dáti. D. Z. dávati (karty). Dch. Znova tvo-
řiti, stavěti, zemi podrobiti. Us. Půjdou znova
na nás. Dch. I zchachotal sa pri tom znova.
Phld. V. 60. Páni znova na sněm přibyli.
Pal. Děj. V. 1. 194. Ano se zlé vždy počíná
z nova. Št. Kn. š. 28. L'ubte národ, milujte
ho devy! najkrajšieho venca sa doznáte:
ak kroz (= pro) váš rod znovu sa prerodí.
Ppk. I. 72. Hole, moje hole, vy ste svety
moje, keď po vás prechodím, veď sa znovu
rodím. Zátur. Znovu. Tov. Vz Chlap. Znovu
roditi. BR. II. 14. a. Za ta dobrodiní znovu,
co mohu, děkuji; Pročež neračte se diviti,
jestli se znovu na KMti způsob (zdraví)
nynější dotazuji. Žer. 18., 311. Znovu ža-
lovati, pohnati, póhony slyšeti. Půh. I. 312.,
391., II. 64., 627.

Znovadobytí, n., die Wiedereroberung.
Z. ztraceného království. Šmb. S. II. 286.

Znovaný = unavený. Slov. Vz Znuvaný.
Z-né v ťažkej vypočívalo drimote ľudstvo;
Z. údy; Keď z-ný už i ľud zasnul; Vestup-
tež do ohrad a z-ní si na čas vypočiňte.
Hol. 7., 24., 43., 71.

Znovaspořádání, n., die Wiederherstel-
lung. Z. říše. Šmb. S. II. 76.

Znovazkříšení, n., die Wiedererwek-
kung. Z. češtiny. Tč. exc.

Znově = znovu, v nově. Pokud v z. mi-
strství nevymění. Sl. let. I. 306.

Znoveč = znova. Slov. Ssk.

Znovek = znova. Slov. Po nekterém
čase zas napomenul céry, aby z. vybraly
sa na cestu. Dbš. Sl. pov. VIII. 69. Aby
si ma z. a vždy milovala. Phld. IV. 22.

Znoviti, il, en, ení, znovovati = obnoviti,
erneuern. Slov. Bern.

Znovoti, v novoti = znova, od neužíva-
ného: novoť. U Olom. Sd.

Znovotiti, il, ěn, ění = znoviti. Bern.

Znovu, vz Znova.

Znovukřtíti, von neuem, neuerdings
taufen. Vz Křtíti. 1535. Mus. 1883. 243.

Znovunarození, n., die Wiedergeburt.
Kos. Ol. I. 307.

Znovuotevření, n., die Wiedereröffnung.
Z. učení Karlova. ZČ. Předml. V.

Znovuoživený, neubelebt. Z. síly. Tč.

Znovuplození, n., die Wiedererzeugung.
Nz. lk.

Znovupostavení, n., das Wiederauf-
bauen, der Neubau. Z. domu. Us. Pdl.

Znovurození, n., das Wiedergebaren,
die Wiedergeburt. Zlob.

Znovurozený = znovu zrozený, neu-,
wiedergeboren. Kom.

Znovusestrojení, n., die Wiederkonstru-
irung. Dk.

Znovutvoření, n., die Wiedererzeugung,
Neubildung, Regeneration. Nz. lk.

Znovuvypravování, n., die Nacherzäh-
lung. Us. Pdl.

Znovuvystavení, n. = znovupostavení.
Jeptišky nalezly až do z. příbytků svých
útočiště při kostele sv. Jana. Ddk. III. 100.

Znovuvysvěcení, n., die Wiedereinwei-
hung. Z. kostela. Ddk. III. 109.

Znovuvzkřísiti, il, šen, ení, wiederer-
wecken, neubeleben. — koho: národ. Us.

Znovuvzkříšení, n., die Wiedererwek-
kung. Z. vkusu. Osv. I. 365. Z. Europy.
Ib. I. 364.

Znovuvzkříšený; -en, a, o, wiederer-
weckt, neubelebt. Z. národ, umění. Us.

Znovuzbudování, n., das Wiederauf-
bauen, der Wiederaufbau, Neubau. Z. ná-
rodního divadla r. 1883. Us.

Znovuzploditi, il, zen, ení, wiederer-
zeugen. — co. Palladio antiku nenapodo-
biti, ale z. uměl. Koll. III. 274.

Zuovuzřízení, n., die Wiedererrichtung.
Us. Pdl. Z. probošství kapitulního. Ddk.
V. 34. O času jejího z. r. 1131. Ddk. IV.
271.

Znovuzroditi, il, zen, ení, neugebären.
— se, wiedergeboren werden. Osv. I. 41.

Znovuzrození, n., die Wiedergeburt. Z.
poesie české. Nitra VI. 195. Z. přírody.
Vlč. Z. slohu římského. Osv. I. 365.

Znovuzrozený; -en, a, o, neu-, wieder-
geboren, neuaufgelebt. Z. idea, Osv. I. 364.,
probošství. Ddk. V. 24. — k čemu: k ve-
likým činům. Kká. K sl. j. 143.

Znovy, vz Znova.

Znoženodělený, fusstheilig. Vz Zno-
žený.

Znoženoklaný, fusspaltig. Vz Znožený.

Znoženosečný, fusschnittig. Vz Zno-
žený.

Znoženožilný, pedatinervius, fussnerwig,
když řapík se rozděluje na větve roze-
vřené, tlusté (čili žíly) a když tyto větve
na straně vnitřní n. hoření opět se rozdě-
lují co hlavní žíly do cípů čili uštů vzni-
kající. Příklady vz v Znožený.

Znožený; -en, a, o = pedatus, k noze
podobný, fussförmig. Z. listy. Rostl. I. a.
89., Nz. Z., když listy znoženožilé též po-
dlé rozvětvení žil jsou rozděleny. Podlé
hloubky výřezů rozeznáváme znoženoklaný,
pedatifidus, fusspaltig, když výřezy sahají
k polovičce listové n. p. u lomikamenu ka-
kostového; znoženodělený, pedatipartitus,
fusstheilig, jdou-li vřezy až k samým hlav-
ním větvím řapíku n. p. u čemeřice smrad-
lavé; znoženosečný, pedatisectus, fusschnit-
tig, když cípy docela jsou odděleny a hlavní
větve žílové nahy n. p. listy čemeřice černé,
takový slove též znožený, pedatus. Rst. 525.
Z. list, rozdělený nejprve ve 3 díly, z nichž
postranní dva opět se ve dvé dělí, načež
vnější úkrojek těchto dělení to opakuje.
Č. Kv. XXX.

Znucovati, vz Znutiti.

Znuděný = znuzený, vz Znuziti. — čím:
daňami a vojnou. Slov. Zbr. Hry 136.

Znuditi, vz Nuditi. — koho čím: vál-
kami. Plác. — se komu. Z-lo se mi to,
es wurde mir langweilig. Us. Tč.

Znudlovati něco, z něm. = stlouci,
z kousků udělati. — co. Sotva ten domek
z-val. U N. Bydž. Kšť. — Z. = zhudlovati,
verpfuschen.

Znudzeti = znuzeti. Slov. Bern.

Znudziti = znuziti. Slov. Bern.

Znudzovati = znuzovati. Slov. Bern.

Zňuchati, herausschnufeln. — co kde.
Jídlo v kuchyni. Na Ostrav. Tč.

327*