614

Zpantati něco = splésti, verwirren, ver-
schlingen. Na Mor. Vck. — se, vz Opilý.

Zpantoškovaný; -án, a, o = spletený,
verworren. Tak to bylo vše z-né. U Rychn.
Msk.

Zpapírkovati, verzetteln. Šm.

Zpár, u, m., vz Spár.

Zpára, vz Spára.

Zpárati, vz Spárati.

Zpaření, n., vz Spaření.

Zpařený, vz Spařený.

Zpařezovatěti, ěl, ění = pařezem se
státi, ein Stock, Baumstock werden. Tyl.
Šv. dud. 18.

Zparchantělý = zpanchartělý. Lom.

Zpařilý, vz Spařilý (dod.).

Zpařiti, vz Spařiti.

Zpářiti, vz Spářiti.

Zparkositi, vz Sparkositi (dod.).

Zparnosť, vz Sparnosť.

Zparný, vz Sparný.

Zpary, pl. = spary, spaření, smrad. Má-li
v uše zpary. Výb. I. 68.

Zpaškuditi, il, ěn, ění = paskudu, škodu
udělati, Schaden thun, schlecht etwas thun.
— co kde; v kuchyni. Na Ostrav. Tč. Vz
Zpaškuditi.

Zpáslý, vz Spáslý.

Zpasovati = pasem otočiti, umgürten. Troj.

Zpásti, vz Spásti.

Zpaščekovati, durchschimpfen. — koho.
Na Ostrav. Tč.

Zpaškuditi = zkaziti, verderben. Na mor.
Val. Vck. Vz Zpaskuditi.

Zpät = zpět. Slov. Šd.

Zpäť sa = zpiati se, spíti se, sepnouti se.
Jich vetvy zpäly sa až do povaly. Phld.
IV. 11.

Zpátčiti, vz Zpáčiti.

Zpátečná, é, f., čes. tanec. Škd. exc.

Zpátečně, spátečně = na zpět, zurück.
Z. se svésti (opačně; nešťastně). V. — Z. =
nesmyslně, widersinnig, verkehrt. Všecko
činí z. Us.

Zpáteční, -čný, spáteční = co zpět jde
n. jest, Bück-, rückgängig, znrückgehend,
rückfällig. Z. tažení, stopa, koupě, D., cesta,
Sych., náklad, vítr, voda, Us., krok, Rkk.,
hon. Sp. Z. kolo (Segnerovské). Vz KP. II.
101. Z. působení vody. Vz KP. II. 101.
Z. dobýváni, rubáni, der Rückbau. Hř. 108.
Poplatek za z. list, die Rückscheingebühr;
z. pochod, der Rückmarsch, tažení, der
Rückzug, z. plavba, die Rückfahrt zu Wasser,
z. telegramm, Antwort-Telegramm, z. lístek,
Retourbillet. Dáti se na z. cestu, na z. pochod.
Dch. Z. pohyb, die Rückwärtsbewegung.
Nz. lk. Z. pára, der Retourdampf, jimadlo
z. vody, Retour d'eau, z. parní trouba, die
Retourdampfröhre, z. záklopka, zámyčka,
die Retourklappe, das Retourventil, z. ob-
držecí lístek, das Retourrecepisse, trouba
z-ho toku, das Rückflussrohr, z. náklad, die
Rückfracht. Šp. Z. zámek, das Rückschloss,
z. běh, der Rücklauf. Čsk. Z. jízda, die
Rückfahrt, Us., zásylka, list (psaní), die
Rücksendung, der Rückbrief. Hnš. Z. kohout
u stříkačky. Čerm. Něco z-ho (převráceného)
učiniti. Sá. v Osv. I. 102. Z-čnú vodu (t. j.
pod mlýnskym kolesom nazpät hnanú) na-

čierajú devy do džbánkov na veliký piatok
predo dňom a umývajú sa ňou, aby boly
švárne. Phld. III. 3. 288. Kníže byl již na
z. cestě z Němec. Ddk. III. 28. Vojsko české
nastoupilo (na) z. pochod. Pal. Děj. IV. 2.
462. I hneď veľké roztáhna si krídla zpá-
tečnou k nebesám cestou sa ochotne vynáša.
Hol. 8. — Z. = nesmyslný, widersinnig, un-
gereimt, verkehrt. Z. člověk, prostředek.
Us. Z. zajisté moudrost jest, po skutku
moudřeti. Kom.

Zpátečnický, rückschrittlich. Dch. Z. smý-
šlení. Us. Šd. Vz Zpátečník.

Zpátečnictví, n., die Reaktion. J. tr.

Zpátečník, a, m., der Rückgänger, Rück-
schrittler, Reaktionär. — Z. — jelen, který
méně výsad nasadil, než před tím, ein Hirsch,
welcher zurücksetzt. — Z., u, m., der Auf-
haltnagel am Pflug. Puch.

Zpátečnosť, spátečnosť, i, f., die Rück-
gängigkeit, Rückfälligkeit, der Rückgang.
Ros. Z. smlouvy svědky dokázati. Zlob.

Zpátečný, vz Zpáteční.

Zpátek, spátek, tku, m., ve tvarech: na
zpátek, zpátkem, zpátky, po zpátku = na zad,
zurück, rückwärts, hinter sich. Cf. Gb. Hl. 64.
Na zpátek: se vrátiti, hleděti, jeti, jíti, V.,
vzíti. D. Modlí se otčenáše na zpátek. Brt.
L. N. II. 44. Jde ta naša láska všecka na z.
Sš. P. 360. Co se rodí v pátek, rádo na zpátek
(umírá). Us. Královská (knížecí) slova na
z. jíti nemají. Prov. — Zpátkem jíti, postou-
piti, běžeti, táhnouti, se plaviti, se vrátiti,
voje obrátiti (utíkati), běh obrátiti, lézti,
nakřiviti; hra šla mu zpátkem. V. Zpátkem
leze co rak. Mus. To pošlu z. (retour). Us.
Šd. Byl ve škole a došel z. Šd. Jak přijdu
z., zastavím se u vás; Šel z. (po zpátku).
Us. Šd. Krajcar až pod ložo se zakulil a
zas z. Us. Šd. Odmyk z., das Rückwärts-
abschieben. Us. Čsk. Obrátil je z. Bl. A on
(provazník) coufá z., pohybuje zadkem; Má
milá tam stojí, utírá se šátkem, neplač,
milá, vo mně, šak já přendo spátkem. Sš.
P. 483., 574. Z. se ohlédal. BR. II. 237. b.
Voda z. teče. Koll. III. 173. Obrátil vůz
zpátkem. Prov. Z. padnouti. D. Coufá zase
z. Prov. Kdo příkře pristavuje, rád z. padá.
D. Prov. — Zpátky zůstati (v zadu), býti
(v restu). D. Jest z cesty z. (vrátil se). Us.
Jízda tam i z. Dch. Máte z. (drobné)? Brt.
Musel jsem na pětku dáti 40 kr. z. (dodati),
herausgeben. Us. Dch. Konečne predsa ne-
mohla sa zapreť, i zastala a obzrela sa zpiatky;
K večeru vrátili sa zpiatky; No, obzrela
sa v smiechu zpiatky. Phld. III. 1. 49., IV.
19., V. 71. Šlechetnosť charakteru jeho ne-
nedopúšťaly mu, aby pokusil sa násilen-
stvom obsiehnút zpiatky onen trón. Lipa
166. A tu zas z brehov potoka zpiatky
ženie sa voda do rybníka. Mt. S. I. 60.
Rakem z. jdeš. Brt. S. 56. — Pozpátku
seděti. D. Býti po zpátku, im Reste sein.
Dch. Vehnal dobytek ukradený po z. do
své jeskyně. Cimrh. Myth. 243.

Zpaterněný; -ěn, a, o, quinarius factus,
verfünffacht. Sd.

Zpaterniti, il, ěn, ění, verfünffachen. Šd.

Zpateronásobniti, il, ěn, ění, verfünf-
fachen. — co. Us.