582

Nos, Obličej, Plíce, Ptáček, Svátek, Vězeti
v čem, Vrabec, Znáti, Zpívati. — Z. = mínění,
die Meinung. Boč. — Z. = vyznání, die
Aussage, Bekenntniss. Své z. odvolati. Boč.

— Z. se k něčemu, die Anerkennung. J. tr.
Znanicovatiti = znicovatiti.
Znaničhodneť, el, ení. Slov. Kladárik

tak z-el, že . . . ist so ein Taugenichts ge-
worden. Zátur. Nápr. 36.

Znánko = co by as bylo znáti, poněkud.
V Krkonš. Kb., Světz. Vz Znánek.

Znanství, n. = znání, známosť, die Kunde,
Kenntniss. Z. rostlin. Rostl.

Znapájeti, el, en, ení = vše napojiti,
alle tränken. — koho čím: vínem. Plác.

Znapínaný, gespannt. Z-né jejich samo-
střely. Pal. Děj. III. 2. 295.

Znapínati, alles, nach einander spannen.

Znaříkati = všecky naříkati, nařknouti,
alle verleumden. — koho na čem. Někte-
rých rad našich na poctivosti znaříkali.
1619. -- se s kým. Různice vznikly mezi
Šafarem a Kozlem, tak že se spolu z-li.
Dač. II. 14.

Znároděti, ěl, ění = znárodněti. J. tř.

Znároditi = znárodniti.

Znárodnělý, volksthümlich, nationalisirt,
eingebürgert. Z. píseň Heidukova. Us. Tč.

— kdy. Stav městský během posledního
století již úplně z-lý. Pal. Děj. V. 2. 8.

Znárodněti, ěl, ění, sich nationalisiren,
einbürgern, volksthümlich werden. — kde.
Mnohé písně Hurbanovy na Slovensku z-ly.
Pokr. Pot. 15. Vz Znároděti.

Znárodniti, il, ěn, ění, znároditi, zná-
rodňovati = národním učiniti, nationalisi-
ren. — co, koho. Jg., Šd. Až více z-me
svůj jazyk. Šd. — se. Práva městská pů-
vodem svým německá, tratila tuto povahu
víc a více a z-dnila se konečně. Pal. Děj.
IV. 1. 376. — se kde, kdy, čím. Žádný
průmysl neznárodnil se v Čechách tak jako
pivo. Mj. Naděje, že král (Jan) časem z-dní
a počeští se cele. Pal. Děj. II. 1. 438. A ta-
kovýmto pronásledováním ještě víc se zná-
rodnil. Šd.

Znárodňovati, vz Znárodniti.
Znáruživění, n., vz Znáruživěti. Nové
z. stran. Pal. Děj. IV. 1. 99.
Znáruživělý, leidenschaftlich geworden.

— čím. Mysli obyvatelstva odporem z-lé.
Pal. Děj. V. I. 183.

Znáruživěti, ěl, ění, leidenschaftlich
werden. — čím: odporem. Pal. — proč.
Dovtípiv se hned pravého účelu návštěvy
z-věl proto velice. Pal. Děj. III. 1. 189.

Znásiliti, znásilniti se = zmocniti se,
sich bemächtigen. — se koho. Ros.

Znásilnění, n., die Vergewaltigung. Dch.

Znásilniti, il, ěn, ění, vergewaltigen. —
se, vz Znásiliti.

Znásoba, y, f. = znásobenina, lépe: sou-
čin.

Znásobenina, y, f., das Produkt. Šm.
Vz Znásoba.

Znásobiti, il, en, ení; znásobovati, ver-
vielfachen, multipliciren. Nz. — co čím:
40 pěti z. Us. — co: rytinu (několik po-
dobných zhotoviti). NA. IV. 61.

Znásobovací, Vervielfältigungs-. Z. čí-
slovky.

Znásobovati, vz Znásobiti.

Znášeč, e, m. (m.: vznášeč) = udavatel, der
Angeber, Zuträger, Denunciant. Nynie po
všem křesťanstvu žalobníci a z-či súkromní
přieliš sú se vyzískali a zvelebili; Otplatu
z-čů uzříš; Takových žalobníkóv a z-čóv
nebe snésti nemohlo. Vš. Jir. 70., 71.

Znášeti, el, en, ení = vznášeti, hinauf-
tragen, emporheben. — co. Vítr znáší prach
zhůru. Us. — koho odkud. To mne ze
světa znáší (trápí). Koll. — co, se čím:
křídly. Jel. Štít víry, jímž šípy nepřátel
svých znáší a smítá. BR. II. 602. b. — kam.
Aťby mi nebylo potřebie na dobré lidi té
věci z. Arch. V. 346. — kam kde. U mna
samého taká napred sa znášala vóľa. Hol.
15. Za nepokojů, když se lidé znášeli do
kostela v Sumicích, sich und alles ihrige
hineintragen. NB. Tč. 240. Vz Snésti.

Znašinělý, eingebürgert. Z. rostliny. Rst.
225.

Znať, i, f.? Slov. Medzi nebohatou zna-
ťou slovenských krajov. HVaj. BD. II. 147.

Znata, y, m., osob. jm. Pal. Rdh. I.128.,
Děj. I. 311., Arch. III. 467.

Zňatecká hájovna, Hegerhaus Zňatka
u Náměště na Mor. Tč.

Zňatek, zastr., vz Sňatek.

Znatel, e, m. = znalec, der Kenner,
Sachkenner. Mus. 1880. 182. Z. jazyků,
Šmb. S. II. 240., lidských věcí, Šml. I. 38.,
psů, der Kynolog, Dch., krásných umění.
Mus. 1880. 87. Bol dokonalým znateľom
i klassickej latinskej spisby. P. Tóth. Trenč.
M. 78.

Znatelka, y, znatelkyně, ě, f., die Ken-
nerin. Jg., Šd., Němc.

Znatelnosť, i, f. = značnosť, die Merk-
barkeit, Kennbarkeit.

Znatelný = mohoucí znán býti, kenn-
bar, merkbar. Z. znamení, Trest. zák., vliv.
Mus. 1880. 148. Sotva z. Osv. V. 4.

Znatelsky, nach Kennerweise.

Znatelství, n., die Kenntniss, Kunde,
Kennerschaft. Šm.

Znáti, znám (zastr. znaju), znej (zastr.
znaj) znaje (íc), znal, án, ání; znávati. Z.,
zna z gna, skr.ģnâ, řec. yvo (yi-yvá-óxo),
lat. gno-tus, (g)novi, lit. žinoti, zend.^znâ,
scire. Schl. Cf. Gb. v Listech filolog. 1883.
454., Bž. 197. — Z. = známosť někoho n. ně-
čeho míti, kennen, Kenntniss von etwas
haben; věděti, wissen; uměti, kennen; po-
znávati, znamenati, erkennen, bemerken,
merken, wahrnehmen; uznávati, anerken-
nen; rozuměti něčemu, kennen, verstehen,
ein Kenner sein; vyznávati, přiznávati se,
gestehen, bekennen ; hlásiti se, sich melden,
sich wozu bekennen. Jg. — abs. Kdo chce
věděti a znáti, musíť se na to pilně ptáti.
Us. Nebylo z., kudy šel. Us. Šd. Kamaráti,
s vámi je len radosť býť, by vy znáte, jak
sa sluší vínko píť. Ppk. II. 28. Pred naším
sa domom lipa puká, kukačka v zelenom
háji kuká; koľko mi rokov dáš, kým po-
jedem na sobáš? povedz, keď znáš. Č. Čt.
I. 132. Má věděti a z., co jest právo. Kol.
3. Mohúť z. (pověděti, angeben), co sě jim