Předchozí (598)  Strana:599  Další (600) |
|
|||
599
|
|||
|
|||
Zobnatý = zobák mající, schnabelig. D.
Zobnažiti, il, en, ení; zobnašovati = ob-
nažiti, nackt machen, entkleiden. — koho z čeho: ze všech vědomostí. Mus. Zobnažovati, vz Zobnažiti.
Zobnice, e, sobnička, y, f., die Schnabel-
krankheit. Rk. Zobnička, vz Zobnice.
Zobničky, pl., f., hrušky, eine Birnart.
Zobnoviti = obnoviti, erneuern. — co.
Us. Zobohlavec, vce, m., mycterus, brouk.
Z. stříbrohlavý, m. curculionoides. Kk. Br. 273. Zobojetnělý = obojetným učiněný. Zá-
para jest zředěná, částečně kyselinou sol- nou neb sírovou z-lá melasa. KP. V. 144. Zobojetnění, n. = neutralisace, die Ne-
utralisation, Neutralisirung. Šp. Zobojetněný ; -ěn, a, o, Neutralisirt. Šp.
Zobojetniti, il, ěn, ění, zobojetňovati =
obojetným zdělati, neutralisiren. Jg., Nz. — co čím: kyselinou nejakou hmotu. Rostl. Zobol, u, m. = zobák, der Schnabel. Na
Slov. Nuž už len oľutovala toho moriaka. A zlatý prsteň, hla, tam ti mu bol v zo- bole. Dbš. Sl. pov. IV. 37. Laštovička každá má pred Jánom skalôčky rozličnej barvy v zobole. Mt. S. I. 200. — Z. = věno, die Mitgift. Na Slov. Žena so z lom; Hoci so zobolom. Mt. S. I. 99. — Z. = struma (ne- moc). Slov. Dbš. Obyč. 106. Zobonosec, sce, m., rhynchites, brouk.
Z. modrohlavý, r. caeruleocephalus, stejný, r. aequatus, březový, r. betulae, schwarzer Birkenstecher, jabloňový, r. bacchus, zlatý, r. auratus, malý, r. nanus, topolový, r. po- puli, der Pappelstecher, révový, r. betuleti, stahlblauer Rebenstecher, KP. V. 171., me- děný, r. cupreus, der Pflaumenbohrer, rudo- zelený, r. aeneovirens, německý, r. germani- cus, očkovaný, r. ophthalmicus. KP. Br. 280.—282. Z. kuželovitý, r. conicus, der Zweigabstecher, česnáčkový, r. alliariae, der Blattrippenstecher. Bmr. Živ. zv. 165.—166. (160.—166.). Zobonoska, y, f., brouk. Z. smrková
hylobius pini. Vz Schd. II. 510., KP. III. 313.. 314. Zobor, a, m., vrch na Tatrách. Dvoj-
hlavý Z. Phld. I. 1. 19. Nad vysokou Ni- trou (510) vyzdvihuje sa báječný Z. (1842'). Č. Čt. II. 362. Počul si, kto tam dole čas tráviš, usedavý hlas Zobora? Počuls plač temný tej našej slávy, stolice nášho národa, kde žila a kde i dokonala našich praotcov sloboda? Č. Čt. 161. Zoborožec, žce, m. Z. veliký, buceros
rhinoceros, pták tropický havranu podobný. Frč. 358., Schd. II. 451.— Z., brouk. Mor. Brt. Zobour, u, m., rhynchantera, die Horn-
anthere, rostl. Z. hrubokvětý, r. grandiflora. Vz Rstp. 567. Zobouti, vz Zobouvati.
Zobouvati, zobouti = všecky obouti, alle
beschuhen. — koho. Br. Vz Zobuť. Zobraceti, el, en, ení, zobrátiti, alles
umkehren, umwenden. — co = zpřevraceti, |
umkehren, durch einander werfen, über u.
unter sich kehren. Br. — se (čím kde). Zmítáním lodi vše se v nás zobracelo. Har. Obrazy se zobracely, na se hleděť nedaly (sich abwenden) Sš. P. 3. — se kam. Spí všetko v tuhom spánku. Abraham práve včul na druhú stránku sa zobracal. Phld. III. 1. 35. Zobrati = zebrati. Slov. Zobratí sa, že
sa vráťa domov. Dbš. Sl. pov. I. 2. Zoberieš si (ty nabereš, dostaneš). Dbš. Obyč. 45. Zobrátiti, vz Zobraceti.
Zobrazení, n., die bildliche Darstellung,
Verbildlichung. Nz. Nový způsob z., neue Dar- stellungsweise. Dch. Z. způsobu vlády. Ntr. VI. 372. Z povrchu zemského: průmětem středovým či centralním, průmětem rovno- běžným či parallelním, odvinovávím; stejno- platné či aequivalentní, stejnotvárné či con- formní, orthomorfické či pravotvárné, zeni- talní, hvězdovité, průmětné či projektivní, stredozemské či gnomické (točnové či po- larní, poledníkové či meridialní, obecné či horizontalní), obvodozemské či stereogra- fické (točnové, rovníkové či aequatorealní, horizontalní), mimozemské, středové, rovno- běžné, Clarkeovo, Jamesovo, Parentovo, perimekoické, Lewryovo, De la Hireovo, perihalické, orthografické, americké, ekvi- pollentní, globularní, konvencionalní, mnoho- kuželové, polykonické, projektivní, stejno- značné, vyrovnávací. Vz Stč. Zmp. 382., 387.—389., 398., 400., 402., 406., 410., 417., 422., 423., 444., 445., 455. Zobrazený: -en, a, o, bildlich darge-
stellt. K úplnému seznání z-ho předmětu není třeba přirovnávati několik vyobrazeni mezi sebou. Šnd. Náv. k rýs. 14. — čím. Pozorujme přímý kužel kruhový, zobrazený svými průměty. Ib. 18. — kde. Přístroj v obrazci 234. z-ný. ZČ. Zobraziti, il, en, ení; zobrazovati, bild-
lich darstellen, figuriren, abbilden, phan- tasiren. (Dk. P. 154.). Z. průměty tělesa, předměty stavitelské a strojnické. Šnd. Náv. k rýsov. 1., 18. — co kde. Skály v temnomodrém zrcadle zobrazují své líce. Č. Na něčem se z. 1324. Z tadiaľ na Vršatca skalné zabehneme temä, tam zobrazím, čo sme boli, snad aj, čo budeme. Ppk. I. 187. Z. něco v duši. Kká. K sl. 209. V ní rydlem z-zil děje dánské. Čch. Dg. 84. 231. Zrcadlo, v němžto se zobrazoval svět. Vlč. Tužb. 64. — co čím. Z-vati uměle nitro své sochou, kresbou, malbou. Vlč. Tužb. 65. Tím mělo býti zobrazeno poslání Krista s 12 učedlníky. Ddk. Ví. 170. Vkusné postavy apoštolů jsou příhodnými barvami zrakům určitěji zobrazeny. Sb. vel. III. 35. Jeho tváří sebe zobrazil a zvěčnil řezbář Heinrich. Sb. vel. III. 35. Což oltářním obrazem krásně zobrazila dovedná ruka řezbářova. Ib. I. 67. Zobraziti půdorysem, nárysem, bokorysem krychli, jehlanec tří-, pěti-, šestiboký; Z. krychle šikmým prů- mětem. Šnd. Náv. k rýs. 13., 16. Jeden díl tělesa zobrazíme nárysem, druhý díl prů- řezem. Ib. Činy a city národní nejsilněji dojímají nás, jsou-li vlastní řečí (mateřskou) z-ny. Exc. |
||
|
|||
Předchozí (598)  Strana:599  Další (600) |