Zpátkem, vz Zpátek.

Zpátkovati = zpátkem jíti, hnáti, ohý-
bati, jeti, vésti, zurückgehen, zurücktreiben,
zurückbeugen, zurückführen. Na Slov. Bern.

— s čím. Začne z. s kočom tak, že užuž
koč i s pánom do hlbokej rieky sa mal
zviesť. Hdž. Čít. 171. Odporem proti zpát-
kujicímu směru tomu. Pal. Děj. III. 2. 269.

Zpátky, vz Zpátek.

Zpatlati = pokaziti, verhunzen. — co
komu. Ten nám to spatlal. Mor. Šd.

Z patra, vz Patro.

Zpatřiti, vz Spatřiti.

Zpatrniti, il, ěn, ění = patrným uči-
niti. — se, sich ersichtlich machen, evident
werden. — se kde. Na této dráze zpatrní
se ještě jiné rozšíření smyslu poesie. Dk.

Zpazděrkovati = utíkati, běžeti. Na
mor. Val. Vck.

Zpéci, vz Spéci.

Zpecičkovatěti, ěl, ění, steinbrandig
werden. Us.

Zpeckovatěti, ěl, ění, zpteckovitěti =
zpecičkovatěti.

Zpěčení, n., das Widerstreben. Vz Zpě-
čiti, Zpíčiti se. Beze všeho z. proti městu
hlavnímu pražskému. Arch. I. 202.

Zpečený, vz Spečený.

Zpečetění, n., vz Zpečetiti.

Zpečetěný; -ěn, a, o, versiegelt, mit
einem Siegel versehen, verbrieft. — čím.
Práva z-ná křivých svědků slovem. Čch.

Zpečetiti (spečetiti, V.), il, ěn, ění; zpe-
čeťovati, siegeln, be-, versiegeln. — co. Plk.,
Br., V. Z. schránku, ein, Behältniss versie-
geln, J. tr., svůj osud. Šmb. S. II. 204. —
co čím kde kdy. Z. něco voskem, Ros.,
svou smrtí. Kká. K sl. j. 238. Že prý po
Kristu a pro Krista víru smrtí z-til. Sš.
Sk. 91. V bitvě na Moravském poli věrnosť
svou životem z-til. Ddk. VI. 154. Nadační
listina sepsána a seniorem rodu. knížetem
Kunrátem z-na. Ddk. IV. 211. Dne 2/11.
z-til Filipp v Norimberce smlouvu mezi
Otou a biskupstvím. Ddk. V. 37. Statek
v truhlách z. Pr. — na jak dlouho. Pro
první semestr prima e morum cultura byla
z-na (prvnička z mravného chování). Kos.
v Km. 1884. 776.

Zpečeťovati, vz Zpečetiti.

Zpěčiti, vz Zpíčiti. — co. Již smyslili
z. chody mé. Ž. wit. 139. 5. — se, vz Spě-
čiti se, Zpíčiti se.

Zpěčovati se, vz Spěčiti se, Zpíčiti se.

Zpěhatěti, zpěhavěti = zpíhatěti, pěha-
tým, pěhavým po lících se státi, Sommer-
sprossen bekommen. Na Ostrav. Tč. Cf.
Piha, Zperšavěti.

Zpejchati, zpejchnouti, stolz werden. Dch.

— jak. U větší zpouru zpejchali. V. — čím.
Dvojího smíchu jest hoden, kdo přednostmi
nezaslouženými zpejchá. Kmp. Č. 90.

1. Zpejchnouti, vz Zpejchati.

2. Zpejchnouti, chnul a chl, ut, utí =
drobet ovařiti. — co: maso. Us.

Zpejchořiti, il, ení = zpyšnětí. Kb.
(V Krknš.).

Zpejznouti, mausen, wegachnippen, weg-
schnappen. Šm.

Zpekelněti, ěl, ění = pekelným se státi,
höllisch, teuflisch werden. Bech.

Zpekelnilý, höllisch. Bech.

Zpekelniti, il, ěn, ění = pekelným uči-
niti, höllisch, teuflisch machen. Bch.

Zpěkněti, ěl, ění, schön werden. — abs.
Jak to děvče vyrostlo, z-lo, zešvarnělo. Us.
Tč. — komu. Líce už jí zase z-ly. Us.
Šd.

Zpěkniti, il, ěn, ění, schön machen. Techn.
— se. Čas se zase zpěknil. Us. Tč.

Zpekolec, lce, m., nerost, der Pektolit.
Miner. 405.

Zpeku, vz Spéci.

Zpěl, vz Zepnouti a Zpěti.

Zpelíchati, ausmausen, ausrauhen. Z-la
křídla. Hdk. Lum. V. 259.

Zpeňažený; -en, a, o = zpeněžený, zu
Geld verwerthet. Maťko jim bujaka predal
a rozpoviedal ím, ako majú z-ho na kostol
vynaložiť. Dbš. Sl. pov. VIII. 8.

Zpěnělý = pěnivý, schaumig. D., Č.

Zpěněný; -ěn, ěna, o, schäumend, auf-
geschäumt, Schaum-. Z. kůň, Kká. K sl. j.
49., uzda, ib. 160., řeka, ib. 100., víno (vinná
pěna, chaudeau), Šp., vlny, Us., bílek (sníh,
der Eierschnee). Šp. Pečivo jako pejchavka
z-né. Us. Dch.

Zpěněti, ěl, ění, zu Schaum werden. —
čím. Polívka vařením zpěněla.

Zpeněžení, n., die Verwerthung, Versil-
berung. Šp. Z. dobytka. Us.

Zpeněžený; -en, a, o, verwerthet, ver-
silbert. Z. dobytek. Us.

Zpeněžitelný, verwerthbar. Z. papíry,
Effekten (Staatspapiere). Šp.

Zpeněžiti, speněžiti, il, en, ení; zpeně-
žovati, verwerthen, versilbern, zu Gelde
machen, verkaufen, aus etwas Geld schla-
gen. Jg., Šp., Dch., Tč., J. tr. — co (kdy).
Dlužník speněží statek v 6 nedělích. Pr.
měst. — Br, Vrat. Všecko ovoce dobře
z-žil. Us. Šd. A Petr praví, ež je to z-žil
i prodal. Arch. II. 319. Jen to zpeněž =
prodej. Dhn. U mne vzal šest koní a ty
z-živ slíbil mi za ty koně peníze dáti. Půh.
II. 528. Kdyby to z. nemohli, žeby přinu-
ceni byli grunty opustiti. 1672.

Zpěniti, il, ěn, ění = v pěnu obrátiti,
in Schaum verwandeln. — co čím: vodu
tlučením. Vz Spěniti.

Zpěnivý = pěnivý, zpěnilý, schaumig.
Vody z. Troj.

Zpeprnatěti, vz Zpernatěti.

Zpěr, u, m = zpírání, závěra, závor,
die Sperrung. Šp.

Zpěrací most. NA. IV. 236. Vz násl.

Zpěradelný = zpěrací, die Sprengwerks-
brücke. Nz.

Zpěradlo, a, n., v stavitelství = spojení
dřev k podporování vodorovně položených
trámů, aby se neprohybovaly, das Spreng-
werk. Vz S. N., Nz, NA. IV. 190., 233.
Most se z-dlem. NA. IV. 236. Vz násl.

Zpěrák, u, m., ve stav., vz Zpěradlo.
NA. IV. 190., 233.

Zpěrek, zpírek, rku, m., vz Spěrek.

Zpeřenorožec, žce, m., ptilinus, brouk.
Z. hřebenorohý, p. pectinicornis, žebernatý,
p. costatus. Kk. Br. 239.



	Zpátkem, vz Zpátek. Zpátkovati = zpátkem jíti, hnáti, ohý- bati, jeti, vésti, zurückgehen, zurücktreiben, zurückbeugen, zurückführen. Na Slov. Bern. — s čím. Začne z. s kočom tak, že užuž koč i s pánom do hlbokej rieky sa mal zviesť. Hdž. Čít. 171. Odporem proti zpát- kujicímu směru tomu. Pal. Děj. III. 2. 269. Zpátky, vz Zpátek. Zpatlati = pokaziti, verhunzen. — co komu. Ten nám to spatlal. Mor. Šd. Z patra, vz Patro. Zpatřiti, vz Spatřiti. Zpatrniti, il, ěn, ění = patrným uči- niti. — se, sich ersichtlich machen, evident werden. — se kde. Na této dráze zpatrní se ještě jiné rozšíření smyslu poesie. Dk. Zpazděrkovati = utíkati, běžeti. Na mor. Val. Vck. Zpéci, vz Spéci. Zpecičkovatěti, ěl, ění, steinbrandig werden. Us. Zpeckovatěti, ěl, ění, zpteckovitěti = zpecičkovatěti. Zpěčení, n., das Widerstreben. Vz Zpě- čiti, Zpíčiti se. Beze všeho z. proti městu hlavnímu pražskému. Arch. I. 202. Zpečený, vz Spečený. Zpečetění, n., vz Zpečetiti. Zpečetěný; -ěn, a, o, versiegelt, mit einem Siegel versehen, verbrieft. — čím. Práva z-ná křivých svědků slovem. Čch. Zpečetiti (spečetiti, V.), il, ěn, ění; zpe- čeťovati, siegeln, be-, versiegeln. — co. Plk., Br., V. Z. schránku, ein, Behältniss versie- geln, J. tr., svůj osud. Šmb. S. II. 204. — co čím kde kdy. Z. něco voskem, Ros., svou smrtí. Kká. K sl. j. 238. Že prý po Kristu a pro Krista víru smrtí z-til. Sš. Sk. 91. V bitvě na Moravském poli věrnosť svou životem z-til. Ddk. VI. 154. Nadační listina sepsána a seniorem rodu. knížetem Kunrátem z-na. Ddk. IV. 211. Dne 2/11. z-til Filipp v Norimberce smlouvu mezi Otou a biskupstvím. Ddk. V. 37. Statek v truhlách z. Pr. — na jak dlouho. Pro první semestr prima e morum cultura byla z-na (prvnička z mravného chování). Kos. v Km. 1884. 776. Zpečeťovati, vz Zpečetiti. Zpěčiti, vz Zpíčiti. — co. Již smyslili z. chody mé. Ž. wit. 139. 5. — se, vz Spě- čiti se, Zpíčiti se. Zpěčovati se, vz Spěčiti se, Zpíčiti se. Zpěhatěti, zpěhavěti = zpíhatěti, pěha- tým, pěhavým po lících se státi, Sommer- sprossen bekommen. Na Ostrav. Tč. Cf. Piha, Zperšavěti. Zpejchati, zpejchnouti, stolz werden. Dch. — jak. U větší zpouru zpejchali. V. — čím. Dvojího smíchu jest hoden, kdo přednostmi nezaslouženými zpejchá. Kmp. Č. 90. 1. Zpejchnouti, vz Zpejchati. 2. Zpejchnouti, chnul a chl, ut, utí = drobet ovařiti. — co: maso. Us. Zpejchořiti, il, ení = zpyšnětí. Kb. (V Krknš.). Zpejznouti, mausen, wegachnippen, weg- schnappen. Šm.	Zpekelněti, ěl, ění = pekelným se státi, höllisch, teuflisch werden. Bech. Zpekelnilý, höllisch. Bech. Zpekelniti, il, ěn, ění = pekelným uči- niti, höllisch, teuflisch machen. Bch. Zpěkněti, ěl, ění, schön werden. — abs. Jak to děvče vyrostlo, z-lo, zešvarnělo. Us. Tč. — komu. Líce už jí zase z-ly. Us. Šd. Zpěkniti, il, ěn, ění, schön machen. Techn. — se. Čas se zase zpěknil. Us. Tč. Zpekolec, lce, m., nerost, der Pektolit. Miner. 405. Zpeku, vz Spéci. Zpěl, vz Zepnouti a Zpěti. Zpelíchati, ausmausen, ausrauhen. Z-la křídla. Hdk. Lum. V. 259. Zpeňažený; -en, a, o = zpeněžený, zu Geld verwerthet. Maťko jim bujaka predal a rozpoviedal ím, ako majú z-ho na kostol vynaložiť. Dbš. Sl. pov. VIII. 8. Zpěnělý = pěnivý, schaumig. D., Č. Zpěněný; -ěn, ěna, o, schäumend, auf- geschäumt, Schaum-. Z. kůň, Kká. K sl. j. 49., uzda, ib. 160., řeka, ib. 100., víno (vinná pěna, chaudeau), Šp., vlny, Us., bílek (sníh, der Eierschnee). Šp. Pečivo jako pejchavka z-né. Us. Dch. Zpěněti, ěl, ění, zu Schaum werden. — čím. Polívka vařením zpěněla. Zpeněžení, n., die Verwerthung, Versil- berung. Šp. Z. dobytka. Us. Zpeněžený; -en, a, o, verwerthet, ver- silbert. Z. dobytek. Us. Zpeněžitelný, verwerthbar. Z. papíry, Effekten (Staatspapiere). Šp. Zpeněžiti, speněžiti, il, en, ení; zpeně- žovati, verwerthen, versilbern, zu Gelde machen, verkaufen, aus etwas Geld schla- gen. Jg., Šp., Dch., Tč., J. tr. — co (kdy). Dlužník speněží statek v 6 nedělích. Pr. měst. — Br, Vrat. Všecko ovoce *dobře* z-žil. Us. Šd. A Petr praví, ež je to z-žil i prodal. Arch. II. 319. Jen to zpeněž = prodej. Dhn. U mne vzal šest koní a ty z-živ slíbil mi za ty koně peníze dáti. Půh. II. 528. Kdyby to z. nemohli, žeby přinu- ceni byli grunty opustiti. 1672. Zpěniti, il, ěn, ění = v pěnu obrátiti, in Schaum verwandeln. — co čím: vodu tlučením. Vz Spěniti. Zpěnivý = pěnivý, zpěnilý, schaumig. Vody z. Troj. Zpeprnatěti, vz Zpernatěti. Zpěr, u, m = zpírání, závěra, závor, die Sperrung. Šp. Zpěrací most. NA. IV. 236. Vz násl. Zpěradelný = zpěrací, die Sprengwerks- brücke. Nz. Zpěradlo, a, n., v stavitelství = spojení dřev k podporování vodorovně položených trámů, aby se neprohybovaly, das Spreng- werk. Vz S. N., Nz, NA. IV. 190., 233. Most se z-dlem. NA. IV. 236. Vz násl. Zpěrák, u, m., ve stav., vz Zpěradlo. NA. IV. 190., 233. Zpěrek, zpírek, rku, m., vz Spěrek. Zpeřenorožec, žce, m., ptilinus, brouk. Z. hřebenorohý, p. pectinicornis, žebernatý, p. costatus. Kk. Br. 239.