60ß

a v nej dve ruže červené ako karmazín.
Mt. S. I. 93. Bol to za párik: šuhaj ako
slnce a dievča ako zora! Dbš. Sl. pov. I.
429. Novohradskými už za horami zora
bronieť započína. Sldk. 32. Hľa, hľa! vi-
díte? pólnočnú dúhu? jak sa puká zorou
Rána?; Nápis, jak z. blískavá. Btt.. Sp. 59.,
69. Spí on už hluboko, oj, a z toho spania
neprebudí ho už zlatá z. rannia. Chlpk. Sp.
117. Všetko tenkrát jása v bujarej prírode,
všetko sa len teší v raňajšej zore. Ppk. I.

50. V Nový Siget bijú bez ustania, bez
ustania útoky naň robia ode zory až do
šerej noci. Č. Čt. 1. 148. Kade sa nad Ta-
trou začne beleť zora, už bystrí valaši majú
sa do hora. Zátur. Svetlo slnečnie volá sä
rano zora, svit, večer žiara (zore zapálené,
červánky), cez den jas, jag. Hdž. Čít. 151.

V čas k ránu, keď požltkavým východom
len slabá ešte zora hrala, vstal z loža cel-
kom čulý, zdravý; Vyšiel oheň na horu,
na horu, vyšlo slnce za zoru, za zoru. Oheň
horu svecuje, svecuje, sluko zoru znecuje,
znecuje. Phld. IV. 6., 467. — Zory, pl. =
zora. Slov. Na zorách = na úsvitě. D.
A s tou švarnou družinou chodí on po ho-
rách pri slnci a mesiaci, pri hviezdach a
zorách. Btt. Sp. 33. — Z., časopis hospo-
dářský v Pešti. Pokr. Pot. 296. — Vz Zoře.

Zorací = zářící. Z. štít. Slov. Hol. 113.

Zorana, y, f., os. jm. Šb. Lit. I. 29.

Zorání, n., das Durchpflügen, Durch-
ackern. Us. Z. úhoru. Mus. 1880. 510.

Zoraný; -rán, a, o, durchgeackert, durch-
gepflügt. Vz Zorati. Z. země. Jel. Rolí
v nově zorané (novina). V. Orava, Orava,
všecka si zoraná, orali ťa chlapci pri me-
siačku v noci. Sb. sl. pies. II. 1. 135.

V bot. = brázdičkami hlubšími n. mělčejšími
n. různosměrými opatřený. Rst. 525. — čím:
čelo vráskami zorané. Troj., Jel. Brázdou
z-ný. Rst. 525. Branami bránia (vláčí) role
pluhom najprú z-né. Hdž. Šlb. 32. Celou na-
šou odmenou tie jazvy, ktorými zorané líca
naše. Zbr. Lžd. 195.

Zorati (v obec. mluvě: zvorati), zorá-
vati = oráním zdělati, pflügen, ackern, auf-
ackern, bepflügen, durchackern, durchpflü-
gen. — co: pole, Us., novinu (krojiti), V.,
úlehl. Dal. Kone napasciť, aj úhor zorať.

Sl. ps. 37. Ach, milý Bože, což on tam
zoře, nesě on koně štyry v sotoře. Brt.
P. 146. Orie dievča s volkom jedným. Ešte
brázdu nezorala, ej, mati na ňu zavolala:
Ančúš, Ančúš, poďže domu. Sl. spv. III.
94. Svú roli jsi zoral a ne jinú (coitus).
BN. — kdy. Role, ješto dva voly za den
z-li. Bj. — co komu. Cestu mi zoral. Půh.
347.—jak: pole po jednom záhonku. Brt.
P. 150. Zvoral jsem, tatíčku, ale málo, že
se mně rádylko polámalo. Sš. P. 535. —
co kým: pole voly. Er. P. 412.

Zorav, a, m. = jeřáb, der Kranich. V.
Z. obecný, grus cynerea. Vz Frč. 347.

Zorava, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 128.

Zorávati, vz Zorati.

Zorba, y, f. (ze zříti), die Optik. Slov.
Phld. II. 3. 99.

Zorbár, a, m., der Optiker. Slov. Ssk.
Vz Zorba, Zorník.

Zoře (zastr. zůře, zořie), e, f., zoř, i, f. =
ranní záře, jitřenka, na Slov. zornička,
aurora, die Morgenröthe. Výb. I. 525.,
1073. 19., 1106. I, Dal., St. skl., Kat. Z.
od zr (ve zříti. Gb. Hl. 146.). Zořie, zuořie,
aurora. Bibl. Ráno v zorzie. Ž wit. 45. 6.
Za jutra u pravé zoře by Čech sám sedm
na tej hoře. Dal. Jir. 7. Zoře brává se ve
strčes. v pluralu. Gb. v Listech filol. IX.
299. Ty si skoval zorzie, fabricatus es au-
roram. Z. klem. 73. 16. Zoři ukázal jejie
miesto. BO. A jakž brzo vznide zoře. Kat.
866. Vzcházie jako zořie, quasi aurora. BO.
Červánková z. Osv. VI. 595. Nebudem ja
viac vyzerať, či skoro vyndú zore. Mt. S.
I. 29. Když zoře vzchodila, tu se panna
narodila. Sv. Mař. v. 264. Hore, hore —
už sú zore (vstávejte, už svítá)! Zátur.
Zprostřechu hlas až před zoře. Alx. Slunce
vzchodí v zoře. Alx. Jitřní zoře. D. Vz
Zobuditi. Již zuořie vzchodí. BO. Jako světlo
zuořie, když slunce vzchodí, bez oblakóv
se stkví, a jako dštěm rodí se všeliké býlé
z země. Bj. — Z., zastar. a na Slov. = den-
nice, der Morgenstern. Troj. Ty jsi stvořil
zorzyu. Z. wit. 73. 16. — Z. = večerní
hudba vojenská, der Zapfenstreich, rus. D. —
Vz Zora.

Zorebný, optisch, zur Optik gehörig, die
Optik betreffend. Šd. Vz Zorba.

Zorec, rce, m. = zříč, der Seher. Šd.

Zořeláč, e, m., echites, zastr. Rozk.

Zorena, y, f.= kráva velmi červená (při-
palistá). Mor. Brt.

Zořena, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 128.,
Phld. 170., 866.

Zorenka, y, f., zdrobnělé: zora. Žalo-
stivá kukulienka, zasmej sa! Mrákavou krytá
zorenka, zardej sa! Vaj. Tat. a mor. 18.

Zořešení, n., die nussartige Verände-
rung, Rst. 525.

Zořešeti, el, ení, zur Nuss werden, nuss-
artig sich verändern.

Zorganisovaný; -án, a, o, organisirt. —
jak. bpolečnosť ve stát z-ná. Kaizl. 130.

Zorganisovati, organisiren. — co (jak).
Sv. Prokop slovanské mnichy rozptýleně
žijící z-val. Km. 1884.

Zorica, e, f. = zornice. Oj, vyďubaly
orlici bieluškej kaňúri oka zornicu zoricu.
Sldk. 231.

Zorič, e, m., os. jm. Šd.

Zořička, y, f. = malá zora. O pól noci
pojdě, na zoričkách přijdě, ještě moju milú
na postielce najdě. Sl. ps. Šf. II. 110. Mr-
kajte, mrkajte! mé milé mrkanie! mé milé
tri večernie Zoričky, Krista pána sestričky!
Idzte vy na mého milého, osúdenca oprav-
dového, keby on bol za horámi, za vodámi,
za zelenými mrežámi: aby sa mohel cez tie
hory preválať, cez tie vody preplávať, cez
tie mreže prelámať a za mnou sa ponáhlať.
Za mým menom, za mým telom, za mými
šatámi, za mými patámi, za tým naším všet-
kým domom (zaříkání). Slov. Phld. IV. 48.

Zorievať = svítati. Slov. Vz Zořiti.

Zořiti, il, en, ení, factitivum slovesa zříti,
bewirken, dass etwas gesehen werde: facti-
tivum slovesa zráti, zur Reife bringen. Cf.
Szořiti a ilyr. uzoriti, maturare. Č. — čím.