586

Znedbati, znedbávati = zanedbati, ver-
absäumen. — co proč. Ráj.

Zneděle = s neděle. Slov. Bern.

Znedělek, lka, m. = snedělek. Slov. Bern.

Znedolivky = náhle, aniž se nadál. U Ne-
zamyslic na Mor. Bkř.

Znedomnělý = nenadálý, neočekávaný,
unverhofft. Biancof. 60.

Znedužeti, el, ení, erkranken. — kde
čím. V srdci chorém z-la morem. Sš. Snt.
86.

Zneduživělosť, i, f. = zneduživění, die
Erkrankung.

Zneduživělý = nemocný, erkrankt. Z.
tělo. V.

Zneduživěti, ěl, ění = znemocněti, er-
kranken, krank werden. V. — proč: pro
nedostatek. Ps. - čím: nastuzením. Utrpením
v cizině nemálo z-věl. Pal. Děj. II. 1. 233.
— kde nač. V mokrém bytě člověk z-ví
na oči a na nohy. Us. Tč.

Zneduživiti, il, en, ení = neduživým
učiniti, kränklich machen.

Znedužneti, ěl, ění = zneduživěti, krank,
siech werden. Us., Ž. wit. 87. 10. — kdy.
Děti také toho roku znedužnějí. 1790. Šd.

Zneforemniti, il, ěn, ění, zneforemňovati,
verunstalten.

Znehoditi, il, ěn, ění, znehodovati =
znehodniti = nehodným učiniti, unwürdig
machen. — se čeho čím. Židé odporem
a urputem svojím znehodují se výsady a
přednosti své. Sš. Sk. 165. Abychom krále
Sigmunda za krále ani za pána koruny české,
jiež sě jest tú nehodností sám znehodil (zne-
hodnil, Výb. I. 387. 7., Pal. Děj. III. 2. 90.),
nikoli nepřijímali. Arch. I. 202., III. 228.

Znehodniti, il, ěn, ění, znehodňovati =
znehoditi. Cf. Znehoditi (konec).

Znehodnocení, n., die Entwerthung. Z.
peněz. Kaizl 200., 24.

Znehodnocený; -cen, a, o, entwerthet.
Z. peníze. Kaizl 161.

Znehodnocovati, vz Znehodnotiti.

Znehodnotiti, il, cen, ení, znehodnocovati,
entwerthen. — co. Kaizl. 21., 305.

Znehtilý dobytek, Klauenseuche habend ?
Boč. exc.

Znechati se na koho = spoléhnouti,

sich verlassen. Chlapec je kuriplach, na neho
sa nemôžeš znechať. Slov. Phld. V. 124.

Znechtěti se, die Lust verlieren, Ekel
bekommen. — se komu čeho. Z-lo se mi
už toho piva; Dobrého bytu brzo se znechce.
Na Ostrav. Tč. — s inft. Z-lo se mi k němu
jíti. Ib. Tč.

Znechucovati, vz Znechutiti,

Znechutěti, vz Znechutněti.

Znechutiti, il, cen, ení, znechucovati,
ekelhaft machen, verleiden. — co komu.
Ten lék mu všecko jídlo z-til. Us. Tč. Z. si
jídlo. Us. Stav učitelský se mu z-til. Us.
Šd. — se komu kde. Už se mi to tady
u vás z-lo. Us. — s inft. Z-lo se mi k vám
choditi. Us. Tč. — Vz Znechutniti.

Znechutnati = nechutným se státi, ostu-
diti se, zum Ekel, ekelhaft werden. — komu.
Sych.

Znechutnělosť, i, f., die Abgeschmackt-
heit. Kos.

Znechutnělý = kdo znechutněl, abge-
schmackt, unschmackhaft, eklig.

Znechutnění, n., der Ekel. Do z. víno
do sebe líti. Br.

Znec utněti, znechutěti, ěl, ění = ne-
chutným se státi, abgeschmackt, unschmack-
haff. eklig werden. Víno znechutnělo.

Znechutniti, znechutiti, il, ěn, ění = ne-
chutným učiniti, zoškliviti, unschmackhaft,
abgeschmackt, eklig machen ; se = zoškliviti
se, znelíbiti se, eklig werden, nicht gefallen.
— co, komu (sobě). V., Ros. — se komu.
Něco se mu znechutilo. Jg. — V., Sych.,
Ros. — co, se komu čím. Z. komu co
pýchou, V., se komu svým zváním. Sych. —
Cf. Znechutiti.

Znechváliti, il, en, ení, znechvalovati,
missbilligen. Šm.

Z něj, šp. m.: z něho; pojíť se z s gt.

Znejapna (= nejapně) mluviti, langsam;
unausstehlich. Us. Dch.

Znejapněti, ěl, ění = zváhavěti, zlenivěti,
langsam, faul werden. V. — kdy: po hodech.
Hlas. — Z. = nejapou se státi, unausstehlich,
ekelhaft werden. Hanka.

Znějičnosť, i, f. = znění. Ros.

Znějičný = znějící, zvučný, klingend.
Ros.

Znejmilejší = nejmilejší. C. Oči mé z.
Č. O Kriste, Kriste můj z-ší, tobě poroučím
tělo i duši; Navrátí-li pak se ach můj z. ?
Čes. mor. ps. 7., 121. Dybych věděla můj
z., že ty si za vodou. Nár. ps. 17. Na krátce,
na dlouze nic mě netěší, když on tu nepase,
můj z-ší. Č. Slov. nár. ps. II. 28. Aj synu
můj z., proč pak si tak zarmócený? Brt. P.
115.

Znejmo = Znojmo. Přijel do Znejma. Půh.
II. 261.

Znějovský z Korkyně Mich. Blk. Kfsk.
1461.

Znekľúdený; -en, a, o, unsauber, nicht
Nett. Slov. Pozri na z-né (paví) nohy. Slov.
Čjk. 102.

Zněkolikonásobiti = zmnohonásobiti.
ZČ. I. 425. Na Slov. znekoľkonásobiti. Ssk.

Znekonečniti = nekonečným učiniti, un-
endlich, unbeschränkt machen. — co. Pal.

Znělcový = ze znělce, vz Znělec. Z. horstvo,
Us., homole. Krč. G. 966.

Znělec, lce, m., fonolith, der Klingstein, ne-
rost. Vz Bř. N. 243., Schd. II. 73., KP. III.
13., Šmd., Krč. G. 975., 977., 978.

Znelíbiti se, il, ení = přestati líbiti se,
zoškliviti si, zu missfallen anfangen.— se
komu kde. Kterým se krátkosť v pozna-
menání věcí hodných paměti znelíbí. V. To
se mamičce z-lo. Nitra VI. 270. Z-lo se jim
v nových sídlech. Šmb. S. I. 229. Hned
prvý pohled na tohoto muže znelíbil se mi.
Koll. IV. 169. — se komu čím: svým ne-
japným chováním. — kdy. Já věděla, že se
mu časem z-bí. Němc. I. 190.

Znelidniti, il, ěn, ění, znelidňovati, ent-
völkern. — co: zemi. Dch.

Znelidštělý, entmenscht. Kaizl 331.

Znělka, y, f. (sonett), das Sonett. Z. =
báseň lyrická 14 řádková, v jejíchž prvních
8 verších střídají se dva rýmy čtyřikrát,
v druhých 6 verších dva rýmy třikrát aneb