580

61. Z toho ze všeho a z. z tej zástavy;
Pohoní Hanuše a jeho bratří z Lichten-
šteina z. z Lednice. Půh. I. 177., II. 166.
Protož z. jest řekl; A tak jest raněn, že
z. die Izaiáš, že ... . Hus I. 245., 314., II.
432. — Z. = velmi, velice, zvlástě, vorzüg-
lich, sehr, in hohem Grade. Z. úrodná kra-
jina. Har. Z. někomu prospívati. Byl. Voda
se z. ochlazuje. Berg. Z. někomu prospěti.
Us. Pdl. Z. udatný. Ler. Z. na slovo vzatý.
Pal. Děj. V. 2. 204. Kambyses byl z toho
z. potěšen. Abr. To jejich obsah z. Roz-
množilo. Koll. III. 285.

Znamenitosť, i, f. = výbornosť, vzácnosť.
die Bedeutsamkeit, Wichtigkeit, Bedeutung,
Berühmtheit, Trefflichkeit, Vorzüglichkeit,
das Ansehen. Jel. — Z. = památnosť, die
Merkwürdigkeit, Sehenswürdigkeit. Nz. Z-sti
města. Hanka.

Znamenitý = znalý, patrný, veliký, merk-
lich, beträchtlich, bedeutend, namhaft, an-
sehnlich. Z. pokutu nésti. Klat. Z. škoda,
summa, D., útraty, přilepšení. Sych. Z. ví-
tězství, čásť něčeho, pokrok, porážka. Us.
Pdl. Někomu z-tou měrou prospívati, z-tou
péči věnovati. Vlč. Z. většina hlasů, emi-
nente Majorität der Stimmen. J. tr. Z-tá
škoda. 1533. Pojal chudú dívku v statek
svuoj z-tý. NB. Tč. 187. Římené nazývají
čápa ptáka lítostivého neb milostivého pro
tak z-tú a velikú dobrotu; V z-té chudobě
trvati. Hus I. 150., 441. — v čem. Kristus
mučedlníky v dobrých skutciech z-té s to-
hoto světa srpem smrti odřezuje. Hus III.
57. — Z. = zvláštní, důležitý, wichtig, vor-
züglich, besonders. Na z. slovo vzatu býti;
k z. posměchu toho města. V. Z. vtip,
umění, bohactví, Kom., krása. Jel. Zname-
navše některé různice z-té. Zř. F. I. A. X.
Z. myšlénka. Us. Vím, co kde z-ho jest. Dbš.
Sl. pov. I. 189. Mezi jatými byli čtyři z-tí
konšelé. Pal. Děj. III. 3. 51. Z. dobrodiní
někomu učiniti. Br. Z. svobody, privilej,
cukr, víno. Har. Z. lékařství proti bolesti.
Byl. Husité vypravili z-té poselství ku králi
Vladislavovi. Pal. Děj. III. 3. 53. Maje před
sebou některé veliké a z-té věci, ku kte-
rýmžto potřebovati bude sum z-tých. Ib.
V. 2. 23. Račte nám to oznámiti jako z-mu
údu k té koruně české příslušejíciemu. Arch.
III. 306. Ještě jest mi velmi z-té, že pán
Ježíš tiše přeslyšel ďábla v písmě. Hus II.
92. — čím. Město průmyslem z-té. Kř. —
do koho. A to jest z-té do měsíce, že. . .
Št. — k čemu jak. Bez pochybenie každý
skutek Kristóv v tom sv. čtení má nám
býti velmě znamenit k naučení. Hus II. 109.
— Z. člověk = slovutný, vorzüglich, aus-
gezeichnet. V. Z. hosť, D., spisovatel. Jel.
Z. panovník, Us., město, Sn. trid., lidé. BR.
II. 9. a. — Z. = výslovný, ausdrücklich.
Kdoby tento list měl s dobrou a z-tou vůlí
paní Gutky. Dipl. 1409. Držeti, zastaviti,
ale vždy s takú z-tú výmienkú. Arch. II.
67.

Znamenka, y, f. = známka, das Zeichen,
die Spur. Po tom městě ani z-ky nezůstalo.
Troj.

Znaménko, znamínko, a, n., das Zeichen,
Merkmal, die Spur. O tom není ani z-ka

více. D. Z. prodlení, hypodiastole, z. celení
či docelování, das Integralzeichen, z. pří-
zvuku, das Akcentzeichen, z. čítací, das Lese-
zeichen, z. přestávky, die Pause, der Ge-
dankenstrich atd. Nz. Vz Znamení. — Z. =
čárka na literách atd., vz Znamení.

Znaménkovati = známkovati.

Znamenný = ke znamením se vztahující,
Zeichen-. Figurní a z. smysl. Kom.

Znameno, a. n. = znamení, das Mutter-
mal. U Opav. Zkl. — Z. = znamení vůbec,
das Zeichen. Mor. Brt., Škd. Udělej tam
nějaké z. Šd.

Znaměnoš, e, m. = praporečník, der
Standartenträger. Vz Znamení (konec), Zna-
menínoš.

Znamet, ve frasi: Ani na znamet nezů-
stalo = nic, nichts. Záv. Cf. Známě.

Známěti = známiti se. Sř.

Známětkovati, anschieben, Anschieber
anbringen. Puch.

Známina, y, f., notoria (ars), zastr. Rozk.

Známiti, il, en, ení; znamívati = známo
činiti, bekannt machen. — koho, se s kým.
Us., Har., Br., Kom. On se s ním známí.
Na Želivsku. Sř. — se ke komu. Br. On se
k nám známí. Na Želivsku. Sř. Již se ke
mně neznamte. Kld. — koho komu. Tě
(Ježíše) pastýřům známíce. Kanc. On přišel
a tak moc se mi známil. Us. u Dobrušky.

Známka, y, f. = znamení ku poznání
něčeho, das Zeichen, Anzeichen, Nz., die
Marke. Nařezáním známky dělati. Rohn. Z.
kolková, listovní či poštovní, na psaní, na
list, die Brief-, Postmarke. Us., Dch. Z. roze-
znávací, rozlišovací, Hš., vz Znamení. Z. di-
vadelní, římské a řecké. Vz Vlšk. 388. Z.
opravy, korrekturná, das Korrekturzeichen.
Nz. Z. firmy obchodní, die Firmazeichnung,
Šp., z. hlídky, das Patrullzeichen. Čsk. Z.
ku hře, die Spielmarke, z. ochranná, die
Schutzmarke, povážlivé z-ky, bedenkliche
Symptome, z. výšky, die Höhenmarke, z.
čítací, das Lesezeichen, jídelní z., die Speise-
marke, záručná z., die Garantiemarke. Dch.
Z. nespokojenosti; vodní z. na papírových
penězích, das Wasserzeichen, z. tovární. Us.
Pdl. Písmo jest známka známky (signi
signum). Dk. P. 101. Z. obchodní. Vz Prm.
1878. č. 3. Z. podstatná, vedlejší. Mus. 1880.
513. — Z. = písmě, litera, der Buchstabe,
Charakter. Ze známek se působí slovky.
Ros. — Z. = charakteristika, znak, das
Kennzeichen. Sedl. Známky třídní jsou slabiky
a samohlásky, podlé nichž se z části třídy
sloves poznávají: nos-i-ti, mi-nou-ti, slyš-e-ti,
svád-ě-ti, vol-a-ti, mil-ova-ti. Z. prvočísel;
z. poměročetná, die Kennziffer, Charakteri-
stik. Nz.

Známko, znamátko, znamátíčko, a,

n., v již. Čech. = trošíček. Kts. - - Z., zastr.
= známě. Ros.

Známkosloví, n., die Zeichenlehre. Dk.
P. 13.

Známkovací, Zeichen-. Z. křída, inkoust
(na prádlo). Us. Pdl.

Známkovačka, y, f. Osevní stroj se třemi
z-kami. KP. V. 30.