Předchozí (587)  Strana:588  Další (589) |
|
|||
588
|
|||
|
|||
Znenáhla, kompar. znenáhleji = nenáhle,
zdlouha; ponenáhlu, allmälig, allgemach, gemach, langsam, sukcessiv. Dch., Čsk., Jg. Cf. Bž. 127. Z. od nenáhlo; zbytečné hro- madění předložek objevuje se v: pozne- náhla. zponenáhlu, poznenáhlu, zponenáhla. Bs. Z. kráčeti, V., vařiti, Byl., péci, Us., růsti. Pulk. Lesi (jestli) provaz něpomože, utni dubca, bij do kože zpomala, znenáhla, až se chytí povala. Čes. mor. ps. 236. Co má potrvati, musí se díti z. Dch. Pospíchej z.; Z. dělaje více uděláš. Hkš. Znenáhlosť, i, f., die Langsamkeit. Jg.
Znenáhly, adv. = znenáhle, sachte, all-
mälig, zastr. Sal., Kas., Solf. Znenáhlý = ne náhlý, zdlouhavý, allmälig,
langsam. V. Z. kroky. Jel. Z. konsolidovaní ríše. Ddk. VIII. 43. Ale prospěch jeho byl vždy z-hlý. Pal. Děj. V. 1. 257. — čeho. Byl činů z-hlý. Leg. Znenáviděti, ěl, ění = v nenávisť vsíti,
hassen. — koho. Dříve mu byl přítelem, potom ale ho z-děl. Šd. — koho komu: sobě ženu. Bdl. Znenávyk, u, m., die Verwöhnung Šm.
Znenavyklosť, i, f. = znenávyk. Šm.
Znenavyklý, verwöhnt. Dch.
Znenavyknouti se, knul a kl, utí, sich
verwöhnen. Šm. Znenazdajky, adv. = znenadání, unver-
hofft. Slov. Z. umrela; Len co to z huby vypuscil, zamihotalo sa z. svetélko pred nimi. Dbš. Sl. pov. IV. 44., V. 32. Z. se vychvílilo. Zátur. Znenazdánia = znenadání. Tito z. při-
kvapili so svojmi loďami. Let. Mt. S. IX. 2. 15. Zněnec, nce, m., lépe: znělec = kámen.
Jg.
Znění, n., das Tönen, Schallen, der Klang,
Laut, Schall, Schlag, das Sausen, Klingen. Z. zvonů. D. Vz KP. II 279., Čch. Petrk. 9. Znění bubnů a trub. Dch. Znění (zvuk) hlasu, der Timbre. Zv. Přír. kn. II. 2. Z. libé, nelibé, D., Kom., v uších. V. — Z. = hlas, die Stimme. V. — Z. = obsah, der Inhalt, Sinn. Podlé z. desatera božích přikázání. Kom. List ve všem jeho z. a položení chváliti. Zlob. Listina v celém z. jest tato. J. tr. Vedlé z. zákona. Plk. Z. a správnosť proto- kolů. Us. Základné z. listiny, der Grundton. Dch. Z. slov, der Wortsinn des Textes. Nz. Řeč v plném z. uveřejniti. Us. Z. stanov, článku (der Tenor), písemnosti, der Tenor, die Fassung einer Schrift; Zpráva toho z. jest, že . . .; z. odpovědi; plným zněním, vollinhaltlich; v určitém, rozhodném z., im kategorischen Tone Dch. Výsledek bá- dám svého vyslovuje tímto zněním. Osv. I 248. Nerozumie mňa svet; po vôli mu nenie, že mojej pieseňky dvojaké je znenie. Ppk. I. 15. Výpovědi v plném z. uveřejniti. Mus. 1880. 496. Dadouce jim podlé z. zápisů jejich napřed věděti. Arch. IV. 206. Nález ve všem jeho z. stvrdili a schválili a za právo vůbec uložili. V. Zneobyčejeti, el, ení = neobyčejným se
státi, ungewöhnlich werden. D. Zneobyčejiti, il, en, ení, ungewöhnlich
machen. Jg. |
Zneonačiti, il, en, ení, zneonačovati, ver-
unstalten, entstellen. — co čím. U Brumova na Mor. Tč. Zneourodněti, ěl, ění = státi se neúrod-
ným, unfruchtbar werden. Pl. Zneozdobiti, il, en, ení; zneozdobovati,
verunzieren. — co čím. Zneozdobovati, vz Zneozdobiti.
Znepáčiti sa = znelíbiti se, missfallen.
Slov. — komu. Dnes sa mi obzvláště zne- páčil. Zátur. Stojí šuhaj na ulici, kamarát mu ukazuje, kde mu stojí premilá. Prosím, braček, neukazuj, tá sa mi z-la. Sl spv IV. 143. Zneplatniti, il, ěn, ění = neplatným uči-
niti, ungiltig machen o. erklären. — co: zaslíbení. Sš. II. 38. Znepodobiti, il, en, ení, znepodobniti, il,
bněn, bnění; znepodobovati, znepodobňovati = nepodobným učiniti, unähnlich machen, verunstalten. — co čím: obličej malbou, se škraboškou. Znepodobněný; -ěn, a, o, verunstaltet.
Vz Znepodobiti. — čím. Neřestmi a sta- rostmi z-ná tvářnosť. Koll. IV. 165. Znepodobniti, vz Znepodobiti.
Znepodobňovati, vz Znepodobiti.
Znepodobovati, vz Znepodobiti.
Znepohodlniti, il, ěn, ění, znepohodlňo-
vati = nepohodlným učiniti, unbequem ma- chen. — co komu. Znepokojeně, unruhig. Jg.
Znepokojení, n., die Beunruhigung. Z.
moře, V., mysli. Kom. Znepokojenosť, i, f., die Beunruhigung,
Unruhe, Unzufriedenheit. Svou z. nad něčím projeviti, ukázati. Us. Tč. Znepokojený; -en, a, o, beunruhigt, un-
ruhig. Z. moře. V. Z-ného učiniti. Kom. — kde proč. Před Bohem pro své hříchy z. býti. Br. Svědomí pro hříchy z. spokojiti. BR. II. 492. a. — čím. Mysl něčím z. Br. — jak: až k zoufalství. Hš. Sloh. 152. Znepokojitel, e, m., der Beunruhiger,
Betrüber, Störer der Ruhe. Bern. Znepokojiti, il, en, ení; znepokojovati,
beunruhigen, unruhig machen. — co, koho : všecku zemi z. V. — koho čím: zlými zprávami. Krajiny loupežemi. J. Lpř. — kde. Jestli sem tě z-jil v tiché domácnosti, odpusť mi. Kld. I. 220. — koho odkud. Měl nařízeno znepokojovati Měčislava se strany ruské. Ddk. II. 97. Znepokojovatel, e, m., vz Znepokojitel.
Znepokojovati, vz Znepokojiti.
Znepokojující, beunruhigend. Z. zprávy.
Us. Lidé z-cí společnosť. Lipa 340. Zneposlušněti, ěl, ění, ungehorsam wer-
den. Čas. theol. Znepřáteliti, il, en, ení, verfeinden. —
koho, se s kým. Ros., Jg., Dch. Znepříjemniti, il, ěn, ění, unangenehm
machen. — co komu kde: pobyt v lese, na venkově. Us. Znepřízniti se, il, ění = znepřáteliti se,
sich verfeinden. Háj. — mezi sebou. Troj. Zneprohledčivěti, ěl, ění, undurchsichtig
werden. Rostl. I. 147. Znepty = nenadále, plötzlich, zastr. Pulk.
|
||
|
|||
Předchozí (587)  Strana:588  Další (589) |