Předchozí (602)  Strana:603  Další (604) |
|
|||
603
|
|||
|
|||
Zohebněti, ěl, ění = ohebným se státi,
gefügig werden. Techn. Zohebovati, gelind, biegsam machen. —
co. Rostl. III. b. 33. Zohladiti, il, zen, ení; zohlazovati =
cele ohladiti, ganz glätten, abglätten. — co. Č. Zohlazovati, vz Zohladiti.
Zohledati, zohledávati, zohledovati =
cele ohlednouti, alles besehen, untersuchen. — co (komu): záda (ztlouci, abprügeln).
Us. Přípis, kterýž's mi poslal, zohledal sem. Arch. II. 34. Také i rejstra svá zohledávali, nic v nich o tom dluhu nalezli jsú. NB. Tč. 69. — kdy. A tu že všichni listové byli zohledováni, ale že nic nalezeno není. Arch. V. 398., Pal. Děj. V. 1. 243. Zohněněti, ěl, ění = zohnivěti, glühend,
feurig werden, Č. Zohněniti, il, ěn, ění = zohniti, rozohniti,
glühend, heiss machen. Zohněněna výmluva tvá násilně. Ž. kap. 118. 140. Zohniti, il, ěn, ění = vznítiti, entzünden.
— co proč: lásku pro vlasť. Mus. — koho.
Bk. Zohnivělý, feurig gemacht, glühend. Zlob.
Zohnivěti, ěl, ění = ohnivým se státi,
glühend werden. Zlob. Zohnouti, vz Zohýbati.
Zohriať sa = z + ohřáti se, zehřáti se,
sich erwärmen. Slov. — koho, se. Doveďte mi švárne dievča, co ma (mé) budě zohrie- vať. Sl. ps. 334. Keď ti zima, poď sa zo- hriať. Dbš. Sl. pov. I. 8. — kde. Na obetnom zápale tom národu sa duchy slovenského, zimou skrehlé, zohriali. Hdž. Rkp. Zohrievadlo, a, n., der Bettwärmer,
Wärmapparat. Slov. Loos. Zohrievárňa, ě, f., das Treibhaus, Warm-
haus. Slov. Loos. Zohrievati, vz Zahrivať, erwärmen. Slov.
Loos. Zohrievka, y, f., warmer Umschlag, die
Bähung. Slov. Loos. Zohůn, u, m. = záhon, das Beet. Ostrav.
Tč. Zohvězditi se, il, ěn, ění, sternenhell
werden. — kde. Až se mi v krbě z-dí. Němc. Zohyb, u, m. = zohýbání. Do druhej
podčriedy rátajú sä plazúne, čo nemajú nôh, ale z-bom dlhého těla svojho sä pohybujú, teda plazia sä. Slov. Hdž. Čít. 182. Zohýbaný; -án, a, o, an mehreren Stellen
gebogen. — jak. Plech vlnitě z-ný. Us. Pdl. Trubice hadovitě z-ná. Kk. Zohýbati, zohnouti, hnul, ut, utí, alles
umbiegen. — co. Zohýbaly větry pláň. Kos. Olym. I. 34. Kdo zohne oči (sklopí). Dbš. Obyč. 177. Večer se začne milý žobrák od zimy triasť a stenať a jajkať a zubami drkotať, tak že tieto tam dnu ani oka zohnúť ne- mohly. Dbš. Sl. pov. I. 84. Ukrčil sa, že bude spať; ale tu veru nemohol celú noc ani oka zohnúť, co tie deti neprestajne ne- pokoj robily. Mt. S. I. 65. — se = sehnouti se, sich neigen. Mor. Vck. Prútek se zohýbá, ist biegsam. Us. Šd. Koník sa zohýba, pod ťarchou spenený, a v strmeni sedí šuhajík omdlený. Ppk. I. 143. — co čím: ten drát |
rukou celý zohýbal. — se kde. (Družina)
sa tam na poli při klasoch zohýna. Slav. 45. Zohýnati se = zohýbati se.
Zohýrala, y, m., ein unfolgsamer, lässiger
Mensch. U Olom. Sd. Zohýralosť, i, f., die Unfolgsamkeit,
Lässigkeit U Olom. Sd. Zohýralý (vz Ohýralý), unfolgsam, lässig.
U Olom. Sd. Zohýrati se, sich an etwas lässig machen.
U Olom. Sd. Zohyzdění, n., vz Zohyzditi.
Zohyzděný; -ěn, a, o, vz Zohyzditi. —
jak. Lid pouze odzpěvoval Kyrie eleison, z-né na Krleš. Ddk. IV. 282. — čím: kalem. Štulc I. 53. Zohyzditi, il, ěn, ění; zohyžďovati =
zohaviti, zhanobiti, zšerediti, hässlich machen, verhunzen, verunstalten, entstellen. V. — co, koho. Us. Hlavu svou z-la. BR. II. 563. b. — koho, se čím: šatem. Jg. Zohyzdě se jednou vadou, nesmyješ se žádnou vodou. Mus. 1880. 130. -- se komu. On se nám zohyzdil (zošklivil). Sych. Zohyzdněti, ěl, ění = ohyzdným se státi,
hässlich werden. D. Zohyžďovati, vz Zohyzditi.
Zoch, a, m., os. jm. Šd.
Zochabělý, lappicht, schlapp. D.
Zochaběti, vz Ochabnouti.
Zochabiti, il, en, ení; zochabovati =
ochablým učiniti, schlapp machen. — co. Rostl. — Z. = zapomenouti, nechati. Na Slov. Plk. Keď verbujú, budú brať! Dajú koňa i šaty, i klobúčik rohatý, a do ruky karabín, už ťa, milá, zachabím; zostaň, milá, komu chceš, už ty moja nebudeš. Mt. S. I. 37., Sl. spv. III. 90. Vábil si mne, vábil, pokuds mne nezvábil a jak si mne zvábil, tak si mne zochabil. Koll. Zp. II. 238. (509). Už ťa ja, má milá, už ťa ja zochabím. Sb. sl. ps. II. 1. 120. -- koho kde. Zochabím ce (tě) na slobodze, jako tu rybečku v bystrej vodze. Sl. ps. 152. Zochabnouti, bnul a bl, utí = ochablým
se státi, schlapp werden. Puch. Zochabovati, vz Zochabiti.
Zochotněti = ochotným se státi, bereit-
willig, willfährig werden. Us. Zochotniti, zochotňovati = ochotným uči-
niti, bereitwillig, willfährig machen. Zochotňovati, vz Zochotniti.
Zochromiti, il, en, ení, zochromovati —
chromým učiniti, lähmen. — koho. Pr. měst. Zochvěti, ěl, ěn, ění, zastr. = povzbuditi,
wozu bewegen. Leg. Zochviti, il, en, ení. — se = zochvěti,
instaurari. Bibl. Zoický z řeč. Z. či oživené útvary. Vz
Stč. Zmp. 682. Zoizit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 173.
Zoja (Hoja), e, f. = Živa. Nav bola sí-
dliskom duší nebohých, t. j. ktoré po smrti člověka následkom jeho cnostného a šlechet- ného života dostaly sa do neba, záležavšieho zo troch častí: raju, neba (v užšom smysle) a navi, z nichžto každá nachádzala sa na osobitnej hore. Na prvej hore bývaly duše narodiť sa majúcich ľudí pod dozorom priadky |
||
|
|||
Předchozí (602)  Strana:603  Další (604) |