Předchozí (581)  Strana:582  Další (583) |
|
|||
582
|
|||
|
|||
Nos, Obličej, Plíce, Ptáček, Svátek, Vězeti
v čem, Vrabec, Znáti, Zpívati. — Z. = mínění, die Meinung. Boč. — Z. = vyznání, die Aussage, Bekenntniss. Své z. odvolati. Boč. — Z. se k něčemu, die Anerkennung. J. tr.
Znanicovatiti = znicovatiti. Znaničhodneť, el, ení. Slov. Kladárik tak z-el, že . . . ist so ein Taugenichts ge-
worden. Zátur. Nápr. 36. Znánko = co by as bylo znáti, poněkud.
V Krkonš. Kb., Světz. Vz Znánek. Znanství, n. = znání, známosť, die Kunde,
Kenntniss. Z. rostlin. Rostl. Znapájeti, el, en, ení = vše napojiti,
alle tränken. — koho čím: vínem. Plác. Znapínaný, gespannt. Z-né jejich samo-
střely. Pal. Děj. III. 2. 295. Znapínati, alles, nach einander spannen.
Znaříkati = všecky naříkati, nařknouti,
alle verleumden. — koho na čem. Někte- rých rad našich na poctivosti znaříkali. 1619. -- se s kým. Různice vznikly mezi Šafarem a Kozlem, tak že se spolu z-li. Dač. II. 14. Znároděti, ěl, ění = znárodněti. J. tř.
Znároditi = znárodniti.
Znárodnělý, volksthümlich, nationalisirt,
eingebürgert. Z. píseň Heidukova. Us. Tč. — kdy. Stav městský během posledního
století již úplně z-lý. Pal. Děj. V. 2. 8. Znárodněti, ěl, ění, sich nationalisiren,
einbürgern, volksthümlich werden. — kde. Mnohé písně Hurbanovy na Slovensku z-ly. Pokr. Pot. 15. Vz Znároděti. Znárodniti, il, ěn, ění, znároditi, zná-
rodňovati = národním učiniti, nationalisi- ren. — co, koho. Jg., Šd. Až více z-me svůj jazyk. Šd. — se. Práva městská pů- vodem svým německá, tratila tuto povahu víc a více a z-dnila se konečně. Pal. Děj. IV. 1. 376. — se kde, kdy, čím. Žádný průmysl neznárodnil se v Čechách tak jako pivo. Mj. Naděje, že král (Jan) časem z-dní a počeští se cele. Pal. Děj. II. 1. 438. A ta- kovýmto pronásledováním ještě víc se zná- rodnil. Šd. Znárodňovati, vz Znárodniti.
Znáruživění, n., vz Znáruživěti. Nové z. stran. Pal. Děj. IV. 1. 99. Znáruživělý, leidenschaftlich geworden. — čím. Mysli obyvatelstva odporem z-lé.
Pal. Děj. V. I. 183. Znáruživěti, ěl, ění, leidenschaftlich
werden. — čím: odporem. Pal. — proč. Dovtípiv se hned pravého účelu návštěvy z-věl proto velice. Pal. Děj. III. 1. 189. Znásiliti, znásilniti se = zmocniti se,
sich bemächtigen. — se koho. Ros. Znásilnění, n., die Vergewaltigung. Dch.
Znásilniti, il, ěn, ění, vergewaltigen. —
se, vz Znásiliti. Znásoba, y, f. = znásobenina, lépe: sou-
čin. Znásobenina, y, f., das Produkt. Šm.
Vz Znásoba. Znásobiti, il, en, ení; znásobovati, ver-
vielfachen, multipliciren. Nz. — co čím: 40 pěti z. Us. — co: rytinu (několik po- dobných zhotoviti). NA. IV. 61. |
Znásobovací, Vervielfältigungs-. Z. čí-
slovky. Znásobovati, vz Znásobiti.
Znášeč, e, m. (m.: vznášeč) = udavatel, der
Angeber, Zuträger, Denunciant. Nynie po všem křesťanstvu žalobníci a z-či súkromní přieliš sú se vyzískali a zvelebili; Otplatu z-čů uzříš; Takových žalobníkóv a z-čóv nebe snésti nemohlo. Vš. Jir. 70., 71. Znášeti, el, en, ení = vznášeti, hinauf-
tragen, emporheben. — co. Vítr znáší prach zhůru. Us. — koho odkud. To mne ze světa znáší (trápí). Koll. — co, se čím: křídly. Jel. Štít víry, jímž šípy nepřátel svých znáší a smítá. BR. II. 602. b. — kam. Aťby mi nebylo potřebie na dobré lidi té věci z. Arch. V. 346. — kam kde. U mna samého taká napred sa znášala vóľa. Hol. 15. Za nepokojů, když se lidé znášeli do kostela v Sumicích, sich und alles ihrige hineintragen. NB. Tč. 240. Vz Snésti. Znašinělý, eingebürgert. Z. rostliny. Rst.
225. Znať, i, f.? Slov. Medzi nebohatou zna-
ťou slovenských krajov. HVaj. BD. II. 147. Znata, y, m., osob. jm. Pal. Rdh. I.128.,
Děj. I. 311., Arch. III. 467. Zňatecká hájovna, Hegerhaus Zňatka
u Náměště na Mor. Tč. Zňatek, zastr., vz Sňatek.
Znatel, e, m. = znalec, der Kenner,
Sachkenner. Mus. 1880. 182. Z. jazyků, Šmb. S. II. 240., lidských věcí, Šml. I. 38., psů, der Kynolog, Dch., krásných umění. Mus. 1880. 87. Bol dokonalým znateľom i klassickej latinskej spisby. P. Tóth. Trenč. M. 78. Znatelka, y, znatelkyně, ě, f., die Ken-
nerin. Jg., Šd., Němc. Znatelnosť, i, f. = značnosť, die Merk-
barkeit, Kennbarkeit. Znatelný = mohoucí znán býti, kenn-
bar, merkbar. Z. znamení, Trest. zák., vliv. Mus. 1880. 148. Sotva z. Osv. V. 4. Znatelsky, nach Kennerweise.
Znatelství, n., die Kenntniss, Kunde,
Kennerschaft. Šm. Znáti, znám (zastr. znaju), znej (zastr.
znaj) znaje (íc), znal, án, ání; znávati. Z., zna z gna, skr.ģnâ, řec. yvo (yi-yvá-óxo), lat. gno-tus, (g)novi, lit. žinoti, zend.^znâ, scire. Schl. Cf. Gb. v Listech filolog. 1883. 454., Bž. 197. — Z. = známosť někoho n. ně- čeho míti, kennen, Kenntniss von etwas haben; věděti, wissen; uměti, kennen; po- znávati, znamenati, erkennen, bemerken, merken, wahrnehmen; uznávati, anerken- nen; rozuměti něčemu, kennen, verstehen, ein Kenner sein; vyznávati, přiznávati se, gestehen, bekennen ; hlásiti se, sich melden, sich wozu bekennen. Jg. — abs. Kdo chce věděti a znáti, musíť se na to pilně ptáti. Us. Nebylo z., kudy šel. Us. Šd. Kamaráti, s vámi je len radosť býť, by vy znáte, jak sa sluší vínko píť. Ppk. II. 28. Pred naším sa domom lipa puká, kukačka v zelenom háji kuká; koľko mi rokov dáš, kým po- jedem na sobáš? povedz, keď znáš. Č. Čt. I. 132. Má věděti a z., co jest právo. Kol. 3. Mohúť z. (pověděti, angeben), co sě jim |
||
|
|||
Předchozí (581)  Strana:582  Další (583) |