613

Zožírati, vz Zožrati.

Zožrati, zožierati = sežrati. Vz toto. Slov.
Dbš., Zbr. Báj. (dod.) 24., Zbr. Lžd. 109.

Zožuchanina, y, f. = odřenina, odrhlina.
Slov. Z-ny zodratím povstalé. Sl. let. I. 28.

Zožúžoliť = na žúžol popáliti. Slov. Ziža
lebo žížava páli polená a zožúžolí je, popálí
je na žúžol. Hdž. Šlb. 8.

Zp, skupenina nevyslovitelná, vyslovuje
se tedy: sp: zpěv — spěv. Vz Souhláska.
Ht.

Zpaběrkovati, vz Zpaběrovati. — co:
sady. Us.

Zpaběrovati = paběrováním sebrati, nach-
lesen, Nachlese halten. — co: ovoce. Us. —
koho kde. Těch pak, kteří utíkali, zpabě-
rovali po cestách 5000 mužů. Br.

Zpáčiti (zpátčiti), il, en, ení; zpačovati
zpět obrátiti, zurück-, umwenden, rückgän-
gig machen; se = zpět jíti, zurückgehen,
zurücktreten, sich zurückwenden; zpíčiti se,
zpěčovati se, sich weigern, widersetzen, sich
entgegenstellen. Jg. — co, koho: kroky,
sich zurückziehen. Alex. fab. Chtěli jsme
jiti, ale déšť nás spáčil. Us. — se. Byť se
žádný nezpáčil (nepochyboval, neustoupil).
Kanc. sv. Stěp. Koupil louku, dal na ni
závdanek a potom se zpáčil (smlouvě ne-
dostál, od smlouvy n. koupě odstoupil). Us.
Šd., Kd., Pk. Kdo se spáčí, musí platit. Us.
Šd. Ľud sä zpätčil. Phld. IV. 432. — odkud.
Odtud mnozí se zpátčili a již s ním necho-
dili. Sš. J. 116. Mladý L. zvlčil se a z učení
se zpáčil. Ehr. 56. — kam. Zpáčil se k pod-
obojím (přidal se k nim). Mus. 1880. 256.
Hříšník se zpáčil do hříchů. Mor. Knrz. —
koho, se v čem (kde). Někoho v běhu,
v útoku z. (zpět zahnati), D., v úmyslu
(s úmyslu sraziti). Plod se v matce spáčil
(obrátil). Zlob., Lk. — se komu. Koll. Zp.
II. 331.

Zpáčnice, e, f. = zpáteční voda, das
Stauwasser. A jestližeby ten rybník, co . . .
zatopil z-cí. 1486. Pokudžby z. nepřekážela
lovení. 1490. Z. d. op.

Zpád, zastr, lépe: spád.

Zpadati, vz Zpadnouti.

Zpadělati, pfuschend nachahmen. — co.
Us. Mor. Tč.

Zpadlý = spadlý.

Zpadnouti, lépe: spadnouti. Vz toto.

Zpáchati = učiniti, provésti, dopustiti
se, verüben, verwirken, thun, begehen. —
co: hřích, krádež, vraždu, nešlechetnost
báseň (špatnou). — co komu jak proč.
Soldáti manželce pražského měštěnína ná-
silí mocně zpáchali. Dač. I. 191. Přiznali se
k tomu, že ten mord z úplatku zpáchali.
Dač. 1. 191.

Zpachna = najednou. Us. u Kvasin.

Zpacholkovati, Jem. knechten. Šm.

Zpachtěný; -ěn, a, o, erschöpft. Hlk. S.
I. 12.

Zpachtiti, il, ěn, ění, abrackern, er-
schöpfen. — koho čím: těžkou prací. Us.
Tč.

Zpajznouti, znul a zl, ut, utí = kradmo
vzíti. Brt., Pokr.

Zpak = zpět. Slov. Šuhajíčku, prchni
zpak. Pokr. Z hor. 41. — Zbr. Báj. 13.

Zpakostiti, il, štěn, ění, verderben.
U Olom. Sd.

Zpakostněti, ěl, ění = ztvrdnouti, ver-
härten. Sal. 193. 33.

Zpakovati = v pak, v nájem dáti (zpachto-
vati), verpachten. — co: pole u Bolesl.

Zpakrukou = opakom rukou; páka ruky
je protivná strana dlane na ruke (vrch
ruky, dorsum). Phld. III. 476. Iba raz z.
dokola zatočí, už siedmym lapajom stľp-
kom stoja oči. Btt. Sp. 13. Vz násl.

Zpakruky = zpakrukou. Udrem ťa z. =
od ruky t. j. tak, jak ruka prosto od mo-
jeho těla zaletí, aniž bych se zaháněl, tak
že ti to přijde neočekávaně. Mor. Bičom
plesknut z. (zahnať bičom poza seba, alebo
od seba na pravú stranu. Zátur., Šd. Nalej
že mi z., opijem sa. Zátur. Len jedna kri-
vuľka, čo z. švihla, čarovnú mu žilku
v opasku prestrihla. Btt. Sp. 13.

Zpaky! volá se na ohaře, má-li jíti zpět.
Šp.

Zpála, vz Spála.

Zpáliti, vz Spáliti.

Zpamätati sa = zpamatovati se, zur Be-
sinnung kommen. Až se zpamace. Na Ostrav.
Tč. Tu akoby mu najostrejší nôž do srdca
vrazil, zdúpnel od ľaku a obledol ako stena;
lebo sa len teraz zpamätal, že bol nahal ženu
samodrahú. Sb. sl. pies. II. 1. 140. — se
kde. Keď zlatovláska trocha zpamätala se
v tej studni, našla sa tam na piesočine.
Dbš. Sl. pov. I. 13. — se nač. Na Ostrav.
Tč.

Z pamati = z paměti, auswendig. To je
naše spravedlivé, co z. víme. Slov. Tč.

Zpamatování, n., die Erinnerung. Vz
Spamatování. Pro snadnější z., kteří po
kterých z předků Kristových byli. BR. II.
7. b.

Zpamatovati, vz Spamatovati.

Zpaměť, vz Spaměť.

Zpaměti, z paměti. Vz Pamět, Spaměť,
Doma.

Zpančilý, Zpančiti = spančilý atd.

Zpandrtiti, il, těn, ění = pomluviti,
zhaniti. — koho komu. Mor. Knrz. — Z.
koho = za blázna míti. Ib.

Zpaněti, vz Spaněti.

Zpangartiti sa = zpanchartiti se. Len
na toľko zaneviera na céru svoju, na koľko
sa z-la. Pr. šk. ev. I. 3.

Zpanchartělý, zum Bastard geworden.
Z. panchart! Us. Šd.

Zpanchartiti se, il, ění, ein Bastard
werden. Z-til se (nechodí ani po selsku ani
po městsku). Mor. Šd.

Zpanile, Zpanilosť, Zpanilý, vz Spa-
nile atd.

Zpanilotvářný, lieblich vom Gesicht.
Z. Ludvík. Koll. IV. 216.

Zpanošeti, el, ení = zpyšněti. Zpanoší-li
chuděra, hned z toho funěra. Č. M. 100.
Z kterýchžkoli příčin z-šeli. Arch. V. 401.

Zpanošilý = zbujnělý. Z. měšťanstvo.
Šf.

Zpanštělosť, i, f. = zpanštilosť.

Zpanštělý, vz Spanštilý.

Zpanštěti, vz Spanštěti.

Zpanštiti, vz Spanštiti.



	613

	Zožírati, vz Zožrati. Zožrati, zožierati = sežrati. Vz toto. Slov. Dbš., Zbr. Báj. (dod.) 24., Zbr. Lžd. 109. Zožuchanina, y, f. = odřenina, odrhlina. Slov. Z-ny zodratím povstalé. Sl. let. I. 28. Zožúžoliť = na žúžol popáliti. Slov. Ziža lebo žížava páli polená a zožúžolí je, popálí je na žúžol. Hdž. Šlb. 8. Zp, skupenina nevyslovitelná, vyslovuje se tedy: sp: zpěv — spěv. Vz Souhláska. Ht. Zpaběrkovati, vz Zpaběrovati. — co: sady. Us. Zpaběrovati = paběrováním sebrati, nach- lesen, Nachlese halten. — co: ovoce. Us. — koho kde. Těch pak, kteří utíkali, zpabě- rovali po cestách 5000 mužů. Br. Zpáčiti (zpátčiti), il, en, ení; zpačovati zpět obrátiti, zurück-, umwenden, rückgän- gig machen; se = zpět jíti, zurückgehen, zurücktreten, sich zurückwenden; zpíčiti se, zpěčovati se, sich weigern, widersetzen, sich entgegenstellen. Jg. — co, koho: kroky, sich zurückziehen. Alex. fab. Chtěli jsme jiti, ale déšť nás spáčil. Us. — se. Byť se žádný nezpáčil (nepochyboval, neustoupil). Kanc. sv. Stěp. Koupil louku, dal na ni závdanek a potom se zpáčil (smlouvě ne- dostál, od smlouvy n. koupě odstoupil). Us. Šd., Kd., Pk. Kdo se spáčí, musí platit. Us. Šd. Ľud sä zpätčil. Phld. IV. 432. — odkud. Odtud mnozí se zpátčili a již s ním necho- dili. Sš. J. 116. Mladý L. zvlčil se a z učení se zpáčil. Ehr. 56. — kam. Zpáčil se k pod- obojím (přidal se k nim). Mus. 1880. 256. Hříšník se zpáčil do hříchů. Mor. Knrz. — koho, se v čem (kde). Někoho v běhu, v útoku z. (zpět zahnati), D., v úmyslu (s úmyslu sraziti). Plod se v matce spáčil (obrátil). Zlob., Lk. — se komu. Koll. Zp. II. 331. Zpáčnice, e, f. = zpáteční voda, das Stauwasser. A jestližeby ten rybník, co . . . zatopil z-cí. 1486. Pokudžby z. nepřekážela lovení. 1490. Z. d. op. Zpád, zastr, lépe: spád. Zpadati, vz Zpadnouti. Zpadělati, pfuschend nachahmen. — co. Us. Mor. Tč. Zpadlý = spadlý. Zpadnouti, lépe: spadnouti. Vz toto. Zpáchati = učiniti, provésti, dopustiti se, verüben, verwirken, thun, begehen. — co: hřích, krádež, vraždu, nešlechetnost báseň (špatnou). — co komu jak proč. Soldáti manželce pražského měštěnína ná- silí mocně zpáchali. Dač. I. 191. Přiznali se k tomu, že ten mord z úplatku zpáchali. Dač. 1. 191. Zpachna = najednou. Us. u Kvasin. Zpacholkovati, Jem. knechten. Šm. Zpachtěný; -ěn, a, o, erschöpft. Hlk. S. I. 12. Zpachtiti, il, ěn, ění, abrackern, er- schöpfen. — koho čím: těžkou prací. Us. Tč. Zpajznouti, znul a zl, ut, utí = kradmo vzíti. Brt., Pokr. Zpak = zpět. Slov. Šuhajíčku, prchni zpak. Pokr. Z hor. 41. — Zbr. Báj. 13.	Zpakostiti, il, štěn, ění, verderben. U Olom. Sd. Zpakostněti, ěl, ění = ztvrdnouti, ver- härten. Sal. 193. 33. Zpakovati = v pak, v nájem dáti (zpachto- vati), verpachten. — co: pole u Bolesl. Zpakrukou = opakom rukou; páka ruky je protivná strana dlane na ruke (vrch ruky, dorsum). Phld. III. 476. Iba raz z. dokola zatočí, už siedmym lapajom stľp- kom stoja oči. Btt. Sp. 13. Vz násl. Zpakruky = zpakrukou. Udrem ťa z. = od ruky t. j. tak, jak ruka prosto od mo- jeho těla zaletí, aniž bych se zaháněl, tak že ti to přijde neočekávaně. Mor. Bičom plesknut z. (zahnať bičom poza seba, alebo od seba na pravú stranu. Zátur., Šd. Nalej že mi z., opijem sa. Zátur. Len jedna kri- vuľka, čo z. švihla, čarovnú mu žilku v opasku prestrihla. Btt. Sp. 13. Zpaky! volá se na ohaře, má-li jíti zpět. Šp. Zpála, vz Spála. Zpáliti, vz Spáliti. Zpamätati sa = zpamatovati se, zur Be- sinnung kommen. Až se zpamace. Na Ostrav. Tč. Tu akoby mu najostrejší nôž do srdca vrazil, zdúpnel od ľaku a obledol ako stena; lebo sa len teraz zpamätal, že bol nahal ženu samodrahú. Sb. sl. pies. II. 1. 140. — se kde. Keď zlatovláska trocha zpamätala se v tej studni, našla sa tam na piesočine. Dbš. Sl. pov. I. 13. — se nač. Na Ostrav. Tč. Z pamati = z paměti, auswendig. To je naše spravedlivé, co z. víme. Slov. Tč. Zpamatování, n., die Erinnerung. Vz Spamatování. Pro snadnější z., kteří po kterých z předků Kristových byli. BR. II. 7. b. Zpamatovati, vz Spamatovati. Zpaměť, vz Spaměť. Zpaměti, z paměti. Vz Pamět, Spaměť, Doma. Zpančilý, Zpančiti = spančilý atd. Zpandrtiti, il, těn, ění = pomluviti, zhaniti. — koho komu. Mor. Knrz. — Z. koho = za blázna míti. Ib. Zpaněti, vz Spaněti. Zpangartiti sa = zpanchartiti se. Len na toľko zaneviera na céru svoju, na koľko sa z-la. Pr. šk. ev. I. 3. Zpanchartělý, zum Bastard geworden. Z. panchart! Us. Šd. Zpanchartiti se, il, ění, ein Bastard werden. Z-til se (nechodí ani po selsku ani po městsku). Mor. Šd. Zpanile, Zpanilosť, Zpanilý, vz Spa- nile atd. Zpanilotvářný, lieblich vom Gesicht. Z. Ludvík. Koll. IV. 216. Zpanošeti, el, ení = zpyšněti. Zpanoší-li chuděra, hned z toho funěra. Č. M. 100. Z kterýchžkoli příčin z-šeli. Arch. V. 401. Zpanošilý = zbujnělý. Z. měšťanstvo. Šf. Zpanštělosť, i, f. = zpanštilosť. Zpanštělý, vz Spanštilý. Zpanštěti, vz Spanštěti. Zpanštiti, vz Spanštiti.