590

Znětinky, dle Dolany, něm. Znětinek, ves
u Vel. Meziříčí.

Znětka, y, f., die Musiknote. Šm.

Znetrpělivěti, ěl, ění = netrpělivým se
státi, ungeduldig werden. — čím: dlouhým
čekáním.

Znetrpěliviti, il, en, ení, ungeduldig
machen. Koll.

Znětský mlýn u Vel. Meziříčí. PL.

Znetvoření, n. = zohyzdění, die Ent-
stellung, Verunstaltung, Deformation, Ver-
bildung. Nz. lk., Křž. Por. 317. Z. obrazu.
ZČ. III. 77.

Znetvořenina, y, f., der Auswuchs. Šm.

Znetvořený; -en, a, o, verunstaltet, de-
formirt, entstellt. Dch. Grmany sú z-né slivy.
Hrbň.

Znetvořiti, il, en, ení, znetvořovati =
zpotvořiti, verunstalten. — co čím. — se.
Kto do toho padá nešťastia, ten sa z-rí,
zmrtvieva. Č. Čt. II. 160.

Znetvornosť, i, f., die Misstaltung. Z.
údův. Nz. lk.

Znetvorný; -ren, rna, o, entstellend. Z.
oblek. Dch.

Zneuctění, n., vz Zneuctíti. Z. náboženstva.
Koll. III. 258.

Zneuctěný; -ěn, a, o, entehrt, beschimpft.
Dch., Msn. Or. 150. Z. jméno, Hrts., šediny.
Kká. K sl. j. 183.

Zneuctitel, e, m., der Entehrer, Ent-
weiher.

Zneuctitelka, y, f., die Entehrerin, Ent-
weiherin. Posp.

Zneuctiti, il, ěn, ění, zneuctívati = zha-
nobiti, entehren, verunehren, schänden. —
koho čím: nadávkami, špatnými slovy. Us.
Nechci místo posvátné z. hněvem nad krví
svou. Sb. vel. I. 48., III. 29. — jak. Neměl
odvahy proti jednání v takové míře zneuctí-
vajícímu vystoupiti. Ddk. IV. 86. — kdy.
Ve válce této zneuctěna byla místa posvátná.
Ddk. IV. 17.

Zneuctívati, vz Zneuctiti.

Zneuctivý, entehrend, entwürdigend. Dch.

Zneulíbiti se komu, missfällig werden.
Jeho osoba se mi z-la. Us. Tč.

Zneúrodněti, vz Zneourodněti.

Zneutralisovati, neutralisiren. — co.
Nebezpečné účinky něčeho z. Osv. I. 634.
Z. různé živly národův. Pal. Děj. III. 2. 115.

Zneuznati, zneuznávati, verkennen. Sá.
— co, koho. Sá. Pak bychom postavení jeho
zneuznávali. Ddk. VI. 18. — kde. Nelze
v něm pravého Boha z. Plusk. D. 211.

Zneuznáváný; -án, a, o, wiederholt ver-
kannt. Z. genius. Osv. VI. 33.

Zneuznávati, vz Zneuznati.

Zneužitečněti, ěl, ění, unnütz werden.
Všichni z-čněli. Sš. 1. 43.

Zneužitečniti, il, ěn, ění = vyžiti, zhoršiti,
verschlechtern, deterioriren. — co: pole.
Ros.

Zneužiti, vz Zneužívati.

Zneužití, n., der Missbrauch. Mus. 1880.
426.

Zneužitba, y, f. = zneužití. Z. svobody.
Sš. II. 5.

Zneužívací, missbräuchlich. Šm.

Zneužívačný = zneužívací. Šm.

Zneužívání, n., der Missbrauch. Z. práva,
vz Bezpraví. Z. moci úřední. Rb. 274., Č.
Z. slova nějakého. Mus. 1880. 423.

Zneužívatel, e, m., der Missbrauch von
etwas macht. Podlý z. křesťanství. Sš. Sk. 99.

Zneužívati; zneužiti, il, ití, missbrauchen.
Slovo nové, ale dobré. Č. Cf. Bž. 52.. Pře-
strojování (konec). Nadužívati jest vzato
z polštiny. Č. — čeho: něčí důvěry. Us. Č.
Z. nějakého slova, Mus. 1880. 429., své moci,
něčí důvěry. Us. Tím byl bolestně dotknut,
že se jeho stáří a choroby tak klamně zne-
užívá. Shakesp. Tč. — kdy. Již dávno,
před rokem atd. své moci zneužil. — jak.
Abychom svobody na zlo nezneužívali. Sš.
II. 60. — k čemu. Levice zneužívá ně-
meckého lidu k násilí. Mor. Orl. exc. Tč.
Ne abychom svobody ke zlu z-li. Sš. II.
60. — proti čemu. Práva, jichž proti synu
božímu z-li. Sš. Sk. 62.

Znevaha, y, f. = znevážení, die Ver-
achtung. Slov. Plk. Také na Ostrav. Tč.
Z-hu někomu učiniti. Na Ostr. Tč.

Znevážení, n., vz Znevážiti.

Znevážený; -en, a, o, vz Znevážiti. Ženská
pohlav (pohlaví) a z-ná rada sa mstí. Slov.
Tč.

Znevážiti, il, en, ení, znevažovati =po-
číti nevážiti, pohrdati, missachten, gering-
schätzen, beschimpfen, verachten, Č. — co.
Ha, tento sväté věci znevažuje a božské
svetlo života chce tieniť. Sldk. 413. — koho.
Jak syn otca znevažuje, ten je zlořečený.
Na Ostrav. Tč. Hosťa k tobě příchodného
nikdy nezněvažuj. Na Ostrav. Tč. Kdo sta-
rých znevažovati příležitosť hledá, tomu jako
nehodnému Boh starosti nedá. Slov. Tč.
Kdo rodičův znevažuje, trest od Boha za-
sluhuje. Mor. Tč. Kdo příkaz boží neplní,
Boha znevažuje. Slov. Tč. — jak. Ten sta-
rému ubližuje, kdo ho směle znevažuje. Na
Ostrav. Tč. Hrozně ho znevažoval, do zlo-
dějů mu nadal. Na Ostrav. Tč. — v čem.
Keď si mladý, tehdy starých v ničem Ne-
znevažuj. Slov. Tč. — čím. Tím mravem
bych těm znevážen byl. Shakesp. Tč. Jsouce
zneváženi slovy hanlivými utíkali se k soudu.
Sláma Putov. 302.

Znevážnosť, i, f., die Ver-, Missachtung.
Srn.

Znevážný, abschätzig. Z. řeči. Dch. —
Z., lästernd. Z. člověk. Tč. — Z., lasterhaft.
Z. skutek. Na Ostrav. Tč.

Znevažovatel, e, m., der Missachter. Šf.
Rozpr. 96.

Znevažovati, vz Znevážiti.

Znevěrčiti, il, en, ení = nevěrcem udělati,
ungläubig machen. — koho čím. Aby nás
nevěrou svojou znevěrčil. Slov. Hdž.

Znevěřilý = zpronevěřilý, treulos. Kanc.
sv. Štěp.

Zneveseliti, il, en, ení = neveselým uči-
niti, misslaunig machen. — koho. Kdyby
v Turky Parom střelil, nebyl by je věru
hůře z-lil. Pokr. Z hor 169.

Znevěstělý = frejovný, nach Weibern
lüstern. Na Slov. Plk.

Znevěstěti, ěl, ění = frejovným se státi,
nach Weibern lüstern werden. Na Slov.
Plk.