Předchozí (585)  Strana:586  Další (587) |
|
|||
586
|
|||
|
|||
Znedbati, znedbávati = zanedbati, ver-
absäumen. — co proč. Ráj. Zneděle = s neděle. Slov. Bern.
Znedělek, lka, m. = snedělek. Slov. Bern.
Znedolivky = náhle, aniž se nadál. U Ne-
zamyslic na Mor. Bkř. Znedomnělý = nenadálý, neočekávaný,
unverhofft. Biancof. 60. Znedužeti, el, ení, erkranken. — kde
čím. V srdci chorém z-la morem. Sš. Snt. 86. Zneduživělosť, i, f. = zneduživění, die
Erkrankung. Zneduživělý = nemocný, erkrankt. Z.
tělo. V. Zneduživěti, ěl, ění = znemocněti, er-
kranken, krank werden. V. — proč: pro nedostatek. Ps. - čím: nastuzením. Utrpením v cizině nemálo z-věl. Pal. Děj. II. 1. 233. — kde nač. V mokrém bytě člověk z-ví na oči a na nohy. Us. Tč. Zneduživiti, il, en, ení = neduživým
učiniti, kränklich machen. Znedužneti, ěl, ění = zneduživěti, krank,
siech werden. Us., Ž. wit. 87. 10. — kdy. Děti také toho roku znedužnějí. 1790. Šd. Zneforemniti, il, ěn, ění, zneforemňovati,
verunstalten. Znehoditi, il, ěn, ění, znehodovati =
znehodniti = nehodným učiniti, unwürdig machen. — se čeho čím. Židé odporem a urputem svojím znehodují se výsady a přednosti své. Sš. Sk. 165. Abychom krále Sigmunda za krále ani za pána koruny české, jiež sě jest tú nehodností sám znehodil (zne- hodnil, Výb. I. 387. 7., Pal. Děj. III. 2. 90.), nikoli nepřijímali. Arch. I. 202., III. 228. Znehodniti, il, ěn, ění, znehodňovati =
znehoditi. Cf. Znehoditi (konec). Znehodnocení, n., die Entwerthung. Z.
peněz. Kaizl 200., 24. Znehodnocený; -cen, a, o, entwerthet.
Z. peníze. Kaizl 161. Znehodnocovati, vz Znehodnotiti.
Znehodnotiti, il, cen, ení, znehodnocovati,
entwerthen. — co. Kaizl. 21., 305. Znehtilý dobytek, Klauenseuche habend ?
Boč. exc. Znechati se na koho = spoléhnouti,
sich verlassen. Chlapec je kuriplach, na neho
sa nemôžeš znechať. Slov. Phld. V. 124. Znechtěti se, die Lust verlieren, Ekel
bekommen. — se komu čeho. Z-lo se mi už toho piva; Dobrého bytu brzo se znechce. Na Ostrav. Tč. — s inft. Z-lo se mi k němu jíti. Ib. Tč. Znechucovati, vz Znechutiti,
Znechutěti, vz Znechutněti.
Znechutiti, il, cen, ení, znechucovati,
ekelhaft machen, verleiden. — co komu. Ten lék mu všecko jídlo z-til. Us. Tč. Z. si jídlo. Us. Stav učitelský se mu z-til. Us. Šd. — se komu kde. Už se mi to tady u vás z-lo. Us. — s inft. Z-lo se mi k vám choditi. Us. Tč. — Vz Znechutniti. Znechutnati = nechutným se státi, ostu-
diti se, zum Ekel, ekelhaft werden. — komu. Sych. Znechutnělosť, i, f., die Abgeschmackt-
heit. Kos. |
Znechutnělý = kdo znechutněl, abge-
schmackt, unschmackhaft, eklig. Znechutnění, n., der Ekel. Do z. víno
do sebe líti. Br. Znec utněti, znechutěti, ěl, ění = ne-
chutným se státi, abgeschmackt, unschmack- haff. eklig werden. Víno znechutnělo. Znechutniti, znechutiti, il, ěn, ění = ne-
chutným učiniti, zoškliviti, unschmackhaft, abgeschmackt, eklig machen ; se = zoškliviti se, znelíbiti se, eklig werden, nicht gefallen. — co, komu (sobě). V., Ros. — se komu. Něco se mu znechutilo. Jg. — V., Sych., Ros. — co, se komu čím. Z. komu co pýchou, V., se komu svým zváním. Sych. — Cf. Znechutiti. Znechváliti, il, en, ení, znechvalovati,
missbilligen. Šm. Z něj, šp. m.: z něho; pojíť se z s gt.
Znejapna (= nejapně) mluviti, langsam;
unausstehlich. Us. Dch. Znejapněti, ěl, ění = zváhavěti, zlenivěti,
langsam, faul werden. V. — kdy: po hodech. Hlas. — Z. = nejapou se státi, unausstehlich, ekelhaft werden. Hanka. Znějičnosť, i, f. = znění. Ros.
Znějičný = znějící, zvučný, klingend.
Ros. Znejmilejší = nejmilejší. C. Oči mé z.
Č. O Kriste, Kriste můj z-ší, tobě poroučím tělo i duši; Navrátí-li pak se ach můj z. ? Čes. mor. ps. 7., 121. Dybych věděla můj z., že ty si za vodou. Nár. ps. 17. Na krátce, na dlouze nic mě netěší, když on tu nepase, můj z-ší. Č. Slov. nár. ps. II. 28. Aj synu můj z., proč pak si tak zarmócený? Brt. P. 115. Znejmo = Znojmo. Přijel do Znejma. Půh.
II. 261. Znějovský z Korkyně Mich. Blk. Kfsk.
1461. Znekľúdený; -en, a, o, unsauber, nicht
Nett. Slov. Pozri na z-né (paví) nohy. Slov. Čjk. 102. Zněkolikonásobiti = zmnohonásobiti.
ZČ. I. 425. Na Slov. znekoľkonásobiti. Ssk. Znekonečniti = nekonečným učiniti, un-
endlich, unbeschränkt machen. — co. Pal. Znělcový = ze znělce, vz Znělec. Z. horstvo,
Us., homole. Krč. G. 966. Znělec, lce, m., fonolith, der Klingstein, ne-
rost. Vz Bř. N. 243., Schd. II. 73., KP. III. 13., Šmd., Krč. G. 975., 977., 978. Znelíbiti se, il, ení = přestati líbiti se,
zoškliviti si, zu missfallen anfangen.— se komu kde. Kterým se krátkosť v pozna- menání věcí hodných paměti znelíbí. V. To se mamičce z-lo. Nitra VI. 270. Z-lo se jim v nových sídlech. Šmb. S. I. 229. Hned prvý pohled na tohoto muže znelíbil se mi. Koll. IV. 169. — se komu čím: svým ne- japným chováním. — kdy. Já věděla, že se mu časem z-bí. Němc. I. 190. Znelidniti, il, ěn, ění, znelidňovati, ent-
völkern. — co: zemi. Dch. Znelidštělý, entmenscht. Kaizl 331.
Znělka, y, f. (sonett), das Sonett. Z. =
báseň lyrická 14 řádková, v jejíchž prvních 8 verších střídají se dva rýmy čtyřikrát, v druhých 6 verších dva rýmy třikrát aneb |
||
|
|||
Předchozí (585)  Strana:586  Další (587) |