603

Zohebněti, ěl, ění = ohebným se státi,
gefügig werden. Techn.

Zohebovati, gelind, biegsam machen. —
co. Rostl. III. b. 33.

Zohladiti, il, zen, ení; zohlazovati =
cele ohladiti, ganz glätten, abglätten. —
co. Č.

Zohlazovati, vz Zohladiti.

Zohledati, zohledávati, zohledovati =
cele ohlednouti, alles besehen, untersuchen.

— co (komu): záda (ztlouci, abprügeln).
Us. Přípis, kterýž's mi poslal, zohledal sem.
Arch. II. 34. Také i rejstra svá zohledávali,
nic v nich o tom dluhu nalezli jsú. NB. Tč.
69. — kdy. A tu že všichni listové byli
zohledováni, ale že nic nalezeno není. Arch.
V. 398., Pal. Děj. V. 1. 243.

Zohněněti, ěl, ění = zohnivěti, glühend,
feurig werden, Č.

Zohněniti, il, ěn, ění = zohniti, rozohniti,
glühend, heiss machen. Zohněněna výmluva
tvá násilně. Ž. kap. 118. 140.

Zohniti, il, ěn, ění = vznítiti, entzünden.

— co proč: lásku pro vlasť. Mus. — koho.
Bk.

Zohnivělý, feurig gemacht, glühend. Zlob.

Zohnivěti, ěl, ění = ohnivým se státi,
glühend werden. Zlob.

Zohnouti, vz Zohýbati.

Zohriať sa = z + ohřáti se, zehřáti se,
sich erwärmen. Slov. — koho, se. Doveďte
mi švárne dievča, co ma (mé) budě zohrie-
vať. Sl. ps. 334. Keď ti zima, poď sa zo-
hriať. Dbš. Sl. pov. I. 8. — kde. Na obetnom
zápale tom národu sa duchy slovenského,
zimou skrehlé, zohriali. Hdž. Rkp.

Zohrievadlo, a, n., der Bettwärmer,
Wärmapparat. Slov. Loos.

Zohrievárňa, ě, f., das Treibhaus, Warm-
haus. Slov. Loos.

Zohrievati, vz Zahrivať, erwärmen. Slov.
Loos.

Zohrievka, y, f., warmer Umschlag, die
Bähung. Slov. Loos.

Zohůn, u, m. = záhon, das Beet. Ostrav.
Tč.

Zohvězditi se, il, ěn, ění, sternenhell
werden. — kde. Až se mi v krbě z-dí.
Němc.

Zohyb, u, m. = zohýbání. Do druhej
podčriedy rátajú sä plazúne, čo nemajú nôh,
ale z-bom dlhého těla svojho sä pohybujú,
teda plazia sä. Slov. Hdž. Čít. 182.

Zohýbaný; -án, a, o, an mehreren Stellen
gebogen. — jak. Plech vlnitě z-ný. Us.
Pdl. Trubice hadovitě z-ná. Kk.

Zohýbati, zohnouti, hnul, ut, utí, alles
umbiegen. — co. Zohýbaly větry pláň. Kos.
Olym. I. 34. Kdo zohne oči (sklopí). Dbš.
Obyč. 177. Večer se začne milý žobrák od
zimy triasť a stenať a jajkať a zubami drkotať,
tak že tieto tam dnu ani oka zohnúť ne-
mohly. Dbš. Sl. pov. I. 84. Ukrčil sa, že
bude spať; ale tu veru nemohol celú noc
ani oka zohnúť, co tie deti neprestajne ne-
pokoj robily. Mt. S. I. 65. — se = sehnouti
se, sich neigen. Mor. Vck. Prútek se zohýbá,
ist biegsam. Us. Šd. Koník sa zohýba, pod
ťarchou spenený, a v strmeni sedí šuhajík
omdlený. Ppk. I. 143. — co čím: ten drát

rukou celý zohýbal. — se kde. (Družina)
sa tam na poli při klasoch zohýna. Slav.
45.

Zohýnati se = zohýbati se.

Zohýrala, y, m., ein unfolgsamer, lässiger
Mensch. U Olom. Sd.

Zohýralosť, i, f., die Unfolgsamkeit,
Lässigkeit U Olom. Sd.

Zohýralý (vz Ohýralý), unfolgsam, lässig.
U Olom. Sd.

Zohýrati se, sich an etwas lässig machen.
U Olom. Sd.

Zohyzdění, n., vz Zohyzditi.

Zohyzděný; -ěn, a, o, vz Zohyzditi. —
jak. Lid pouze odzpěvoval Kyrie eleison,
z-né na Krleš. Ddk. IV. 282. — čím: kalem.
Štulc I. 53.

Zohyzditi, il, ěn, ění; zohyžďovati =
zohaviti, zhanobiti, zšerediti, hässlich machen,
verhunzen, verunstalten, entstellen. V. —
co, koho. Us. Hlavu svou z-la. BR. II. 563.
b. — koho, se čím: šatem. Jg. Zohyzdě
se jednou vadou, nesmyješ se žádnou vodou.
Mus. 1880. 130. -- se komu. On se nám
zohyzdil (zošklivil). Sych.

Zohyzdněti, ěl, ění = ohyzdným se státi,
hässlich werden. D.

Zohyžďovati, vz Zohyzditi.

Zoch, a, m., os. jm. Šd.

Zochabělý, lappicht, schlapp. D.

Zochaběti, vz Ochabnouti.

Zochabiti, il, en, ení; zochabovati =
ochablým učiniti, schlapp machen. — co.
Rostl. — Z. = zapomenouti, nechati. Na
Slov. Plk. Keď verbujú, budú brať! Dajú
koňa i šaty, i klobúčik rohatý, a do ruky
karabín, už ťa, milá, zachabím; zostaň, milá,
komu chceš, už ty moja nebudeš. Mt. S. I.
37., Sl. spv. III. 90. Vábil si mne, vábil,
pokuds mne nezvábil a jak si mne zvábil,
tak si mne zochabil. Koll. Zp. II. 238. (509).
Už ťa ja, má milá, už ťa ja zochabím. Sb.
sl. ps. II. 1. 120. -- koho kde. Zochabím
ce (tě) na slobodze, jako tu rybečku v bystrej
vodze. Sl. ps. 152.

Zochabnouti, bnul a bl, utí = ochablým
se státi, schlapp werden. Puch.

Zochabovati, vz Zochabiti.

Zochotněti = ochotným se státi, bereit-
willig, willfährig werden. Us.

Zochotniti, zochotňovati = ochotným uči-
niti, bereitwillig, willfährig machen.

Zochotňovati, vz Zochotniti.

Zochromiti, il, en, ení, zochromovati —
chromým učiniti, lähmen. — koho. Pr. měst.

Zochvěti, ěl, ěn, ění, zastr. = povzbuditi,
wozu bewegen. Leg.

Zochviti, il, en, ení. — se = zochvěti,
instaurari. Bibl.

Zoický z řeč. Z. či oživené útvary. Vz
Stč. Zmp. 682.

Zoizit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 173.

Zoja (Hoja), e, f. = Živa. Nav bola sí-
dliskom duší nebohých, t. j. ktoré po smrti
člověka následkom jeho cnostného a šlechet-
ného života dostaly sa do neba, záležavšieho
zo troch častí: raju, neba (v užšom smysle)
a navi, z nichžto každá nachádzala sa na
osobitnej hore. Na prvej hore bývaly duše
narodiť sa majúcich ľudí pod dozorom priadky