599

Zobnatý = zobák mající, schnabelig. D.

Zobnažiti, il, en, ení; zobnašovati = ob-
nažiti, nackt machen, entkleiden. — koho
z čeho: ze všech vědomostí. Mus.

Zobnažovati, vz Zobnažiti.

Zobnice, e, sobnička, y, f., die Schnabel-
krankheit. Rk.

Zobnička, vz Zobnice.

Zobničky, pl., f., hrušky, eine Birnart.

Zobnoviti = obnoviti, erneuern. — co.
Us.

Zobohlavec, vce, m., mycterus, brouk.
Z. stříbrohlavý, m. curculionoides. Kk. Br.
273.

Zobojetnělý = obojetným učiněný. Zá-
para jest zředěná, částečně kyselinou sol-
nou neb sírovou z-lá melasa. KP. V. 144.

Zobojetnění, n. = neutralisace, die Ne-
utralisation, Neutralisirung. Šp.

Zobojetněný ; -ěn, a, o, Neutralisirt. Šp.

Zobojetniti, il, ěn, ění, zobojetňovati =
obojetným zdělati, neutralisiren. Jg., Nz. —
co čím: kyselinou nejakou hmotu. Rostl.

Zobol, u, m. = zobák, der Schnabel. Na
Slov. Nuž už len oľutovala toho moriaka.
A zlatý prsteň, hla, tam ti mu bol v zo-
bole. Dbš. Sl. pov. IV. 37. Laštovička každá
má pred Jánom skalôčky rozličnej barvy
v zobole. Mt. S. I. 200. — Z. = věno, die
Mitgift. Na Slov. Žena so z lom; Hoci so
zobolom. Mt. S. I. 99. — Z. = struma (ne-
moc). Slov. Dbš. Obyč. 106.

Zobonosec, sce, m., rhynchites, brouk.
Z. modrohlavý, r. caeruleocephalus, stejný,
r. aequatus, březový, r. betulae, schwarzer
Birkenstecher, jabloňový, r. bacchus, zlatý,
r. auratus, malý, r. nanus, topolový, r. po-
puli, der Pappelstecher, révový, r. betuleti,
stahlblauer Rebenstecher, KP. V. 171., me-
děný, r. cupreus, der Pflaumenbohrer, rudo-
zelený, r. aeneovirens, německý, r. germani-
cus, očkovaný, r. ophthalmicus. KP. Br.
280.—282. Z. kuželovitý, r. conicus, der
Zweigabstecher, česnáčkový, r. alliariae, der
Blattrippenstecher. Bmr. Živ. zv. 165.—166.
(160.—166.).

Zobonoska, y, f., brouk. Z. smrková
hylobius pini. Vz Schd. II. 510., KP. III.
313.. 314.

Zobor, a, m., vrch na Tatrách. Dvoj-
hlavý Z. Phld. I. 1. 19. Nad vysokou Ni-
trou (510) vyzdvihuje sa báječný Z. (1842').
Č. Čt. II. 362. Počul si, kto tam dole čas
tráviš, usedavý hlas Zobora? Počuls plač
temný tej našej slávy, stolice nášho národa,
kde žila a kde i dokonala našich praotcov
sloboda? Č. Čt. 161.

Zoborožec, žce, m. Z. veliký, buceros
rhinoceros, pták tropický havranu podobný.
Frč. 358., Schd. II. 451.— Z., brouk. Mor.
Brt.

Zobour, u, m., rhynchantera, die Horn-
anthere, rostl. Z. hrubokvětý, r. grandiflora.
Vz Rstp. 567.

Zobouti, vz Zobouvati.

Zobouvati, zobouti = všecky obouti, alle
beschuhen. — koho. Br. Vz Zobuť.

Zobraceti, el, en, ení, zobrátiti, alles
umkehren, umwenden. — co = zpřevraceti,

umkehren, durch einander werfen, über u.
unter sich kehren. Br. — se (čím kde).
Zmítáním lodi vše se v nás zobracelo. Har.
Obrazy se zobracely, na se hleděť nedaly
(sich abwenden) Sš. P. 3. — se kam. Spí
všetko v tuhom spánku. Abraham práve
včul na druhú stránku sa zobracal. Phld.
III. 1. 35.

Zobrati = zebrati. Slov. Zobratí sa, že
sa vráťa domov. Dbš. Sl. pov. I. 2. Zoberieš
si (ty nabereš, dostaneš). Dbš. Obyč. 45.

Zobrátiti, vz Zobraceti.

Zobrazení, n., die bildliche Darstellung,
Verbildlichung. Nz. Nový způsob z., neue Dar-
stellungsweise. Dch. Z. způsobu vlády. Ntr.
VI. 372. Z povrchu zemského: průmětem
středovým či centralním, průmětem rovno-
běžným či parallelním, odvinovávím; stejno-
platné či aequivalentní, stejnotvárné či con-
formní, orthomorfické či pravotvárné, zeni-
talní, hvězdovité, průmětné či projektivní,
stredozemské či gnomické (točnové či po-
larní, poledníkové či meridialní, obecné či
horizontalní), obvodozemské či stereogra-
fické (točnové, rovníkové či aequatorealní,
horizontalní), mimozemské, středové, rovno-
běžné, Clarkeovo, Jamesovo, Parentovo,
perimekoické, Lewryovo, De la Hireovo,
perihalické, orthografické, americké, ekvi-
pollentní, globularní, konvencionalní, mnoho-
kuželové, polykonické, projektivní, stejno-
značné, vyrovnávací. Vz Stč. Zmp. 382.,
387.—389., 398., 400., 402., 406., 410., 417.,
422., 423., 444., 445., 455.

Zobrazený: -en, a, o, bildlich darge-
stellt. K úplnému seznání z-ho předmětu
není třeba přirovnávati několik vyobrazeni
mezi sebou. Šnd. Náv. k rýs. 14. — čím.
Pozorujme přímý kužel kruhový, zobrazený
svými průměty. Ib. 18. — kde. Přístroj
v obrazci 234. z-ný. ZČ.

Zobraziti, il, en, ení; zobrazovati, bild-
lich darstellen, figuriren, abbilden, phan-
tasiren. (Dk. P. 154.). Z. průměty tělesa,
předměty stavitelské a strojnické. Šnd.
Náv. k rýsov. 1., 18. — co kde. Skály
v temnomodrém zrcadle zobrazují své líce.
Č. Na něčem se z. 1324. Z tadiaľ na Vršatca
skalné zabehneme temä, tam zobrazím, čo
sme boli, snad aj, čo budeme. Ppk. I. 187.
Z. něco v duši. Kká. K sl. 209. V ní
rydlem z-zil děje dánské. Čch. Dg. 84.
231. Zrcadlo, v němžto se zobrazoval svět.
Vlč. Tužb. 64. — co čím. Z-vati uměle
nitro své sochou, kresbou, malbou. Vlč.
Tužb. 65. Tím mělo býti zobrazeno poslání
Krista s 12 učedlníky. Ddk. Ví. 170. Vkusné
postavy apoštolů jsou příhodnými barvami
zrakům určitěji zobrazeny. Sb. vel. III. 35.
Jeho tváří sebe zobrazil a zvěčnil řezbář
Heinrich. Sb. vel. III. 35. Což oltářním
obrazem krásně zobrazila dovedná ruka
řezbářova. Ib. I. 67. Zobraziti půdorysem,
nárysem, bokorysem krychli, jehlanec tří-,
pěti-, šestiboký; Z. krychle šikmým prů-
mětem. Šnd. Náv. k rýs. 13., 16. Jeden díl
tělesa zobrazíme nárysem, druhý díl prů-
řezem. Ib. Činy a city národní nejsilněji
dojímají nás, jsou-li vlastní řečí (mateřskou)
z-ny. Exc.