jak). A milý s mi- lou v hrobě zmizeli. Er. P. 473. Kvapem zmizel za křovím. Hrts. — čím. Ale to (království) jim tím volením krále Jiřího z-lo. Dač. I. 29. — kam. Jak krůpěj zmizí země v ocean. Vrch. Myth. I. 210. Tam z-la do křoví. Kká. Š. 89. -- kdy. Od této chvíle pro Kundrata všecka naděje na domácí i cizí pomoc z-la. Ddk. III. 136. — jak (kam). Zmizelo-li jakýmkoli způsobem bohactví statků, přestalo také šlechtictví. Ddk. IV. 202. Z-la ptákem (jako pták) do neznámých svetů. Brodz. — Vz Zmiznouti. Zmizina, y, f. = mizina, das Elend. Na
z-nu přijíti. Reš. Zmizívati, vz Zmizeti.
Zmizlý = zmizelý, vergangen, vergessen.
Ta báj už je zmizlá. Slov. Tč. Deň sa za dňom žene, zmizlým rok za rokem valí. Hol. 418. Zmíznatěti, ěl, ění = mízy nabyti, Saft
bekommen. Um. les. Zmiznouti (se) = zmizeti, verschwinden.
Na Slov. Plk. Na Mor. a ve Slez. — abs. Skorej slnko zmizne jasné, skôr sa Dunaj zpät obráti, než má láska k tebe zhasne, než sa tvoja pamäť ztratí. Č. Čt. II. 142. Radosť zmizla jako chmára, láska zvädla jako kvieťa. Č. Čt. II. 59. Postava jeho hneď sa vo tme ukáže, hneď zas zmizne. Lipa 316. Ta bajka už zmizla. Na Ostrav. Tč. Tak zmiznul, ako keby ho bolo čosi vzalo. Rtk. 52. Kam veľká zmužilosť, kam veľké zmizlo sa srdce, čo v krvavých indá ste ochotní mávali potkách. Hol. 114. Tak smutný hovoril Rastislav a zrázu sa zmiz- nul. Hol. 53. Zmizla celá rozkoš, starodávné zmizly radosti. Hol. 37. Zmizol ako mhla. Dbš. Sl. pov. II. 13 Zmizly spousty sněhové. Us. Vše, jak sen bývalý, tak zmizlo. Nitra VI. 129. Rachel, Rachel, dieťa moje, sme bez vlasti, bez zákona; národ náš je v šírom svete, zmizla sláva už Siona. Ppk. I. 91. — odkud. Zmiznul mi z očí. Tč. Z očí jim zmizly sitňanské skály, jak by jich veky schytily. Sldk. 341. Ona zmizla zo sieni ako plachá srnka. Ppk. L 65. — komu (se). Ale on se mu už zmiznul. Kld. II. 180. Už ti mu zmizla (koruna). Dbš. Sl. pov. VIII. 27. Zmizla mi zas očiam ako plachá srnka. Ppk. I 65. — kde. A v leh- kém povetrí zmizne sa. Hol. 8. Raz vo mhle zmiznul. Mt. S. I. 53. Ho videl na posred lúky z. Dbš. Sl. pov. I. 98. Zmiznul mi zpred očí ako vetor. Mt. S. I. 99. Zmizli (Vindi, Lutici atd.) jako tiene (stíny) v ger- manskej vichřici. Vaj. Tat. a mor. 12. — kam. Zmizli oba za kroviny. Ppk. I. 25. Tak zmizol v temné skaliny. Vaj. Tat. a mor. 32. — jak. Zmizlo vcele kniežatstvo blatonské.
Lipa 95. — kdy. A potem zmiznul. Slez. Šd. A v tom zmizla. Dbš. Sl. pov. I. 16. A s tým myška zmizla (když to pověděla, darauf verschwand die Maus). Mt. S. I. 52. — Vz Zmizeti.
Zmiznutí, n. = zmizení, das Verschwin-
den. Slov. Bern. |
||
|
|||
Předchozí (575)  Strana:576  Další (577) |