605

Zoolatrie, e, f., z řec. = klanění se zví-
řatům jako bohům.

Zoolity, m. = zkamenělé zbytky zvířat
ve vrstvách zemských uložené. S. N.

Zoolog, a, m., z řec. = znalec zoologie,
der Zoolog Stč. Zmp. 689.

Zool gický, zoologisch. Z. zahrady, ve
kterých se přechovávají k účelům vědeckým
rozličné druhy zvířat domácích i cizích. Vz
více v S. N. Ten kůň je z-ké vydání svého
pána (má též vlastnosti jako pán). Šml. ve
Světz. 1881. 294.

Zoologie, e, f., z řec. = jedna z věd pří-
rodních, kteráž se zanáší vědeckým skou-
máním veškeré zvířeny vůbec a jednotlivých
zvířat zvlášť. Vz více v S. N. Z., nauka
o zvířatech, zvěroznalství. Rk. Cf. Schd. II.
315.

Zooplast, a, m. = výtvarce zvířat.

Zootherapie, e, f. = ošetřování, léčení
zvířat.

Zootomie, e, f., vz Anatomie.

Zopáčiti, il, en, ení = zobrátiti, umkehren,
umstossen. Hdž. Rkp. — co. Všecko z-čil.
Us. Hanka.

Zopáchati = zapáchati. — čím: jalovcem.
Ler.

Zopak. Z. ruky = zpak ruky. Na již.
Mor. Šd.

Zopálati = vše opálati, ausschwingen,
durch Schwingen reinigen. Co se na jeho
říčici dostane, umí z. Šd. — co odkud.
plévy od pšenice z. Smrž. — co komu =
omluviti, pomlouvati, durchhecheln. Kom.

Zopáliti, il, en, ení; zopalovati = vše
opáliti, alles versengen. — co. Techn.

Zopanovice či Čepanovice, dle Budějo-
vice, Zoppanz, ves u Písečné na Mor. Pl.

Zopár = s pár, několik, einige. Práve
som bola na tej slivke pred domom, chcela
som vám k obedu z. ztriasť. Dbš. Sl pov.
I 443. Nuž nech ešte priložia Maďari k ne-
spravedlivosťam týmto z. podobných. Phld.
III. 1. 71.

Zopasovati = všeckny opásati, alles um-
gürten. — koho čím. Br.

Zopät sa = vzpíti se. Slov. Sivky zo-
päly sa a zabočily v ľavo. HVaj. BD. II.
148.

Zopatrna si počínati, vorsichtig. Us.

Zopiatý = sepiatý. Prosil zo z-týma ru-
kama. Sb. sl. pies. II. 1. 140.

Zopičený; -en, a, o, verafft. Co z člo-
věčenstva z-ho vyroste? Bdl.

Zopíchati, stampfen. — co kde : ječmen
v stupách. V. Nebude on jinakší, by ho
v stoupě zopíchal. Mus. Blázna bys v stoupě
zopíchal, jiným nebude. Č. M. 20.

Zopiti, zopíjeti se, sich betrinken. —
kdy. Viece se (v neděli) zopíjejí, nežli
v jiné dni. GR.

Zopláchnouti, chnul a chl, ut, utí, ab-
spülen. — co: nádobí. Us. Šd.

Zoplaniti, il, ěn, ění, zoplanovati =
oplanem učiniti. Vz Oplan. Na Slov. Hrbň.
Rkp V. H.

Zóplata, y, f. = záplata, der Lohn. Jaká
robota, taká zóplata. Na Ostrav. Tč.

Zopoďáľ = opodál. Tam z. jich kráľ za-

hlédne a dávných poznává krajanov. Hol.
70.

Zopovy, dle Dolany, Sopau, ves na Hlub-
čicku v prus Slez. Šd.
Zopozdilosť, i, f., die Verspätung.
Zopozdilý, verspätet.
Zoppo, v hud., it. = kulhavě. Mlt. 123.
Vz tam více.

Zopravditi se, il, ěn, ění, zopravdovati
se, sich Bewahrheiten, zur Wahrheit wer-
den. Vždycky jsme o tom pochybovali, ale
včil se ho z-lo. Mor. Šd. — kdy. Slova ta
vezdy při každých půrkách církve znova a
znova se zopravďují. Sš. J. 200. Zopravdu = opravdu. Slez. Šd.
Zopravdy = opravdu. U Opav. Pk.
Zopraviti, il, en, ení; zopravovati, vše
opraviti, aus-, verbessern. — co: zdi měst-
ské, Flav., lodí, rybníky. V. — co komu.
Us. — co čím. víno sirou. D. — Jg.

Zopříti, zopru, přel, en, ení = opříti,
anstämmen, anlehnen. — co. Svoj dražiak
lepšie zopre. Kyt. 1876. 25. (21.). — se,
sich widersetzen. Plác.

Zopsiť sa = zepsiti se, psem se státi,
ein Hund werden. Zapľuvala mu triraz do
očú hovoriac: Boh daj si sa zopsil; Aby
z-la se, ako ona jemu urobila. Dbš. Sl. pov.
VI. 78., 82.

Zopsúť sa = zepsouti, zepsovati, zkaziti
se. Slov. Bolo, bolo, ale sa zapsulo. Mt. S.
I. 104.
Z optati se = zeptati se. Slov., mor.
Zopyr-us, a, m., známý Peršan za krále
Daria Hystaspa. Vz více v S. N.

-zor, ve složených: pozor, názor, vzor,
koř. zr (zříti). D.

Zor, u, m., obyč. zvor, u, m. = zorání,
das Ackern. Kom. — Z. = role, pole, das
Feld, der Acker. Luka ide až po zor. Na
Mor. Laš. Brt Kdo svých zorů neobstará,
od takého jenom vara. Tč. Ženo, sbírej do
komory. Chlape, hleď na svoje zory. Tč.—
Z. = pohled, zření, der Blick. Dravci zor.
Phld. IV. 3. Jasný její zor perlovým pře-
téká mokem. Oml. Měsíčku, by bylo citného
ti zoru. Nrd. Na hosta pne jiskrnatý zor;
A jen časem vyplašený z. v malomocném
záští pod klobouku lemem kmitne; Snězte,
co zde váš vidí zor; Hrdopyšný z.; Řád
jesuitský má bystrý z. Cch. L. k. 9., Mch.
17., 23., 35., 99. — Z. = mohutnosť, kterou
zíráme nadsmyslné věci. Klc.
Zoř, i, f., vz Zoře.

Zora, y, zořice, e, f., zastr. od zr —
zříti. Z. = ranní záře, die Morgenröthe.
Alx. V. v. 673. (HP. 17)., Rkk., Dal. Tak
to? dí zora, zořice. Hdk. C. 196. Staňme,
bratia, staňme hore, ako Kriváň v rannej
zore. S. ps. Ej, spodobaly sa mi tie líčka
červené bielym mliečkom, zorou červenou
barvené; Keď som chodil k Dore, sviecaly
mi zore; teraz chodím k Anci, sviecajú mi
oči. Sl. spv. I. 8., VI. 213. So zorou ráno
vstávať. Čjk. 122. Už zora ligotala sa na
východe, už deň blížil sa; Ranná z. blado-
růžovým dychom východ barvila; Život
náš, život! žiara rannej zory po tisícvekej
slavnej svitla noci. Lipa 323., 338., 346.
Oči jasné ako zora, tvár biela ako ľalija,