588

Znenáhla, kompar. znenáhleji = nenáhle,
zdlouha; ponenáhlu, allmälig, allgemach,
gemach, langsam, sukcessiv. Dch., Čsk., Jg.
Cf. Bž. 127. Z. od nenáhlo; zbytečné hro-
madění předložek objevuje se v: pozne-
náhla. zponenáhlu, poznenáhlu, zponenáhla.
Bs. Z. kráčeti, V., vařiti, Byl., péci, Us.,
růsti. Pulk. Lesi (jestli) provaz něpomože,
utni dubca, bij do kože zpomala, znenáhla,
až se chytí povala. Čes. mor. ps. 236. Co
má potrvati, musí se díti z. Dch. Pospíchej
z.; Z. dělaje více uděláš. Hkš.

Znenáhlosť, i, f., die Langsamkeit. Jg.

Znenáhly, adv. = znenáhle, sachte, all-
mälig, zastr. Sal., Kas., Solf.

Znenáhlý = ne náhlý, zdlouhavý, allmälig,
langsam. V. Z. kroky. Jel. Z. konsolidovaní
ríše. Ddk. VIII. 43. Ale prospěch jeho byl
vždy z-hlý. Pal. Děj. V. 1. 257. — čeho.
Byl činů z-hlý. Leg.

Znenáviděti, ěl, ění = v nenávisť vsíti,
hassen. — koho. Dříve mu byl přítelem,
potom ale ho z-děl. Šd. — koho komu:
sobě ženu. Bdl.

Znenávyk, u, m., die Verwöhnung Šm.

Znenavyklosť, i, f. = znenávyk. Šm.

Znenavyklý, verwöhnt. Dch.

Znenavyknouti se, knul a kl, utí, sich
verwöhnen. Šm.

Znenazdajky, adv. = znenadání, unver-
hofft. Slov. Z. umrela; Len co to z huby
vypuscil, zamihotalo sa z. svetélko pred
nimi. Dbš. Sl. pov. IV. 44., V. 32. Z. se
vychvílilo. Zátur.

Znenazdánia = znenadání. Tito z. při-
kvapili so svojmi loďami. Let. Mt. S. IX.
2. 15.

Zněnec, nce, m., lépe: znělec = kámen.

Jg.

Znění, n., das Tönen, Schallen, der Klang,
Laut, Schall, Schlag, das Sausen, Klingen.
Z. zvonů. D. Vz KP. II 279., Čch. Petrk.
9. Znění bubnů a trub. Dch. Znění (zvuk)
hlasu, der Timbre. Zv. Přír. kn. II. 2. Z. libé,
nelibé, D., Kom., v uších. V. — Z. = hlas,
die Stimme. V. — Z. = obsah, der Inhalt,
Sinn. Podlé z. desatera božích přikázání.
Kom. List ve všem jeho z. a položení chváliti.
Zlob. Listina v celém z. jest tato. J. tr.
Vedlé z. zákona. Plk. Z. a správnosť proto-
kolů. Us. Základné z. listiny, der Grundton.
Dch. Z. slov, der Wortsinn des Textes. Nz.
Řeč v plném z. uveřejniti. Us. Z. stanov,
článku (der Tenor), písemnosti, der Tenor,
die Fassung einer Schrift; Zpráva toho z.
jest, že . . .; z. odpovědi; plným zněním,
vollinhaltlich; v určitém, rozhodném z.,
im kategorischen Tone Dch. Výsledek bá-
dám svého vyslovuje tímto zněním. Osv. I
248. Nerozumie mňa svet; po vôli mu nenie,
že mojej pieseňky dvojaké je znenie. Ppk.
I. 15. Výpovědi v plném z. uveřejniti. Mus.
1880. 496. Dadouce jim podlé z. zápisů jejich
napřed věděti. Arch. IV. 206. Nález ve všem
jeho z. stvrdili a schválili a za právo vůbec
uložili. V.

Zneobyčejeti, el, ení = neobyčejným se
státi, ungewöhnlich werden. D.

Zneobyčejiti, il, en, ení, ungewöhnlich
machen. Jg.

Zneonačiti, il, en, ení, zneonačovati, ver-
unstalten, entstellen. — co čím. U Brumova
na Mor. Tč.

Zneourodněti, ěl, ění = státi se neúrod-
ným, unfruchtbar werden. Pl.

Zneozdobiti, il, en, ení; zneozdobovati,
verunzieren. — co čím.

Zneozdobovati, vz Zneozdobiti.

Znepáčiti sa = znelíbiti se, missfallen.
Slov. — komu. Dnes sa mi obzvláště zne-
páčil. Zátur. Stojí šuhaj na ulici, kamarát
mu ukazuje, kde mu stojí premilá. Prosím,
braček, neukazuj, tá sa mi z-la. Sl spv IV.
143.

Zneplatniti, il, ěn, ění = neplatným uči-
niti, ungiltig machen o. erklären. — co:
zaslíbení. Sš. II. 38.

Znepodobiti, il, en, ení, znepodobniti, il,
bněn, bnění; znepodobovati, znepodobňovati
= nepodobným učiniti, unähnlich machen,
verunstalten. — co čím: obličej malbou, se
škraboškou.

Znepodobněný; -ěn, a, o, verunstaltet.
Vz Znepodobiti. — čím. Neřestmi a sta-
rostmi z-ná tvářnosť. Koll. IV. 165.

Znepodobniti, vz Znepodobiti.

Znepodobňovati, vz Znepodobiti.

Znepodobovati, vz Znepodobiti.

Znepohodlniti, il, ěn, ění, znepohodlňo-
vati = nepohodlným učiniti, unbequem ma-
chen. — co komu.

Znepokojeně, unruhig. Jg.

Znepokojení, n., die Beunruhigung. Z.
moře, V., mysli. Kom.

Znepokojenosť, i, f., die Beunruhigung,
Unruhe, Unzufriedenheit. Svou z. nad něčím
projeviti, ukázati. Us. Tč.

Znepokojený; -en, a, o, beunruhigt, un-
ruhig. Z. moře. V. Z-ného učiniti. Kom. —
kde proč. Před Bohem pro své hříchy z.
býti. Br. Svědomí pro hříchy z. spokojiti.
BR. II. 492. a. — čím. Mysl něčím z. Br.
— jak: až k zoufalství. Hš. Sloh. 152.

Znepokojitel, e, m., der Beunruhiger,
Betrüber, Störer der Ruhe. Bern.

Znepokojiti, il, en, ení; znepokojovati,
beunruhigen, unruhig machen. — co, koho :
všecku zemi z. V. — koho čím: zlými
zprávami. Krajiny loupežemi. J. Lpř. —
kde. Jestli sem tě z-jil v tiché domácnosti,
odpusť mi. Kld. I. 220. — koho odkud.
Měl nařízeno znepokojovati Měčislava se
strany ruské. Ddk. II. 97.

Znepokojovatel, e, m., vz Znepokojitel.

Znepokojovati, vz Znepokojiti.

Znepokojující, beunruhigend. Z. zprávy.
Us. Lidé z-cí společnosť. Lipa 340.

Zneposlušněti, ěl, ění, ungehorsam wer-
den. Čas. theol.

Znepřáteliti, il, en, ení, verfeinden. —
koho, se s kým. Ros., Jg., Dch.

Znepříjemniti, il, ěn, ění, unangenehm
machen. — co komu kde: pobyt v lese,
na venkově. Us.

Znepřízniti se, il, ění = znepřáteliti se,
sich verfeinden. Háj. — mezi sebou. Troj.

Zneprohledčivěti, ěl, ění, undurchsichtig
werden. Rostl. I. 147.

Znepty = nenadále, plötzlich, zastr. Pulk.