616

Zpeřený, vz Speřiti, Speřený.

Zpeřestěti, ěl, ění = peřestým se státi,
buntfarbig werden. Jg.

Zpeřiti se, vz Speřiti se.

Zperlený; -en, a, o, in Perlen, Tropfen
gesammelt, bethaut. Zlatá kráska z-né má
oči. Hdk. C. 247. Tak mňa dvojaká túžba
napadá a smysel každý použiť žiada z-né
zraky milenky. Sldk. 271. Počul si tiché
vtáčka vzdychánie? videl si kvety z-né?
Sldk. 265. — čím. Oči jej čierne ku zemi
sklopené od studu, žiaľu slzami z-né. Lipa

II. 320.

Zperliti sa, il, en, ení, in Tropfen sich
versammeln, sich bethauen. — kde. Jeho
žene studený pot zperlil sa na čele. Phld.

III. 540.

Zpermežiti, il, en, ení = zhasiti, ver-
derben, verhudeln. Us. Puchm.

Zpernatěti, ěl, ění = pernatým se státi,
peprným, perným, zhořknouti, einen scharfen
Geschmack bekommen, bitter werden. Zper-
natí zelí, křen, Puch., máslo. Fch. — Z. =
peřím obrůsti, Federn bekommen, fluck
werden. Písklata zpernatěla. Ráj.

Zperšavělý, mit Sommerflecken behaftet.
Je celý z. Mor. Šd.

Zperšavěti, ěl, ění, Sommerflecke be-
kommen. — komu kdy. V létě celá tvář
mu z-la. Mor. Šd. Cf. Zpěhatěti.

Zperu, vz Seprati.

Zpěry, pl., f. = tkanice n. niti u pro-
skřipce, die Klobenfaden. Na zpěry táhnouti.
Us.

Zpeskovati, vz Speskovati.

Zpestiti se, il, štěn, ění = naučiti se
dělati peství, Hundsfotterei treiben. On by
poslouchal, ale jak přijde mezi druhé, to
se zpestí. Slez. Šd.

Zpestiti, il, štěn, ění, verhätscheln. —
koho: děti. Na Ostrav. Tč.

Zpestření, n., vz Zpestřiti. Z. kůže.
Kos. 01 I. 50.

Zpestřený; -en, a, o, bunt gemacht. —
čím. Společnosť příměsí přerozličných živlů
z. Exc.

Zpestřeti, el, ení, bunt werden.

Zpestřiti, il, en, ení, bunt machen.

Zpestiti = speskovati. — co: les, ver-
hunzen. Us.

Zpět, lépe než spět = na zpátek, zpátkem,
zurück, rückwärts. Z. m.: vzpět. Bž. 45. Z.
jíti, běžeti, hleděti, V., vzíti, přijíti, vésti,
vézti, dáti (vrátiti), táhnouti, zůstati. D.,
Us., J. tr. Všecko mu šlo z. (nedařilo se
mu). Kom. Vklad, návrh z. vzíti; z. půso-
biti, kroutiti, sáhnouti, hleděti. Dch. Z. ob-
držení, der Rückempfang; z., zpátkem po-
čítati, zurückberechnen. Šp. Předstráže z.
volati, die Vorposten einziehen. Jízda tam
i z.; z. plouti, Us., kloniti. Lpř. Slov. I.
47. Láska, milosť jest jako host; panská
přízeň též jako sen; růžový květ, to tré
jde zpět. Prov. — Na zpět = zpět, zurück.
Na z. odplouti, hnáti, V., koho povolati.
D. — Z., na z. = na opak, celé jinak, das
Gegentheil, umgekehrt. Z. činiti. V. Při
těchto pak se z. děje. Jel. Pakli se kde na
z. nalézá. Br. Učini-li zpět (špatné činiti,
das Gegentheil thun). Er. Ale hradští žáci

z. činie a ve všem tam chodie, což se zde
bránie. Let. 150. Ale z. dobře činí těm,
jenž jemu zle činie; A tak synové boží
slovú synové pravdy; A z. slovo ďáblovo,
jímž sě synové jeho rodie, jest lež; Jistě
Antikristovým vymyšlením, ne Kristovým,
jenž jest vše z. učinil; A toho zákonník
neučinil, ale opak neb z. počal jest od dě-
kovánie řka; A tito vždy z. nic netrpie,
jediné když je břicho bolí z obžerstvie a
z opilstvie. Hus I. 161., II. 118., 127., 317.,

III. 137.

Zpětběžný, rückläufig, retrograd. Nz.

Zpětěně = na patero, gefünft. Listy z.
sekané. Rostl. III. 15.

Zpětění, n. = navrácení se ku předešlému
smýšlení, der Rückfall. Pal.

1. Zpěti = pospíchati. Vz Spěti.

2. Zpěti, zastar., zpíti, zpěji, ěl, ěn, ění
m. vzpěti = zpívati, odzpívati. Br., Ctib.,
Ž. wit. 56 8. — co za koho: mši. Leg.—
co jak proč. Když z samého zvyku a
obyčeje jalově některý páteř pověrně zpěje.
BR. II. 26. b.

Zpětilý, rückfällig. Z. hříšník, Us., ka-
cíř. Pal. Děj. IV. 2. 326. Vz Zpětivý.

Zpětiti, zpítiti, il, ěn, ění; zpětovati =
zpět obrátiti, um-, zurückwenden. — co,
koho. Z. potok. Sš. P. 478. Nikdo duši ne-
zpětuje. Sš. L. 163. — co kam. Pán všady
působení svoje zpětuje na vůli otcovu. Sš.
J. 107. Kristus nás od cesty zátraty na
cestu spásy navrátil a zpětil. Sš. L. 147. —
co komu. Tím jim zpětuje žalobu, kterou
proti němu vynášeli. Sš. J. 125. — kam
kdy. Ovšem tím apoštolství nepozbylo
práva . . ., co k tajemství přísluší, v okol-
nostech proměněných na sebe z. Sš. Sk.
70. — se. Výb. I. 889. Zpětil se ženich
(nevěstu opustil). Us. Vítr se zpětuje. Berg.
Ti se byli z-li, nechtíce svoliti. Let. 162.
Ale poznavše, že měli poslušní býti Roky-
cany Bez výminky, z-li se zase. Pal. Děj.

IV. 1. 268. — se proti čemu. Rač věděti,
žeť sě papež byl zpětil proti tomu konci-
lium a odvolal je. Arch. III. 9. — se komu.
On se mu zpítil = nedodržel smlouvy. Us.
Jndr.

Zpětivý, rückfällig, recidivus. Sněm trid.
Šd. Ať se opálí ohněm co kacíř z-vý. Pal.
Cod. XL p. 342. Z. hříšník, jenž do týchž
hříchů, z nichž pokání činil, opět klesne.
Pkt.

Zpětka, y, f., der Rückfall. Nedaj mi
v tom mieti zpětky. Pravn. 686.

Zpětně = obráceně, na opak, umgekehrt.
Hus. A tak majíce z přikázanie svého vy-
kupitele za ně Boha prositi, pak z. činie;
Zpětně tedy znamenaj, že tyto věci jsú,
ješto překážejí dóstojnému přijímání božieho
těla. Hus II. 203., III. 175.

Zpětník, u, m., vítr se zpětující, ein rück-
gängiger, sich zurückwendender Wind. Berg.

Zpětnosť, i, f., die Rück-, Wiederkehr.
Častá z. zánětu na očích obyčejně slepotu
uvozuje. Ja.

Zpětný = na zpět jdoucí, rückgängig,
zurückwirkend, Rück-. Z. úpad, der Rück-
fall, účinek, die Rückwirkung, působení,
žaloba, die Widerklage, náhrada, die Rück-



	616

	Zpeřený, vz Speřiti, Speřený. Zpeřestěti, ěl, ění = peřestým se státi, buntfarbig werden. Jg. Zpeřiti se, vz Speřiti se. Zperlený; -en, a, o, in Perlen, Tropfen gesammelt, bethaut. Zlatá kráska z-né má oči. Hdk. C. 247. Tak mňa dvojaká túžba napadá a smysel každý použiť žiada z-né zraky milenky. Sldk. 271. Počul si tiché vtáčka vzdychánie? videl si kvety z-né? Sldk. 265. — čím. Oči jej čierne ku zemi sklopené od studu, žiaľu slzami z-né. Lipa II. 320. Zperliti sa, il, en, ení, in Tropfen sich versammeln, sich bethauen. — kde. Jeho žene studený pot zperlil sa na čele. Phld. III. 540. Zpermežiti, il, en, ení = zhasiti, ver- derben, verhudeln. Us. Puchm. Zpernatěti, ěl, ění = pernatým se státi, peprným, perným, zhořknouti, einen scharfen Geschmack bekommen, bitter werden. Zper- natí zelí, křen, Puch., máslo. Fch. — Z. = peřím obrůsti, Federn bekommen, fluck werden. Písklata zpernatěla. Ráj. Zperšavělý, mit Sommerflecken behaftet. Je celý z. Mor. Šd. Zperšavěti, ěl, ění, Sommerflecke be- kommen. — komu kdy. V létě celá tvář mu z-la. Mor. Šd. Cf. Zpěhatěti. Zperu, vz Seprati. Zpěry, pl., f. = tkanice n. niti u pro- skřipce, die Klobenfaden. Na zpěry táhnouti. Us. Zpeskovati, vz Speskovati. Zpestiti se, il, štěn, ění = naučiti se dělati peství, Hundsfotterei treiben. On by poslouchal, ale jak přijde mezi druhé, to se zpestí. Slez. Šd. Zpestiti, il, štěn, ění, verhätscheln. — koho: děti. Na Ostrav. Tč. Zpestření, n., vz Zpestřiti. Z. kůže. Kos. 01 I. 50. Zpestřený; -en, a, o, bunt gemacht. — čím. Společnosť příměsí přerozličných živlů z. Exc. Zpestřeti, el, ení, bunt werden. Zpestřiti, il, en, ení, bunt machen. Zpestiti = speskovati. — co: les, ver- hunzen. Us. Zpět, lépe než spět = na zpátek, zpátkem, zurück, rückwärts. Z. m.: vzpět. Bž. 45. Z. jíti, běžeti, hleděti, V., vzíti, přijíti, vésti, vézti, dáti (vrátiti), táhnouti, zůstati. D., Us., J. tr. Všecko mu šlo z. (nedařilo se mu). Kom. Vklad, návrh z. vzíti; z. půso- biti, kroutiti, sáhnouti, hleděti. Dch. Z. ob- držení, der Rückempfang; z., zpátkem po- čítati, zurückberechnen. Šp. Předstráže z. volati, die Vorposten einziehen. Jízda tam i z.; z. plouti, Us., kloniti. Lpř. Slov. I. 47. Láska, milosť jest jako host; panská přízeň též jako sen; růžový květ, to tré jde zpět. Prov. — Na zpět = zpět, zurück. Na z. odplouti, hnáti, V., koho povolati. D. — Z., na z. = na opak, celé jinak, das Gegentheil, umgekehrt. Z. činiti. V. Při těchto pak se z. děje. Jel. Pakli se kde na z. nalézá. Br. Učini-li zpět (špatné činiti, das Gegentheil thun). Er. Ale hradští žáci	z. činie a ve všem tam chodie, což se zde bránie. Let. 150. Ale z. dobře činí těm, jenž jemu zle činie; A tak synové boží slovú synové pravdy; A z. slovo ďáblovo, jímž sě synové jeho rodie, jest lež; Jistě Antikristovým vymyšlením, ne Kristovým, jenž jest vše z. učinil; A toho zákonník neučinil, ale opak neb z. počal jest od dě- kovánie řka; A tito vždy z. nic netrpie, jediné když je břicho bolí z obžerstvie a z opilstvie. Hus I. 161., II. 118., 127., 317., III. 137. Zpětběžný, rückläufig, retrograd. Nz. Zpětěně = na patero, gefünft. Listy z. sekané. Rostl. III. 15. Zpětění, n. = navrácení se ku předešlému smýšlení, der Rückfall. Pal. 1. Zpěti = pospíchati. Vz Spěti. 2. Zpěti, zastar., zpíti, zpěji, ěl, ěn, ění m. vzpěti = zpívati, odzpívati. Br., Ctib., Ž. wit. 56 8. — co za koho: mši. Leg.— co jak proč. Když z samého zvyku a obyčeje jalově některý páteř pověrně zpěje. BR. II. 26. b. Zpětilý, rückfällig. Z. hříšník, Us., ka- cíř. Pal. Děj. IV. 2. 326. Vz Zpětivý. Zpětiti, zpítiti, il, ěn, ění; zpětovati = zpět obrátiti, um-, zurückwenden. — co, koho. Z. potok. Sš. P. 478. Nikdo duši ne- zpětuje. Sš. L. 163. — co kam. Pán všady působení svoje zpětuje na vůli otcovu. Sš. J. 107. Kristus nás od cesty zátraty na cestu spásy navrátil a zpětil. Sš. L. 147. — co komu. Tím jim zpětuje žalobu, kterou proti němu vynášeli. Sš. J. 125. — kam kdy. Ovšem tím apoštolství nepozbylo práva . . ., co k tajemství přísluší, v okol- nostech proměněných na sebe z. Sš. Sk. 70. — se. Výb. I. 889. Zpětil se ženich (nevěstu opustil). Us. Vítr se zpětuje. Berg. Ti se byli z-li, nechtíce svoliti. Let. 162. Ale poznavše, že měli poslušní býti Roky- cany Bez výminky, z-li se zase. Pal. Děj. IV. 1. 268. — se proti čemu. Rač věděti, žeť sě papež byl zpětil proti tomu konci- lium a odvolal je. Arch. III. 9. — se komu. On se mu zpítil = nedodržel smlouvy. Us. Jndr. Zpětivý, rückfällig, recidivus. Sněm trid. Šd. Ať se opálí ohněm co kacíř z-vý. Pal. Cod. XL p. 342. Z. hříšník, jenž do týchž hříchů, z nichž pokání činil, opět klesne. Pkt. Zpětka, y, f., der Rückfall. Nedaj mi v tom mieti zpětky. Pravn. 686. Zpětně = obráceně, na opak, umgekehrt. Hus. A tak majíce z přikázanie svého vy- kupitele za ně Boha prositi, pak z. činie; Zpětně tedy znamenaj, že tyto věci jsú, ješto překážejí dóstojnému přijímání božieho těla. Hus II. 203., III. 175. Zpětník, u, m., vítr se zpětující, ein rück- gängiger, sich zurückwendender Wind. Berg. Zpětnosť, i, f., die Rück-, Wiederkehr. Častá z. zánětu na očích obyčejně slepotu uvozuje. Ja. Zpětný = na zpět jdoucí, rückgängig, zurückwirkend, Rück-. Z. úpad, der Rück- fall, účinek, die Rückwirkung, působení, žaloba, die Widerklage, náhrada, die Rück-