600

Zobrazovací = zobrazující, darstellend.
Z. měřictví, Nz., methoda, způsob. Stč. Zmp.
409., 432.

Zobrazování, n., die bildliche Darstel-
lung. Z. průmětů na nákresně. Jrl. 16. Z.
grafické. ZČ. 9. Z. povrchu zemského, vz
Zobrazení. Průmětné z., projektivisches Dar-
stellen ; z. technických předmětův a modelů,
hranolovitých a válcovitých těles, vazeb
dřev a průřezu atd. Vz Šnd. Náv. k rýs.
2., 13., 19., 16.

Zobrazovati, vz Zobraziti.

Zobrazující, darstellend, deskriptiv. Vz
Zobrazovací, Popisný. Z geometrie. Us. Z.
bod, tečka, beschreibender Punkt.

Zobřeti, el, ení = obrem se státi, ein
Riese werden.

Zobrikovati sa = utrhnouti se, osopiti
se? Slov.— na koho. Vetrík sa z driemot
strhnul a špatně sa zobrikoval na matku,
že čo ho tak šklbe. Dbš. Sl. pov. IV. 10.

Zobřínati, ganz ab-, wegschneiden. —
co odkud čím: stromek, haluz se stromku
nožem. Na Ostrav. Tč.

Zobřiti, il, en, ení = obrem učiniti, rie-
senhaft machen, vergrössern. — koho. Koll.

Zobroditi, il, zen, ení, fortbilden.

Zobrostati, vz Zobrůsti.

Zobroubiti, il, en, ení, zobrubovati, vz
Obroubiti. — co: náměstí (obejíti). Ehr. 10.

Zobrozování-se jazyka, die Fortbildung.
Jg. Sloves. 1845. 5.

Zobrůsti, zobrostati (vz Růsti), von allen
Seiten verwachsen. — čím: mechem. Phld.
IV. 14.

Zobsýlati, vz Zobeslati.

Zobuditi, il, zen, ení (Slov. -děn, ění);
zobuzovati, zobuznúti = vzbuditi, wecken.
Slov. — koho, se, co. Plk. Vylecela (vy-
letěla) holubička zo skaly, zobudzila čarné
očka, co spaly. Sl. spv. VI. 220. Spala
deva, spala málo, obraz jeden ju zobudil.
Sldk 247. Keď som zore zaspau, zobudila
si ma. Sl. ps. Šf. I. 113. Núdza zobúdza,
zobudila aj túto (ženu). Dbš. Sl. pov. IV.
36. Z. mrtvoly. Čjk. 38. Zobuď sa, zobuď!
Btt. Sp. 117. Keď odvaríme, potom ho zo-
budíme a nachováme. Dbš. Obyč. 56. Ne-
mám ja už milého, nemá ma kto zobudiť;
Zobudí má, zobudí, keď on pôjde z vohľa-
dov. Sl. ps. 143. Já nemám frajera, kdože
ma zobudzí? Koll. Zp. II. 381. Leží šuhaj
za humny, kdože ho tam zobudí? Príde
daždík búrlivý, ten ho veru zobudí. Sb.
sl. ps. II. 1. 69. — kde. Zobudiľs ma v ko-
morence na mej mäkej poscielence. Ps. sl.
225. — kam. Núdza do roboty zobúdza.
Hdž. Šlb. 22., Dbš. Obyč. 87. — kdy. V tom
sa v hrudi vzdych žialny zobudí. Kyt. 1876.
7. Jano, milý Jano, zobúdzaj v čas ráno
podojiť kravičku, vyhnať na rosičku. Phld.
IV. 465. Cf. Sl. spv. V. 186. — čím. Vlci
vytím pastierov zobúdzajú v košiare. Phld.
III. 460. Hromovou hudbou zobuď naše
rody, bo sa spasenie s tebou i jim rodí.
Lipa 346. Z rána už od svitu v húšti na
prútkoch sám vysedáva, piesňou tvorstvo
svojou lúbozňou zo sna zobúdza. Ppk. I.
167.

Zobuť = vyzouti, ausziehen. — koho.
Pobití boli skoro všetci bez čižiem. Pechota
jich zobula. Phld. H. 3. 146. Ostrožkami
nečerkaj, ale zobuj čižmičky; zaves (zavěs)
mundur nade mne a sam lehni popri mne.
Sb. sl. ps. II. 1. 31. — Vz Zobouvati.

Zobutí, n. = vyzutí. Slov. Bern.

Zobutý = vyzutý. Slov. Bern.

Zobúvak, u, m. = vyzouvák. Slov. Bern.

Zobúvati = zobouvati. Slov. Bern.

Zobuznúť = zobuditi. — koho. Nezo-
buzni mater moju. Sl. ps. Sf. I. 124.

Zobuzovati, vz Zobuditi.

Zobyčajení, n. = zobyčejení, die Ein-
führung einer Gewohnheit; die Abbringung,
ausser Gewohnheit Setzung; die Entwöh-
nung einer Sache. Slov. Bern.

Zobyčajený = zobyčejelý, eingeführt durch
die Gewohnheit, entwöhnt. Slov. Bern.

Zobyčajeti = zobyčejeti. Slov. Bern.

Zobyčejelosť, zobyčejilosť, zobyčejnělosť,
i, f, die Uiblichkeit. D.

Zobyčejelý, zobičejilý ,zobyčejnělý, üblich.
Ta věc jest již z-lá. Berg. — Plác. — komu.
Byl.

Zobyčejený; -en, a, o = zobyčajený,
zobyčejelý. — kde. Berně se ukládaly prve
nebývalé, potom v Čechách z-né. Dač. I.
84.

Zobyčejeti, zobyčejněti, ěl, něl, ení, nění,
üblich, alltäglich werden. — kde. Ač uka-
menování u židů více zobyčejnělo. Sš. Sk.
142.

Zobyčejiti, il, en, ení; zobyčejniti, zoby-
čejovati, zobyčejňovati = v obyčej uvésti, zur
Gewohnheit, üblich machen. — co. V. Z. si
co = v obyčej vzíti, sich angewöhnen. Z. si
ožralství. Štelc.— V., Koc. — se = v oby-
čej vjíti. V. — Jg.

Zobyčejnělý = zobyčejelý. Z. slova. Šf.
Rozpr. Ib. Z. diminutiva. Koll. III. 292.

Zobyčejněti, vz Zobyčejeti.

Zobyčejnilosť, vz Zobyčejelosť.

Zobyčejnilý, vz Zobyčejelý.

Zobyčejniti, vz Zobyčejiti.

Zobyčejňovati, vz Zobyčejiti.

Zobyčejovati, vz Zobyčejiti.

Zobyduvati sa = osupiti se? Na Slov.
— na koho. Pýtala si od macochy, aby
ju vypravila z domu, ako svedčí sa. Táto
iba zobyduvala sa na ňu, že ako ju vy-
praviť? Dbš. Sl. pov. VI. 5.

Zobzerať sa, sich umsehen. Slov. A Katka
sa zobzerala, na Janíčka zavolala. Sb. sl.
ps. II. 1. 129. — jak. I zobzerá sa okolo
skaly. Sldk. 11. Kováč sa dookola zobzerau.
Dbš. Sl. pov. I. 48.

Zobživený; -en, a, o, wiederbelebt, er-
frischt. Us. Šd.

Zobživiti, il, en, ení, zobživovati, wieder
beleben, erfrischen. — koho čím. Šd.
Zobživnouti, vnul a vl, utí = obživnouti,
wieder zum Leben kommen, sich erfrischen,
beleben, wieder erwachen. — kde kdy.
Zobživla při tom ve mně upomínka. Us.
Šd.

Zocelení, n., die Verstählung. Šp.

Zocelený; -en, a, o, verstählt.

Zoceleti, el, ení = tvrdým jako ocel se
státi, zu Stahl werden. D.