Předchozí (586)  Strana:587  Další (588) |
|
|||
587
|
|||
|
|||
tři rýmy dvakrát. Rozměr jest bud iambový,
trochejský obyč. pětistopý, rýmy skoro vý- hradně ženské. Vz více v S. N.; Mk. Ml. 329.; Zk. Ml. II. 211.; Sš. 44. Z. skládá se ze 14 veršů buď iambických buď trochej- ských obyč. pětistopých, z nichž prvních osm tvoří dvě čtyřřádkové, posledních šest dvě trojřádkové slohy. V prvních dvou slohách jsou toliko dva rýmy tak položené, aby verše 1., 4., 5. a 8. se rymovaly a opět 2., 3., 6. a 7. týž rým měly. Tedy abba, abba. Ostatní dvě slohy trojřádkové mohou buď dvojí buď trojí rým jakkoli spořádaný míti. Z. vzala původ v Italii. Věnec znělkový skládá se z 15 znělek k sobě náležejících, z nichž každá jednotlivá sama o sobě i formou i obsahem jest úplná z., s ostatními však dle následujících pravidel souvisí: 1. po- slední verš jedné jest prvním veršem znělky následující; 2. posledním veršem znělky čtrnácté jest první verš znělky první; 3. první verše čtrnácti prvních znělek tvoří, v pořádku po sobě následujíce, znělku patnáctou, jež nazývá se znělkou mistrovskou. KB. 182. Vz tam příklady: Krajem břehův u Pomoří chodě
v rumích Slavie a rozmetu nad Vinetou hledám Vinetu v různobarvé moře toho vodě. Město! jehož někdy česť a lodě kryly celou zemskou planetu, vyviň trojzubému klepetu Neptuna se ještě ke svobodě!
Století jsi vzdorovalo Dánům, a jen bohové tě stačili přemoci, ty mořské Herkulánum! Nešťastné jsi dvakrát město Slávy předně, že tě vlny zničily, pak že i vtip chce to křivohlavý. Koll.
Stručná znělka liší se od úplné pouze tím, že verše její jsou kratší, obyč. o polovičku; počet řádkův a způsob rýmů jest týž: so- netto pentesillabo. Vzorec: ,Kvítka mezi klasy', napsal Dch. v České včele 1879. 297. Znělkování, n. = dělání znělek. Koubek. Znělkovati = znělky dělati. Znělkový, Sonett-. Vz Znělka. Zněmčelý, germanisirt. Z. krajiny. Pal. Zněmčeně, verdeutscht. Pánů a držitelů hradu Lobedy, totiž Brenevičků čili z. Ber- lepšů. Koll. IV. 274. Zněmčení, n., die Germanisirung. Úplné
z. Koll. III. 310. Zněmčený; -en, a, o = zněmčelý. Ta dě-
dina je už celá z-ná. Us. Šd. Z. měšťan. Dal. Z. rolník. Koll. III. 261. Zněmčilosť, i, f., das Deutschwerden.
Zlob. Zněmčilý = zněmčelý, deutsch geworden.
Cf. Zhovadilý. Aby zlosť svou očím světa
skryli, za vůdce si Slávy zněmčilé k vy-
kořenění všech vyvolili. Koll. I.116. Z. školy.
Ib. III. 309.
Zněmčiti, il, en, ení; zněmčovati, germa-
nisiren, deutsch machen, verdeutschen. — koho, co se (čím): školami atd. Mus. 1880. 206. By mohli Polsku z. Kká. Td. 159. Ta |
ves se už z-la. Němc., Tč. — kde. Ve Vídni
se už celý z-čil. Šd. Zněměti, ějí, měj, ěl, ění, stumm werden,
verstummen. — abs. Uši ohluchly, ústa z-ly. Sldk. 341. Zacheus neprodléval vrácením, jako mnozí prodlévají až do smrti a zněmějíce mukají, chtiece rozkázati, ano jim neroz- umějí. Hus II. 414. Všetko je ináč! Už aj vy poeti zanechali ste naše vonné kraje: darmo z kapradia bájny balzam vlaje, darmo mušička svatojanská svieti. Vily, Rusalky znemely, znemely, les je len na to, aby dával dreva; už viac hymnami listie neševelí, už ani riava pieseň nezaspieva, temno a pusto! Bieda len a hrôza, skončena báseň — počala sa próza! Vaj. Tat. a mor. 105. — čím. Jakous tísní zněměl. Kká. Td. 103. — kde. Ty hlasy zněmějí na tvém hrobě; Jich pláč v tom kraji nikdy nezněmí. Tč. exc. Znemocnělý, erkrankt. Ptr. exc.
Znemocnění, n., die Erkrankung.
Znemocněný; -ěn, a, o, erkrankt, kränk-
lich geworden. Na Slov. Bern. Znemocněti, ěl, ění, krank werden, er-
kranken. Ž. wit. 9.4. — od čeho: od strachu. Us. Od takové jízdy člověk z-cní. Ntk. — čím: nastuzením. Znemocniti, il, ěn, ění = nemocným uči-
niti, krank machen. — koho čím. Znemoudřeti, el, ení = nemoudrým se
státi, unklug, närrisch werden. V. — komu. Kdo Bohu chce moudrý býti, sobě z. že musí. Kom. Znemožnění, n., das Unmöglichmachen,
die Verhinderung. Naléháno úsilně na z. svazku manželského mezi nimi. Pal. Děj. V. 1. 325. Znemožněný; -ěn, a, o, unmöglich ge-
macht. Phld. III. 2. 159. Znemožniti, il, ěn, ění, znemožňovati =
nemožným učiniti, unmöglich machen. — s inft. Neznemožnil jim robiť jemu proti- venství. Lčk. CM. 23. Znemravělosť, i, f., die Entsittlichung,
Demoralisation, Ausartung. Dch., Tč. Znemravělý, entsittlicht, demoralisirt,
ausgeartet. Časopisectvo této strany jest z-lé a podplatné. Tč. exc. Znemravěti = znemravněti.
Znemraviti = znemravniti. Dch.
Znemravnělosť, i, f. = znemravělosť.
Čsk. Znemravnělý = znemravělý. Z-lý lid,
mládež. Us. Znemravnění, n., die Entsittlichung, Ent-
artung, Demoralisation. Dch., Sbn. Znemravněti, ěl, ění = znemravěti, ent-
sittlicht, demoralisirt werden. Čsk. Znemravniti, il, ěn, ění; znemravňovati,
unsittlich machen, sittlich verderben. — koho (čím): špatnými příklady. Rk. Z. lid. Osv. I. 158. — se. Zlou společností mládež se z-ňuje. Us. Tč. Znenadála = nenadále, unversehens, un-
verhofft, plötzlich. Búriť tam začnú a na nich z. dolípať. Hol. 75. Znenadálí = znenadála. Osv. VI. 941.
Znenadání=znenadála. Us. Vz Znena-
zdánia. |
||
|
|||
Předchozí (586)  Strana:587  Další (588) |