604

(Parky) Boje a jej podriadených Rojenic,
Ha druhej Hore bývali bohovia a s nimi
priadka Zoja čili Hoja (Živa); na tretej
bývaly cnostné duše zomrelých pod dozorem
priadky Noje čiii Nynvy abo Nyoly. Paul.
Tóth. Slov. bájesl. I. 49.

Zok, a, m. = sok. Gl. 387.

Zokalec = zákalec. Na Ostrav. Tč.

Zokcidentalisovati se, Sitten des West-
landes annehmen, sich im Westland heimisch
machen. Pal. Děj. V. 2. 8.

Zoklikovati = v okliky uvésti, krümmen.
— co: řeku. Příd. k Cyr.

Zôkol = vůkol. Slov. Phld. III. 437. Sú
z. otočení cudzími národy. Sl. let. III. 114.

Zókolvókol. Tam štvoro hvezdovaných
uhľádať postav. Každá šest jasných rozkládá
prez tela krídel, každá nad to plná aj z.
i znútra je očí. Hol. 84.

Zokor, a, m., aspalax zokor, krtomyš.
Vz Frč. 388.

Zokrouhlení, n. = zakrouhlení, zkrou-
hlení, die Abrundung, Arrondirung. Nz.

Zokrouhlený; -en, a, o, abgerundet, ar-
rondirt.

Zokrouhliti, il, en, ení = okroužliti, run-
den, abrunden, arrondiren.— co čím: prkno
hoblíkem, pilou. Kružidlem z-lil to. BO.
(Js. 44. 13.). — co kam. Veliké kotouče
na obraz z. (vykresliti). Exc. — Vz Zakrou-
hliti, Zkrouhliti.

Zoľa, y, f. Z. neočatá (nadávka ženským).
Slov. Mt. S. I. 117., Dbš. Obyč. 45.

Zolaz, u, m. = descensus. Sl. let. II 24.
Vz Zolazina.

Zolazina, y, f. = zolaz. Sl. let. I. 217.

Zolejovatěti, öhlicht werden. Mandle
zolejovatěly. Rost.

Zolity = zálety. Na z. ke galance choditi.
U Místka. Škd.

Zollfrei. Die Gedanken sind z. Mysl cla
nedává (neplatí). Prov. Ros.

Zolotník, u, m., Solotnik, rus. váha 1/3lotu. Nz.

Zolověti, ěl, ění, zu Blei werden. Šm.

Zolovica, žolvica, e, f., die Schwester
des Mannes. Slov. Ssk. Mužov brat pre ženu
je dever, mužova sestra pre ženu je zolvica
(rus. zolovka). Phld. III. 2. 201, 3. 251.
Nemáš svokry, Nemáš ani len zolvice. Phld.
V. 58. Dle Šb. Dial. také n Opavy. Cf.
yaXóo)c, Zelva, Želvica, Zolva.

Zolva, y, f. = zolvica. Slov. Ssk.

Zolvica, vz Zolovica.

Zomacati = zomačkati, ganz berühren,
befühlen.— koho čím kde: kyjem po
hřbetě. Na Ostrav. Tč.

Zomáčeti, el, ení = vše omočiti, alles
eintauchen. — co kde: ve vodě.

Zomačkati, vz Zomacati.

Zomasta, zámasta, y, f., etwas zum Schmie-
ren. Máslo k chlebu na z-stu. Na Ostrav Tč.

Zomdletí, zomdlievati, ermatten; ohmäch-
tig werden. — abs. Jaj! zkříkla mamička,
sedlajte koníčka, jďte pre farára, zomdlieva
Anička. Mt. S. I. 8. — kde. Na cestě
zomdlel. Mor. Šd. — Vz Zemdleti

Zomejkati, vz Zomítati.

Zoměť, i, f. = záměť, die Schneewehe.
Na Ostrav. Tč.

Zomílati = vše omleti, alles mahlen, ab-
mahlen. — eo: všecko zrní z. Jg.

Zomírati = zmírati. Vz Zemříti.
Zomítati, alles bewerfen. — co: celou
zeď z. Us. — koho s čím. To mne s tím
čert zomítal (čerť mi nedal dobře dělati).
Vz Zomýkati.

Zomlieť = semleti. — jak. Viezol raz do
mlyna raž na chleba z. Slov. Dbš. Sl. pov.
III. 37. Išiel som do mlýna: Co robíte? Či
mi tu pšeničku zomeliete? Nezomeliem,
pytla nemám. Sb. sl. pies. II. 1. 73.

Zomretí = zemříti. Na Slov.

Zomretý = zemřelý. Slov. Tak sme tu
oba ležali vystretí, já mrúci, on z-tý. Lipa
II. 371.

Zomýkati = navésti, ponoukati, anspor-
nen, verführen. — koho s čím. Čert mne
s tím zomejkal! Mor. Knrz. Cf. Zomítati.

Zon, u, m. = zadina, zadní obilí, das
Hintergetreide. Mám pět měřic viky a měřici
toho zonu. Na mor. Val. Vck. — Z. = sonus,
der Schall. Slov. Zátur.

Zona, y, f. = pleva z konopí, die Hanfspreu.
Na vých. Mor. Brt. Z. = nedozralé, lehké
proso; zkažené proso v kýstkách (klasích
prosných). Na Hané. Bkř. Z. vůbec pleva,
die Spreu. U Nezamysl. na Mor. Bkř. Cf.
Zuna. — Z., z řec. = zemský pás, pásmo
podnebné, die Zone. Nz. — Z., y, m , osob.
jm.

Zonačiti, il, en, ení; zonačovati = zjina-
čiti, ab-, verändern. Us. — co. Šd., Vck. —
co. Ten všecko z-čil (přeměnil; pokazil). Na
mor. Val. Vck. On mne z-čil = pomluvil,
verleumden. Ti ho zonačili (v pranici po-
znamenali). U Vsetína. Vck. — se (kdy).
Jak se ten svět z-čil! Us. Zonačuje se (pře-
tvařuje se), simuliren. Ten člověk po nemoci
se zonačil. Us. Vck.

Zonačovati, vz Zonačiti.

Zondati, zvondati, zundati = utahati,
upachtiti, zemdliti, abmatten, abmüden. —
koho čím: chůzí. —jak. Z. koho do úmoru.
Kyt. 1876. 47.

Zonek, nka, m., os. jm. Šd.

Zongor, a, m., os. jm. Šd.

Zongr, a, m., Angern, v Rakousích. Pal.
Děj. V. 1. 305.

Zonknúť, knul a kl, ut, utí. — co odkud.
Aj podkovaná strega, keď sa už dos (dosť)
sem a tam nabehala a zadechčala, zonkla
zo seba kantár (zmykla). Slov. Mt. S. I. 77.

Zooamelín, u, m. = některé škrobové
látky v tělech zvířecích. Vz S. N.

Zoofyté, zoophyta, z řec: ostenokožci,
hlísty, mořští polypové, nálevníci. Vz S. N.

Zoofytolity, m. = zkameněliny zoofytů.
S. N.

Zoogeografie, e, f., z řec.= rozšíření
živočišstva na povrchu zemském. Vz Stč.
Zmp. 827.

Zoografie, e, f., z řec. = popis zvířat,
zivočichopis, Zoographie. Nz.

Zoochemie, e, f. = lučba zvířecí, nauka
o ústrojných látkách těla zvířecího s ohledem
na jich lučební vlastnosti a způsoby jich
sloučenin jakož i s ohledem na vliv jejich,
kterýmž se proměna látek v těle zvířecím
působí. S. N.